|
|
Role komunitního tlumočníka z hlediska očekávání účastníků tlumočnické komunikační situace
Holkupová, Jiřina ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Rejšková, Jana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá očekáváním tlumočníků a pracovníků různých institucí ve vztahu k roli tlumočníka ve specifické komunikační situaci, kterou je tlumočené jednání mezi českými institucemi a cizinci při vyřizování běžných záležitostí. Tento typ tlumočení bývá označován jako komunitní. Vzhledem k tomu, že role komunitního tlumočníka dosud nebyla ani v odborné literatuře jednoznačně vymezena, je cílem práce zjistit, jak při neexistenci závazných standardů pojímají roli komunitního tlumočníka zástupci českých institucí a jak ji vnímají sami tlumočníci. Jedná se především o to, zda považují tlumočníka za pouhý pasivní "stroj" na jazykový převod informací, nebo zda ho vnímají jako plnohodnotného účastníka komunikace. Teoretická část práce shrnuje dosavadní výzkumy zabývající se rolí tlumočníka a všímá si také toho, zda, případně jak byla tato role kodifikována v mezinárodním kontextu i v českém prostředí. Hlavní část práce pak představují výsledky dotazníkového šetření mezi tlumočníky a zástupci různých českých institucí, jehož jádrem je kvantitativní výzkum zaměřený na to, které projevy role tlumočníka považují respondenti za vhodné, a které naopak za nežádoucí. Z výsledků výzkumu vyplývá, že celkově jak tlumočníci, tak pracovníci institucí vnímají tlumočníka jako plnohodnotného účastníka komunikace,...
|
|
|
Časový posuv v simultánním tlumočení z angličtiny do češtiny a jeho závislost na typu textu
Podhajská, Květa ; Rejšková, Jana (vedoucí práce) ; Čeňková, Ivana (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo ověřit, zda existuje souvislost mezi typem textu a časovým posuvem při simultánním tlumočením. Předmětem výzkumu bylo tlumočení dvou typů textů: připraveného projevu, který řečník čte, a spontánního projevu, který řečník nemá předem připravený v písemné podobě. Práce vychází z experimentu zkoumajícího v simultánním tlumočení z angličtiny do češtiny vývoj časového posuvu u pokusných subjektů. Účastníky experimentu bylo dvanáct studentů a čerstvých absolventů specializace tlumočení na oboru PTA Ústavu translatologie FF UK. Tlumočnické výkony byly nahrány na kazety, poté zaznamenány na CD a zpracovány pomocí počítačového softwaru Cool Edit. Naměřené výsledky pak byly shrnuty do tabulek, podrobeny analýze, zpracovány graficky, okomentovány a zpracovány s pomocí statistických metod. Zjištěné výsledky předložené v empirické části byly zkonfrontovány s formulovanou hypotézou. Tato hypotéza předpokládala kratší časový posuv u připraveného čteného projevu a v provedeném experimentu se potvrdila. Výsledky získané při experimentu s výběrovým souborem tlumočníků tedy prokázaly spojitost mezi typem textu a časovým posuvem při simultánním tlumočení. Zjištěný rozdíl časových posuvů tlumočení obou projevů je statisticky významný. Také se prokázalo, že časový posuv není ovlivněn pouze typem...
|
|
|
Poloha textu na ose mluvenost-psanost při simultánním tlumočení do jazyka A, resp. jazyka B
Kreuzová, Šárka ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Rejšková, Jana (vedoucí práce)
Cílem této teoreticko-empirické práce bylo zkoumat, zda a případně jak se mění poloha textu na ose mluvenost-psanost v procesu simultánního tlumočení a zda je tato změna podmíněna směrem tlumočení, tj. zda se liší při tlumočení do jazyka A a do jazyka B. V této práci jsme navázali na podobný experiment, který byl obsahem magisterské diplomové práce Miriam Shlesingerové (1989). Naše zkoumání však bylo provedeno na odlišném jazykovém materiálu (výchozím jazykem byla vždy čeština, cílovým jazykem angličtina) a oproti původní práci rozšířeno o výše zmíněný aspekt směru tlumočení. V teoretické části této práce jsme se zaměřili na dvojí problematiku. První oddíl byl věnován otázce mluvenosti a psanosti a v něm jsme se pokusili o syntézu dosavadních poznatků o této problematice. Definovali jsme pojmy mluvenost a psanost z různých hledisek a také jsme se věnovali rozdílům mezi texty psanými a mluvenými na jedné straně, a texty s vysokou mírou psanosti a s vysokou mírou mluvenosti na straně druhé. Závěr tohoto oddílu byl věnován charakteristickým rysům textů s vysokou mírou psanosti a textů s vysokou mírou mluvenosti.
|
|
|
Tlumočení z listu - mluvenost versus psanost
Hradecká, Emma ; Rejšková, Jana (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Práce se zabývá tlumočením z listu. Jedná se o zvláštní typ tlumočeni, kterému obvykle není věnována dostatečná pozornost, i když je lze vzhledem ke svému dichotomickému charakteru považovat za jeden z nejobtížnějších typů tlumočení. Tlumočeru z listu totiž není jen pouhým převodem z jednoho jazyka do druhého, ale je zároveň převodem z psané formy jazyka do formy mluvené. Základním charakteristickým rysem psaných a mluvených textů je jejich syntax (a je to také oblast, ve které se tyto dvě formy nejvíce liš!). Výzkum jsme proto zaměřili právě tlmto směrem. Výzkum je kvalitativní (i když využívajíc! metod kvantitativních šetřeni), bez stanovené hypotézy. Jedná se o popis situace při tlumočeni z listu z angličtiny do češtiny. Metodou výzkumu je neparticipativni pozorování, díky čemuž lze snížit počet proměnných. Pozorováni proběhlo v obdob! leden 2006 až záři 2007 během státních závěrečných zkoušek na Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzit Karlovy v Praze. Všichni zúčastnění studenti měli specializaci tlumočení. Empirický materiál sestává z 13 originálů a 13 tlumočnických výkonů. V teoretické části práce nejdříve stručně charakterizujeme tlumočení z listu. Zde čerpáme předevšlm z dnktorské práce Jiménez-Ivarsové (1999). Dále se zaměřujeme na translatologický aspekt rozdílu mezi psanými a...
|
|
|
Pracovní paměť v simultánním tlumočení a její kapacita
Gabzdilová, Marianna ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce) ; Rejšková, Jana (oponent)
Experimentální výzkum v oblasti simultánního tlumočení a kapacity pracovní paměti je v současné době stále ještě poměrně nerozvinutý. V minulosti bylo realizováno několik studií, které zkoumaly kognitivní procesy v průběhu simultánního tlumočení. V této diplomové práci je uveden stručný přehled dosavadních experimentálních studií a zároveň je podrobněji představena problematika pracovní paměti. První část diplomové práce shrnuje nejrozšířenější teoretické modely pracovní paměti, poznatky o možném rozvoji její kapacity a jejím vztahu k jazyku. Na základě dosavadních teoretických podkladů byla formulována hypotéza pro empirickou část diplomové práce. Hypotézou byl možný rozvoj kapacity pracovní paměti s rostoucí tlumočnickou praxí a menší vliv jazykového faktoru na její kapacitu. V empirické části je popsán uskutečněný experiment, který měl ověřit uvedenou pracovní hypotézu. Experimentem byl standardní poslechový test kapacity pracovní paměti, adaptovaný ve dvou naprosto srovnatelných jazykových verzích, konkrétně v češtině a ve francouzštině. Zúčastnilo se ho celkem třicet probandů - deset profesionálních tlumočníků, deset studentů tlumočnictví a deset netlumočníků, tedy probandů bez tlumočnického výcviku a jakékoli profesionální zkušenosti s tlumočením. Všichni měli srovnatelnou jazykovou kompetenci jak v...
|
|
|
"Remote Interpreting" aneb simultánní tlumočení na dálku
Koskanová, Aneta ; Rejšková, Jana (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Rozvoj komunikačních technologií (audio a video technika) umožnil vznik nového typu tlumočení, tlumočení na dálku. První, obecný význam anglického termínu remote interpreting (RI) je tlumočení na dálku, konsekutivní i simultánní. Do této kategorie spadá tlumočení po telefonu, pro neslyšící či v médiích. Druhá, užší definice zahrnuje pod tento pojem pouze konferenční simultánní tlumočení. Naše práce se soustředila na takto definované RI. V teoretické části jsme analyzovali dopad RI podmínek na zdraví a psychiku tlumočníků a kvalitu jejich práce. Vycházeli jsme ze závěrečných zpráv uskutečněných experimentů a využití RI v praxi. Z testů vyplývá, že tento typ tlumočení je pro tlumočníky náročnější a vede k poklesu kvality jejich práce. V otázce technického vybavení (umístění kamer v zasedacím sále, velikost, druh a počet monitorů pro tlumočníky) experimenty nedocházejí k jednoznačným závěrům, nabízejí pouze doporučení do budoucnosti. Technické nedostatky se v budoucnosti podaří odstranit, negativní vliv RI na psychiku tlumočníků se tím však nesníží. I přes silný pocit odcizení, ztrátu motivace k práci či nedostatek zpětné vazby, jsou tlumočníci v těchto podmínkách schopni odvést kvalitní práci. Prokázaly to dvě konference, během kterých bylo RI využito. Teoretická část byla zaměřena na situaci v České...
|
|
|
Koheze simultánně tlumočených textů
Müller, Ivo ; Rejšková, Jana (vedoucí práce) ; Čeňková, Ivana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou koheze a koherence v simultánním tlumočení. Obsahuje část přehledovou a teoretickou (kapitoly I, II, IV) a část experimentální (kapitola III). Kapitola I vymezuje disciplínu tlumočnických studií v širším rámci jazykovědy a dalších hraničních věd. Jsou zde uvedeny možné přístupy ke zkoumání náročné a komplexní činnosti, jakou je simultánní tlumočení. Kapitoly I a IV obsahují přehled výzkumných prací, zabývajících se problematikou tlumočení, jak z psycholingvistického, tak z textově lingvistického, komunikativního a dalších hledisek. Rovněž jsou diskutovány možnosti hodnocení tlumočnického výkonu a kvality přetlumočeného textu. Výzkumy jsou rozděleny do dvou kapitol podle toho, jestli byly uskutečněny před nebo po experimentu z kapitoly III. Kapitola II definuje pojmy text a textová koheze a objasňuje i některé další koncepty textové lingvistiky. Na Hallidayově klasifikaci kohezních vazeb jsou předvedeny rozdíly v kohezi mezi angličtinou a češtinou. Kapitola je doplněna přehledem několika experimentl'1 věnovaných kohezi, zejména v situaci simultánního tlumočení a s důrazem na možnost a užitečnost hodnocení míry koheze. Kapitola III popisuje náš vlastní experiment, proveclen} r se studenty 4. a 5. ročníku magisterského studia oboru tlumočení. Experiment sleduje způsoby...
|
|
|
Pragmatická motivace klišé z tlumočnického hlediska
Barciuc, Ina ; Rejšková, Jana (oponent) ; Abdallaova, Naděžda (vedoucí práce)
Tato diplomová práce nabízí komparativní pohled na výzkum klišé ve třech jazykových oblastech, anglosaské, české a ruské. Klišé je jen jeden z projevů automatizace řeči a vytváření reprodukovatelných a rozpoznatelných syntaktických struktur. Jedná se o komplikovaný jev, který se pohybuje na pomezí lexikologie, stylistiky a pragmatiky. Názory na klišé a hodnocení tohoto jevu se různí podle jednotlivých škol i autorů, někteří lingvisté hodnotí tento jev negativně, někteří se domnívají, že v určitých typech diskurzu jsou klišé nezbytná. Jednotný výklad pojmu klišé rovněž neexistuje. V této diplomové práci se zaměřujeme na klišé v politickém diskurzu a zkoumáme jejich pragmatickou dimenzi, funkce ve vztahu k uživatelům, jak politikům, tak jejich posluchačům. Klišé jsou výrazným stylistickým prvkem, který může značně ovlivnit práci tlumočníka. V empirické části se proto zabýváme klišé z tlumočníckého hlediska. Pomocí experimentů, kterého se zúčastnila skupina 14 profesionálních tlumočníků, zkoumáme postoj tlumočníků ke klišé.
|
|
| |
|
|
Simultánní tlumočení s listem se zaměřením na subjektivitu a list jako hlavní proměnné
Jánský, Dušan ; Rejšková, Jana (oponent) ; Abdallaova, Naděžda (vedoucí práce)
Tato teoreticko-empirická práce zkoumá závislost mezi listem, subjektivitou a zkušenostmi tlumočníka při simultánním tlumočení. V teoretické části práce byl zmapován dosavadní výzkum v této oblasti a zkoumaná problematika byla zařazena do celkového paradigmatu translatologie. V rámci translatologického modelu Heidemarie Salevské jsme se pokusili identifikovat a ohraničit hlavní proměnné, které se vyskytují při simultánním tlumočení s listem. Poté jsme v návaznosti na dosavadní výzkum detailně popsali faktory list a subjektivitu a u druhého jmenovaného faktoru jsme rovněž provedli jeho kategorizaci nutnou pro analýzu jednotlivých textů. V empirické části práce jsme na základě známých poznatků o hlavních faktorech tlumočení a na základě analýzy všech projevů formulovali hypotézu o závislosti mezi faktory list a subjektivita na úrovni jednotlivých projevů a pro všechny projevy dohromady. Dále jsme formulovali podpůrnou hypotézu o závislosti mezi listem, subjektivitou a ročníkem (pokročilostí) studenta. Po provedení experimentu a obodování jednotlivých tlumočnických výkonů, jehož základem je model hodnocení popsaný v této práci, jsme přikročili ke statistickému ověřování uvedených hypotéz. Hypotéza o závislosti mezi listem a subjektivitou byla zamítnuta na základě odlišného průběhu závislostí u jednotlivých...
|
host ::
RSS.