|
|
Sborové dílo Jana Hanuše: jeho hudební a společenské souvislosti
Novotný, Vít ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Pecháček, Stanislav (oponent)
Shrňme nyní ve vztahu ke stanoveným cílům práce poznatky zjištěné v předchozích kapitolách. Jak se tedy celoživotně vyvíjel vztah mezi hudebními i nehudebními charakteristikami sborového díla Jana Hanuše, jeho dílem ostatním a jeho životními osudy? Jakým vývojem prošel jeho hudebně vyjadřovací jazyk v oblasti tvorby pro sbory a jaké textové předlohy pro svá sborová díla si Hanuš v různých etapách vybíral? Co lze považovat za charakteristické rysy zralého Hanušova sborového rukopisu? Jaké jsou vlastnosti Hanušovy sborové tvorby, které jeho dílo prostupují a jsou patrné ve všech skladbách bez ohledu na jejich dobu vzniku? V čem jsou jeho sbory výjimečné a v čem lze naopak vidět jejich nedostatky? Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nové podněty k vytváření počítačových programů pro výuku intonace a sluchové výchovy
Krupa, Jan ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Nedělka, Michal (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl dát programátorům nové podněty k tvorbě počítačových programů pro výuku intonace a sluchové výchovy. Konkrétně přináší návrh software, který umožňuje procvičování zpěvu ve vícehlasu. Pro tvorbu tohoto programu jsem byl inspirován na jedné straně současnými možnostmi v oblasti informačních technologií, na druhé straně intonačním software, který je volně dostupný na internetu. V první části mé práce je prozkoumána a vyhodnocena současná situace v oblasti již existujících intonačních programů. Z této analýzy jsou vyvozeny závěry pro druhou část, kde je detailně popsáno, co by nový software měl obsahovat. Ve třetí jsou řešeny technické parametry a možnosti vytvoření tohoto programu.
|
|
| |
|
|
Aranžování pro školní soubor - dechový orchestr
Farkaš, Matěj ; Herden, Jaroslav (vedoucí práce) ; Valášek, Marek (oponent)
Diplomová práce pojednává o historickém vývoji dechových hudeb v období od zakládání orchestrů rakousko-uherské armády v 19. století přes vývoj orchestrů vojenských a civilních dechových hudeb v průběhu 20. století až po současnost. S vývojem dechového orchestru úzce souvisí rozšiřování repertoáru, vznik nových aranží a formování pohledu na aranžérskou práci. Následují kapitoly, které obsahují vymezení základních pojmů aranžování a instrumentace a detailní charakteristiku jednotlivých nástrojů dechového orchestru, jejich rozsah a notaci. V práci byl definován školní dechový orchestr, jeho funkce a možnost variability. V kapitole aranžování vedle všeobecných zásad jsou také demonstrovány možnosti aranžování pro školní dechový orchestr na konkrétních vlastních příkladech.
|
|
| |
|
|
Úloha sbormistra v muzikálovém žánru
Balašová Trčková, Jana ; Valášek, Marek (oponent) ; Veverková, Jana (vedoucí práce)
Cílem mé práce je představit muzikál jako formu hudebního divadla a přiblížit práci muzikálového sbormistra, která bývá velice často podceňována, stejně jako žánr samotný. Bohužel musím konstatovat, že některými jedinci je vnímán jako určitá forma nic neříkajícího "bulvárního" divadla. Většinou tyto "definice" pramení z neznalosti a nedostatku informací. Díky totalitnímu režimu, který v naší republice vládl po dobu čtyřiceti let, byl muzikál vnímán jako pokleslé umění kapitalistického světa. Za první "muzikálový" počin v Čechách se dá považovat předválečná Vest Pocket Revue Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Premiéra se konala 19. 4. 1927 ve dvoraně Umělecké besedy na Malé Straně pod patronátem absolventského klubu dijonského lycea, které navštěvoval Jiří Voskovec v letech 1921-24. Premiéra měla být zároveň i derniérou, jenomže pro úspěch u publika a části kritiky se těch představení uskutečnilo celkem 208 (některé prameny uvádějí až 245 repríz). Pod hlavičkou Osvobozeného divadla se revue hrála poprvé 28. 5. 1927. Devatenáct obrazů revue se střídavě odehrává na scéně a na předscéně, aby se mezitím mohly vyměnit kulisy. Tady je počátek pověstných forbín, které se pak v představeních V+W objevovaly pravidelně. Jednotlivé obrazy tvořily uzavřené celky, které mohly obstát i samostatně. Navzájem je spojovala pouze...
|
|
| |
|
|
Felix Mendelssohn Bartholdy: Eliáš
Hasmanová, Petra ; Valášek, Marek (oponent) ; Stříteská, Leona (vedoucí práce)
Téma diplomové práce zní Felix Mendelssohn Bartholdy: Eliáš. Úvodní kapitola je věnována životopisu skladatele Felixe Mendelssohna Bartholdyho, jež zařazuje oratorium Eliáš do širšího kontextu skladatelovy tvorby. Následující kapitola o libretu převypráví děj příběhu o proroku Eliášovi a odkazuje na příslušné kapitoly První a Druhé knihy královské Starého zákona, jež tento příběh obsahují. Obecnou charakteristiku formální stránky oratoria Eliáš podává kapitola těsně předcházející kapitole stěžejní, jíž je kapitola "Analýza oratoria Eliáš". Rozbory jednotlivých oratorních částí jsou provedeny především z hlediska souladu hudebně vyjadřovacích prostředků a textu. Práci uzavírá kapitola obsahující drobné poznámky k problematice interpretace.
|
|
|
Á capellová tvorba Antonína Dvořáka
Klárová, Barbora ; Valášek, Marek (vedoucí práce) ; Veverková, Jana (oponent)
Závěrem této práce se pokusím shrnout dosažené poznatky. Za první úspěch by se dal považovat již samotný kompletní výčet děl spadajících do této oblasti a ucelení informací popisujících podrobně každý kus. Dalším úspěchem bylo doslova vypátrání novinových článků týkajících se ohlášení koncertů a recenze těchto děl v dobových periodikách. K hlubšímu vhledu do problematiky jistě značně přispěly rozbory skladeb (viz kap. 5) a zajímavě mnohostranný pohled na věc poskytla i speciální anketa (viz kap. 9). V úvodu této práce jsem si kladla za cíl dosažení jistého znovuoživení skladeb, jejich souhrn i přiblížení jejich kouzla širokému publiku. Souhrnnému výčtu skladeb a jejich popisu se věnuje nejen kap. 3 a 4, ale i kap. 8, ve které se objevují názory odborníků přímo na tato díla, často odkrývající i zákulisí těchto skladeb. Dalším poodhalením čarovné krásy těchto děl byla nepochybně kapitola 5, zabývající se jejich rozborem. Tato podrobná analýza současně pomáhá posluchačům získat jistý vhled do struktury díla, a poskytuje tak nepřímý pohled "pod ruku" skladatele. Anketa v kapitole 9 se soustředila na názory související s obecným povědomím veřejnosti o těchto skladbách, kde ovšem nechyběly ani argumenty, důvody a návrhy možných řešení problematiky.
|
|
| |
host ::
RSS.