|
|
Ortorexie nervosa
Dražilová, Anna ; Šporclová, Veronika (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá relativně novou poruchou s názvem ortorexie nervosa. V teoretické části je proto nejprve samotný termín vysvětlen. Následně jsou představena existující diagnostická kritéria a zvláštní pozornost je věnována rizikovým faktorům ovlivňujícím rozvoj ortorexie a představení skupin ohrožených jejím rozvojem. Dále je v práci odlišen zdravý životní styl od ortorexie ve smyslu patologie. Stěžejní část práce tvoří kapitoly, v nichž je ortorexie srovnávána se závislostním chováním, obsedantně - kompulzivní poruchou a poruchami příjmu potravy. V návaznosti na poznatky z předchozích kapitol jsou v práci představeny i metody používané k léčbě ortorexie. Ve druhé části bakalářské práce je představen návrh kvantitativního výzkumu, který by byl proveden na vysokoškolských studentech, u nichž byla diagnostikována obsedantně - kompulzivní porucha. Design výzkumu je koncipován jako korelační studie a jeho cílem je zjistit, zda existuje vztah mezi ortorexií a obsedantně - kompulzivní poruchou. Klíčová slova: Ortorexie nervosa, posedlost zdravým stravováním, obsedantně - kompulzivní porucha, poruchy příjmu potravy, závislostní chování
|
|
|
Vybrané psychologické aspekty transplantace ledvin
Bradáčová, Nikola ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá vybranými psychologickými aspekty transplantace ledvin. Literárně přehledová část je zaměřena nejprve na úvod do problematiky transplantace, poté na porovnání transplantace ledvin s ostatními možnými formami léčby z psychologického hlediska. Dále zmiňuje faktory ovlivňující kvalitu života pacienta po transplantaci ledvin a zdravotní rizika po transplantaci s důrazem na jejich psychologickou stránku. Krátce se také zabývá důležitostí kontaktu pacienta a lékařského personálu. Návrh výzkumu je zaměřen na pacientův strach z rejekce v závislosti na jeho věku, pohlaví a na typu dárce. Klíčová slova: Transplantace ledvin, kvalita života, depresivita, rejekce, adherence
|
|
|
Skupinová párová terapie
Závorková, Adéla ; Niederlová, Markéta (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tématem skupinové párové terapie pro páry, ve kterých se vyskytuje vzájemné partnerské násilí. Práce je rozdělena dvě části: část literárně přehledovou a část praktickou. V literárně přehledové části se nejprve zabývá konceptem vzájemného partnerského násilí, jako stěžejním východiskem pro tento druh terapie. Následně představuje současné argumenty pro a proti využívání této terapie. Součástí jsou také výsledky některých výzkumů, zabývajících se touto terapií. V praktické části je pak navržen výzkum pro srovnání výsledků skupinové párové terapie s individuální párovou terapií.
|
|
|
Perseverace jako faktor vzniku PTSP
Patzelt, Daniel ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Tato bakalářská práce podává v první části stručný přehled poznatků o perseveraci a jejích různých projevech. V druhé části uvádí poznatky o posttraumatické stresové poruše, jejích protektivních a rizikových faktorech, diagnostice a léčbě. Třetí část je věnována výzkumům vzájemných souvislostí těchto jevů. V empirické části je předkládán návrh výzkumu, jehož cílem je otestovat perseveraci jako faktor vzniku posttraumatické stresové poruchy. Probandy tohoto výzkumu jsou příslušníci Armády České republiky, jedoucí na zahraniční vojenskou misi. Záměrem tohoto výzkumu je získat další kritérium pro výběr lidí, kteří jsou v rámci svého povolání ohroženi traumatickými událostmi a přispět k prevenci a léčbě posttraumatické stresové poruchy.
|
|
| |
|
|
Fenomén sebevraždy u literátů
Bechyňová, Laura ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Bakalářská práce pojednává o fenoménu sebevraždy u literátů. V teoretické části je nejprve sebevražda vymezena jako fenomén psychický, jsou předloženy rizikové faktory a formy suicidálního jednání. Velká pozornost je věnována vztahu mezi kreativitou, duševními poruchami a sebevraždou. Představena je Vieweghova koncepce bilanční sebevraždy u literátů, na kterou navazují výzkumy zabývající se možnými příčinami, jež vedou spisovatele k dobrovolné smrti. Studie ukazují, že mezi spisovateli, zejména pak básníky, je větší procento sebevražd než mezi jinými uměleckými profesemi. Zásadní otázkou celé práce je, zda se taková "sebevražedná řeč" může projevit v díle. Tomu se věnuje psychologický rozbor literárního díla (např. lingvistický prediktor sebevraždy). Teoretická část práce je uzavřena limity dosavadních studií. Empirická část předkládá návrh výzkumného projektu, který si klade za cíl replikovat předchozí výzkum na prozaických textech. V diskuzi jsou uvedeny úskalí výzkumného designu a jsou předloženy návrhy na další možná zkoumání. Klíčová slova: sebevražda, kreativita, duševní poruchy, spisovatelé, lingvistický prediktor sebevraždy
|
|
|
Explicitní a implicitní sebehodnocení u klientů s úzkostnou poruchou: kvantitativní a kvalitativní analýza s důrazem na Rorschachovu metodu
Najbrtová, Kristina ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá pohledem na problematiku sebehodnocení u jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění z okruhu úzkostných poruch. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastěji se vyskytující druhy duševního onemocnění a role sebehodnocení u nich zatím nebyla náležitě prozkoumána. Cílem práce je proto přispět k porozumění podstaty vztahu mezi úzkostmi a sebehodnocením a ověřit, zda lze u vybraného diagnostického okruhu jedinců s tzv. Jinou úzkostnou poruchou nalézt odlišnosti v oblasti sebehodnocení. Teoretická část práce vychází ze shrnutí poznatků o úzkostných poruchách a ze srovnání různých psychologických přístupů k sebehodnocení. Důraz je kladen na prozkoumání teorií autorů, kteří se snaží vysvětlit možné příčiny a vlastnosti odchylek sebehodnocení u úzkostných poruch a navrhnout vysvětlení povahy tohoto vztahu a jeho vzniku. Empirická část rigorózní práce se věnuje analýze úrovně explicitního a implicitního sebehodnocení u skupiny úzkostných klientů. Pro měření explicitního sebehodnocení byly použity zahraniční dotazníky (Rosenbergova škála sebehodnocení a SLSC-R), implicitní sebehodnocení bylo měřeno Rorschachovou metodou. Výsledky výzkumu naznačují, že námi zkoumaná skupina klientů s diagnózou tzv. Jiných úzkostných poruch vykazuje signifikantně nižší explicitní a negativní...
|
|
|
Psychologické aspekty bolesti hlavy
Tomečková, Sandra ; Šivicová, Gabriela (vedoucí práce) ; Najbrtová, Kristina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá psychickými aspekty bolesti hlavy a snaží se je postihnout ze všech úhlů, které mohou pacientovi trpícímu těmito obtížemi zasáhnout jak do záchvatů bolesti, tak do života. V literárně přehledové části, která je rozdělena do několika částí se věnuji nejprve charakteristice bolestí hlavy a jejich rozdělení, které slouží jako teoreticko- neurologické pozadí pro další kapitoly, věnující se už zmíněným psychologickým aspektům, které jsou stěžejní pro celou práci. Psychologické aspekty se práce snaží zachytit jakožto možné faktory vyvolávající, případně mající vliv na vyvolání bolestí hlavy; doprovodné psychické jevy, se kterými se pacient může potýkat při samotném záchvatu bolesti a jako psychologické důsledky tohoto zdravotního problému. Poslední kapitola stojící mimo koncept, avšak značně související s tématem, se věnuje komorbiditám psychiatrických poruch s migrénou. V empirické části je předložen návrh výzkumného projektu zabývající se korelací osobnostních vlastností a bolestmi hlavy. Klíčová slova Bolesti hlavy, migréna, bolest, osobnostní vlastnosti, stres, psychiatrické poruchy, kvalita života, psychosomatika
|
|
|
Problematika sebehodnocení u klientů s úzkostnou poruchou
Najbrtová, Kristina ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Diplomová práce se zabývá pohledem na problematiku sebehodnocení u jedinců, kterým bylo diagnostikováno onemocnění z okruhu úzkostných poruch. Úzkostné poruchy patří mezi nejčastěji se vyskytující druhy duševního onemocnění a role sebehodnocení u nich zatím nebyla náležitě prozkoumána. Cílem práce je proto přispět k porozumění podstaty vztahu mezi úzkostmi a sebehodnocením a ověřit, zda lze u vybraného diagnostického okruhu jedinců s tzv. Jinou úzkostnou poruchou nalézt odlišnosti v oblasti sebehodnocení. Teoretická část práce vychází ze shrnutí poznatků o úzkostných poruchách a ze srovnání různých psychologických přístupů k sebehodnocení. Důraz je kladen na prozkoumání teorií autorů, kteří se snaží vysvětlit možné příčiny a vlastnosti odchylek sebehodnocení u úzkostných poruch a navrhnout vysvětlení povahy tohoto vztahu a jeho vzniku. Empirická část diplomové práce se věnuje analýze úrovně explicitního a implicitního sebehodnocení u skupiny úzkostných klientů. Pro měření explicitního sebehodnocení byly použity zahraniční dotazníky (Rosenbergova škála sebehodnocení a SLSC-R), implicitní sebehodnocení bylo měřeno Rorschachovou metodou. Výsledky výzkumu naznačují, že námi zkoumaná skupina klientů s diagnózou tzv. Jiných úzkostných poruch vykazuje signifikantně nižší explicitní a negativní implicitní...
|
host ::
RSS.