|
| |
|
| |
|
|
Environmentální účinky radiofarmak obsahujících 223 Ra
Krmelová, Tereza ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Název práce: Environmentální účinky radiofarmak obsahujících 223 Ra Autor: Tereza Krmelová Obor: Chemie životního prostředí Druh práce: Diplomová Vedoucí práce: Doc. Ing. Stanislav Smrček, CSc Abstrakt: V práci byla studována možnost fytoextrakce nanočástic hydroxyapatitu nebo oxidu titaničitého s navázaným 223 Ra kořenovým systémem testovaných rostlinných druhů Avena sativa a Zea mays jako model fytoremediační technologie. A současně jako zdroj dat k posouzení možného vstupu reziduí radioaktivity a nanomateriálů do potravních řetězců. Zároveň je v práci ověřován experiment s ovlivněním fytoextrakce 223 Ra v podobě dusičnanu s přídavkem EDTA, který byl prováděn v práci bakalářské. Tento experiment byl opakován z důvodu, že jeho výsledky byly v rozporu s obvykle popisovaným zlepšením fytoextrakční účinnosti po přidání komplexačního činidla. V práci byla především studována translokace radioaktivního materiálu z kořenů do nadzemní části. Experimentálně byla potvrzena extrakce nanočástic s navázaným 223 Ra z roztoku a translokace radioaktivity do nadzemní části rostliny. V případě Avena sativa byl záchyt nanočástic hydroxyapatitu s navázaným 223 Ra 53 % z toho 88 % aktivity bylo zachyceno v kořenech a 12 % v nadzemní části. Záchyt nanočástic oxidu titaničitého rostlinami Avena sativa byl 49 %, z toho 92 %...
|
|
|
Thorium jako environmentální stresový faktor pro růst rostlin v kontaminovaném prostředí
Hrdinová, Aneta ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Thorium je prvek patřící mezi těžké kovy, který je charakteristický svojí radioaktivitou podobně jako uran nebo radon. Thorium zatím není prvek, který by byl v průmyslu běžně využíván, ale vzhledem k jeho radioaktivním vlastnostem má velký potenciál pro budoucí využití na výrobu jaderné energie. Díky tomu ale bude stále častěji docházet k jeho uvolňování do půdy, vody a atmosféry a prostřednictvím rostlin by se pak mohl stát součástí potravinového řetězce a představovat tak závažná zdravotní rizika i pro člověka. Publikací věnovaných thoriu a jeho vlivu na rostliny zatím není mnoho. Většina z těchto prací je přitom zaměřená pouze na schopnosti rostlin akumulovat thorium a případně také sledují distribuci thoria v rostlinném těle. Dosud ale dle mých údajů chybí práce, která by sledovala, jaký vliv má thorium na fyziologické vlastnosti rostlin. Za modelový organismus byl vybrán druh Nicotiana glutinosa (L.), středně akumulující thorium, pěstovaný hydroponicky. Hoaglandova živná média se lišila přítomností thoria, kyseliny vinné, putrescinu a fosfátů. V první části práce jsem sledovala akumulaci thoria rostlinami tabáku pod vlivem výše zmíněných modifikací média. Ve druhé části jsem sledovala vliv thoria na fotosyntetický aparát (obsah fotosyntetických pigmentů, rychlá fluorescence PSII), na...
|
|
|
Vliv těžkých kovů na sacharidový metabolizmus rostlin
Kofroňová, Monika ; Lipavská, Helena (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Arsen je prvek patřící mezi polokovy, s jehož kontaminací jsou problémy na mnoha místech po celém světě. I když je přirozenou součástí zemské kůry, tak se může antropogenními činnostmi dostávat ve větší míře do půdy, vody či ovzduší zabudovávat se do potravního řetězce, a tak představovat zdravotní riziko. Fytoremediace představuje jednu z možností dekontaminace životního prostředí, a je to způsob relativně účinný a přitom levný. Publikace o arsenu a jeho vlivu na rostlinný metabolismus se zabývají většinou rostlinami, jež jsou významnými plodinami. Nejvíce experimentálně využívanou rostlinou je rýže, u které jsou řešeny převážně otázky anatomických a morfologických změn a nadto pro účely fytoremediace má jen zanedbatelný význam. Vlivu arsenu na sacharidový metabolismus se věnuje jen velmi málo publikací, tudíž je i velmi málo znalostí o tomto problému. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla tuto problematiku studovat a získat tak větší vhled do metabolických změn na úrovni sacharidové bilance pod vlivem arsenu a částečně také pod vlivem rtuti, o jejímž vlivu na sacharidový metabolizmus informace zcela chybějí. Jako experimentální materiál jsem použila rostliny tabáku, tkáňové kultury tabáků a hairy roots kultury křenu. Pomocí HPLC byl sledován obsah a spektrum rozpustných sacharidů a akumulace škrobu....
|
|
|
Prachové částice v životním prostředí a jejich vliv na rostliny - možnosti využití pro fytoremediace
Endlerová, Šárka ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá prachovými částicemi, jedním z kontaminantů životního prostředí, a jejich vlivem na rostliny, které lze využit pro fytoremediace. První část se věnuje přehledu látek, které se podílejí na znečišťování ovzduší a zároveň jsou zde uvedeny jejich škodlivé účinky na životní prostředí. V další části jsou popsány metody fytoremediace a jejich použití. V poslední části je pak popsáno experimentální měření prašnosti ovzduší a sledování obsahu polyaromatických uhlovodíku v ovzduší na základě jejich analýz na povrchu listů dřevin. Klíčová slova: fytoremediace, prachové částice, polyaromatické uhlovodíky, znečištění ovzduší
|
|
|
Studium abiotického stresu u rostlin na úrovni proteomu
Barabášová, Kamila ; Podlipná, Radka (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
Klíčová slova: Arabidopsis thaliana, fytoremediace, abiotický stres, ibuprofen, doxorubicin, dvoudimenzionální elektroforéza Farmaceutický průmysl v dnešní době zažívá značný rozvoj, který je určován stále se zvyšujícím počtem onemocnění, životním stylem a z toho vyplývající zvýšenou poptávkou po léčivech. Přímo úměrně s tímto trendem roste i zájem o analýzy obsahu reziduí léčiv v životním prostředí, která se do něj dostávají jakožto důsledek nedokonalého zpracování odpadních vod. Předložená diplomová práce se zabývá studiem působení cytostatik, konkrétně doxorubicinu a jednoho z nejpoužívanějších analgetik - ibuprofenu, na úrovni proteomu modelové rostliny Arabidopsis thaliana. Proteiny izolované z rostlin vystavených účinku léčiv byly dále separovány dvojdimenzionální elektroforézou. Srovnáním proteinových map programem PDQest (Bio-Rad, USA) bylo nalezeno několik proteinů, jejichž exprese by mohla být ovlivněna přítomností léčiva v kultivačním médiu. Vybrané proteiny byly identifikovány pomocí LC - MS/MS.
|
|
|
Studium stresových odpovědí rostlin na přítomnost léčiv v kultivačním médiu
Bystroňová, Jana ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Cílem této práce bylo ověření možností degradace ibuprofenu pomocí vybraných rostlinných kultur a stanovení aktivit antioxidativních enzymů (peroxidázy, katalázy, askorbát peroxidázy a glutation-S-transferázy), jakožto markerů oxidativního stresu způsobeného ibuprofenem. K experimentům byly použity Nicotiana tabaccum (kultivary La Burley 21, SR 1 a jejich GMO) a Nicotiana glauca. Rychlost odstranění ibuprofenu u testovaných tabáků tedy klesala v pořadí: N. tabaccum SR1 > N. tabaccum Zm-p60-1-T4 > N. tabaccum TRI 2T2 > N. glauca > N. tabaccum TRI 2T1 > N. tabaccum cv. La Burley > N. tabaccum Zm-p60-1-T5. Jako nejvhodnější se pro odstranění ibuprofenu zdál netransformovaný N. tabaccum SR1. Dlouhodobý experiment ukázal, že rostlinný stres se projevuje i po delším čase. Dle celkového srovnání aktivit enzymů v kulturách s přítomností ibuprofenu s kontrolami se jako nejvíce tolerantní k ibuprofenu jevil N. tabaccum cv. La Burley 21 a jako nejméně tolerantní N.glauca. Klíčová slova: fytoremediace, ibuprofen, Nicotiana tabaccum, Nicotiana glauca, HPLC, peroxidáza, kataláza, askorbát peroxidáza, glutation-S-transferáza
|
|
|
Fytoremediace: strukturální charakteristiky rostlin pod vlivem těžkých kovů
Otradovcová, Marie ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Znečištění životního prostředí těžkými kovy je velký problém současnosti. Zejména činností člověka obsah těchto kovů v půdách i vodách stoupá, především v méně vyspělých zemích. Lokální kontaminace jsou problémem i v našem státě. Zamoření půd těžkými kovy negativně ovlivňuje zemědělskou produkci a potravní řetězce v přírodě. Následně může mít neblahý vliv na lidské zdraví. Do popředí zájmu široké veřejnosti se dostávají možnosti odstranění těchto kovů z prostředí. Jednou z metod jsou fytoremediace, tedy odstranění kontaminantů pomocí rostlin. Jedná se o relativně novou, k životnímu prostředí velmi šetrnou, metodu. Avšak ne všechny rostliny jsou vhodné pro využití při fytoremediaci. Pro vytipování nejvhodnějších rostlinných druhů a jejich následné efektivní použití pro fytoremediaci je nezbytné studium vztahů mezi těžkými kovy a rostlinami, fyziologickými procesy, které ovlivňují příjem těžkých kovů a jejich distribuci v těle rostlin, působením těžkých kovů na anatomickou strukturu rostlin na různých úrovních jejich fungování. Zvláště přizpůsobená vysokým koncentracím kovů v půdě je skupina rostlin, tzv. hyperakumulátory. Jedná se o rostliny schopné ve svých nadzemních částech akumulovat taková množství kovů, která mnohem převyšují obsah kovů v půdě a v neakumulujících rostlinách. Tuto jejich...
|
|
|
Hormonální léčiva a jiné endokrinní disruptory v životním prostředí
Pfitzner, Robert ; Podlipná, Radka (vedoucí práce) ; Smrček, Stanislav (oponent)
S rozvojem lidského pokroku nastává problém s kontaminací životního prostředí kolem nás nejrůznějšími chemickými látkami, pocházejících ze všech odvětví antropogenní činnosti. Mezi látky, které tímto způsobem kontaminují naše okolí, jsou i sloučeniny schopné ovlivnit endokrinní systém organizmů narušením fyziologických funkcí endogenních hormonů. Spolu s přirozeně se vyskytujícími látkami vykazující estrogenní aktivitu jsou označovány jako endogenní disruptory. Tyto exogeny mají společné strukturální rysy jako hormon estrogen, proto jsou schopné interakce s estrogenními receptory. Nebezpečnost těchto látek spočívá v tom, že ovlivňují biologické funkce již při velmi nízkých koncentracích. V současné době probíhá souběžně s rozvojem instrumentálních metod intenzivní výzkum vlivu na životní prostředí, včetně člověka. Cílem této bakalářské práce je shrnout poznatky o vlivu endokrinních disruptorů na životní prostředí, rozdělení podle jejich zdrojů, souhrnně naznačit metody analýzy a možnost jejich odbourávání pomocí biodegradace.
|
host ::
RSS.