|
|
Separatistické tendence v jednotlivých členských státech EU a případný dopad na volný pohyb občanů EU
Hřivna, Vít ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Separatistické tendence v jednotlivých členských státech EU a případný dopad na volný pohyb občanů EU Tato diplomová práce se zabývá separatistickými tendencemi v rámci členských států Evropské Unie. Jedná se tedy o případ, kdy se určitý region v rámci členského státu rozhodne od něj odtrhnout. Toto je potřeba odlišit od situace, kdy se celý členský stát rozhodne z Unie vystoupit. Cílem práce je pak analyzovat jednotlivé možné scénáře v případě, kdy dojde k separaci takového regionu od členského státu, v kontextu jeho případné kontinuity v rámci Unie; dále bude práce zkoumat rozdíly mezi dvěma nejožehavějšími ohnisky secese v současné Evropě: Katalánskem a Skotskem, nejpravděpodobnější scénáře v obou případech a následný subjektivní dopad takové secese na občany dotčeného území a na jejich práva v kontextu Unie, zejména na právo volného pohybu. První kapitola práce se věnuje definici pojmu separatismus a obecným charakteristikám praktického chování dotčených regionů a mateřských států v jednotlivých případech a následně v návaznosti a v kontextu EU, zejména pak pohledu na vztah mateřského státu a regionu a EU a dotčeného regionu, zde na příkladu Kosova. Druhá kapitola pak v návaznosti analyzuje otázku vnitřního rozšíření Unie a následků, které tento krok přináší v kontextu primárního práva. Dále...
|
|
|
Problematické aspekty kritérií C.I.L.F.I.T. zakotvených v soudním rozhodnutí SD EU
Sviatkin, Ivan ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Zemánek, Jiří (oponent)
Tématem diplomové práce jsou kritéria CILFIT. Tato kritéria byla stanovená rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie jako podmínky aplikace doktríny acte clair vnitrostátními soudy poslední instance. Určují situace, za nichž takový soud nemá povinnost podle článku 267/3 položit předběžnou otázku Soudnímu dvoru. Nejprve diplomová práce popisuje historické okolnosti vzniku případu CILFIT a skutkový stav dané věci. Následně se zabývá analýzou jednotlivých kritérií a současného stavu procedury pokládání předběžných otázek. V rámci dané analýzy se zaměřuje na praktické použití uvedených podmínek soudy členských států, ale také na čistě teoretické myšlenkové konstrukce. Dále diplomová práce identifikuje určité problematické aspekty podmínek CILFIT. V návaznosti na to navrhuje možná řešení a posuzuje efektivitu a vhodnost takových řešení.
|
|
|
Accession of the European Union to the European Convention on Human Rights
Brabcová, Anna ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
SHRNUTÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE V ČESKÉM JAZYCE Otázka přistoupení Evropské unie (dále jen "EU") k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "EÚLP") je po desetiletí žhavým tématem odborných právních a akademických diskusí. Dne 18. prosince 2014 vydal Soudní dvůr Evropské unie (dále jen "SDEU") dlouho očekávány posudek 2/13, ve kterém prohlásil, že Dohoda o přistoupení EU k ECHR (dále jen"Dohoda") není slučitelná s unijním právem. SDEU vydal rozhodnutí, které vzbudilo řadu právních otázek. Mnoho zejména pobouřených komentářů a článků bylo od dne vydání posudku publikováno. Troufám si tvrdit, že problematika přistoupení EU k EÚLP je zvlášť v poslední době velmi čerstvá a aktuální. To je jeden z hlavních důvodů, proč jsem si téma přistoupení EU k EÚLP vybrala pro svou diplomovou práci. Obecně se mi toto téma zdá velmi zajímavé, neboť je možné na otázku přistoupení nahlížet z mnoha různých pohledů. Vedle toho jsem si k problematice přistoupení vytvořila zvláštní vztah, protože jsem měla příležitost osobně se účastnit ústního jednání SDEU v Lucemburku o slučitelnosti Dohody s Evropským právem. Ráda bych předeslala, že ve své diplomové práci nezaujímám ani kritický ani obranný postoj k posudku 2/13. Hlavním cílem a doufám, že i přínosem mé diplomové práce je: 1) rozebrat historii a celý...
|
|
|
Evropská regulace hospodářské soutěže v oblasti informačních a komunikačních technologií
Blumental, Eva ; Šmejkal, Václav (vedoucí práce) ; Kunertová, Tereza (oponent)
Název: Evropská regulace hospodářské soutěže v oblasti informačních a komunikačních technologií Resumé Svět komunikačních informačních technologií se vyvíjí závratným tempem, a této rychlosti je potřeba se přizpůsobit. Jinak tomu není ani v oblasti práva hospodářské soutěže EU. Tato rigorózní práce se zaobírá vývojem evropského soutěžního práva v oblasti informačních technologií umožňujících komunikaci mezi uživateli. Rozsah těchto technologií je zúžen na telekomunikace a tzv. over-the-top aplikace, jelikož právě na těchto dvou odvětvích komunikačních technologií jsou rozdíly způsobené dynamickým vývojem vidět nejlépe. V oblasti telekomunikací je přiblížen historický vývoj odstartovaný procesem liberalizace, a dále jsou analyzovány rozsudky SDEU či rozhodnutí Komise ve všech odvětvích soutěžního práva - tj. čl. 101 a 102 SFEU, kontrola spojování podniků a stručně také státní podpora. Prostor je věnován následkům roamingu i jeho zrušení v blízké budoucnosti, a zásadní část analýzy se zaobírá trendem, jímž se rozhodování Komise v oblasti spojování podniků zdá ubírat. V oblasti OTT aplikací je představen jejich koncept, a velká část práce je věnována jejich specifické povaze, která se promítá také do rozhodování v oblasti hospodářské soutěže. Práce si pokládá otázku, jestli zvláštní povaha těchto komunikačních...
|
|
|
Uznatelnost kvalifikace získané v jiném členském státě EU
Vlková, Lenka ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Resumé Má diplomová práce podává souhrn právních dokumentů týkajících se uznatelnosti a možnosti právní praxe v jiném než domovském členském státě. Evropské unijní právo je z tohoto pohledu pro ČR závazné již od jejího vstupu do EU v roce 2004. Práce je členěna do jednotlivých kapitol podávajících ucelené a souvislé informace. V úvodu práce je zdůvodněna má volba tématu a nastínění jednotlivých kapitol. První kapitola je věnována přeshraniční advokacii a s tím souvisejícím pojmům evropský advokát či unijní prvek. Druhá kapitola začíná s výkladem obsahu primárního práva ve vztahu k advokátům a jejich činnosti. Třetí kapitola uvádí relevantní právní dokumenty sekundárního unijního práva - směrnice. Čtvrtá kapitola přibližuje základní českou právní úpravu, tedy zejména zákon o advokacii. Pátá kapitola pojednává o právní úpravě ve Francii. Šestá kapitola obsahuje dva případy z české a unijní judikatury. V kapitole přílohy je seznam profesních označení domovského státu stanovený sdělením ministerstva spravedlnosti, jedná se tedy o seznam titulů osob oprávněných poskytovat právní služby, a druhou přílohou je graf udávající počet jednotlivých evropských usazených advokátů v ČR. Diplomová práce poskytuje ucelený soubor informací pro možné uplatnění advokáta v rámci EU, pokud takový advokát zamýšlí výkon praxe mimo...
|
|
|
Horizontal direct effect of the Treaty freedoms
Merjavá, Veronika ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
v slovenskom jazyku: Vyjadrenie Angely Merkelovej z novembra 2014, že by radšej videla EU bez Veľkej Británie ako kompromitovala voľný pohyb v EU (ktoré sa nakoniec do dňa uzavretia rukopisu tejto práce zhmotnilo v potenciálne vystúpenie Veľkej Británie z EU) bolo jedným z motívov, ktoré primäli autorku k tomu, aby vo svojej práci analyzovala dosah pravidiel upravujúcich voľný pohyb, konkrétne horizontálny priamy účinok slobôd voľného pohybu. Autorka sa v práci zameriava na otázky vyplývajúce zo širšej problematiky legitimity integrácie európskeho trhu, ktoré premietla do konceptu rozdelenia legislatívnych (a širšie povedané regulačných) právomocí medzi EU a členskými štátmi a z toho vyplývajúceho rozdelenia medzi adresátmi jednotlivých ustanovení Zmluvy, teda členskými štátmi a súkromnými subjektmi. Táto práca sa teda zaoberá nasledujúcou otázkou: Do akej miery sa podarilo SDEU rozšíriť európsku integráciu prostredníctvom rozvinutia princípu horizontálneho priameho účinku slobôd voľného pohybu? Podľa tradičného vnímania prevládajúceho po založení Európskeho hospodárskeho spoločenstva boli jedinými adresátmi ustanovení upravujúcich voľný pohyb v rámci EU členské štáty a súkromným osobám mohli vznikať povinnosti len na podklade európskeho súťažného práva. Avšak ako vyplýva z analýzy obsiahnutej v...
|
|
|
Sporting nationality in the light of European Union law
Exner, Jan ; Kunertová, Tereza (vedoucí práce) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Sportovní národnost ve světle práva Evropské unie Jan Exner Abstrakt Tato diplomová práce hodnotí jev označovaný jako sportovní národnost z pohledu práva EU. Jejím cílem je posoudit soulad pravidel mezinárodních sportovních organizací, která upravují příslušnost sportovců k národním týmům, s konkrétními ustanoveními unijního práva. Jedná se především o ta ustanovení, která rozvíjejí zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti v oblastech unijního občanství, svobod vnitřního trhu a hospodářské soutěže. Tato diplomová práce zároveň formuluje konkrétní doporučení pro mezinárodní sportovní organizace, jak lépe přizpůsobit jejich pravidla požadavkům práva EU. Tato diplomová práce ukazuje, že právo EU je aplikovatelné na pravidla upravující příslušnost sportovců k národním týmům vzhledem k jejich ekonomickému dopadu. Tato pravidla navíc představují překážku konkrétním oprávněním, které garantuje sportovcům unijní právní řád. V důsledku toho je třeba zvážit jednotlivé důvody a způsoby ospravedlnění těchto překážek. Soudní dvůr nabídl sportovnímu světu užitečný návod jak překonat test souladu sportovních pravidel s právem EU ve svém rozsudku Meca-Medina & Majcen z roku 2006. Soudní dvůr se v tomto rozsudku částečně odchýlil od své předchozí judikatury, rozšířil skupinu sportovních pravidel spadajících pod...
|
|
|
Pojem pracovníka v evropském právu
Kunertová, Tereza ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Smolek, Martin (oponent) ; Štefko, Martin (oponent)
Autorka se ve své disertační práci zabývá pojmem pracovníka v rámci práv volného pohybu v Evropské unii. Po úvodu do problematiky se disertační práce zaměřuje na pozitivní a negativní vymezení pojmu. Jedna ze základních podkapitol pozitivního vymezení se snaží nalézt odpověď na výzkumnou otázku, zda existuje v oblasti volného pohybu pracovníků prostor pro obdobnou judikaturu "Keck", s níž a jejím následným vývojem se setkáváme v oblasti volného pohybu zboží. Cílem podkapitoly je nalézt řešení co spadá pod překážky volného pohybu pracovníků a co je ponecháno na regulaci členských států. V souvislosti s negativním vymezením pojmu autorka řeší dělení mezi volným pohybem pracovníků a ekonomicky neaktivních občanů Unie. Ústřední podkapitola se zaměřuje na vzrůstající tendenci občanů Unie přemístit se do hostitelského členského státu za studiem, avšak ponechávající si status pracovníka za účelem čerpání vyživovací podpory při studiu hned od počátku studia.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.