|
|
Gradient refrakčního indexu v oku čtyřhranky: analýza exprese specifických genů
Jonášová, Kristýna ; Kozmík, Zbyněk (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Lenses are spread through animal kingdom as an improvement of different eye types. Despite conservation of some key regulators and shared use of photopigment opsin, eyes and their lenses develop by variable mechanisms impeaching their monophyletic origin. Tripedalia cystophora (T. c), a cubozoan jellyfish, is an emerging new model for studying eye evolution. The presence of advanced lens-containing eyes (firstly incident within metazoans in this phylum of Cnidaria), the two types of lesser eyes, the use of pax gene and vertebrate type of phototransduction cascade for eye establishment make this jellyfish an useful tool for comparing eye development and different evolutionary strategies. We focused on the lenses of T.c. and studied formation of their refractive index gradient to reveal its mechanism. Using new antibodies raised against J1 and J2 crystallins (proteins of the T. c. lens), TEM and histology we found that graded refractive index is of protein origin and formed by unequal accumulation of proteins (particularly J1 and J2 crystallins) in different layers of the lens. We have shown that J1 crystallin occurs also in the lesser eyes (ocelli) suggesting how the lens mass can evolved. The synthesis of J2 crystallin in lens development has been examined. Furthermore we have prepared J2 crystallin fused...
|
|
|
Antropomorfizace v komunikaci s mimolidskými entitami
Uhlíř, Vilém ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Markoš, Anton (oponent)
Ve své práci provádím kritickou re er i p ípad tzv. mluvících zví at, která se výzkumníci pokou eli nau it podávat lingvistické výkony. Po uvá ení fundamentální odli nosti experiment , a naprosto stejnými výsledky v ech subjekt , dospívám k záv ru, e chyba byla s nejv t í pravd podobností v ácích, nikoli u itelích tedy ve zví atech. Nezdar experiment se zví aty ale odhalil to, co se zdá být skute n jádrem schopnosti lidského jazyka vyjád it doslova cokoliv hierarchická rekurzivní syntax. ádné zví e si neosvojilo otev ený, neomezený, hierarchicky rekurzivní systém, který umo uje flexibiln vyjád it cokoliv. V e nasv d uje tomu, e lidský jazyk je vrozenou neuronální specializací. V echna zvá ená dostupná data sv d í o tom, e pseudolingvistické výkony mluvících cvi ených zví at je nejp esn j í p ipsat velké plasticit obecných kognitivních schopností. Obecné kognitivní schopnosti doká ou nedokonale virtuáln simulovat prvky neuronální lidské specializace na jazyk. Lidská neuronální specializace na jazyk je evolu ní diskontinuita, zatímco obecné kognitivní schopnosti, jsou, jak se zdá, kontinuitní. Lidé nesprávn interpretují pseudolingvistické výkony cvi ených mluvících zví at jako lingvistické, a to kv li p irozenému antropomorfismu. Antropomorfismus v komunikaci s mimolidskými entitami je zp soben...
|
|
| |
|
|
Evolution of hydrogenosomes: adaptation of free living protists Mastagamoeba balamuthi and Naegleria gruberi to oxygen-poor environment
Nývltová, Eva ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; TIELENS, Aloysius Gerard Marie (oponent) ; Markoš, Anton (oponent)
Celá řada prvoků patřící do různých eukaryotických skupin je schopná žít v prostředí chudém na kyslík. Adaptace jejich metabolismu k tomuto prostředí je obvykle spojená se ztrátou typických mitochondriálních funkcí jako je citrátový cyklus nebo dýchací řetězec. Anaerobní formy mitochondrie tak produkují ATP výhradně pomocí substrátové fosforylace (vyskytující se v anaerobních mitochondriích produkujících vodík nebo hydrogenosomech) nebo schopnost produkce ATP úplně ztratily, jako je tomu u mitosomů. V důsledku těchto změn je redukovaný i proteom těchto anaerobních mitochondrií. Stále zůstává otázkou zda se tyto anaerobní formy mitochondrie vyvinuly přímo z endosymbiotického pra-předka mitochondrie nebo jsou důsledkem sekundární redukce jako odezva na prostředí chudé na kyslík. Améba z eukaryotní skupiny Amoebozoa, Mastigamoeba balamuthi, je potencionálně zajímavý pro studium redukce mitochondrie. Tato améba je totiž blízce příbuzná dvěma velmi odlišným organismům: (i) aerobní a volně žijící hlence Dictyostelium, u které najdeme klasickou aerobní, plně funkční mitochondrii, a zároveň (ii) anaerobnímu parasitovi Entamoeba histolytica, u které nalézáme nejvíc redukovou formu mitochondrie nazvanou mitosom. Mitochondriální organely, nalezené u anaerobní avšak volně žijící M. balamuthi, by mohly...
|
|
|
Fenomén symbiózy jako model pro novou biologii
Lhotský, Josef ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent)
Přestože je dnes biologie jednou z nejdiverzifikovanějších věd, dodnes nerozřešila jednu z nejzákladnějších otázek, kterou je překvapivě otázka co je to život. Cílem práce je poukázat na výlučné postavení biologie v rámci přírodních věd, neboť jako jediná je vystavena nutnosti definovat a používat koncepci významu informace. Na rozdíl od jiných věd se biologie musí vypořádat s dosud nereflektovanou dimenzí informace, kterou je právě interpretace: k základním charakteristikám života patří komunikace a interpretace přijímaných informací. Navzdory tomu většina současných teorií evoluce popírá "aktivní" participaci živých bytostí na tomto procesu; organismy jsou popisovány jako mechanické stroje, které vykonávají určitý program, a které jsou tedy řízeny pouze vnějšími silami. Východiskem z tohoto paradigmatu může být zcela nový přístup k metafoře, tzn. k modelování žijících organismů. Jeden z možných přístupů zahrnuje metaforu přirozeného jazyka, tedy analogii mezi sítí historických interakcí a konvenčními výklady informace významu v a) živých bytostech a ii) v systémech přirozeného jazyka. Za nejvhodnější biologický systém použitelný k modelování takových sítí interakcí pak považuji interakce symbiotické, tj. fenomén symbiózy a především symbiogeneze.
|
|
| |
|
| |
|
|
Organic memory in embryonic development
Švorcová, Jana ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Černý, Robert (oponent) ; Kull, Kalevi (oponent)
Předložená disertační práce se zabývá tématem organické paměti, její definicí a funkcí, a stejně tak i jejími pojetími z různých historických hledisek. Užívám pojem "organické paměti" ve vztahu k autorům, kteří se tímto tématem již dříve zabývali (Elsasser 1987, Otis 1994, Barbieri 2003) a dále i jako pojem, který představuje paměť jinou než neuronovou/mozkovou. Obecné metafory paměti (v tomto případě paměti neuronové) jsou zásadně spojeny s pojmy jako úložiště, matice či místo. Pro spíše materialisticky založená pojetí paměti je navíc příznačné, že různé stavy jako emoce či vlastnosti mysli mohou být konkrétně lokalizovány v mozku. Na druhou stranu někteří filosofové popisovali paměť jako primárně časovou entitu bez konkrétní závislosti na hmotě či místě. Otázka organické paměti byla živá již v biologii 19. století, spojena především s filosofií lamarkismu (Hering 1870, Haeckel 1876, Butler 1910). Představy o organické paměti se v té době pohybovaly mezi vitalistickými a spíše materialistickými koncepcemi: v těch prvních byly buňkám či částečkám paměti přisuzovány psychologické atributy; ty druhé byly založeny na fyzikální či karteziánské doktríně a popisovaly paměť jako lokalizovatelné úložiště stop či fyzikálních vln. Nejdeterminističtější koncepce paměti jsou zakořeněny v metafoře počítače, i...
|
|
|
Eye evolution and development: an insight from jellyfish and mouse
Růžičková, Jana ; Kozmik, Zbyněk (vedoucí práce) ; Jindra, Marek (oponent) ; Markoš, Anton (oponent)
L cfun pnr{,cn zrak je jedním z nejdů|cžitějšlchsmys|ů vyššlch obrgrlovď a u lidl pak pravděpodobnězauj|rnámezi smys|ynisto nejvyšš|.Morfogenczeoěíje @'nětem stdia již dlouhá léq avšatHbcm poslcdnlch dvacai let se vědci sousdsl'cjména na o(ázltu,jakor úlohubrajíjednot|ivégenypři vývoji ďníú seútur. Doeocud sc vědlina aalogd o vývoji o|o a jeho gcmic&én Fogranu opfoelao poznatkyáskanéstudiemoĎratlovot"vposlcdní doběÍán všaknematémnožsM iďormac| poskyt|yvědeckéPrácc zkoumd|c| znlrovéorgáoy áhavct obj'Měn| ftntca jeetotliých gpd náybýchpro vývoj ďí rcdúzy birnaha qstoplaru, uk bqoohyty rfiŤe Íozšířit našoau|osti ýkaj|cl seevoluceavývoje ďl. Jcdnodfuéc|h tétodiscrtrčnÍprtcc|con: l. pops.t g€n kodttjfutnoý krystrlin okamedúzyTripdalia cystoplora a souěasněse pokusitvysrčtlitwoIuoi regulďnich sckveircitobotogeiru; 2. obaakteÍizol.stg€'ty neáytné pro fimkci komomvébooka Ň,zy Iyiúqlia cybphara; 3. zkoumatjakol úlohuhrajekanonickównť}katenin ďenálnídťáhaběb€m vývojc očn|ěočky's vyřit|m novémyší|táňorčspccifickéCre|inic; 4, studovÚ fimkčnlvlastnostiPaxB genumcdúzyTripedaliacystophorcpomocl trasgcnn|homyšíhomodcluexprimujicihoPaxB v o&úěočcca sltnici. 35
|
|
|
Organické kódy a paměti
Švorcová, Jana ; Markoš, Anton (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
5 Abstract The backgrounds of Marcello Barbieri's semantic biology and the semiotic biology are confronted in the issue of autonomy of living systems. In the place of an interpreter in Pierce's triad, in Barbieri's case there stands a code. Although both concepts attribute important status to the meaning in biology (which is left out outside the scope of semiotic tradition), both concepts are by definition different in the way of apprehension the nature of living systems and of basic biological ideas. Codes are considered to have fundamental status in Barbieri's concept. From this point of view the analysis of histone code hypothesis seems to be appropriate. Can we say (according to our today's scientific knowledge) that histone code truly fulfills demands of Barbieri's concept of codes? Another Barbieri's idea of epigenesis functioning on the basis of biological memory can be unfolded not only thanks to analysis of the phylotypic stage's role, but also by similar analysis of the homeotic genes' role in morphogenesis of vertebrates, because even these genes can be regarded as biological memory of species. These analyses will lead us step by step to the negation of the thesis "cultura contra natura".
|
host ::
RSS.