|
|
Goethe's Science of Living Nature
de Vries, Wiert-Sebastiaan Bavo ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Goethova věda o živé přírodě - Implicitní filosofická východiska v přírodovědeckých studiích J. W. Goetha Tato studie vysvětluje a zpracovává základní filosofické koncepce v Goethových vědeckých biologických studiích. Aby mohly být vysvětleny implicitní filosofické pojmy Goethova biologického zkoumání, je nutné nejprve představit jeho myšlenky v oblasti botaniky a zoologie. Probírány jsou významné pojmy jako Urpflanze (idea rostliny) a Urtier (idea živočicha) a koncepce růstového procesu jednoročních rostlin, jak se objevují v Goethově Metamorfóze rostlin. Dále je zohledněna Goethova přírodovědecká metoda. Kvůli pochopení Goethova místa v tradici západní filosofie a přírodních věd jsou popsány základní okamžiky v jejich dějinách a vývoji. Tyto momenty v dějinách směřují k jinému pohledu na přírodu, než je jeho vlastní. Goethova vědecká zkoumání mohou být pochopena jako odpověď na dvě otázky literární postavy Fausta (požadavek poznání podstaty přírody a kvalitativní metody zkoumání). Goethův způsob myšlení o přírodě je rovněž těsně spojen s klasickými řeckými filosofy. V Goethově pohledu na přírodu tak může vidět syntézu hlavních myšlenek Platóna a Aristotela. Na konci studie jsou ukázány základy nové epistemologie opírající se o Goethovy implicitní koncepce přírody a vědy.
|
|
|
Athanasius Kircher (1602-1680) a jeho vliv na přírodní filosofii v Českých zemích
Lelková, Iva ; Horský, Jan (vedoucí práce) ; Hermann, Tomáš (oponent) ; Janko, Jan (oponent)
Resumé: Disertační práce mapuje různé úrovně vlivu, který měl barokní polyhistor a jezuita Athanasius Kircher (1602-1680) na vývoj přírodní filosofie v Českých zemích kolem poloviny sedmnáctého století. Jedna z vrstev tohoto vlivu je pozorována v jeho korespondenci s Českými zeměmi ať už se jedná o korespondenci převážně dvorského charakteru, mající za cíl upevnit sociální vztahy vedoucí k finanční a jiné podpoře a získání patrona nebo korespondenci učeneckou sloužící k získávání a výměně informací, přírodně-filosofických zajímavostí a dat z pozorování a experimentů. Mimo vlivu korespondenčního se práce zabývá vlivem diachronickým - tedy způsobem jakým bylo Kircherovo dílo vnímáno v průběhu dějin a také vlivem zamýšleným, který se pokoušel Kircher usměrňovat pomocí své vlastní autobiografie a její distribuce. Další úrovní vlivu, která je v této práci zkoumána je úroveň vlivu ideového a to na příkladu analogie pohybu mořských vod s pohybem tekutin v lidském těle. Srovnáván je zde obraz geokosmu vycházející z Kircherova díla Mundus subterraneus (Amsterodami 1664-1665) a Iter extaticum II (Romae 1657) s díly Kircherových korespondentů jezuitského matematika Theodora Moreta Tractatus physico-mathematicus de aestu maris (Antveripae 1665) a především s dílem vratislavského lékaře, jednoho ze zakladatelů Academia...
|
|
|
Německá vysoká škola technická v Praze 1938-1945
Josefovičová, Milena ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Janko, Jan (oponent) ; Kaiserová, Kristina (oponent)
Německá vysoká škola technická v Praze 1938-1945 Zkoumání dějin pražské německé techniky rozšiřuje poznání nejen vysokého školství, ale zároveň postavení a vzdělávání německého obyvatelstva na našem území. Technické vzdělávání, myšlení a invence jako fenomén průmyslové revoluce postupně nabývaly na významu pro celkový společenský vývoj. Období 1938-1945, zásadně odlišné od předchozích dob, poznamenané Mnichovem, okupací, válkou, tragickým vyhrocením česko-německých vztahů, se stalo neslavnou závěrečnou kapitolou existence pražské německé techniky započaté roku 1806. Důležitým kontextem zkoumání je vývoj vysokých technických škol ve Třetí říši. Zde se historiografie teprve vyrovnává s komplexem souvisejících otázek, od privilegování technických oborů nacistickým režimem k zaměstnanosti technických elit nebo jejich podílu na vojenském výzkumu. Teze o nepřátelství nacionálního socialismu vůči vědě vyvolává další úvahy, třeba jaké místo zaujímaly technické vědy a technické vysoké školy v Třetí říši, jakou hrály roli a k jakým výsledkům vedla nacionálněsocialistická vědní politika. Mezi Mnichovem a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava 15. března1939 sice Německou vysokou školu technickou de jure nadále řídilo české ministerstvo školství, ale de fakto její řízení a organizaci zásadně ovlivňovaly říšské...
|
|
| |
|
| |
|
|
Paměti a jiné archiválie
Janko, Jan
Článek se pokouší zhodnotit paměti významných přírodovědců a techniků jako pramen pro dějiny jejich oborů a pospolitostí. Paměti a vzpomínky poskytují jinak nezaznamenané detaily a vhledy, nicméně jejich nutně subjektivní podání látky vyžaduje jen opatrné další využívání. Autor pokládá mezeru mezi dobou líčených událostí a dobou sepsání za hlavní problém. V tomto kontextu se též upozorňuje, že účely oslav v nekrolozích a jubilejních článcích oslabují jejich hodnotu pro další práci.
|
|
| |
|
|
Český národ a cizí věda
Janko, Jan
V článku jsou analyzovány názory některých významných českých přírodovědců a lékařů na události r. 1945. Soudní lékař F. Hájek hájil odsun Němců na základě eugeniky, internista K. Hynek a entomolog J. Obenberger glorifikovali Rusko a fyzik B. Hostinský útočil na teorii relativity a kvantovou mechaniku kvůli jejich německému původu.
|
|
| |
|
|
Soumrak mičurinské biologie v českých zemích
Janko, Jan
Vedoucí představitelé české biologie I. Málek, M. Hašek a F. Herčík se odklonili od lyssenkysmu na konci padesátých let. Tato změna byla silně prosazována zejména I. Málkem, který vzápětí začal vydávat omluvné publikace a spisy. Starší genetici J. Kříženecký a B. Sekla potvrdili svůj negativní postoj k lyssenkoismu ve chvíli, kdy president Československé zemědělské akademie obhájil mičurinskou biologii jako v praxi prospěšnou nauku a disciplínu.
|
host ::
RSS.