|
|
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace
Haberle, Ondřej ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace Cílem této práce je analyzovat první dodatek ústavy Spojených států. Hlavním důvodem pro výběr tohoto tématu je můj dlouhodobý osobní zájem o oblasti práva, které jsou obsaženy v problematice prvního dodatku. Práce se skládá z úvodu, šesti kapitol a závěru. Diplomová práce začíná úvodem, kde je diskutována metodologie, moje motivy pro volbu tématu, význam tématu a potenciální přínos této práce pro českou právní vědu. První kapitola se zabývá historickými kořeny práv a svobod prvního dodatku. Zaměřuje se na jejich historický vývoj, a to jak v raně novověké Anglii, tak v jejich tehdejších amerických koloniích. Snaží se zachytit hlavní tendence, které přispěly k zakotvení pozitivních práv a svobod prvního dodatku do americké ústavy. Druhá kapitola se nejprve soustřeďuje na hlavní politické a právní události týkající se přijetí prvního dodatku. Dále se snaží najít interpretační východiska prvního dodatku, a to užitím historické a teleologické výkladové metody. Druhá kapitola také pojednává o působnosti prvního dodatku. Kapitola končí přehledem, jak vnější faktory (např. právní filosofie či politika) ovlivnily rozhodovací procesy Nejvyššího soudu USA jakožto orgánu oprávněného podat právně závazný výklad prvního dodatku. Vývoj interpretace...
|
|
|
Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem
Kohout, David ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Vojáček, Ladislav (oponent) ; Horák, Záboj (oponent)
v českém jazyce Disertační práce David Kohout: Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem Tato disertační práce na téma "Právněhistorické aspekty trestání nacistických zločinců na pozadí procesu s Adolfem Eichmannem" má za cíl provést analýzu hlavních přístupů ke stíhání a trestání nacistických zločinů. Jako určitý ústřední motiv byl v této práci zvolen proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v letech 1961 až 1962, a to nejen pro svou individuální zajímavost, ale především proto, že je v mnoha směrech velice ilustrativním vyústěním předchozího vývoje a současně mu je řadou autorů přisuzován podstatný vliv na obnovení zájmu o stíhání bývalých nacistů zodpovědných za zločiny spáchané do roku 1945. Práce tudíž přesahuje Eichmannův proces a zaobírá se jeho širším kontextem jak věcným, tak také personálním (ve výkladu k metodám trestního stíhání nacistických zločinců je často např. věnována pozornost procesům, které se odehrály mimo Izrael s Eichmannovými přímými spolupracovníky). Ve svém úvodu však tato práce časově dalece předbíhá samotný proces s Adolfem Eichmannem, a to z toho důvodu, že bylo vhodné vymezit základní etapy formování mezinárodního trestního práva, kterým byl zásadní měrou inspirován i zákon o potrestání nacistů a nacistických...
|
|
|
Vývoj státoprávního systému Byzantské říše
Mařík, Petr ; Tretera, Jiří Rajmund (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
99 Název diplomové práce: Vývoj státoprávního systému Byzantské říše Name of the diploma paper: Development of the state-law system of the Byzantine Empire Shrnutí: Tato diplomová práce pojednává o vývoji státoprávního uspořádání Byzantské říše v kontextu s četnými změnami podoby a rozsahu jejího území. Pozornost je zaměřena na základní moci ve státě, jimiž jsou především císař, armáda a církev. Nelze ovšem opomenout ani roli senátu, dém a civilní a vojenské aristokracie. Autor u těchto subjektů sleduje vývoj jejich vzájemných vztahů a proměn jejich postavení. V první kapitole je popsán územní vývoj a proměny zahraničně-politického postavení státu. Slouží především pro ilustraci faktu, že zahraničně-politické postavení říše bylo značně komplikované a změny území četné a zásadní. Z kapitoly vyplývá, že se značně měnilo i etnické složení společnosti. Důležité z hlediska zaměření této diplomové práce je, že tyto okolnosti kladly značné nároky na správu státu. Kapitola druhá se věnuje vývoji samotné správy státu se zvláštním zaměřením na okolnosti a příčiny vzniku a posléze opuštění themového systému. Dále se autor snaží najít souvislost úpadku a zániku říše se způsobem spravování státu. Ve třetí kapitole je blíže rozebrán nástupnický systém byzantských císařů se zaměřením na jeho nedostatky a z toho plynoucí...
|
|
|
Rasistické zákonodárství nacistického Německa
Řezníček, Adam ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Závěr Věřím, že výsledkem mého výzkumu je práce, která, nakolik to omezený rozsah dovoluje, shrnuje otázku a problém nacistického rasistického "práva" v maximálním možném detailu, zároveň však pro zaujetí jednotlivostmi nezapomíná ani na celkový obraz daného období. Jak se mi ukázalo při tvorbě práce, nebylo možné oddělovat od sebe konkrétní právní předpisy a jejich znění od historických událostí. Samotné znění oněch předpisů totiž v žádném případě na první pohled nenaznačuje, jaké důsledky bude boj nacistů za očištění jejich životního prostoru od neárijců ve skutečnosti mít. Přestože obdobím druhé světové války a souvisejícími událostmi se zabývám již dlouhou dobu, bylo pro mě překvapivým zjištěním, že v oblasti rasistického zákonodárství šla stranou pověstná německá pečlivost. Úprava těchto otázek postrádá logiku a vnitřní konzistenci a jednotlivé právní předpisy si nezřídka odporují. Vzhledem k filosofickým a "vědeckým" základům, které jsem vyložil v první kapitole této diplomové práce, ze kterých rasistické zákonodárství ideově čerpá je to však pochopitelné. Rasistická ideologie období tzv. Třetí říše, přestože byla zahalena do hávu "vědeckého" rasismu, je z dnešního pohledu neudržitelná. Pojmy používané v tomto "vědním oboru" a jeho výzkumná metoda v žádném případě nesplňují požadavky kladené na...
|
|
| |
|
|
Procesy s nacistickými zločinci v okupačních zónách a jejich vliv na československou retribuci
Beránek, Jan ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Procesy s nacistickými zločinci v okupačních zónách a jejich vliv na československou retribuci - Abstrakt a klíčová slova Tématem předkládané disertační práce je fenomén tzv. Zónových procesů, tedy procesů s nacistickými zločinci, které proběhly těsně po skončení bojů II. světové války na území jednotlivých okupačních zón rozděleného Německa ve výlučné (eventuálně sdílené) jurisdikci některé ze čtyř okupačních mocností (Francie, Sovětský svaz, Spojené státy americké a Velká Británie). Prvním cílem této práce je analyzovat procesní programy realizované v jednotlivých okupačních zónách a na základě těchto dílčích analýz získat zobecněnou charakteristiku každého z programů. Druhým cílem je pak provedení komparace jednotlivých zónových procesních programů mezi sebou navzájem. Za třetí cíl se dá označit zodpovězení otázky zda, a případně v jaké míře, se vzájemně ovlivňovaly zónové programy procesů s nacistickými zločinci a retribuční programy realizované na území Československa. V první kapitole jsou rozebrány historické základy soudních procesů proti osobám podezřelým ze spáchání válečných zločinů a jiných zločinů dle mezinárodního práva, jakož i teoretická východiska a okolnosti, které vedly ke vzniku procesních programů v samostatné jurisdikci jednotlivých spojeneckých mocností. Druhá až pátá kapitola se pak...
|
|
|
Čtrnáctý dodatek Ústavy Spojených států a vývoj jeho vlivu v důsledku soudního výkladu
Ženíšek, Jaroslav ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Čtrnáctý dodatek Ústavy Spojených států a vývoj jeho vlivu v důsledku soudního výkladu Abstrakt Diplomová práce se zabývá analýzou čtrnáctého dodatku Ústavy Spojených států amerických a změnami v chápání jeho významu v průběhu let od jeho ratifikace v důsledku interpretace ze strany Nejvyššího soudu Spojených států. Rozebrány jsou všechny oddíly čtrnáctého dodatku, největší pozornost je však věnována jeho prvému oddílu a v něm obsaženým nejpodstatnějším klauzulím o občanství, svobodách nebo výsadách, řádném procesu a stejné ochraně zákona. Stranou nezůstávají ani debaty zákonodárců 39. Kongresu, nabízející vhled do původního porozumění termínů a spojení, užitých v textu dodatku a umožňující pochopit kontext jeho vzniku. Vývoj vlivu dodatku je poté analyzován skrze několik dějinných etap, reflektujících konstantně se měnící složení Nejvyššího soudu a tím i jeho rozhodovací činnost. Práce se snaží o přiblížení nejpravděpodobnějšího původního významu jednotlivých částí dodatku a jeho následné srovnání s interpretací Nejvyššího soudu, díky čemuž lze sledovat postupné rozšiřování dosahu dodatku a tedy i jeho nabývání na vlivu na americkou společnost. Zatímco v době schvalování a ratifikování čtrnáctého dodatku se lze důvodně domnívat, že jeho účel byl omezený a vycházející z politické reality tehdejších...
|
|
|
Vývoj anglického práva v 7. - 10. století na příkladu nejstarších anglosaských zákoníků s přihlédnutím k právnímu vývoji v oblasti Danelaw
Kallus, Václav ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
Název práce v českém jazyce: Vývoj anglického práva v 7. - 10. století na příkladu nejstarších anglosaských zákoníků s přihlédnutím k právnímu vývoji v oblasti Danelaw Abstrakt v českém jazyce Tato diplomová práce si vytkla za cíl popsat vývoj práva na území Anglie mezi 7. a 10. stoletím, tedy v takzvaném anglosaském období anglické historie. V tomto období se, zejména v 9. a 10. století, dostávají k moci střídavě jak anglosaská království, tak skandinávští dobyvatelé. Zároveň je pro toto období typická tvorba zákoníků v jednotlivých královstvích, kterými tehdejší králové upravovali nejproblematičtější právní otázky. V práci jsem postupoval chronologicky, co se týče práva Anglosasů. Nejprve jsem provedl historický úvod anglosaské kolonizace s využitím primárních i sekundárních pramenů a poskytl vysvětlení nejdůležitějších institucí, které se s drobnými obměnami vyskytovaly ve všech anglosaských státních útvarech. Následně jsem se zaměřil na jednotlivá království, ve kterých se dochovaly písemné prameny v podobě původních zákoníků. Zákoníky jsem na základě těchto primárních i sekundárních pramenů podrobil rozboru, kdy jsem se věnoval právním institutům v nich obsažených, následně jsem zákoníky mezi sebou porovnal a poukázal na případné provázanosti, které se mezi některými zákoníky vyskytly. U pozdějších...
|
|
|
Ústřední orgány USA podle ústav z let 1781 a 1787 a jejich pravomoc
Jandus, Michal ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Kuklík, Jan (oponent)
Ústřední orgány USA podle ústav z let 1781 a 1787 a jejich pravomoci Abstrakt Tato diplomová práce se věnuje otázce ústředních orgánů Spojených států amerických a pravomocím, které těmto orgánům náleží. Ústředními orgány jsou v kontextu této práce prezident Spojených států jako hlavní orgán moci výkonné, Kongres, rozdělený na dvě komory, Sněmovnu reprezentantů a Senát, jako hlavní orgán moci zákonodárné a Nejvyšší soud jako hlavní orgán moci soudní. Cílem této práce bylo přiblížit fungování těchto orgánů a jejich postavení v rámci ústavního systému Spojených států, jak v rovině horizontální, tak i vertikální. První část diplomové práce se zabývá okolnostmi vzniku Spojených států amerických, přijetí Deklarace nezávislosti a konce války o nezávislost. Druhá část se věnuje Článkům Konfederace, první ústavě USA, a procesu jejich vzniku, orgánům které byly na jejich základě vytvořeny a jejich pravomocem. Třetí část se věnuje důvodům vzniku a procesu přijetí Ústavy USA, problémům které její vzniky doprovázely, právním principům na jejichž základě byla vytvořena a obsahu Listiny práv. Čtvrtá část diplomové práce se zabývá Kongresem a jeho dvěma komorami, pravomocemi, které jednotlivým komorám náleží, a jejich omezením. Pátá část se věnuje funkci prezidenta, historii této funkce, prezidentským volbám, impeachementu...
|
|
|
Ústavní vývoj v Anglii v 17. století
Bartončíková, Renáta ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent)
Ústavní vývoj v Anglii v 17. století Abstrakt v jazyce práce Tato diplomová práce si klade za cíl zevrubnou analýzu tohoto období a jeho kritické zhodnocení. Vychází z anglického ústavního vývoje od dob Viléma Dobyvatele a jeho shrnutí je její nedílnou součástí. Autorka práce považuje 17. století za jedno z nejvýznamnějších období, které definovalo moderní ústavnost a státní zřízení Anglie. Hlavním tématem práce je již zmíněná analýza, a to především vztahu mezi anglickými panovníky a anglickým parlamentem v průběhu 17. století. 17. století autorka definuje sporem mezi panovníkem a parlamentem založeným na základě rozdělení pravomocí, které se v čase rapidně změnilo. Důraz je kladem na fakt, že během této doby došlo k značnému omezení panovníka v jeho starobylých právech a přesunutí mnoha pravomocí do rukou parlamentu. Autorka v práci popisuje proměnu pravomocí krále i parlamentu, a to především v oblasti fiskální, v oblasti exekutivy a justice, v oblasti církevních záležitostí, zahraniční politiky a práva svolávat a rozpouštět parlament. Věnuje se také vývoji parlamentních privilegií, jako jsou svoboda projevu, dělba moci, imunita při hlasování o parlamentních návrzích zákona aj. Struktura práce se skládá z osmi kapitol, které jsou dále rozděleny do podkapitol. Rozdělení kapitol následuje logické členění...
|
host ::
RSS.