|
|
Nástroje environmentální politiky v České republice
Bavšenkov, Sabina ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Nástroje environmentální politiky v České republice V této práci se zabývám nástroji environmentální politiky a s tím související problematikou. V úvodu rozebírám obecně to co životní prostředí je a jakou roli v našem životě hraje a jeho důležitost pro život, dále pak také krátkým historickým exkursem a také samotnou definicí toho co je to životní prostředí a také samotná environmentální politika. Velkou část zde zaujímají subjekty, které jsou nedílnou součástí této oblasti, neboť bez nich by nebylo možné vykonávat environmentální politiku. Dělím je na státní a nestátní, mezi nimiž je hlavní rozdíl zejména v dobrovolnosti při zapojení se. Popisuji jejich činnost a příklady využití jednotlivých nástrojů při výkonu jejich činnosti. Důležitou částí je i nahlédnutí do mezinárodní oblasti v oblasti mezinárodních konferencí týkajících se životního prostředí, a také oblast akčních plánů Evropské unie. V této části představuji stručný přehled ve vývoji mezinárodních konferencí týkajících se životního prostředí a udržitelného rozvoje. V rámci Evropské unie poté podrobně rozebírám zatím poslední sedmý akční program. V neposlední řadě je to také Státní politika životního prostředí ČR jako důležitý strategický dokument, určující další směr vývoje environmentální politiky v ČR. Věnuji se jejím jednotlivým...
|
|
|
Pozemkové služebnosti a jejich zápis do katastru nemovitostí
Rybář, Robin ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
POZEMKOVÉ SLUŽEBNOSTI A JEJICH ZÁPIS DO KATASTRU NEMOVITOSTÍ - ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá pozemkovými služebnostmi jakožto jedněmi z nejdůle- žitějších věcných práv. Podstatou pozemkových služebností je povinnost vlastníka jednoho po- zemku zdržet se určitého jednání nebo něco strpět ve prospěch vlastníka pozemku druhého. Jde o starý právní institut známý už římskému právu, který si sice zachoval svou podstatu, jeho právní úprava však za staletí prošla určitými změnami. V práci jsou rozebrány jednotlivé aspekty tohoto právního institutu, od vzniku přes obsah až po zánik. Je zohledněno zařazení služebností mezi věcná práva a jsou vyvozeny důsledky této systematiky. Pozornost je věnována především rozsahu a obsahu služebnosti, jednotlivým způsobům nabytí služebností a jejich vzniku, právním poměrům ze služebnosti, ochraně slu- žebností a jejich zániku. Velká část práce se také věnuje konkrétním typům pozemkových slu- žebností jmenovaným občanským zákoníkem. Téma pozemkových služebností je doplněno o problematiku jejich zápisu do katastru ne- movitostí. Jsou popsány zásady vedení katastru nemovitostí a jednotlivé typy zápisů, které mo- hou být do katastru nemovitostí prováděny. Pozornost je dále věnována vkladu práva jakožto typu zápisu relevantního pro služebnosti. Jsou uvedeny náležitosti...
|
|
|
Zásada superficies solo cedit a její význam v pozemkovém právu
Humenná, Katarína ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na zásadu superficies solo cedit a způsob jejího promítnutí do právního řádu po více než půl století, kdy jeho součástí nebyla. Cílem práce bylo přinést komplexní pohled na tuto problematiku, zejména to, jak návrat této zásady změnil pozemkovoprávní vztahy. První kapitola práce opisuje základní rozdělení práva na soukromé a veřejné. Následuje historický exkurz, který čitateli přibližuje kde zásada vznikla a jakým způsobem a zda vůbec byla součástí právního řádu v minulosti. Další kapitoly tvoří jádro práce a věnují se promítnutí této zásady do právního řádu dnes. Nejdříve práce popisuje, jak se zásada promítla do nového občanského zákoníku a postupně analyzuje jednotlivá jeho ustanovení upravující tuto zásadu. Dále je podrobně uvádí vymezení stěžejních pojmů pozemek, stavba a dočasná stavba, se kterými občanský zákoník pracuje, ale nedefinuje je. Další poměrně obsáhlá kapitola s názvem liniové stavby obsahuje pohled na výjimky ze zásady, kterých základní vymezení obsahuje ustanovení občanského zákoníku, ale blíže jsou tyto výjimky upraveny ve veřejnoprávních předpisech, proto v této oblasti dochází k prolínání práva soukromého a veřejného. Podkapitola je věnovaná i věcným břemenem k nemovitým věcem, vývoji jejich právní úpravy a právní úpravě dnešní. V oblasti této...
|
|
|
Právní úprava zvláštní územní ochrany přírody a krajiny v České republice
Šílený, Jan ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Tématem této diplomové práce je právní úprava zvláštní územní ochrany přírody a krajiny v České republice. Práce se soustředí především na právní úpravu velkoplošných zvláště chráněných území, nicméně je zde věnován prostor i maloplošným zvláště chráněným územím a soustavě Natura 2000. Práce je systematicky rozdělena do úvodu, tří částí a závěru. Stěžejním pilířem práce je její druhá část. První část se věnuje obecně ochraně životního prostředí a dále její složkové ochraně (ochraně ovzduší, ochraně vod, ochraně půdy, ochraně lesa a ochraně přírody a krajiny), a rovněž zde dochází k vymezení nejvýznamnějších pojmů z oblasti ochrany přírody a krajiny. Druhá část této diplomové práce se ve své první kapitole věnuje odlišení obecné ochrany přírody a krajiny od zvláštní ochrany přírody a krajiny, rozdělení na územní a druhovou ochranu a rozlišení velkoplošných a maloplošných zvláště chráněných území. Druhá kapitola této části se věnuje zvláště chráněným územím v České republice a zároveň obsahuje díly věnované jednotlivým zvláště chráněným územím (národním parkům, chráněným krajinným oblastem, národním přírodním rezervacím, přírodním rezervacím, národním přírodním památkám a přírodním památkám), ve kterých je prostor věnován jejich právní definici, formě vyhlašování, nástrojům ochrany a péče (základním...
|
|
|
Jeskyně a jejich ochrana v právu
Chvátalová, Eva ; Franková, Martina (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat českou právní úpravu ochrany jeskyní, a to jak z obecného hlediska ochrany jeskyní jako podzemních prostorů a součástí přírody, tak i z hlediska souvisejících oborů právních (např. horní právo) a zčásti i neprávních (např. geologie či karsologie). Pozornost je nejprve věnována samotnému vymezení pojmu jeskyně a navázání této definice na přírodní vědy, dále vývoji právní úpravy ochrany jeskyní a samotného přístupu k jeskyním jako věcem v právním slova smyslu. Ke srovnání českého přístupu k rozebírané problematice je zvolen příklad právní úpravy speleologické velmoci Republiky Slovinsko, jež platí za velmi kvalitní a propracovanou. Z praktického hlediska je pak v této práci rozebrána péče o konkrétní českou jeskyni se snahou názorně vysvětlit reálné fungování ochranných právních nástrojů včetně jejich vzájemných přesahů, a jediný český judikát zabývající se právní povahou jeskyně.
|
|
| |
|
|
Omezení práv vlastníka nemovitosti při ochraně přírody a krajiny
Bednářová, Blanka ; Damohorský, Milan (oponent) ; Franková, Martina (oponent)
Předmětem diplomové práce je analýza právních nástrojů omezení vlastnického práva vlastníka nemovitosti, které má původ v ochraně přírody a krajiny. Práce je členěna na 7 kapitol včetně úvodu a závěru. Druhá kapitola vymezuje zakotvení jednotlivých institutů v ústavním pořádku České republiky. Třetí kapitola pojednává o konfliktu základních práv. Čtvrtá kapitola vymezuje základní instituty, jejich základní složky a právní zakotvení v soukromém či veřejném právu. Pátá kapitola uvádí jednotlivá omezení vlastnického práva k nemovitosti plynoucí z různých právních předpisů. Tato kapitola se dělí na analýzu zákona o ochraně přírody a krajiny z obecného pohledu, dále je dělena na obecnou, zvláštní a individuální ochranu, Naturu 2000. Pátá kapitola v jednotlivých částech obsahuje praktické příklady úpravy jednotlivých území, které přibližují analyzovanou problematiku. Šestá kapitola popisuje omezení vlastníka nemovitosti z důvodu ochrany přírody a krajiny dle dalších právních předpisů. Závěr práce obsahuje srovnání jednotlivých institutů, které omezují vlastníka nemovitosti, posouzení jeho ústavnosti, přiměřenosti a aktuálnosti. V závěru jsou uvedeny také návrhy de lege ferenda k dané problematice.
|
|
|
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy
Komárek, Matěj ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Koncepční nástroje územního plánování a jejich specifika ve zvláště chráněných územích Šumavy Práce se zabývá vztahem mezi ochranou přírody a územním plánování na Šumavě. Na Šumavě se nachází náš největší národní park a celé území je chráněno dalšími nástroji územní ochrany přírody a krajiny. Zároveň se však na Šumavě nachází velké množství obcí a katastry některých z nich zasahují i do nejpřísněji chráněných území. V roce 2017 byla zákonem č. 123/2017 Sb., schválena novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Práce vznikala na přelomu let 2019 a 2020, kdy se některé nástroje, jako jsou klidová území, zásady péče o národní park a především zonace podle novely nově vymezovaly. Tato novela významným způsobem změnila nástroje ochrany přírody a krajiny a na území národních parků jejich roli posílila. Proti této novele se otevřeně stavěli starostové některých šumavských obcí, kteří argumentovali tím, že v důsledku této novely bude omezen rozvoj šumavských obcí. Práce se zabývá specifiky koncepčních nástrojů územního plánování na Šumavě, tedy tím, jakým způsobem jsou obce při svém územním rozvoji omezeny existencí zvláště chráněných území a to i v souvislosti s možnými dopady předmětné novely. Dále se práce mimo jiné zabývá vztahem státní správy a samosprávy na úseku ochrany přírody nebo...
|
|
|
Provozování kolektivního systému podle zákona o výrobcích s ukončenou životností
Mehl, Jakub ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Provozování kolektivního systému podle zákona o výrobcích s ukončenou životností Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá provozováním kolektivního systému pro zajišťování povinností výrobců elektrozařízení, baterií nebo akumulátorů a pneumatik. Jedná se o aktuální a z hlediska životního prostředí velice důležitou problematiku, která je nejen pro laickou veřejnost téměř neznámá, ale ani veřejnost odborná k ní nepřistupuje s náležitou pozorností. Hlavním cílem práce je analyzovat novou právní úpravu a posoudit, zdali je způsobilá přispět k přechodu na oběhové hospodářství. Dílčí cíle sestávají z předložení vývoje odpadového hospodářství v České republice s ohledem na východiska vyplývající z práva Evropské unie, představení kolektivního systému jakožto alternativní platformy pro plnění environmentálních povinností výrobců a zohlednění přístupů, jež se ve členských státech Evropské unie uplatňují, a také poskytnutí podnětů pro potenciální novelizaci. Práce se člení na pět kapitol. První kapitola pojednává o vývoji přístupu k oblasti odpadového hospodářství, kdy je kladen důraz především na právo Evropské unie a principy, zároveň je v ní vysvětleno, z jakých důvodů byla přijata aktuálně platná vnitrostátní právní úprava. Druhá kapitola se zaměřuje na povinnosti výrobců, které mohou být plněny v rámci...
|
|
|
Právní aspekty provozování volnočasových aktivit v přírodě
Kamler, Jindřich ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Právní aspekty provozování volnočasových aktivit v přírodě Abstrakt Účelem práce bylo zkoumat právní úpravu provozování volnočasových aktivit v přírodě s cílem zhodnotit, zda se zákonodárcům podařilo dostatečně zohlednit veřejný zájem na ochraně životního prostředí a současně nastavit režim takovým způsobem, aby lidem nebyl znemožněn přístup k přírodním statkům, při čemž je zkoumán především režim ve zvláště chráněných územích a v lese. V diplomové práci se zaměřuji na přehlednost právní úpravy, jelikož ta je i vzhledem k omezené možnosti kontroly v oblasti ochrany životního prostředí nesmírně důležitá, když u dobře informovaného provozovatele volnočasové aktivity lze spíše očekávat, že bude stanovená pravidla respektovat a přírodu tedy nepoškozovat, což je vlastně cílem právní úpravy i s ohledem na skutečnost, že škoda na životním prostředí je často nevratná. V diplomové práci se dostávám k závěrům, že právní úprava volnočasových aktivit v přírodě dostatečně chrání životní prostředí za užití široké škály institutů, které zároveň umožňují stanovit omezení v takové míře, aby byly přírodní statky stále přístupné. Právní úprava však není dostatečně přehledná pro běžného uživatele, což může vést k jeho rezignaci na dodržování stanovených pravidel, a proto může být veškerá snaha zákonodárce o nastavení vhodného...
|
host ::
RSS.