Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Řízení virtuálních lidí ve velkých virtuálních světech
Brom, Cyril ; Kryl, Rudolf (vedoucí práce) ; Neruda, Roman (oponent) ; Kelemen, Jozef (oponent)
Tato práce pojednává o řízení virtuálních lidí s komplexním chováním ve velkých virtuálních světech. Představuje původní representaci ISMA, která slouží pro popis toho, co a jak mohou virtuální lidé ve svém prostředí provádět, a algoritmus SGHRP, jenž řeší, jak na základě popisu v ISMA generovat konkrétní akce. Od jiných podobných přístupů se ISMA a S-GHRP liší právě v tom, že jsou zaměřeny na popis velkých světů a řízení virtuálních lidí se složitým chováním. Mezi nejdůležitější vlastnosti representace a algoritmu patří to, že (1) umožňují nahrávat do simulace nové komponenty (akce, objety, místa) jako plug-iny, přičemž virtuální lidé se na ně dokáží okamžitě adaptovat bez potřeby mechanismu strojového učení, (2) umožňují automatické pozvolné zjednodušování simulace v místech, které jsou v daný okamžik mimo střed dění, pomocí tzv. level-of-detail techniky pro chování a prostor, (3) pracují s tzv. přechodným chováním. ISMA a S-GHRP vychází z percepční teorie afordancí J. J. Gibsona a aparátu praktického rozhodování M. E. Bratmana. Vedle vlastního představení ISMA a SGHRP jsou v práci rovněž popsány jejich dvě prototypové implementace.
Význam poznávacích procesů pro tvorbu umělé inteligence
Smutný, Zdeněk ; Pstružina, Karel (vedoucí práce) ; Kelemen, Jozef (oponent)
Práce předkládá ucelený pohled na poznávací procesy v rámci systémů umělé inteligence a nabízí jejich srovnání s podobnými procesy viděnými v přírodě včetně člověka. Historické pozadí směřující k vývoji současných koncepcí umělé inteligence umožňuje náhled na celou problematiku z určité perspektivy. Historický exkurz přechází postupně na hlavní osu zájmu: prostředí -- podněty -- zpracování -- odraz v kognitivním systému -- reakce na podněty, kdy srovnávám přístup a limitní možnosti člověka a stroje, respektive umělé inteligence. V závěrečné části představím dva realizované projekty inteligentních dopravních systémů a poukážu na potenciál, který se nabízí pro jejich další rozvoj v rámci hlavní osy zájmu. U každé části této práce je důraz kladen na spojitost s kognitivními procesy, jejich provázanost a závislost.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.