|
|
Kulturně-historický vývoj jezuitské koleje a kostela Nanebevzetí Panny Marie v Hradci Králové (1636-1773)
Zářecká, Klára ; Royt, Jan (oponent) ; Horyna, Martin (vedoucí práce)
K zasadnimu preruseni plynuleho vyvoje stavebni a umelecke cinnosti doslo, od doby pfichodu jezuitu az do zruseni radu v roce 1773, pouze j edinkrat diky velkemu pozaru mesta zalozeneho pruskymi vojaky v roce 1762. Z veskereho tehdejsiho chramoveho zafizeni byla ohne usetfena pouze kaple sv. Ignace z Loyoly. Vaznemu poskozeni neunikla ani jezuitska kolej. V ramci meho studia jsem se pokusila na zaklade pisemnych pramenu zrekonstruovat vyzdobu interieru kostela Nanebevzeti Panny Marie pred rokem 1762. Misty jsem upresnila prubeh zafizovani kostela, vznikajiciho za velke podpory dobrodincu koleje a misty Jsem se pokusila podobu jiz zaniklych 118 umeleckych del ozivit uvedenfm davneho pOpISU. V Diariu P. Vaclava Kolcavy se objevily zaznamy dokladajfcf jmena bratff - laiku, 0 nichz jsme se domnfvali, ze svym umenfm k vyzdobe chramu pfispeli, a upresnily dobu jejich pobytu v koleji v Hradci Kralove. Zjistene informace dokladajf skutecnost, ze pocet radovych umelcu na vyzdobe chramu znacne prevazuje. Po pozaru behem nekolika malo let vznikla nova chramova vyzdoba opet za znacneho podilu umelecky zdatnych clenu radu. Male rozmezf let obnovy svedcf take 0 dobre financnf situaci kralovehradecke koleje.
|
|
| |
|
|
Řezbářství 13. století v Čechách a na Moravě. Kapitoly k počátkům řezbářské tradice ve střední Evropě
Mudra, Aleš ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Hlobil, Ivo (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Řezbářství 13. století v Čechách a na Moravě dosud nebyla věnována velká pozornost a příliš toho o něm nevíme. Ještě před takovými třiceti lety by nedávalo příliš smyslu uvažovat o práci na podobné téma. Důvodů bylo hned několik. Některé řezbářské památky 13. století tehdy nebyly známy, jiné byly známy jen ze starých fotografií, další se nacházely v těžko dostupných zahraničních sbírkách a sakrálních stavbách a psalo se o nich v literatuře, kterou nebylo snadné získat. Ostatní sochy nebyly řazeny do adekvátních souvislostí nebo se předpokládalo datum jejich vzniku v pozdější době. O těch několika málo památkách, s nimiž mohli tehdy čeští historici umění pracovat, panovalo mezi odbornou veřejností jen velmi slabé povědomí.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Dekorativní tvarosloví italského knižního malířství (1250-1330)
Kubík, Viktor ; Homolka, Jaromír (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Hlobil, Ivo (oponent)
Predmetem teto prace je rozbor dekorativniho tvaroslovi italskeho knizniho malirstvi v easovem rozmezi od poloviny '200 po l.tretinu '300 pomoci metody, kterou v nasem dejepise umeni pouzival Jan Kvet (1896-1965).1 Jadremjeho metody je dusledny rozbor vyzdoby rukopisu z hlediska celkoveho systemu rozvrhu vyzdoby i z hlediska typologie jednotlivych motivu ornamentiky. Vychozi predpoklad se opira 0 nutnost studia genese jednotlivych forem ornamentiky, protoze pouze pri znalosti, alespoii bezprostredne predchazejiciho zpusobu pouziti sledovanych motivu a komposienich schemat lze studovany motivicky repertoar ajeho promeny zasadit do zretelneho typologickeho kontextu. Soueasne lze na tomto zaklade definovat nazvoslovi ornamentiky s ohledem na komposieni a skladebne principy, ktere utvarely vzezreni sledovanych motivu, a to v sirsim easovem horisontu, nez jake nabizi vymezene sledovane obdobi. Promeny a transformace studovaneho dekorativniho tvaroslovi se neomezuji na analogie v bezprostredne sevrenem easovem useku ei zuzenem regionalnim ei stylovem okruhu, ale oteviraji moznost studia v sirsich souvislostech. Kombinace typologickeho rozboru, formalni analysy omamentiky v ramci dilenske produkce v jednotlivych centrech ajejich komparace na typologickem zaklade (evidujicim promeny jednotlivych druhu ornamentu)...
|
|
|
Příspěvky k ikonografii knižních vazeb v období raného novověku
Pavlišová, Jindřiška ; Royt, Jan (oponent) ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce)
Během druhé poloviny 15. a počátku 16. století se vzhled knihy změnil natolik, že se zřetelně přiblížil knize moderní doby. Díky vynálezu knihtisku se stal tento dříve nedostupný, a často příliš nákladně zdobený předmět, téměř běžnou součástí lidského života. Skrze knihu se pak šířily cenné informace, vzdělanost, ale také přímo nejnovější dobové myšlenky (např. reformační). Kniha, která podstatně zlevnila a mohla být najednou tištěna na rozdíl od středověké doby v několika stovkách či tisÍCích exemplářů, prodělala velké změny. Podstatně se zjednodušilo písmo i typografická úprava, materiálem byl nejčastěji dostupnější papír a přidala se i nově používaná technika dřevořezové ilustrace. Také v knihvazačském světě došlo následkem rychlé proměny knižního korpusu k posunu po estetické, tvarové i materiálové stránce. Změnily se jednak technické postupy, jednak výběr výtvarných námětů. Přestože se v knižní vazbě 16. století prolínají nejrůznější inspirace a vlivy, jsou poměrně jasně zřetelné dvě odlišné vývojové linie. Nejdůležitější byl zcela inovační směr reprezentovaný Itálií a Francií, která hledala inspiraci pro zcela nový způsob výzdoby knih především u islámských umělců a v antické tradici. V Německu, Nizozemí a střední Evropě se islámská umělecká tradice příliš neuplatnila. Naopak zde vazby začaly být...
|
|
|
Nástěnné malby v kostele sv. Petra a Pavla v Hosíně
Brixová, Michaela ; Royt, Jan (oponent) ; Hlaváčková, Jana Hana (vedoucí práce)
Nektera nova zjisteni teto prace se zdaji byt dulezita pro interpretaci i vnimani vyzdoby interieru puvodniho romanskeho prostoru. Zcela zasadni se zda byt ztotozneni postavy apsidy, puvodne povazovane za sv. PavIa, se sv. Katefinou. Vytlaceni titularnich svetcu z ikonografie vyzdoby, ve spojeni s dosud opomijenym, v Branisove pOplSU zaznamenanym, pruchodem spojujicim romanskou stavbu primo s lodi bYvaleho gotickeho kostela nasvedcuje tomu, ze v dobe vzniku malifske vyzdoby nebyl prostor zakristii, ale soukromou panskou kapli. Tim by byla ospravedlnena i pro zakristie netypicka bohatost VYzdoby. Provedeni maleb je v uzkem vztahu se sakralnim vyznamem daneho prostoru. Na nejcestnejsim miste, vapside, zapliiuji steny vazne, hieraticky pfisne figury, vznesenych gest i postoju. Archaismus pouzitYch pfedloh, zejmena napfiklad v tvafi Boha Otce konstruovane podle byzantskYch malifskYch pfirucek, je zcela zjevny. Zrovna tak uziti v te do be jiz u nas pfekonaneho typu vetvoveho kfize s korpusem Ukfizovaneho. V detailu, zejmena u postav andelu nesoucich draperii, lze vsak jiz tusit to, co je pIne rozvedeno v legendarnich cyklech. Ackoliv motivem stale saknilni, jsou zpracovany ryze svetskYm zpusobem, jehoz vyvrcholeni lze videt ve zcela profannim znazorneni vyjevu pisafe a jeho pomocnika. Soukromou donaci by i tento...
|
|
| |
host ::
RSS.