|
|
The Construction of Warfare Technology in Russian Military Thinking
Solovyeva, Anzhelika ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent) ; Eichler, Jan (oponent)
Konstrukce Válečné Technologie v Ruském Vojenském Myšlení Anzhelika Solovyeva Abstrakt Tato disertační práce sleduje dynamiku vojensko-technologických inovací v Rusku za posledních 150 let. Analýza se do značné míry opírá o primární data získaná z ruských archivů, která jsou doplněna řadou expertních rozhovorů. Cílem je pochopit, zda a do jaké míry představují příslušné ruské diskurzy a praktiky odlišný strategický kulturní přístup. Vztah mezi strategickou kulturou a vojensko-technologickými inovacemi je posuzován ze dvou různých, ale vzájemně se doplňujících pohledů. Z empirického hlediska je analýza vedena šesti podstatnými argumenty odvozenými z dosavadní literatury o ruské strategické kultuře, technologii a vojenské doktríně, z rozhovorů vedených autorkou a částečně z autorčiných vlastních znalostí problematiky. V teoretické rovině tato disertační práce nabízí a vizualizuje neotřelý koncepční model, který teoretizuje procesy související s vojensko-technologickými inovacemi a rolí strategických kulturních rámců. Poslední dva argumenty, kterými se řídí empirické zaměření této disertační práce, vycházejí z teoretické diskuse. Tento model je následně aplikován na tři případové studie, přičemž klíčové poznatky jsou graficky znázorněny na konci každé příslušné kapitoly: zavedení puškových zbraní se závěrovým...
|
|
|
Internet governance in Putin's Russia - a long term perspective
Novák, Adam ; Solovyeva, Anzhelika (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
diplomové práce Řízení Internetu v Putinově Rusku - dlouhodobá perspektiva Tato longitudinální případová studie analyzuje vývoj přístupu Putinova Ruska k řízení internetu. Kvalitativní charakter zkoumání vývoje přístupu Kremlu k řízení internetu si klade za cíl zachytit proces učení, který stojí za regulací kyberprostoru v Rusku. Cílem je pochopit, jaké události formovaly vnímání Kremlu toho, jak by se mělo přistupovat k internetu a podpůrné infrastruktuře za účelem zvýšení stability režimu. Na základě konceptů digitálního autoritářství a autoritářského učení, které je považováno za dlouhodobý proces se zlomovými body si tato práce klade za cíl odpovědět na tyto výzkumné otázky. Jak se projevuje ruské digitální autoritářství? Které domácí a mezinárodní události urychlily tempo a intenzitu regulace kyberprostoru v Rusku? Dá se za ruským dlouhodobým přístupem k regulaci internetu identifikovat proces učení? Pro tyto účely reprezentují výše zmíněné zlomové body události, po kterých se dá identifikovat změna vnímání řízení internetu a/nebo zintenzivnění kontroly online informačního prostoru. S pomocí periodizace tak práce sleduje vývoj ruského digitálního autoritářství napříč událostmi jako je Putinův nástup k moci, barevné revoluce, arabské jaro, masové protesty v Moskvě v roce 2011, Snowdenova...
|
|
|
Russian Hegemony in the post-Soviet Region: The Case of the 2020 Nagorno-Karabakh War
Hanzelková, Karolína ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Diplomová práce zkoumá hegemonní snahy Ruska posílit svůj vliv v oblasti Náhorního Karabachu, a tedy i v ruském regionu tzv. blízkého zahraničí. Práce je vedena jako případová studie Druhé války o Náhorní Karabach v roce 2020 a následného nasazení výhradně ruské mírové mise v regionu. Cílem práce je zjistit, zda fyzická přítomnost ruských mírových sil v oblasti Náhorního Karabachu a nových skutečnosti po válce v roce 2020 zvýšily vliv Ruska a posílily tak jeho hegemonní postavení v oblasti Jižního Kavkazu či nikoli. Práce je zasazena do teorií hegemonní stability a regionálního bezpečnostního komplexu a doplněna o empirická data.
|
|
|
Autonomous Weapon Systems as the next revolution in warfare and implications of technology deployment for global security
Kvasňovský, Tomáš ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem v oblasti umělé inteligence a vzrůstajícím trendem robotizace a autonomizace vojenských složek v kontextu revoluce ve vojenských záležitostech. Zkoumá a kategorizuje různé přístupy ke konceptům umělé inteligence, autonomie a revoluce ve vojenských záležitostech, které existují ve veřejné diskuzi a akademické a vojenské literatuře. Dále se zabývá možnými dopady a problémy spojenými s umělou inteligencí a její ozbrojenou podmnožinou - autonomními zbraňovými systémy na civilně-vojenské vztahy, právní a etické normy, režim kontroly zbraní a obecně na sféru bezpečnosti. Na základě poznatků z předešlých kapitol jsou umělá inteligence a autonomní zbraňové systémy analyzovány v kontextu revoluce ve vojenských záležitostech a širším socioekonomickém kontextu. Konkrétně je autonomie, umožněná umělou inteligencí, srovnávána s aspekty existujících vzdáleně kontrolovaných systémů. Práce dochází k závěru, že autonomní zbraňové systémy jsou předzvěstí další revoluce ve vojenských záležitostech a umělá inteligence má potenciál vyrovnat se svým významem neolitické, průmyslové a informační revoluci.
|
|
|
The Russian Federation in front of the 21st century security challenges: Cooperation or confrontation
Mkrtchyan, Mikhail ; Michálek, Luděk (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
The past two decades have led to dramatic changes in Russian foreign policy, shifting it from post- communist democratization to the path of aggressive revisionism and confrontation with the West. These changes are, to greater degree, regarded with Russian President Vladimir Putin's strategic vision on Russia's future. Since 2007, Russian revisionist foreign actions progressively led to confrontation with the West, which culminated in March 2014 amid Russian annexation of Crimea. The work discusses a number of aspects the Russia-West confrontation such as economic sanctions, nuclear proliferation, proxy wars and current rapidly evolving military escalation at the Ukrainian borders. This also includes Russia's security demands presented to the United States and NATO on 17 December 2021. Simultaneously, this work attempts to connect the role of Western sanctions in worsening of domestic issues inside of Russia such as declining demography, poverty and corruption. In addition, the thesis indicates unnecessary securitization of the Russia- West and Russia-NATO relationships. At the same time, the thesis attempts to show a number of the structural level threats that should be securitized by Russia. These challenges are growing Pan- Turkism and risks of strategic partnership with China, which may pose a...
|
|
|
Regulation of Autonomous Weapon Systems: EU and U.S. policy strategies
Ortmann, Matyáš ; Špelda, Petr (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou autonomních zbraňových systémů ve spojení s fenoménem umělé inteligence. V rámci problematiky AWS magisterská práce řeší jejich potenciální regulaci či kompletní zákaz vývoje. Toto palčivé téma je diskutováno na základě empirického rozboru postojů mezinárodních organizací a státních institucí, které se tímto tématem zabývají. Hlavní podstatou magisterské práce je přiblížit fungování umělé inteligence a autonomních zbraňových systémů, zmapovat vývoj AWS a představit současnou situaci v kontextu regulace AWS. Sekundárním účelem této práce je prozkoumat a analyzovat mezinárodní debatu a podívat se na předložené argumenty týkající se morálních a etických aspektů autonomních zbraní. Diplomová práce dochází k závěrům, že v současné době stále neexistují plně autonomní zbraňové systémy, avšak jejich vývoj nabírá na intenzitě. Co se týče regulačních opatření AWS, probíhají diskuse, které mají zatím za výsledek jednotlivé domluvy, které odpovídají formě hybridní regulace. Jednotlivé státy přistupují k tématu regulace AWS na základě jejich technologických a ekonomických možností, avšak také ve spojení mocenských a geopolitických reálií.
|
|
|
Russian Hybrid Warfare in Ukraine: Comparative Analysis of Two Cases and Identification of Critical Elements in the Successful Application of Hybrid Tactics
Starodubtseva, Albina ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Po vojenské intervenci na Ukrajině v roce 2014 a rychlé nekrvavé anexi Krymu uznalo mezinárodní společenství Rusko jako experta v oblasti hybridní války. Probíhající konflikt na Donbasu, který rozpoutala Moskva během druhé méně úspěšné hybridní kampaně, však zůstává bolestivou otázkou nejen pro Ukrajinu, ale také pro Rusko, které musí zvládat nákladným důsledkům, aby neprohrálo na východě Ukrajiny a nejdůležitější ve své nehlášené válce se Západem. Tato diplomová práce provádí komparativní analýzu dvou ruských modelů hybridní války: (1) na Krymu; (2) na východní Ukrajině a zaměřuje se na následující výzkumné otázky: Proč byla ruská hybridní válka na Krymu úspěšnější než na Donbasu? Jaká opatření může stát přijmout, aby zlepšil svou schopnost čelit hybridním útokům? Zjištění ukazují, že navzdory přítomnosti společných faktorů, různé stupně úspěchu a výsledky obou případů přičíst skutečnosti, že úspěšné využití celého spektra hybridní války závisí nejen na určitých nezbytných podmínkách, ale také na příznivých charakteristických rysech zóny konfliktu a několika kritických prvcích. I když se hybridní taktiky v jednotlivých zemích a regionech liší, je postavena na využívání zranitelnosti nepřítele, jeho slabých stránek v politickém systému, správy, ekonomiky, vojenské sféry a společnosti, které mohou...
|
|
| |
|
|
Ve světě dronů: Přehodnocení realistického pojetí suverenity
Veselý, Tomáš ; Vostal, Filip (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
konceptem státní suverenity. Ve svém průběhu tak tato práce obsáhne kritiku stávajících realistických a neorealistických diskurzů, jenž podpírají antropocentrické a státo oblasti bezpečnostních studií, ale i širšího pole mezinárodních vztahů. Dron samotný je poté ztělesněním komplexní hybridity, která v sobě kombinuje jak lidské, tak i nelidské aktéry. Ve snaze lépe porozumět současnému výkonu suverenity, zvláště pak její roli udržování monopolu na násilí, prozkoumá tat mezinárodních vztazích. Tato studie je pak inspirována především poznatky Teorie sítí aktérů - ANT), která zdůrazňuje rovnocenné postavení lidských i nelidských aktérů. Suverenita je nadále relevantním tématem, ale kvůli vlivu hybridních aktérů se zjevně přetváří v čím dál tím více arbitrární formu šíření násilí. Role lidských aktérů ve válce vedené drony se zmenšuje spolu s technologickým pokrokem ve vývoji válečných dronů a se stupňují se armádní poptávkou po zvyšování autonomie dronů. Ve svém výsledku je suverenita, alespoň co se týče monopolu na násilí, dehumanizována a neřídí se tak dle teoretických tezí realistů a realistů.
|
|
|
Autonomous Weapon Systems as the next revolution in warfare and implications of technology deployment for global security
Kvasňovský, Tomáš ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem v oblasti umělé inteligence a vzrůstajícím trendem robotizace a autonomizace vojenských složek v kontextu revoluce ve vojenských záležitostech. Zkoumá a kategorizuje různé přístupy ke konceptům umělé inteligence, autonomie a revoluce ve vojenských záležitostech, které existují ve veřejné diskuzi a akademické a vojenské literatuře. Dále se zabývá možnými dopady a problémy spojenými s umělou inteligencí a její ozbrojenou podmnožinou - autonomními zbraňovými systémy na civilně-vojenské vztahy, právní a etické normy, režim kontroly zbraní a obecně na sféru bezpečnosti. Na základě poznatků z předešlých kapitol jsou umělá inteligence a autonomní zbraňové systémy analyzovány v kontextu revoluce ve vojenských záležitostech a širším socioekonomickém kontextu. Konkrétně je autonomie, umožněná umělou inteligencí, srovnávána s aspekty existujících vzdáleně kontrolovaných systémů. Práce dochází k závěru, že autonomní zbraňové systémy jsou předzvěstí další revoluce ve vojenských záležitostech a umělá inteligence má potenciál vyrovnat se svým významem neolitické, průmyslové a informační revoluci.
|
host ::
RSS.