|
|
George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr
Horejšová, Martina ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
HOREJŠOVÁ, Martina: George Gershwin: Concerto in F pro klavír a orchestr [Diplomová práce]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Ústav hudební vědy. Vedoucí: prof. PhDr. Jarmila Gabrielová, CSc. Praha 2016. Ústředním tématem práce je hudební analýza Concerta in F - jediného klavírního koncertu George Gershwina z roku 1925. Práce vezme v úvahu také život skladatele, dobový historický kontext, týkající se amerického kulturního, společenského a politického ovzduší, a dobovou hudební tvorbu, jež ovlivnila Gershwinovu kompoziční techniku. Zaměří se také na dvojici dalších skladatelů (Sergej Rachmaninov a Maurice Ravel) z počátku 20. století, kteří jsou autory podobně pojímaných koncertů.
|
|
|
Opereta Polská krev Oskara Nedbala v dobovém kontextu
Petrdlík, Jiří ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent) ; Kopecký, Jiří (oponent)
Oskar Nedbal patří mezi nejvýznamnější české hudební osobnosti konce 19. a počátku 20. století. Jeho přínos lze spatřovat nejen v oblasti interpretačního umění a hudebně organizačního úsilí, ale rovněž na poli skladatelském, především díky operetě Polská krev (Polenblut). Disertační práce se kromě nezbytného přehledu pramenů a literatury a nástinu života a díla Oskara Nedbala soustředí na otázku postavení operety Polská krev jak v rámci skladatelovy ostatní tvorby, tak i v širším kontextu vídeňské operety. Zároveň přináší doposud nepublikované informace o nedbalianech z depozitáře divadelního oddělení Národního muzea v Terezíně a ve světle průzkumu těchto pramenů se pokouší definovat základní atributy Nedbalova způsobu práce při kompozici operety Polská krev i dalších významných děl. Nedbalova vrcholná operetní tvorba je ukázkovým příkladem populární hudby vysoké umělecké úrovně, ve které se odráží skladatelův vysoce seriózní kompoziční přístup. Zejména opereta Polská krev dokumentuje Nedbalův záměr klást na tento žánr vyšší umělecký nárok, než jaký byl běžný zejména ve Vídni počátkem 20. století. Abstract: Oskar Nedbal is one of the most important Czech music personalities of the end of 19th and the beginning of 20th century. His contribution can be seen not only in the fields of interpretive art...
|
|
|
Alexander Moyzes: Sonáta e-mol, dielo 2 pre klavír
Čerbová, Zuzana ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
ANOTÁCIA: Ťažiskom zamýšľanej bakalárskej práce je priblíženie klavírnej kompozície Sonáty e- mol, dielo 2 pre klavír slovenského hudobného skladateľa Alexandra Moyzesa (1906-1984) a to prostredníctvom kompozično-technickej analýzy jej tlačenej verzie, ktorá vyšla za skladateľovho života v roku 1947. Cieľom práce nie je primárne zasadiť dielo do historického kontextu, nakoľko sa v súvislosti s ním podarilo zhromaždiť značné množstvo prameňov, ktorých analýze bude venovaný podstatný priestor v tejto práci. Z ich výskumu sa ďalej práca pokúsi predostrieť možnú genéziu uvedenej klavírnej kompozície a stručne sa dotknúť vývoja Moyzesovej skladateľskej činnosti. Kľúčové slová: Alexander Moyzes, Sonáta, pramene, hudobná analýza
|
|
|
Jarmil Burghauser - skladatel (Vybraná komorní díla pro dechové nástroje)
Slivoňová, Lucie ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Jarmil Burghauser je dnes znám především jako vydavatel souborného kritického vydání díla Antonína Dvořáka. Vedle toho připravil i některé edice děl Smetanových, Fibichových a Janáčkových, a mnohé skladby těchto autorů také instrumentoval. O jeho skladatelské činnosti se však příliš neví, ačkoliv prameny ukazují, že byl velmi plodným skladatelem. Úkolem této práce bude představit část skladatelského odkazu Jarmila Burghausera prostřednictvím analýz vybraných děl komorní hudby pro dechové nástroje a zařadit jej do kontextu české tvorby 20. století.
|
|
|
Sborová tvorba Václava Kálika
Křivská, Anna ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Pudlák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce je zaměřená na kompoziční práci skladatele Václava Kálika (1891- 1951) v jeho sborové tvorbě. Cílem předkládaného textu jsou analýzy vybraných sborů a následně nastínění vývoje jeho kompoziční činnosti ve sborové tvorbě. Práce obsahuje soupis pozůstalosti Václava Kálika ze Slezského zemského muzea v Opavě. Klíčová slova Sborová tvorba, Václav Kálik, analýza.
|
|
|
Glagolská mše od Karla Douši
Lišková, Marie ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o Glagolské mši Karla Douši. Doušova skladba je zasazena do kontextu dobových kompozičních přístupů k žánru glagolské mše a srovnána s dalšími podobnými díly Doušových současníků. Součástí práce je stručný Doušův životopis a seznam jeho děl. Práci doplňuje přiložený kompaktní disk s první - a zatím jedinou - nahrávkou Doušovy mše.
|
|
|
Klavírní dílo Josefa Bohuslava Foerstera
Havlíček, Zdeněk ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
Zdeněk Havlíček Klavírní dílo Josefa Bohuslava Foerstera (Lyrické klavírní kusy z přelomu století) ABSTRAKT: Předkládaná diplomová práce se zabývá klavírním dílem Josefa Bohuslava Foerstera - konkrétně se zaměřuje na jeho cykly lyrických klavírních kusů z přelomu století. Po zmapování relevantní foersterovské literatury a pramenů přistupuje k problematice druhu lyrického klavírního kusu a podává relativně podrobný nástin jeho hudebně-historického vývoje v 19. století. K němu se pak v určitých momentech vztahují analýzy vybraných děl a poukazují tak na jejich povahu. Analýza cyklu "Snění" (1898) je vedena převážně v rovině tematicko-motivické práce, v cyklu "Růže vzpomínek" (1902) se více soustředí na oblast harmonicko-tonální a na pestré žánrové pozadí jednotlivých čísel. Z cyklu "A jabloně kvetly" (1905) je blíže sledováno jen úvodní číslo "Sen". Závěr se pokouší pojednávaná Foersterova díla souhrnně nahlédnout v širších hudebně-historických a hudebně-historiografických souvislostech.
|
|
|
Polystylovost a koláž v tvorbě českých skladatelů 2. pol. 20. století
Škarda, Robert ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Kordík, Pavel (oponent)
Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století Robert Škarda Klíčová slova: citát, česká hudba, koláž, polystylovost, postmoderna, styl, stylová kontrapozice, týmová kompozice Ve své práci Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století tematizuji oblast tvorby českých skladatelů založenou převážně na stylové kontrapozici, stylizacích historické nebo jazzové hudby a užívání citátů. Vycházím především z předpokladu dějinnosti hudební terminologie v tom smyslu, že pojmy polystylovost a koláž považuji za dobové hudební termíny a snažím se o rekonstrukci jejich významů. Časové vymezení práce se pohybuje v rozmezí let 1960-2000. Spodní časová hranice je zvolena vzhledem k povaze tématu, neboť právě 60. léta jsou obdobím, kdy se v evropské i české hudbě poprvé objevuje tvorba a reflexe patřící do kontextu pojmů polystylovost a koláž. První část je zaměřena na obecné zmapování tématu polystylovosti a koláže. Mapuji zde relevantní muzikologickou literaturu a zabývám se vztahem polystylovosti a koláže k dalším příbuzným pojmům (především postmoderna, montáž a styl), kontextem evropské a americké hudby i otázkou polystylovosti a koláže v české populární hudbě. V kapitolách Polystylovost v českých pramenech a Koláž v českých pramenech sleduji užití pojmů polystylovost a koláž v dobové...
|
|
|
Pozůstalost Viktora Kalabise v Českém muzeu hudby
Kočovská, Eva ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Douša, Eduard (oponent)
První část diplomové práce se věnuje notové pozůstalosti Viktora Kalabise uložené v Českém muzeu hudby a problematickým okruhům, které z této pozůstalosti vyplývají. Cílem je informovat o stavu a rozsahu pozůstalosti a vyřešit problémy, které s těmito prameny souvisí. Druhá část práce se zaměřuje na dílčí analytickou sondu do Kalabisovy rané a pozdější tvorby na základě materiálů tří klavírních sonát, které jsou dostupné v pozůstalosti. Úkolem je dospět k charakteristice posunu v Kalabisově chápání klavírní sonáty jako klasického druhu komorní hudby, zejména pak v naplňování schématu sonátové formy. Závěrečnou částí diplomové práce je katalog Kalabisovy notové pozůstalosti v Českém muzeu hudby obsahující podrobný popis jednotlivých notových pramenů. Klíčová slova Viktor Kalabis, pozůstalost, klavírní sonáta
|
|
|
Polystylovost a koláž v tvorbě českých skladatelů 2. pol. 20. století
Škarda, Robert ; Douša, Eduard (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Kordík, Pavel (oponent)
Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století Robert Škarda Klíčová slova: citát, česká hudba, koláž, polystylovost, postmoderna, styl, stylová kontrapozice, týmová kompozice Ve své práci Polystylovost a koláž v české hudbě 2. poloviny 20. století tematizuji oblast tvorby českých skladatelů založenou převážně na stylové kontrapozici, stylizacích historické nebo jazzové hudby a užívání citátů. Vycházím především z předpokladu dějinnosti hudební terminologie v tom smyslu, že pojmy polystylovost a koláž považuji za dobové hudební termíny a snažím se o rekonstrukci jejich významů. Časové vymezení práce se pohybuje v rozmezí let 1960-2000. Spodní časová hranice je zvolena vzhledem k povaze tématu, neboť právě 60. léta jsou obdobím, kdy se v evropské i české hudbě poprvé objevuje tvorba a reflexe patřící do kontextu pojmů polystylovost a koláž. První část je zaměřena na obecné zmapování tématu polystylovosti a koláže. Mapuji zde relevantní muzikologickou literaturu a zabývám se vztahem polystylovosti a koláže k dalším příbuzným pojmům (především postmoderna, montáž a styl), kontextem evropské a americké hudby i otázkou polystylovosti a koláže v české populární hudbě. V kapitolách Polystylovost v českých pramenech a Koláž v českých pramenech sleduji užití pojmů polystylovost a koláž v dobové...
|
host ::
RSS.