|
|
Diversity, systematics, and phylogeny of families Opetiidae and Platypezidae (Diptera)
Tkoč, Michal ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Ševčík, Jan (oponent) ; Zatwarnicki, Tadeusz (oponent)
7 CZECH ABSTRACT Tato disertační práce je zaměřena na stlačenkovité čeledi Opetiidae, Platypezidae a na rod Microsania (Insecta: Diptera). Práce obsahuje obecný úvod do systematiky, taxonomie, diverzity, zoogeografie, fylogeneze a biologie stlačenkovitých. Systematika a taxonomie jsou shrnuty na základě historické i současné literatury. Každý důležitý taxon je krátce představen a jsou poskytnuty informace o jeho taxonomii, morfologii, diverzitě, rozšíření a biologii. Další dvě kapitoly se věnují fosilním druhům a výzkumu druhové diverzity. Následuje shrnutí a plán budoucího výzkumu. Závěrečná kapitola se skládá z devíti publikovaných recenzovaných článků (5 v impaktovaných mezinárodních časopisech a 4 v časopisech bez impakt faktoru). První článek je studie molekulární fylogeneze vztahů mezi rody stlačenkovitých. Ve výsledném stromu byla čeleď Platypezidae tvořena ze dvou dobře podpořených fylogenetických linií, první s podčeleděmi Melanderomyiinae + Callomyiinae a druhá tvořený podčeledí Platypezinae. Rod Microsania byl vyčleněn jako samostatná linie vzdálená od Platypezidae, která vykazovala příbuznost s čeledí Opetiidae jako sesterskou skupinou, přičemž obě skupiny společně tvořily sesterskou skupinu k čeledi Platypezidae. Rod Agathomyia byl vyhodnocen jako parafyletický. Rozvětvené sety na nohou...
|
|
| |
|
|
The biological inclusions in Eocene amber from Študlov locality in White Carpathian Mts.
Škorpíková, Šárka ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Azar, Dany (oponent)
Študlovský jantar je jedinou fosilní pryskyřicí z území České republiky, v níž jsou nalézány biologické inkluze, a současně jedinou českou fosilní pryskyřicí nacházející se nikoliv na území Českého masivu, ale ve vnějším oblouku Západních Karpat. Dosud však byly publikovány pouze jednotlivé nálezy fosilních blanokřídlých a dvoukřídlých z tohoto naleziště. Na rozdíl od převážně křídových pryskyřic Českého masivu se stáří študlovského jantaru pohybuje v rozmezí svrchního paleocénu až středního eocénu. Tato diplomová práce poskytuje přehled fosilních organismů nalézaných ve Študlovském jantaru v minulých dvou desetiletích a je dosud nejrozsáhlejším textem pojednávajícím o biodiverzitě organismů v této pozoruhodné fosilní pryskyřici. Potvrzena je přítomnost četných mikroskopických hub, trichomů krytosemenných rostlin, roztočů a zejména dvoukřídlého a blanokřídlého hmyzu. Výskyt štíhlopasého blanokřídlého hmyzu z čeledi Stigmaphronidae je prvním doloženým eocénním příkladem persistence této skupiny, dříve uváděné jako vyhynulé na konci křídy. Nález fragmentu dřevnatého stonku, jehož dřevní anatomie je blízká rodu Glyptostrobus (cypřišovité, Cupressaceae), dovoluje učinit několik závěrů ohledně paleoekosystému. Díky kombinaci biologického a chronostratigrafického přístupu je potvrzeno eocénní stáří...
|
|
|
The growth and development of wings during ontogeny with emphasis on Palaeodictyoptera
Rosová, Kateřina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Sroka, Pavel (oponent)
Tato práce se zaměřuje na série ontogenetických stádií fosilních zástupců hmyzu z řádu Palaeodictyoptera pocházejících z pozdního karbonu Kuznětské pánve v Ruské federativní republice. Důraz byl kladen na vývoj křídel u druhů Tchirkovaea guttata a Paimbia fenestrata náležících do čeledi Tchirkovaeidae a jeho srovnání s vývojem křídel u recentního hmyzu. Materiál těchto fosilních druhů byl předchozími autory považován za důkaz unikátního vývoje křídla u paleozoického hmyzu. Předpokládalo se, že larvy tohoto hmyzu měly křídla, která byla artikulována a plně pohyblivá již během ranějších fází postembryonálního vývoje, a že tato postupně rostoucí křídla měnila s postupem vývoje svou polohu z podélné na kolmou k ose těla. Navíc měl vývoj zahrnovat dva či více subimaginálních instarů, což předpokládá vícenásobné svlékání plně okřídlených instarů. Po důkladném prostudování a následném porovnání fosilních důkazů s vývojem křídel u recentní jepice Cloeon dipterum bylo zjištěno, že údajná řada juvenilních, subimaginálních a imaginálních křídel druhů T. guttata a P. fenestrata neposkytuje jasný důkaz, který by podpořil původní hypotézu o vývoji křídla u paleozoického hmyzu, jak jej uváděli předchozí autoři. Výsledky naopak naznačují, že tyto fosilie křídel ve skutečnosti představují křídelní pochvy, které...
|
|
|
Interakce mezi minerálnimi prvky v dietě brojlerů a jeji vliv na vlastnosti svaloviny
Prokop, Jakub
Práce se zabývá vlivem hladiny minerálních látek v dietách pro drůbež. Především jejich významem na produkci kvalitního masa, jak po stránce nutriční, tak senzorické. V experimentu jsme se pokusili změnou hladiny zinku (24 g, 204 g), vápníku (2 g, 15 g) a hořčíku (1,5 g, 4,5 g) ovlivnit parametry užitkovosti a následně otestovat jejich vliv na senzorické vlastnosti masa z prsní a stehenní svaloviny. Po porážce brojlerů ve 36 dnech bylo maso zpracováno a uskladněno. Při senzorické analýze jsme hodnotili (po tepelné úpravě) barvu, vláknitost, vůni, přítomnost cizího pachu, žvýkatelnost, šťavnatost, chuť a přítomnost cizí chuti. Zjistili jsme, že změna hladiny zinku v dietě negativně ovlivnila vůni stehenní svaloviny (85,50+-2,108; 77,03+-3,333). Zvýšená hladina vápníku a hořčíku měla u prsní svaloviny pozitivní vliv na barvu (83,53+-2,663; 88,5+-1,731) a negativní vliv na vůni (86,10+-2,428; 76,66+-3,341), žvýkatelnost (77,73+-4,157; 63,33+-4,607) a chuť (71,83+-4,325; 57,75+-4,532). Závěrem můžeme konstatovat, že přídavek různých hladin minerálních látek může ovlivnit organoleptické vlastnosti masa a jeho přijatelnost pro konzumenta. Proto bude nutné do budoucna vykonat další experimentální sledování.
|
|
|
Groups the order of which is the fourth power of a prime greater than three
Prokop, Jakub ; Drápal, Aleš (vedoucí práce) ; Žemlička, Jan (oponent)
Hlavním cílem této práce je klasifikace grup, jejichž řád je čtvrtou mocninou prvočísla většího než tři. Nejprve jsou uvedeny pojmy jako Frattiniho podgrupa a jsou dokázány různé základní vlastnosti týkající se těchto pojmů. Tyto vlastnosti jsou poté použity k rozdělení grup řádu p4 , kde p > 3, na různé typy, a tyto typy jsou dále podrobněji popsány. V poslední kapitole je uveden pojem semihomo- morfismu a jsou popsány některé vlastnosti grupy semiautomorfismů. Konkrétně je v této kapitole popsán způsob vnoření struktury semiautomorfismů grupy, a také je podrobněji popsána grupa semiautomorfismů grupy stupně nilpotence dva. 1
|
|
| |
|
|
Morfologie a evoluce vybraných skupin Palaeodictyopterida (Insecta: Palaeoptera)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Hodunko, Roman (oponent) ; Sroka, Pavel (oponent)
Palaeodictyopterida jsou pozoruhodným nadřádem hmyzu, který tvořil značnou část diverzity hmyzu svrchního paleozoika, koncem permu však z fosilního záznamu mizí. Hlavní synapomorfií zástupců nadřádu je bodavě-sací ústní ústrojí ve formě rostra, které bylo tvořeno pěti stylety. Toto rostrum pravděpodobně sloužilo k nabodávání rostlinných pletiv a sání šťáv. Stejný typ ústního ústrojí sdílely s dospělci i larvy Palaeodictyopterida. Vnější genitálie nadřádu vykazují také důležité morfologické znaky. Samčí genitálie jsou tvořeny párem gonostylů a dvěma laloky penisu, podobnou morfologii genitálií nalézáme u recentních Ephemeroptera. Samičí genitálie Palaeodictyopterida jsou vyvinuty v kladélko, které lze srovnat s endofytickým kladélkem některých recentních Odonata. Tyto morfologické znaky také ukazují na možné postavení Palaeodictyopterida jako sesterského taxonu k Odonatoptera + Panephemeroptera. Hlavním cílem práce bylo popsat nové zástupce řádu Megasecoptera, druhé nejpočetnější skupiny nadřádu Palaeodictyopterida. Křídelní žilnatina Megasecoptera vykazuje ve srovnání s bazálním řádem Palaeodictyoptera postupnou redukci podélných i příčných žilek. Další tělní struktury byly pozorovány hlavně u čeledí Brodiopteridae a Protohymenidae, u kterých byly nalezeny rozdíly v délce ústního ústrojí a...
|
|
|
Vizualizace morfologických struktur hmyzu s použitím rentgenové mikrotomografie a dalších moderních 3D technik
Rosová, Kateřina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Janšta, Petr (oponent)
V mé bakalářské práci popisuji současně využívané techniky 3D zobrazování morfologických struktur hmyzu. Právě rentgenová mikrotomografie je v současnosti asi nejatraktivnější možností pro vizualizaci vnitřních struktur hmyzu, proto jí v práci věnuji více místa. Zahrnuji sem však i další inovativní techniky. Opomenuty nejsou ani metody tradiční, využívané hlavně v minulosti, které však svou důležitost ani v konkurenci nových metod neztrácejí. V první části jsou jednotlivé metody představeny z hlediska základního funkčního mechanismu, dále jsou popsány základní kroky tvorby 3D rekonstrukcí. Techniky jsou poté porovnávány mezi sebou podle možnosti využití na různé typy a velikosti vzorků, dále s ohledem na požadované konečné rozlišení vizualizace, časovou náročnost technik a jejich invazivitu. V poslední kapitole jsou představeny možnosti využití těchto inovativních metod v entomologii na základě dostupných studií. Klíčová slova: Insecta, morfologie, 3D vizualizace, SEM, CLSM, MRI, Micro-CT
|
|
|
Artikulace křídel u hmyzu
Křečková, Adéla ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Vznik křídel u hmyzu je považován za jednu z nejdůležitějších evolučních novinek, která otevřela hmyzu nové niky prostřednictvím unikátních letových schopností. Pohyb křídla je umožněn díky artikulované bázi křídla sestávající z artikulačních skleritů a dále prostřednictvím letových svalů. Artikulaci křídel u hmyzu představují tři hlavní typy. Pravděpodobný původní typ se vyvinul u skupiny Neoptera. Další dva jsou z něj odvozeny. Jedná se o artikulace u dvou řádů Palaeoptera, Ephemeroptera a Odonata. Narozdíl od Neoptera, Palaeoptera neskládají křídla ploše nad zadeček. Tato vlastnost je způsobená právě křídelní artikulací. Rozdílné postavení artikulačních skleritů a jejich stavba podávají informace, které lze využít z hlediska fylogeneze současných i vymřelých skupin hmyzu. V této práci představuji literární rešerši týkající se hlavních tří typů artikulace, jejich homologie a význam pro vyšší fylogenezi hmyzu.
|
host ::
RSS.