Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 62 záznamů.  předchozí8 - 17dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Luboš Fišer, závěrečné tvůrčí období
Endršt, Jaroslav ; Slavický, Milan (vedoucí práce) ; Havelková, Tereza (oponent)
Analýzy, které jsou chronologicky řazené, si kladou za cíl objasnit proces vývoje hudební řeči Luboše Fišera v závěrečném období posledních dvaceti let jeho života a detailně analyzovat prostředky, jakými dosahuje svého osobitého rukopisu. V úvodní kapitole jsem shrnul základní charakteristiky Fišerova rukopisu konce sedmdesátých let, ke kterým dospěla Martina Bartošová ve své diplomové práci269. V následných kapitolách analytické části jsem se detailně zabýval charakteristikou jeho rukopisu následujících dvaceti let. Pojďme se nyní podívat, jakou cestou se vývojový proces jeho hudební řeči ubíral. Z hlediska formy zůstává koncepce prakticky neměnná po celou dobu osmdesátých a devadesátých let. Skladba je členěna na drobné díly, kterých bývá zpravidla dvanáct až dvacet pět v závislosti na délce skladby. Kromě tradičně krátkých forem se v daném období objevují dvě skladby mnohem obsáhlejší. Tím jsou bezmála dvacetiminutové Salcburské serenády (1979) obsahující 52 dílů a přes hodinu trvající televizní opera Věčný Faust(1983-5), která čítá 131[!] dílů. Jednotlivé díly jsou autonomní celky střihově řazené za sebou. Vzájemně však nejsou již tak kontrastní až antitetické jako v šedesátých letech. Především větší formy, jako Věčný Faust či Salcburské serenády, drobné díly seskupují do tématických okruhů s jedním...
Kostel Panny Marie Vítězné a kult Pražského Jezulátka
Havelková, Tereza ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Dvořáková, Markéta (oponent)
Práce obsahuje informace o historii karmelitánského kostela Panny Marie Vítězné a Pražského Jezulátka a místech, na kterých je ve světě kult Pražského Jezulátka rozšířen a jakým způsobem zde vešlo ve známost. První část práce se zaměřuje na historii kostela Panny Marie Vítězné včetně údajů o předcházejícím luteránském kostele Nejsvětější Trojice, jehož přestavbou dnešní chrám vznikl potom, co byli luteráni z kostela po bitvě na Bílé hoře vypovězeni a kostel získali bosí karmelitáni. Tato část je uzavřena shrnutím informací o tom, kdo získal kostel a karmelitánské klášterní budovy po jejich zrušení při josefínských reformách, a jejich následném spravování maltézskými rytíři a návratem karmelitánských kněží po roce 1990. Další část práce se zabývá historií Pražského Jezulátka, jeho původem ještě před dobou, než se dostalo do Prahy a jeho osudy za třicetileté války. Jsou obsaženy základní informace o jeho vlastnících a karmelitánském řádu. V poslední části práce následuje popis Pražského Jezulátka, jak a kým je oblékáno a jmenuje nejznámější dárce šatů ve sbírce Jezulátka. Další údaje se týkají šíření kultu po Čechách a později po ostatních zemích celého světa. Jsou zde popsány nejznámější místa, kde je Pražské Jezulátko uctíváno.
Televizní oratorium Genesis. Audio-vizuální analýza v kontextu české televizní opery
Ledvinka, Martin ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Matěj (oponent)
Jádrem práce je dekonstruktivní analýza televizního oratoria Genesis režiséra Pavla Hobla na hudbu Zbigniewa Wiszniewského vyrobeného v koprodukci Československé televize a německé Zweites Deutsches Fernsehen v roce 1969. Za využití konceptů hlasového objektu a akuzmatického hlasu představuje studie zvukovou složku audio-vizuálního objektu jako důležitý narativní prostředek. Text představuje interpretaci narativu oratoria podloženou zmíněnými teoretickými koncepty a nabízí čtení oratoria jakožto kritiky logocentrismu a racionalismu moderní společnosti. Kromě analytické části pojednává studie historii a recepci žánru televizní opery v Československu od vzniku prvních pořadů tohoto druhu počátkem 60. let do roku 1989. Představeny jsou dva hlavní koncepty produkce televizní opery, a to 1) koncept televizní opery jakožto média prostředkujícího existující operní dílo, případně jakožto nástroje kulturní osvěty tzv. "masového" či "každodenního" diváka, 2) koncept televizní opery jako "svébytné umělecké formy" využívající specifické prostředky televize k vytvoření nového uměleckého druhu. Tyto koncepty jsou patrné z popisu konkrétních televizních oper vyprodukovaných Československou televizí ve sledovaném období a zároveň jsou verbalizovány v textech dobových kritiků, jejichž tvorba je na stránkách...
Představa interpretační tradice v České filharmonii: Příklad Dvořákovy "Novosvětské" symfonie
Mišejková, Magdaléna ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Hlávková, Lenka (oponent)
V této práci se snažím najít a popsat konkrétní znaky interpretační tradice Novosvětské symfonie v podání České filharmonie. K tomu jsem zvolila kombinaci dvou metod - metody polostrukturovaných rozhovorů spolu s analýzou notového a zvukového materiálu. Polo-strukturované rozhovory jsem vedla celkem s dvanácti hráči filharmonie, kteří jsou různé věkové kategorie od dvaceti do sto let, různého nástrojového obsazení. Největší váhu v mé práci mají samotné výsledky z rozhovorů a společného poslechu s respondenty. Z rozhovorů pak vyplývají obecné rysy, kterými filharmonici svou interpretaci popisují, a které na ní, podle nich, mají vliv. Analýza odkrývá konkrétní místa v symfonii, která ve spojení s výpověďmi respondentů potvrzují jejich, tj. česko-filharmonické tradiční zpracování. Ačkoli se v rozhovorech setkávám s rozpolceným pohledem na interpretační tradici, výsledky ukazují na pozitivní zjištění, že určité rysy v interpretaci Novosvětské symfonie stále mezi filharmoniky platí a díky nim byli schopni z řady nahrávek poznat právě svou. Skrze jaké znaky filharmonici poznali právě svou nahrávku, se snažím v práci zjistit a na konkrétních případech demonstrovat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Hudba v reklamě zlínských ateliérů v letech 1930-1940. Střevíček Bohuslava Martinů a jeho dobový kontext.
Cechová, Martina ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Diplomová práce zaměřená na filmové reklamy zlínských ateliérů ve třicátých letech 20. století podává ucelený přehled historie, vývoje a funkce reklamy ve firmě Baťa až k zlínskému propagačnímu filmu. Ten se utvářel v návaznosti na vývoj zvukového filmu, jenž se jako jeden z prvních objevil v Paříži. Právě tam ve stejné době pobýval Bohuslav Martinů (8. 12. 1890 - 28. 8. 1959), který složil v roce 1935 hudbu k reklamě pro firmu Baťa Střevíček. Snímek je zařazen do dobového kontextu filmového průmyslu, zvukového filmu a filmových reklam. Cílem předkládaného textu je podrobně analyzovat hudební složku propagačního filmu Střevíček a srovnat jej se šesti dalšími zlínskými reklamami. Pro porovnání těchto snímků bylo nezbytné nastudovat funkci zvukové dramaturgie ve filmu (reklamě) a zabývat se danými zvukovými prostředky a jejich poměrem ve zlínských propagačních filmech. Výsledkem práce je srovnat využití těchto prostředků a korespondenci obrazu a hudby v baťovských reklamách se zřetelem na Střevíček. Na tomto propagačním filmu bylo na základě studia autografu a dvou obrazových verzí se zvukem poukázáno na řadu nových poznatků, jako jsou určení postupu práce při komponování hudby k filmu či objevení značných nesrovnalostí ve Finale [Finále] skladby. Klíčová slova Reklama, film, propagační film, zvuková...
Recepce české a slovenské opery v Německu se zřetelem k Bavorské státní opeře v Mnichově
Leška, Rudolf ; Herman, Josef (vedoucí práce) ; Havelková, Tereza (oponent)
Predmetom diplomovej práce je teatrologický pohľad na janáčkovskú dramaturgiu v nemeckojazyčných krajinách v kontexte tamojšej recepcie českej a slovenskej opery a s prihliadnutím k Bavorskej štátnej opere v Mníchove. Rozhodujúcim pramenným základom výskumu je nemecká denníkova kritika, ktorej optikou sa podáva prehľad významnejších inscenácií opier Leoša Janáčka. Autor následne odvodzuje historický kontext týchto produkcií, inscenačnú tradíciu, nemecký janáčkovský program a korene súčasného (zjednodušene povedaného) sociálno-kritického expresívneho inscenačného prístupu k Janáčkovi v nemeckej jazykovej oblasti, porovnávaného s českou lyrickejšou realistickou tradíciou. Sledované obdobie je uzavreté rokom 1998.
Ženský hlas v současné praxi historicky poučené interpretace barokní hudby v České republice
Jägerová, Monika ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Niubo, Marc (oponent)
Tato práce zkoumá specifický způsob používání ženského zpěvního hlasu v rámci subkultury historicky poučené interpretace barokní hudby v České republice. Je prací kulturně analytickou. Vycházím především z osobních rozhovorů s interpretkami z let 2015 a 2016 a z vlastní žité zkušenosti, nejprve jako studentky zpěvu a posléze i interpretky barokní hudby. V práci zkoumám, jakým způsobem je v oblasti zpěvu naplňován základní požadavek subkultury historicky poučené interpretace na "historickou autenticitu" (ve smyslu "jak hudba zněla v době svého vzniku"). Docházím ke klíčovému pojmu "přirozenosti" a dále si všímám, jak se tento koncept přirozenosti promítá do zvuku, těl a estetických očekávání zpěvaček i posluchačů. Prožitek potěšení z "autentické" a "přirozené" interpretace barokní hudby dávám do kontextu přemýšlení o pojmech jouissance a plaisir, jak o nich hovoří Roland Barthes.
Odklon v trestním řízení
Havelková, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Práce se zabývá odklonem v trestním řízení, který představuje alternativu ke klasicky provedenému trestnímu řízení, a který je důležitou součástí moderního trestního procesu. Rozebírá jednotlivé druhy odklonů a podmínky pro jejich použití. Odklon je nastíněn jako účinný prostředek sloužící ke zjednodušení trestního řízení u významné části trestních věcí. Je zdůrazněno, že hlavními efekty používání odklonu je odbřemenění trestní justice, nezanedbatelná úspora finančních prostředků státu vynakládaná na výkon trestní spravedlnosti a u některých druhů odklonů též žádoucí posílení postavení poškozeného v trestním řízení. V základních rysech je nastíněna úloha Probační a mediační služby ČR coby nezastupitelného subjektu při řešení trestních věcích odklonem. V práci je proveden jednoduchý exkurz do francouzské právní úpravy odklonů a je popsán nejnovější druh odklonu v České republice - dohoda o vině a trestu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 62 záznamů.   předchozí8 - 17dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.