|
| |
|
|
Postoje zdravotníků na jednotce intenzivní péče k pacientům po sebevražedném pokusu
Kukelková, Petra ; Kukol, Václav (vedoucí práce) ; Di Cara, Veronika (oponent)
Diplomová práce pojednává o postojích zdravotníků na jednotce intenzivní péče k pacientům po sebevražedném pokusu. Úvodní kapitoly se detailně věnují suicidální problematice, nastiňují zdroje emočních problémů a zátěže, se kterými se mohou zdravotníci při výkonu svého povolání setkávat. Následující kapitola hovoří o syndromu vyhoření. Výzkumná část práce mapuje postoje zdravotníků k pacientům po suicidálním pokusu, zjišťuje úroveň a efektivitu informovanosti zdravotníků v psychiatrické a psychologické problematice a její vliv na jejich postoj, posuzuje povědomí o syndromu vyhoření a případné vlastní zkušenosti respondentů s tímto stavem a dále hodnotí míru psychické a emoční náročnosti při péči o pacienta po sebevražedném pokusu. Kvalitativního výzkumu formou semistrukturovaných rozhovorů se zúčastnilo 20 respondentů. Shledali jsme, že postoje zdravotníků k pacientům po suicidálním pokusu jsou spíše pozitivní. Překvapivým zjištěním bylo, že 70 % respondentů neabsolvovalo žádný seminář či kurz zaměřený na výše uvedená témata, a že se žádný z nich aktivně nezajímá o konkrétní problematiku intenzivní péče o psychiatrického nemocného se somatickým onemocněním a ani o problematiku suicidií. Znepokojivým zjištěním bylo, že na sobě 85 % respondentů za dobu své praxe pozorovalo nějaké příznaky syndromu...
|
|
|
Ošetřovatelská péče o dialyzovaného pacienta
Mádlová, Marcela ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Východiska: Péče o dialyzované pacienty je náročná z několika pohledů. Co se týče pacienta, velkou roli zde hraje psychika. Přestože je pravidlem, že jsou pacienti před zařazením do hemodialyzačního programu podrobně edukováni, část pacientů nestihne být na léčbu hemodialýzou a na zhoršení svého zdravotního stavu psychicky připravena. Někteří pacienti se špatně smiřují s tím, že je dialýza nyní součást jejich života. U velké části pacientů zprvu panuje spousta mýtů a dezinformací ohledně dialýzy a proto bývají při prvním setkání s dialýzou vystresovaní a vystrašení. Bojí se bolesti, mohou mít strach z jehel a bojí se, co se bude dít. Jedním z úkolů zdravotní sestry je tyto pacienty rozeznat a adekvátně s nimi komunikovat, neboť jen tak se předejde mnoha následným problémům a pacient se tak snáze vyrovná se svým onemocněním a uvědomí si, že přestože se jejich životní styl pozměnil, stále mohou žít kvalitní a uspokojující život. Metodologie: Pro zpracování závěreční bakalářské práce byla využita případová studie, kazuistika pacienta, který byl vybrán záměrným, účelovým výběrem, neboť tento pacient reprezentuje problematiku výzkumu, tedy zprvu nedostatečné edukace a psychické zátěže, spojené s chronickým selháním ledvin. Cílem výzkumu bylo popsání a zhodnocení reálné klinické ošetřovatelské péče a v...
|
|
|
Dostupnost a srozumitelnost informací podávaných rodinám pacientů v intenzivní péči
Měchurová, Marie ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Práce řeší kvalitu procesu předávání informací příbuzným/blízkým pacienta v intenzivní péči. Deficit důležitých informací či jejich neporozumění může vyvolat u příbuzných a blízkých pacienta úzkost a deprese. Komunikace s rodinou pacienta proto musí probíhat metodicky a systémově. První část práce přináší orientaci v hlavní terminologii a seznamuje s již realizovanými strategiemi řešení problematiky u nás i ve světě. Hlavním cílem je vytvoření metodického pokynu pro personál OARIM (oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny), jenž obsahuje výčet priorit v informování příbuzných a blízkých kriticky nemocného pacienta. Výzkum mapuje celkový pohled příbuzných kriticky nemocného pacienta hospitalizovaného na OARIM na proces komunikace a vzájemné spolupráce s ošetřujícím personálem. Dále zjišťuje, jak příbuzní pacienta OARIM hodnotí úroveň komunikace a vzájemné interakce mezi nimi a ošetřujícím personálem. Empirická část využívá kvantitativních metod průzkumu; pomocí dotazníkového šetření na vzorku 92 příbuzných/blízkých kriticky nemocného pacienta z nemocnice krajského typu přináší analýzu způsobů předávání informací zdravotníky a jejich důsledky. Výsledek průzkumu posloužil k tvorbě metodického pokynu pro ošetřující personál oddělení OARIM, který nabízí seznam priorit v informování...
|
|
|
Primární péče v americkém zdravotnictví z pohledu všeobecné sestry
Novotná, Jana ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Lukášová Jeřábková, Lenka (oponent) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Primární péče v americkém zdravotnictví z pohledu všeobecné sestry Uvedení do problému: Primární péče je komplexní zdravotně - sociální péče poskytovaná zejména zdravotníky jak na úrovni prvního kontaktu občana se zdravotnickým systémem, tak na základě dlouhodobě kontinuálního přístupu k jednotlivci. Je souborem činností souvisejících s podporou zdraví, prevencí, vyšetřováním, léčením, rehabilitací a ošetřováním. Tyto činnosti jsou poskytovány co nejblíže sociálnímu prostředí pacienta a respektují jeho bio-psycho- sociální potřeby (NCDP ČR, 2017). Primární péče zůstává i ve 21. století hlavní prioritou Světové zdravotnické organizace - WHO. Srovnáme-li primární péči ve vyspělých zemí jako jsou například USA a Kanada s primární péčí u nás, zjistíme, že nejenže máme žalostně nižší platové ohodnocení, nevhodně nastavené vzdělávání zdravotníků, ale i nevyužití potenciálu sester s vysokoškolským vzděláním. Pokud se s primární péčí dobře nakládá, lze nejen ušetřit peníze (vhodná vyšetření, léčba), ale také předejít hospitalizaci (prevence nemocí, edukace, jednodenní chirurgie), čímž opět snížíme náklady, ale můžeme předejít i komplikacím z toho plynoucích. Primární péče je aktuální celosvětové téma dnešní doby a i proto jsem se rozhodla na toto téma psát svou závěrečnou práci. Formulace cílů: Cílem...
|
|
|
Ošetřovatelský proces v anestezii o pacienta při endarterektomii
Mocková, Karolína ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Pucholtová, Romana (oponent)
Tématem mé práce je ošetřovatelský proces v anestezii o pacienta při endarterektomii. Toto téma považuji za zajímavé, protože v dnešní době onemocnění cerebrovaskulárního systému patří k nejčastějším onemocněním. Stenóza karotid se podílí 1/3 na vzniku cévní mozkové příhody. Ve většině případů je asymptomatická. Objevuje se převážně ve starším věku okolo 60 let a výše. Cílem práce je poukázat na péči na operačním sále během karotické endarterektomie a na rozdíly v péči o pacienta v celkové anestezii a v lokoregionální. Jak důležitá je spolupráce anesteziologického týmu s operačním týmem. Ve své práci jsem použila metodu případové studie, u pacienta v průběhu operačního výkonu ve zdravotnickém zařízení okresního typu. Informace jsem čerpala z odborné literatury, z odborných článků jak z českých, tak i zahraničních, vlastním pozorováním a poskytováním odborné ošetřovatelské péče na sále, dále rozhovorem s pacientem, od zdravotnického personálu, který se o něj staral a z dokumentace pacienta. Analýzou ošetřovatelské péče jsem zjistila, že se odborný zdravotnický personál řídí ošetřovatelskými standardy a doporučenými postupy. Dále jsem zjistila méně efektivní edukaci pacienta od lékařského zdravotnického týmu. Nejvíce se na edukaci podílí odborný ošetřovatelský personál. klíčová slova: cévní mozková...
|
|
|
Použití automatického externího defibrilátoru složkami integrovaného záchranného systému - úroveň proškolení hasičů a policistů
Stejskalová, Radka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Kulířová, Veronika (oponent)
Téma pro tuto diplomovou práci vychází z doporučených postupů Evropské rady pro resuscitaci pro neodkladnou resuscitaci z roku 2015. Jedním z důležitých bodů těchto postupů je použití automatického externího defibrilátoru. Tyto přístroje byly vyvinuty pro poučené laiky ovšem bez znalosti diagnostiky poruch srdečního rytmu a umožňují jejich prostřednictvím provést časnou defibrilaci srdce, ještě před příjezdem záchranné služby. Jde o sofistikovaný přístroj jenž je součástí vybavení složek IZS - hasičů i policistů. Proškolením těchto tak zvaných first responderů se zabývá záchranná služba. V průběhu let 2015 a 2016 se zúčastnila většina hasičů a policistů, kteří mají automatický externí defibrilátor ve svém vybavení, školení ve způsobu použití tohoto přístroje. Cílem této diplomové práce je zjistit, zda je koncepce školení dostatečná. Jestli je pro respondenty dobře pochopitelná teoretická část a zda je dostatečný praktický nácvik nejen vlastní resuscitace, ale i v použití automatického externího defibrilátoru, nebo by bylo vhodné tento nácvik prodloužit. V této výzkumné práci byla využita kvantitativní metoda anonymního a dobrovolného dotazníkového šetření. Výzkumným vzorkem byli hasiči a policisté z jednoho okresu ČR, kteří školení absolvovali a mají automatický externí defibrilátor ve své výbavě....
|
|
|
Komplikace systémové trombolýzy u pacientů s CMP
Drbohlavová, Šárka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Mozkové mrtvice jsou jednou z nejzávažnějších onemocnění, které často vedou k trvalé invaliditě, v některých případech i ke smrti. V současné době je doporučována široce dostupná léčba intravenózní trombolýzou. Cílem diplomové práce bylo analyzovat komplikace u pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou, léčených intravenózním systémovým trombolytikem a vymezit role sestry na jednotce intenzivní péče (JIP) v péči o tuto skupinu pacientů a zmapovat faktory ovlivňující výsledek léčby. Pro získání dat jsme zvolili smíšenou formu výzkumu. Kvantitativní část byla retrospektivně vyhodnocena na základě dat z registru SITS. Výzkumný vzorek tvořili pacienti, kterým byla aplikována intravenózní trombolýza (IVT) v období leden 2014 až prosinec 2015. Analyzujeme komplikace léčby, pohlaví pacientů léčených IVT, přítomné rizikové faktory, časové údaje, tíži deficitu před léčbou a po ní. Dále sledujeme, kam je pacient po IVT propuštěn a kolik pacientů je tři měsíce po léčbě, schopno setrvat v domácím prostředí. Kvalitativní část šetření byla vyhodnocena na základě polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na JIP centra vysoce specializované péče o pacienta s iktem. Sledovali jsme jejich zkušenosti s tímto druhem léčby, monitoraci komplikací a jejich řešení. Na základě kvantitativního šetření jsme...
|
|
|
Porovnání účinnosti proplachu arteriálních setů: heparinizovaný proplach versus fyziologický roztok
Strychová, Zdenka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Dynáková, Šárka (oponent)
(v ČJ) Cílem této diplomové práce bylo zejména zjistit, zda je fyziologický roztok, určený ke kontinuálnímu proplachu arteriálních katétrů, stejně účinný v prevenci uzávěru arteriálních setů v porovnání s fyziologickým roztokem s heparinem. V této diplomové práci se zabývám také porovnáním spotřeby materiálu při použití obou metod proplachu arteriálních setů a finančních nákladů s nimi spojených. Do studie byli zařazeni pacienti s diagnózou sepse či septického šoku. Zařazení 52 pacientů do experimentální a kontrolní skupiny proběhlo formou pseudorandomizace. Testování bylo provedeno pomocí neparametrického Wilcoxonova dvouvýběrového testu a Fisherova přesného testu. Z výsledků mé studie vyplývá, že proplach arteriálních katétrů fyziologickým roztokem je ve vztahu k výskytu komplikací (uzávěr katétru) stejně účinný jako proplach fyziologickým roztokem s heparinem. Mé zkoumání také potvrdilo, že používání fyziologického roztoku jako proplachovacího roztoku je co do materiálu méně nákladné, a proto je vhodné používat k proplachu arteriálních katétrů fyziologický roztok. Na základě mé studie se používá fyziologický roztok jako proplachový roztok arteriálních katétrů na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, kde byl do provedení studie k proplachu používán výhradně fyziologický roztok s heparinem....
|
|
|
Ošetřovatelská dokumentace anesteziologických sester
Prošková, Lenka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Chvojková, Kateřina (oponent)
Ošetřovatelská dokumentace anesteziologických sester není v naší zemi rozšířeným typem dokumentace. Na některých pracovištích je lékařský záznam o anestezii doplněný i o údaje potřebné pro identifikaci provedené ošetřovatelské péče. Na těchto pracovištích proto sestry nemají svojí samostatnou ošetřovatelskou dokumentaci, ale údaje zaznamenávají do dokumentace spolu s lékařem, případně pokračují v záznamech na list dekurzu. Každé zdravotnické zařízení v naší zemi má svůj originální systém vedení zdravotnické dokumentace, který tvoří logicky, v čase navazující celek. Cílem mé výzkumné práce bylo zjistit, spokojenost sester ve zkoumaném zdravotnickém zařízení se zavedeným systémem zdravotnické dokumentace, přesněji anesteziologické ošetřovatelské dokumentace, která souvisí (nejen) s operačními zákroky. Zmapovat kolik dokumentů je v souvislosti s operačním zákrokem vytvořeno a které z nich postihují záznamy o ošetřovatelské péči. Zda jsou přehledné, snadno dostupné a zachycují potřebné údaje pro všechny sestry, které se na péči o pacienta v operačních oborech podílejí. Volbou pro výzkum bylo kvantitativní šetření za pomoci dotazníku připraveného v písemné podobě. Respondetkami byly sestry z operačních oborů, ARO, JIP, dospávacího pokoje a anesteziologické sestry. Součástí výzkumu bylo studium...
|
host ::
RSS.