|
|
Limity europeizace v Turecku: Vliv ekonomiky a náboženství na změnu zahraniční politiky vůči EU
Blažek, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na fenomén europeizace třetích států a limity, které ji omezují. Práce je jednopřípadovou studií, která se zaměřuje na Turecko a europeizaci jeho zahraniční politiky. Jako metoda výzkumu byla zvolena Foreign Policy Analysis. Ta se v tomto textu soustředí na vnitřní změny v Turecku, které přišly s nástupem vlády AKP a vedly ke změně zahraniční politiky, ve které dostávaly vztahy s EU méně prostoru. Jako dva hlavní limity europeizace jsou uvedeny ekonomika a náboženství. Ekonomika byla jedním z motivů ke změně orientace zahraniční politiky, když Turecko začalo navazovat užší vztahy se státy Blízkého východu a Afriky. Turecko se snažilo vystupovat jako hegemon a mediátor v regionu, aby zajistilo bezpečnost pro své investice. AKP je proislámská politická strana a náboženství hraje určitou roli i v zahraniční politice. V Turecku od počátku vlády AKP probíhá omezování sekularizace země, která probíhala od vzniku republiky. Islám se stal neoficiálním, avšak důležitým faktorem směřování Turecké zahraniční politiky. Tyto faktory mají vliv na europeizaci Turecka, protože se EU stává méně prioritní oblastí a dochází tak k rozdělení kapacit zahraniční politiky. Odvrácení od EU navíc potvrzuje i poměrně ostrá rétorika tureckých politických představitelů. I přes to všechno ale zůstává...
|
|
|
EU a Turecko v kontextu migrační krize 2015-2016
Urban, Tomáš ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Vztahy mezi Evropskou unií a Tureckem provází již několik desetiletí komplikovaný přístupový proces s cílem integrace Turecka do EU. Vývoj tohoto procesu ovlivňují jak vnitřní faktory na obou stranách, tak vnější okolnosti. Od roku 2011 se kvůli krizi na Blízkém východě začalo Turecko potýkat s narůstajícím počtem příchozích migrantů, jichž nejvíce přicházelo mezi roky 2013 až 2015. V létě 2015 vlna migrantů zasáhla také EU. Tato práce se zabývá vlivem jedné z nejsilnějších migračních vln od konce 2. světové války na vzájemné vztahy EU a Turecka. Nejprve je analyzována migrační krize včetně jejích dopadů na EU a Turecko, zkoumána je jejich individuální reakce na krizi, aby se následně výzkum zaměřil na spolupráci obou aktérů od podzimu 2015 do jara 2016. Práce tak odhaluje, že vliv migrační krize na EU i Turecko byl natolik velký, že se ani jedna strana nebyla schopna s obtížnou situací vypořádat samostatně, a i díky charakteru migrační vlny se otevřelo jedinečné okno příležitosti pro oživení vzájemných vztahů. K tomuto oživení opravdu došlo v říjnu 2015 a až do uzavření migrační dohody v březnu 2016 lze na spolupráci EU a Turecka pohlížet jako na efektivní, pozitivní a oboustranně prospěšnou spolupráci, alespoň v kontextu migrační krize.
|
|
|
Changes in EU climate leadership after COP15
Bábiková, Jana ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Diplomová práca sa venuje problematike klimatickej politiky Európskej únie medzi rokmi 2009 a 2015. Roky 2009 a 2015 sú totiž rokmi, kedy na globálnej medzivládnej úrovni malo dôjsť k dohode o budúcnosti svetového klimatického režimu. Klimatická konferencia v roku 2009 tento cieľ nesplnila, konferencia COP21 v roku 2015 už áno. EÚ ako taká o sebe tvrdí, že je v klimatickej politike svetovým "leaderom". Čo ale tento termín predstavuje a ako sa EÚ podieľala na vytváraní klimatického režimu? Zmenila sa taktika EÚ vo vedení klimatickej politiky medzi rokmi 2009 a 2015, čo umožnilo vytvorenie dohody v roku 2015? Práca na tieto otázky odpovie pomocou analýzy vonkajšej a vnútornej klimatickej politiky EÚ, pričom ju bude zaujímať kvantitatívny (vytvorenie nových politík) a kvalitatívny (vyššia intenzita existujúcich politík) posun v klimatickej politike a vplyv tejto zmeny na globálny klimatický režim.
|
|
|
The Establishment and Development of Asylum Policies in East Central Europe
Hoffstädt, Jord Malte ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato práce přispívá k širšímu porozumění slovenské, české, maďarské a polské politiky vůči uprchlíkům a jejich kritického postoje, který tyto středovýchodní evropské státy v rámci uprchlické krize zaujímají v Bruselu. Na základě zkoumání vývoje uprchlické politiky od 90. let 20. století až do prvního desetiletí 21. století tato práce ukáže, že státy aliance V4 v prvních letech transformace velkoryse přispěly k mezinárodní ochraně uprchlíků. Vyjednávací rozhovory těchto zemí s EU v pozdních 90. letech a prudký nárůst žadatelů o azyl v uprchlické politice vyvolaly četné změny, především přesnější definování práv žadatelů o azyl a uprchlíků, ale i snížení míry přiznání ochrany. Vstup do Evropské unie měl za následek přijetí úplnější a obsáhlejší azylové politiky v souladu se společným evropským azylovým systémem (SEAS). Státy V4 zastávaly spíše restriktivní výklad SEAS, což lze vysvětlit tlakem společného evropského azylového systému na státy na vnějších hranicích EU a nižší ekonomickou schopností ubytovat velké množství uprchlíků. Poslední vývoj je výsledkem politického zneužívání problému uprchlické krize v rámci euroskepticismu, jenž v regionu panuje.
|
|
|
Imigrace v debatě politických stran Spojeného království v období 2010-2015
Jíra, Alexandr ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem politické debaty na téma imigrace dvou nejvýraznějších politických stran ve Velké Británii - Labouristická strana
a Konzervativní strana. Hlavní časový rámec je mezi lety 2010-2015, nicméně ke zmapování předvolební diskuse a vývoje imigrace do Velké Británie jsou použity statistiky sahající před toto období. Práce analyzuje předvolební diskusi politických stran - Labouristické strany a Konzervativní strany. Analyzuje jejich předvolební program a přístup k tématu imigrace. Práce se snaží zmapovat změnu přístupu hlavních dvou stran vzhledem k jejich pozici vláda x opozice. S přihlédnutím k tomu, že si strany své role v tomto časovém rámci vyměnily, text se věnuje změně rétoriky, která se dostavila před volbami v roce 2010 a 2015.
|
|
|
Vliv vstupu Kypru do Evropské unie na možnost sjednocení ostrova
Chábová, Tereza ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vstupem Kypru do Evropské unie a zaměřuje se na to, jak tento vstup ovlivnil možnost vyřešení kyperského problému. Cílem práce je zodpovědět otázku, jestli a jak vstup Kypru do EU ovlivnil možnost sjednocení ostrova a jakou roli hrála samotná Evropská unie při řešení kyperské otázky. Práce se zaměřuje na vývoj sjednocovacího procesu před samotným vstupem Kypru do EU, na Annanův plán sjednocení a následné referendum, ve kterém jej kyperští Řekové odmítli. Práce analyzuje vývoj na Kypru po kyperské integraci do EU bez severní tureckokyperské části ostrova, kde se Evropská unie po řadu let snaží postupně odstranit mezinárodní izolaci tureckokyperské komunity. Práce neopomíjí ani analýzu vztahů Turecka a Kypru, které mají velký vliv na politiku Evropské unie a na samotné vyřešení kyperského problému. Práce došla k závěru, že vstup Kypru do Evropské unie spíše pozdržel sjednocovací proces, a to i přes snahy Evropské unie postupně odbourat izolaci severního Kypru a připravit ho tak na integraci do Evropské unie. Fakt, že Kypr je v roce 2016 nejblíže svému sjednocení od dob referenda o Annanově plánu, není bezprostředně dán členstvím Kypru v Evropské unii či snahou EU, ale spíše momentální vnitropolitickou situací na Kypru.
|
|
|
Sdílení uprchlické zátěže prostřednictvím přemísťování: Postoje států Visegrádské skupiny
Franta, Jakub ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá sdílením uprchlické zátěže v Evropské unii prostřednictvím povinného relokačního mechanismu a postoji států Visegrádské skupiny k této problematice. Chronologicky je toto téma vymezeno s přesahy rokem 2015. Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko totiž patří mezi přední odpůrce plánu na přemísťování uprchlíků, které představovalo jedno z navrhovaných a nakonec také přijatých řešení tzv. uprchlické krize v EU. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda-li postoje zkoumaných států ohledně sdílení uprchlické zátěže prošly nějakým vývojem a dále zda-li veřejně deklarované důvody těchto postojů odpovídají empirické situaci. Za tímto účelem je provedena rekonstrukce nejdůležitějších milníků procesu přijímání relokačního mechanismu, včetně postojů a veřejně deklarovaných důvodů států V4, které jsou následně analyzovány z hlediska empirické situace. Výsledným zjištěním práce je, že státy Visegrádské skupiny zastávaly v průběhu roku 2015 jednotný negativní postoj s jedinou výjimkou - souhlasem Polska s návrhem předloženým na jednání Evropské rady dne 22. září - a většina z důvodů uváděných pro tento negativní postoj se na empirické situaci skutečně zakládá, ačkoliv vždy jen v určitých aspektech dané problematiky. Kromě toho práce poskytuje přehledné shrnutí daných...
|
|
|
Vliv Evropské unie na legitimitu marockého režimu
Kolek, Lukáš ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato práce se zabývá vztahy Evropské unie s Marokem s ohledem na jeho postup k ustavení demokracie. Maroko je politickým režimem, který si dlouhodobě udržuje svou kontinuitu a v jehož politické struktuře má král dominantní pozici. Cílem mé práce bylo zjistit, zda Unie po událostech arabského jara podporovala změnu tohoto systému pravidel, na kterém marocký režim stojí. Od devadesátých let se do popředí vzájemných vztahů EU a Maroka dostalo téma demokratizace. Přes několik selektivních politických reforem se však kvalitativně povaha marockého režimu nezměnila a dominantní exekutivní pozici si udržel nevolený marocký král. Po arabském jaru Evropská unie jasně deklarovala odklon od podpory nedemokratických režimů a představila nový zahraničně-politický rámec a řadu nových finančních instrumentů, které měly podporu demokratizace reflektovat. Jak dokládá má práce, v Maroku sice proběhlo několik politických reforem, ale podstata marockého systému zůstala nezměněna. Přesto se Maroko stalo největším příjemcem unijních financí z těchto nových instrumentů. Navíc skrze metodu rámování veřejného projevu marockého krále a představitelů EU je pak z mé práce zjevné, že unijní představitelé se z velké části také shodovali s marockým králem v jeho nastaveném diskurzu o demokratické povaze marockého režimu. Přestože...
|
|
|
Prosazování českých priorit ve Východním partnerství: tři česká předsednictví
Franěk, Robert ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Bakalářská práce "Prosazování českých priorit ve Východním partnerství" se zabývá českou politikou vůči šestici států východní Evropy a jižního Kavkazu v období tří českých předsednictví: ve Visegrádské skupině v letech 2007/2008 a 2011/2012 a v Radě EU v roce 2009. Tato období byla zvolena, protože v nich měla česká politika největší možnost projekt ovlivnit. Práce se na základě analýzy předsednických programů a hodnocení průběhů předsednictví snaží zhodnotit, zda se české politice dařilo prosadit skrze předsednictví do projektu své zahraničněpolitické priority. Úvodní kapitoly práce se zabývají historií českého vztahu k regionu východní Evropy a popisem projektu Východní partnerství. Následující tři kapitoly jsou případovými studiemi jednotlivých předsednictví. Práce dochází k závěru, že ačkoliv se České republice daří zahrnout priority do programu i agendy, nedokáže je z důvodu malého politického zájmu a také nezkušenosti na unijní úrovni prosadit.
|
|
|
Evropská unie a neuznané státy v Gruzii
Kasalová, Michaela ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí Evropské unie v řešení problému neuznaných států na území Gruzie. Cílem práce je zjistit, jakými nástroji se EU zapojuje do řešení tohoto problému. Neuznané státy jsou mezinárodním společenstvím odmítány a chybí jim tedy základ pro vstup do mezinárodních vztahů, externí suverenita. To však nebrání tomu, aby neuznané státy vnitřně fungovaly a poskytovaly svým občanům funkce podobně jako běžné suverénní státy. Jelikož neuznané státy v Gruzii, Abcházie a Jižní Osetie, jsou považovány za součást Gruzie, bude práce také zkoumat, jak jsou nástroje EU uplatňovány na území Gruzie a neuznaných států a jaký vliv má tedy neuznání těchto států na působení Evropské unie v nich. Abcházie a Jižní Osetie vznikly krátce po rozpadu Sovětského svazu a následujících etno-politických konfliktech na jižním Kavkaze. Od svého vzniku se však neuznané státy rozvíjely a budovaly svou národní identitu, která se vymezuje vůči původnímu státu. Staly se tak zdánlivě nezávislými, jejich existence ale závisí na několika faktorech, z nichž nejdůležitějším je existence externího patrona, v tomto případě Ruska. Působení Evropské unie v Gruzii je zejména založeno na Evropské politice sousedství, jejímž cílem je podporovat vnitřní reformy a demokratizaci ve státech sousedství Evropské unie. Podpora...
|
host ::
RSS.