|
|
Importance of adipose tissue metabolism for whole-body energy balance
Zouhar, Petr ; Flachs, Pavel (vedoucí práce) ; Rossmeislová, Lenka (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
(in Czech) Tuková tkáň hraje klíčovou roli v udržování homeostázi živin a energie. V současnosti nabývá Rozšíření obezity a s ní souvisejících metabolických poruch nabývá v současnosti rozměrů pandemie, a nemalé úsilí je proto věnováno vývoji nových léčebných postupů, které by tento stav mohly zvrátit. Při plnění tohoto cíle se přitom zvažuje i možná modulace aktivity tukové tkáně, a to trojím možným způsobem: 1) indukcí spalování energie v hnědé tukové tkáni závislého na odpřahovacím proteinu UCP1; 2) "hnědnutím", tj. konverzí bílé tukové tkáně na "hnědou"; a 3) stimulací termogeneze v bílé tukové tkáni bez zapojení UCP1. Tato práce je založena na dvou publikovaných studiích a jednom článku v přípravě. Na modelu laboratorní myši zkoumá možné ovlivňování všech třech výše zmíněných procesů a to pomocí: 1) suplementace diety žlučovými kyselinami; 2) kombinovaného působení ω-3 vícenenasycených mastných kyselin a kalorické restrikce; a 3) chladové expozice. V pokusech s podáváním žlučových kyselin (konkrétně kyseliny chenodeoxycholové) jsme potvrdili indukci proteinu UCP1 jak v hnědé, tak v podkožní bílé tukové tkáni, což bylo spojeno s reverzí obezity. Většina příznivých účinků byla nicméně způsobena přechodným poklesem spotřeby potravy, zatímco aktivace termogeneze v hnědém tuku patrně může hrát...
|
|
|
Role of immune and adipose cells in the development of adipose tissue inflammation induced by stress associated with obesity
Kračmerová, Jana ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Cahová, Monika (oponent) ; Daňková, Pavlína (oponent)
1 SHRNUTÍ Obezita, charakterizovaná zvýšenou akumulací tukové tkáně (TT), i přejídání jako takové jsou spojeny nejen se zvýšenými plasmatickými hladinami živin a metabolitů, ale i s narůstajícím rizikem vzniku dalších chorob, např. chorob kardiovaskulárního systému, rakoviny nebo insulinové rezistence. Pravděpodobným pojítkem mezi obezitou a chorob s ní spojených je zánětlivý stav organismu, pozorovaný jak na systémové úrovni jako zvýšené hladiny plasmatických cytokinů, tak na úrovni TT. Příčinou tohoto zánětlivého stavu může být narušený metabolismus TT. Adipocyty sekretují širokou paletu různorodých molekul včetně cytokinů. Za stresujících podmínek (hypoxie, stres endoplasmatického retikula) začnou adipocyty a následně i rezidentní imunitní buňky produkovat prozánětlivé cytokiny, které atrahují další imunitní buňky. Adipocyty mohou navíc uvolňovat zvýšené množství metabolitů (mastné kyseliny, glycerol), které rovněž přispívají k polarizaci imunitních buněk, zejména makrofágů. Cílem této práce bylo nalézt spojení mezi zvýšenými hladinami nutrientů (glukosa, mastné kyseliny) a zánětlivým stavem, resp. aktivací imunitních buněk u zdravých (obézních i štíhlých) jedinců. V první části této práce byla sledována akutní reakce imunitních buněk na experimentálně zvýšené hladiny nutrientů. Pokrm s vysokým obsahem...
|
|
|
Interaction between adipocytes and immune cells in pathogenesis of obesity related pro-inflammatory state of adipose tissue
Mališová, Lucia ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Flachs, Pavel (oponent) ; Kazdová, Ludmila (oponent)
SUHRN Obezita je považovaná za ochorenie svetového epidemiologického významu. Je charakterizovaná hromadením tukového tkaniva (TT), ktoré sa spája so zhoršením normálnej metabolickej funkcie tohto tkaniva. Veľké množstvo klinických štúdií poukazuje na obezitou vyvolané zmeny v zápalovej signalizácií, zvýšenej infiltrácii imunitných buniek do tukového tkaniva, či stres endoplazmatického retikula ktoré sú možnými molekulárnymi príčinami vedúcimi k vzniku inzulínovej rezistencie a iných metabolických chorôb asociovaných s obezitou. Zhoršenú metabolickú funkciu TT môže zlepšiť kalorická restrikcia. A chemické šaperóny, akými sú žlčové kyseliny, modulujú stres endoplazmatického retikula. Spomínané dva prístupy liečby obezity a ochorení asociovaných s obezitou sa stali podkladom pre túto prácu. V prvej časti tejto práce sme študovali pro-zápalový stav gluteálneho TT v porovnaní k abdominálnemu TT, ako aj diferenciačné a sekrečné vlastnosti adipocytov po úbytku váhy u obéznych pacientov. V prvej štúdii sme zistili, že zápalový profil gluteálneho TT, hodnotený pomocou mRNA hladín markrov makrofágov a cytokínov, nevysvetľuje rozdiel klinického dopadu podkožného abdominálneho a gluteálneho TT v tele. Ďalej bolo dokázané, že úbytok hmotnosti ide ruka v ruke so zlepšenou schopnosťou preadipocytov diferencovať, ako aj...
|
|
|
Role genu pro FTO v genetické determinaci "civilizačních" onemocnění
Dlouhá, Dana ; Hubáček, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Rossmeislová, Lenka (oponent)
Obezita je rizikovým faktorem rozvoje mnoha civilizačních onemocnění. Mezi tato onemocnění s nejvyšší úmrtností patří kardiovaskulární onemocnění (KVO), diabetes mellitus 2. typu (DM2), některá nádorová onemocnění a onemocnění pohybového aparátu. Jedním z genetických rizikových faktorů determinujících tělesnou hmotnost je gen pro FTO ("fat mass and obesity associated protein"). Úkolem této disertační práce bylo zjistit, 1) zda výskyt rizikových alel u vybraných polymorfismů koreluje s BMI u české populace, 2) analyzovat souvislost mezi variantou v 1. intronu v genu pro FTO a rizikem infarktu myokardu/ akutního koronárního syndromu (IM/ AKS), 3) renálním selháním (ESRD) a 4) výskytem kolorektálního karcinomu (CRC). Polymorfismy rs17817449 (1. intron) a rs17818902 (3. intron) jsme analyzovali metodami PCR-RFLP či RT PCR. Potvrdili jsme souvislost varianty v prvním, ale ne ve třetím intronu s BMI u české kontrolní populace. Intervenční studie ukázaly souvislost se změnami BMI (pouze rs178117449) u dětí, ale ne u obézních žen. U pacientů s AKS jsme nalezli korelaci mezi G alelou a zvýšeným rizikem tohoto onemocnění (OR 1,49). U pacientů s ESRD jsme detekovali souvislost mezi výskytem stejné alely a rozvojem onemocnění (OR 1,37). U pacientů s CRC jsme souvislost s výskytem rizikové alely u varianty v 1....
|
|
|
Vliv váhového úbytku obézních subjektů na senzitivitu buněk tukové tkáně vůči stresu endoplazmatického retikula.
Karlická, Michaela ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Němcová, Vlasta (oponent)
Adipocytokiny uvolňované tukovou tkání hrají důležitou roli v regulaci imunitních a zánětlivých reakcí. Při obezitě dochází k dysregulaci jejich produkce, což je jeden z hlavních faktorů podílejících se na navození chronické systemické zánětlivé reakce nízkého stupně, která představuje rizikový faktor pro rozvoj nemocí jako je ateroskleróza nebo diabetes typu 2. Hlavním cílem této práce bylo porovnat sekreci vybraných adipocytokinů (adiponektin, IL6 a MCP1) in vitro diferencovanými adipocyty odvozenými z tukové tkáně před a po dietní intervenci a to v bazálních podmínkách a během stimulované lipolýzy. U adiponektinu byla též analyzována sekrece jeho izoforem. Koncentrace adiponektinu, IL6 a MCP1 byla stanovena pomocí metody ELISA, k určení distribuce izoforem adiponektinu byla použita metoda Western Blot. Dále byla pozornost věnována genové expresi ATF3, ATF4 a HSPA5, faktorů účastnících se stresu ER, v průběhu diferenciace adipocytů. Změny genové exprese byly měřeny metodou kvantitativní Real Time PCR. Zároveň byl rozvoj endoplazmatického retikula v průběhu adipogeneze monitorován pomocí nepřímé imunofluorescence. Změny sekrece adipocytokinů (adiponektin, IL6 a MCP1) v důsledku samotné dietou navozené váhové redukce nebyly prokázány. β adrenergní stimulace způsobila redukci sekrece adiponektinu a...
|
|
|
Molecular mechanisms affected by n-3 polyunsaturated fatty acids
Hensler, Michal ; Flachs, Pavel (vedoucí práce) ; Rossmeislová, Lenka (oponent) ; Dlouhý, Pavel (oponent)
Tuková tkáň a její hormony hrají nezastupitelnou roli ve fyziologii savců. Při nerovnováze mezi příjmem a výdejem energie dochází k růstu tukové tkáně, a ke změně jejího sekrečního profilu. S obezitou jsou spojována mnohá onemocnění, jako kardiovaskulární onemocnění, dyslipidémie, hypertenze a inzulínová rezistence. n-3 polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (LC n-3 PUFAs) z rybích olejů, hlavně eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA) kyselina, zlepšují celkový lipidový metabolizmus a brání rozvoji obezity a inzulínové rezistence. Studie, prováděné na myších liniích náchylných k obezitě (C57BL/6), nám poskytují důležité poznatky, týkající se jejich vlivu na savčí tkáně a možného terapeutického využití. Tato disertační práce je založena na pěti publikovaných článcích (A-E). Tři práce se věnovaly problematice bílé tukové tkáně. V těchto pracích jsme ukázali, že bílá tuková tkáň je flexibilní orgán a LC n-3 PUFAs hrají důležitou roli v její biologii. Naše výsledky ukazují, že LC n-3 PUFAs ovlivňují množství tukové tkáně mechanizmy závislými jak na potlačení proliferace, tak i diferenciace tukových buněk (publikace A). Anti-obezitní efekt EPA a DHA může být ještě více umocněn mírnou kalorickou restrikcí (10%). Výsledky z publikace B dokazují, že lipidový katabolizmus a tvorba...
|
|
|
Vliv váhového úbytku obézních subjektů na senzitivitu buněk tukové tkáně vůči stresu endoplazmatického retikula.
Karlická, Michaela ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Koc, Michal (oponent)
Adipocytokiny uvolňované tukovou tkání hrají důležitou roli v regulaci imunitních a zánětlivých reakcí. Při obezitě dochází k dysregulaci jejich produkce, což je jeden z hlavních faktorů podílejících se na navození chronické celotělesné zánětlivé reakce nízkého stupně, která představuje rizikový faktor pro rozvoj dalších nemocí jako je ateroskleróza nebo diabetes typu 2. Hlavním cílem této práce bylo porovnat sekreci vybraných adipocytokinů (adiponektinu, IL6 a MCP1) izolovaných z tukové tkáně před a po dietní intervenci a to v bazálních podmínkách a během stimolované lipolýzy. Na základě stejného profilu byla následně porovnávána sekrece izoforem adiponektinu. Koncentrace adiponektinu, IL6 a MCP1 byla stanovena pomocí metody ELISA, k určení distribuce izoforem adiponektinu byla použita metoda Western Blot. Dále byla pozornost věnována genové expresi ATF3, ATF4 a HSPA5, faktorů účastnících se stresu ER v průběhu diferenciace adipocytů. Změny genové exprese byly měřeny metodou kvantitativní Real Time PCR. K průkazu správně probíhající diferenciace byly použity geny aP2 a PPARg. V rámci této analýzy byl vytvořen pomocí nepřímé imunofluorescence profil diferenciace adipocytů. Změny sekrece cytokinů (adiponektinu, IL6 a MCP1) v důsledku samotné dietou navozené váhové redukce nebyly prokázány. β...
|
|
| |
|
|
Stres endoplazmatického retikula a jeho význam pro rozvoj zánětu tukové tkáně
Zemánková, Kateřina ; Rossmeislová, Lenka (vedoucí práce) ; Janovská, Petra (oponent)
Endoplazmatické retikulum (ER) je buněčnou organelou, kde dochází ke skládání proteinů, které jsou poté transportovány do různých míst v buňce nebo sekretovány. Je také zodpovědné za syntézu triglyceridů. Porucha metabolické rovnováhy vede ke stresu ER a k následnému spuštění signální dráhy, která se nazývá unfolded-protein response (UPR). Cílem této dráhy je zmírnit stres endoplazmatického retikula, obnovit přirozenou homeostázu a předejít buněčné smrti. Současně ale dochází k aktivaci stresových kináz a dalších faktorů, které mohou způsobit poruchy inzulinové signalizace a zvýšit expresi prozánětlivých cytokinů. Tyto jevy jsou charakteristické pro lidskou obezitu, která je spojena se sníženou citlivostí tkání k inzulinu a je považována za onemocnění s nízkou hladinou zánětu. Nedávné studie označily za původce zánětu stresované adipocyty a makrofágy infiltrované do tukové tkáně, které produkují převážně zánětlivé cytokiny. Skutečně bylo prokázáno, že stres endoplazmatického retikula je výrazně zvýšen v tukové tkáni obézních jedinců. Pokles váhy daný zmenšením tukové tkáně tento stres snižuje za současného snížení produkce prozánětlivých cytokinů i inzulinové rezistence. Předkládaná práce má za cíl shromáždit a diskutovat tyto nové poznatky, které poukazují na to, že stres ER by mohl mít zásadní...
|
|
|
Promyelocytic leukemia protein function in normal, tumor and senescent human cells
Rossmeislová, Lenka ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Forstová, Jitka (oponent) ; Anděra, Ladislav (oponent)
Protein promyelocytární leukémie (PML) gen kóduje jaderný protein lokalizovaný do nukleoplasmy. PML je nyní považováno za gen s tumor-supresivními vlastnostmi, protože je funkčně propojen s mnoha funkcemi, ovlivňujících jadernou buněčnou proliferaci, apoptózu a stárnutí. Předkládaná práce je součástí širšího projektu, jehož cílem je objasnit regulaci exprese promyelocytární leukémie proteinů a zkoumá roli PML bílkovin v buněčné stárnutí. Konkrétní cíle PhD. projektu bylo vyhodnocení nových in vitro modelů pro studium PML, objasnění vlivu inhibitorů histon deacetyláz PML na expresi genů.
|
host ::
RSS.