|
|
Komparace tradičního transportu materiálu v horském hospodářství Krkonoš a Šumavy
Smrčka, Aleš ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Diplomová práce Komparace tradičního transportu materiálu v horském hospodářství Krkonoš a Šumavy seznamuje s tradičními formami dopravy materiálu a zboží v Krkonoších a na Šumavě. Způsob života ve vysokohorských oblastech Krkonoš výrazně ovlivnila alpská kolonizace v druhé polovině 16. století. Alpští kolonisté s sebou do hor přinesli znalosti těžby dřeva, horského hospodářství a také dopravních prostředků. Obyvatelé Krkonoš pro svážku dřeva používali vodní sílu, smyky, později saně zvané rohačky. Pro dopravu ostatního materiálu a zboží využívali také krosny, loktuše, nůše, kolové transportní prostředky a zvířecí potah. Ze srovnání vyplývá, že Šumava na rozdíl od Krkonoš byla osídlená postupnou dřevařskou kolonizací z okolních regionů. I v této oblasti se uplatnily nejrůznější formy tradičních dopravních prostředků. V porovnání s Krkonošemi se zde ve větší míře rozvinul transport dřeva na kanálech i řekách. Práce mapuje tradiční způsoby dopravy materiálu v obou regionech, poukazuje na jejich rozdíly a zaznamenává jejich proměnu v současnosti. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Obraz Slušovic v narativech o "Slušovickém zázraku
Fialka, Jiří ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Cílem této práce, jež vychází zejména z lokálních normativních písemných pramenů a z rozhovorů s vybranými obyvateli Slušovic, je analyzovat, jaká témata týkající se života v obci Slušovice pamětníci zmiňovali a jak na ně vzpomínali. Z několika tematických okruhů, jež se v rozhovorech objevily, jsou pro analýzu vybrány mimořádné návštěvy a s nimi spojené kulturní akce, přičemž je zároveň ukázáno, jak byly tyto události prezentovány v dobovém tisku. V otázkách na obsah témat se práce drží roviny mikrohistorické, při studiu způsobu vzpomínání vychází předkládaný text z díla Maurice Halbwachse a jeho interpretace Wulfem Kansteinerem. Na této úrovni analýzy bude ukázáno, jaké faktory mohou rozvzpomínání ovlivňovat. Klíčová slova Slušovice, paměť, interview, life story, antropologie venkova
|
|
|
Historické proměny funkcí pražských numinózních pověstí
Němcová, Tereza ; Janeček, Petr (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se bude zabývat fenoménem pražských pověstí, tak jak byly zachyceny v různých folklorních i literárních formách od středověku do 21. století. Cílem její analýzy budou nejen autentické folklorní sběry, ale i jejich literární zpracování, dále bude zachycen průnik těchto sběrů do dalších uměleckých a popkulturních forem a žánrů. Cílem této práce nebudou tedy jen proměny témat a motivů pražských démonologických pověstí, ale i dynamický pohyb těchto textů mezi orální, uměleckou a populární kulturou. Dílčím cílem práce bude dále nastínit historický vývoj proměn funkcí těchto pověstí. Ty se za několik století proměnily z pro tehdejší společnost uvěřitelných vyprávění s množstvím společenských a kulturních funkcí do primárně zábavných textů dnešní doby, kterým ovšem stále můžeme přisuzovat edukativní funkci; část jejich tematiky pak přežívá v podobě takzvaných současných pověstí, pověr a fám.
|
|
|
Tradiční lidová svatba v Podještědí. Obraz svatebních zvyklostí a rituálů v regionálních pramenech
Opravilová, Michaela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Předložená bakalářská práce seznamuje čtenáře s průběhem svatebního rituálu v tradičním lidovém prostředí severočeského etnografického regionu Podještědí. Údaje v práci obsažené vycházejí primárně z regionálních pramenů, jejichž rozbor autorka předkládá. Kritickým přístupem k pramenům a reflexí dobových sociálních poměrů se autorka snaží předložit pravděpodobný obraz svatebního rituálu 19. století, charakterizovat znaky a prvky procesu lidové svatby a obyčejů s ní spojených. V práci jsou akcentovány role jednotlivých účastníků svatby, především úloha svatebních obřadníků, družic a mládenců v čele s "družbou". Text popisuje sjednávání sňatku i předsvatební přípravy. Těžiště práce spočívá v líčení průběhu svatebního dne, jednotlivých obřadních úkonů i zábavních prvků: Svatební den začínal shromážděním hostů v domě nevěstiných rodičů, odkud se vydával svatební průvod na církevní obřad do kostela. Po návratu z kostela následovala hostina. Večer probíhala taneční "veselka", jejíž součástí bývalo čepení nevěsty. Celý proces svatby byl završen obřadným stěhováním nevěsty do nového domu. Každá fáze svatby měla svou určenou tradiční podobu, o jejíž dodržení se staral družba. Prameny, ze kterých autorka vychází, tvoří rozmanitou směs, která dohromady dává obraz, v němž lze jen těžko rozeznat jednotlivé...
|
|
|
Homeless Movement in Urban Area: Illustrated by the Example of Prague
Jakubec, Filip ; Soukup, Martin (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Následující text vypovídá o pohybu bezdomovců v městském prostředí a vychází z kvalitativního terénního výzkumu, který byl realizován, od začátku listopadu 2014 do začátku května 2015, na území hlavního města České republiky, Prahy. Výzkum citlivého tématu, jakým je bezdomovectví, si vyžaduje zvýšenou pozornost s ohledem na dodržování etických zásad výzkumu a zveřejňování dat v něm získaných. Proto se práce zaobírá primárně motivy pohybu bezdomovců, které převážně vycházejí z naplnění základních lidských potřeb a všeobecnou charakteristikou míst, kde se zdržují. Tyto reálie podávají představu o tom, proč se lidé bez domova pohybují v městském prostředí bez toho, aby bylo nutné uveřejňovat konkrétní mapy, kde se zdržují, což by mohlo následně ohrozit mé informátory.
|
|
|
Vnímání keltské kultury v české společnosti
Pršalová, Tereza ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Předložená bakalářská práce je věnována vnímání keltské kultury v současné české společnosti, a to se zřetelem na některé její charakteristické projevy, které bývají označovány jako tzv. keltománie. Jedná se o jev, jehož počátky lze sledovat v 18. století na Britských ostrovech a ve Francii. Odtud se poté vlna tzv. keltománie šířila i do ostatních zemí Evropy. V Čechách se nejvýrazněji projevila až po roce 1989, po pádu komunistického režimu, kdy byly například zakládány různé spolky sdružující se z důvodu zájmu o keltskou kulturu. Cílem práce je postihnout vývoj tohoto zvýšeného zájmu o Kelty u nás, přičemž v potaz je brána i situace v severozápadní Evropě.
|
|
|
Šafránkova kronika města Hořice jako etnografický pramen
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zabývá kronikou hořického řemeslníka Františka Šafránka. Kronika svým rozsahem mapuje události druhé poloviny 19. století. Jako etnografický pramen nabízí řadu témat, z nichž byly podrobnějšímu rozboru podrobeny zápisy informující o festivitách 19. století na maloměstě. Naskýtá se nám tak možnost nahlédnout na podobu festivit a průběh slavností očima současníka. Setkáváme se zde jednak s tradičními festivitami lidového rázu, ale také s těmi, které v průběhu 19. století, zvláště pak v poslední třetině tohoto století, v souvislosti se společenskými změnami, vznikají. Šafránkovy záznamy jsou dalším zdrojem přispívajícím k rozvoji bádání v otázkách vývoje festivit 19. století. Klíčová slova Lidoví kronikáři - František Šafránek - Hořice - 19. století - festivita
|
|
|
Snaha našich krajanů o zachování českého jazyka v polském Zelově
Korenc, Jan ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zaměřuje především na snahy zelovských Čechů o udržení českého jazyka v dané komunitě. Z počátku je práce soustředěna na metodiku mého terénního výzkumu. V další části poukazuji na charakteristiku českých krajanů v Zelově, která se zaobírá historií, identitou, náboženstvím, ale i vztahy s majoritní společností. Největší část práce se věnuje samotnému terénnímu výzkumu. Cílem práce je zjistit jaký význam má pro zelovské Čechy používání českého jazyka a zdali má tato komunita šanci přežít už tak dost pokročilou asimilaci do majoritní polské společnosti.
|
|
|
Etnografické a folkloristické aspekty v pracích učitelů východních Čech
Tomášová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá generací angažovaných učitelů, regionálních vlastenecky orientovaných východočeských aktivistů, kteří se na amatérské úrovni zabývali etnografií a folkloristikou. Úvodní část práce představuje osobní i profesní život čtyř profesně, zájmově i generačně blízkých osobností - učitelů - z konce 19. a začátku 20. století. Další kapitoly se věnují širšímu kulturně-historickému kontextu s akcentem na dějiny pedagogiky a etnologie. Dále je zachycen vývoj předmětu vlastivěda, který byl na počátku 20. století zaveden mezi povinné školní předměty a skýtal pro učitele možnost využití etnografických materiálů pro výchovně-vzdělávací úlohu školy. Těžiště práce tvoří průniky vlastivědné výuky a výchovy s národopisnými aktivitami představených učitelů (spolupráce s odbornými kruhy, sběratelská činnost…) a analýza jejich významu pro odbornou etnologii.
|
|
|
Problematika lidového oděvu na Vysocku
Dědovský, Daniel ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Sochorová, Ludmila (oponent)
Odhalením převážně nezpracovaných nebo doposud opomíjených pramenů byla rozkryta nová fakta, která posouvají bádání v problematice lidového oděvu v krkonošsko-jizerské kulturní oblasti do nové roviny. Autor se zaměřil na podchycení historie lidového oděvu na Vysocku od zřejmě nejstarších dohledatelných zmínek z počátku 18. století. Podařilo se rovněž zdokumentovat jednotlivé generační proměny lidového oděvu na Vysocku a jeho mísení s dobovou městskou módou v průběhu 19. a 20. století až po svérázové využití v běžném životě již odložených krojů a jejich prezentaci v současné době. V průběhu výzkumu byla zjištěna oděvní specifika mikroregionu Vysocka, daná ekonomickými, kulturními, sociálními, etnickými i geografickými podmínkami zkoumané oblasti. Problematika lidového oděvu na Vysocku je první komplexní prací na dané téma. Pokládá tak základ pro další studium širších souvislostí na poli výzkumu lidového oděvu v krkonošsko-jizerské kulturní oblasti.
|
host ::
RSS.