|
|
Podgorická skupština 1918, její příčiny a následky
Zajíc, Petr ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Seltenreich, Radim (oponent) ; Schelle, Karel (oponent)
1 Abstrakt Podgorická skupština 1918, její příčiny a následky Tato disertační práce věnující se problematice Podgorické skupštiny 1918, jejím příčinám a následkům, je přirozeným pokračováním mé práce rigorózní s názvem Počátky ústavnosti a parlamentarismu v Černé Hoře 1918. Některé skutečnosti významné z hlediska příčin Podgorické skupštiny 1918 jsou uvedeny již v mé rigorózní práci. Proto na některých místech této disertační práce uvádím pomocí odkazů i citací rovněž skutečnosti zpracované v mé rigorózní práci, jejíž obsah si dovoluji v nástinu přiblížit. V rigorózní práci jsem se zabýval Ústavou pro knížectví Černou Horu z roku 1905, otázkou jejích vzorů, jakož i procesem vypracování a přijetí této Ústavy. Největší pozornost jsem v ní věnoval analýze jednotlivých ustanovení Ústavy, případné podrobnější zákonné úpravě, se kterou Ústava počítala, a srovnání jednotlivých ustanovení Ústavy s jim odpovídajícími ustanoveními vybraných evropských ústav té doby. V kapitole věnované ústavnímu a parlamentnímu životu bylo pojednáno o postupech při vytváření jednotlivých vlád, o jejich programech, vzniku politických stran a jejich profilech, volební proceduře, průběhu voleb, atd. V návaznosti na to jsem se pokusil zodpovědět otázku úrovně a typu parlamentarismu v Černé Hoře. Stranou v této rigorózní práci nezůstaly...
|
|
| |
|
|
JUDr. Bedřich Pacák, advokát a politik
Baráková, Tereza ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Adamová, Karolina (oponent)
Předkládaná diplomová práce vycházející především z archivního materiálu popisuje život a dílo vrcholného politika přelomu 19. a 20. století JUDr. Bedřicha Pacáka. Cílem pojednání je představit osobnost Pacáka na pozadí politického, hospodářského a kulturního vývoje společnosti. V sedmi kapitolách je popsáno dětství, studia na střední škole v Jindřichově Hradci a na právnické fakultě. Dále pak jeho povolání advokáta, které velice rychle přešlo do veřejné činnosti. Práci pro český národ a jeho svobodu zasvětil Pacák svůj život, ať už byl na postu ministra Krajana nebo jako zemský a říšský poslanec nebo jako předseda České obce Sokolské v Kutné Hoře. Za své politické působení byl Pacák váženou a ceněnou osobností a to jak od svých přátel a kolegů, tak od svých názorových odpůrců. Klíčová slova: Bedřich Pacák, advokát, politik, český zemský sněm, říšská rada, Češi a česká společnost v druhé polovině 19. století
|
|
|
Pozemkové reformy v českých zemích ve 20. století
Šebestová, Dana ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Adamová, Karolina (oponent)
Tématem mé diplomové práce jsou Pozemkové reformy v českých zemích v průběhu 20. století. Cílem mé diplomové práce je analyzovat vývoj postoje státu k pozemkovému vlastnictví prostřednictvím právní úpravy, a to výlučně na území České republiky v průběhu 20. století. Záměrem mé diplomové práce je zejména zjistit a popsat okolnosti a podmínky, které ovlivňují rozhodnutí státu zasáhnout do pozemkového vlastnictví. Mojí hypotézou je negativní důsledek realizace pozemkových reforem v průběhu 20. století. Tato diplomová práce se skládá z pěti hlavních kapitol, přičemž každá z nich se zabývá různými obdobími změn pozemkového vlastnictví. První kapitola je úvodní a definuje půdu jako předmět pozemkového vlastnictví. Následující kapitoly popisují proces období pozemkových reforem, a to zejména podmínky vzniku a důsledky realizace těchto pozemkových reforem. Závěry jsou popsány v jednotlivých kapitolách a mé konečné stanovisko je na konci mé diplomové práce. Má hypotéza byla potvrzena zejména v případě druhé pozemkové reformy.
|
|
| |
|
|
Patentové právo v Rakousku a ČSR - aplikace ve Škodových závodech do roku 1939
Černý, Richard ; Soukup, Ladislav (vedoucí práce) ; Adamová, Karolina (oponent)
Obsah práce jsem omezil věcně na zbrojní výrobu. Přehled vývoje patentového práva v Čechách v 19. a v části 20. století zúžen není. Ochrana patentů - ochrana původcovských a vynálezeckých práv byla upravena nejprve zákonem roku 1832, druhý dokonalejší "nový zákon výsadní" z roku 1852. Zákon o ochraně vynálezů z roku 1897 řešil stejné otázky jako výsadní zákon z roku 1852. Patentová ochrana platila 15 let. Pro ochranu vynálezů byl jediný centrální "úřad patentový" se sídlem ve Vídni. "Rejstřík patentový" zaznamenával udělení patentu. Pro přezkoumání rozhodnutí úřadu byl příslušný "soud patentový". Národní shromáždění převzalo patentový zákon z roku 1897 a roku 1919 rozšířilo jeho platnost "na veškeré území státu československého". Zákon z roku 1922 připojil ke znění patentního zákona řadu dílčích změn a také přehled poplatků. V roce 1923 byl vydán předpis měnící vnitřní organizaci patentního úřadu a jeho personální obsazení. V roce 1924 byl modernizován jednací řád patentního úřadu. Správa patentů v Akciové společnosti, dříve Škodovy závody, založení a vývoj podniku. Strojírna v Plzni vznikla roku 1859 a od roku 1866 ji vedl ing. Emil Škoda, roku 1899 se stala akciovou společností. K 1.1.1920 převzal Schneider et Cie nových 225 000 akcií. Byla uzavřena smlouva o patentech o vzájemném využívání a...
|
|
| |
|
|
Hrdelní soud města Říčany v 16. - 18. století
Stejskal, Vladimír ; Adamová, Karolina (oponent) ; Starý, Marek (oponent)
Shrnutí V této rigorózní práci se autor zaměřil na kompletní právní zpracování činnosti městského soudu v Říčanech po celou dobu jeho doložené existence. Zdejší soud vznikl patrně v 1. polovině 16. století a byl nadán hrdelní jurisdikcí, která mu byla odňata až teresiánským patentem r. 1765. Přestože u jiných městských soudů byla v 16. století ingerence do jejich činnosti ze strany patrimoniální (pozemkové) vrchnosti běžná, u zdejšího soudu není z dochovaných písemností doložena. Stejně je tomu tak i v období třicetileté války. Z hlediska trestání pachatelů zločinů je pro toto starší období charakteristická universalita trestu smrti. Tímto trestem byli postihováni pachatelé téměř veškerých deliktů. Stejně tak bylo v té době obvyklé použití mučení při výslechu bez ohledu na to, z jakého deliktu byl podezřelý obviněn. Právní úprava užití tortuty v tomto období zcela chyběla. Právním předpisem pro vedení řízení a trestání pachatelů byla od r.1580 Práva městská Pavla z Koldína, v některých případech i zemská zřízení. Od 60. let 17. století je činnost zdejšího soudu velmi podrobně zachycena v soudních knihách, tzv. "manuálech". Ty zachycovaly zpravidla celý průběch jednotlivých trestních procesů vedených u tohoto soudu (zejm. zatčení, výslechy, konfrontace aj.). Zdejší soud však v této době trestal usvědčené...
|
|
|
České azylové právo od 16. do 18. století
Lojek, Antonín ; Adamová, Karolina (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Hrdina, Antonín (oponent)
Tato práce se věnuje zejména českému azylovému právu od počátku 16. století do konce 18. století. Historie azylu je pro chápání dnešní azylové problematiky velmi významná, přičemž zájem historiků zabývajících se otázkami azylového práva je poměrně velký, avšak soustřeďuje se převážně na otázku vývoje azylu a s ním souvisejících institutů v recentní době - v 19. a především ve 20. a 21. století. Snahou autora této práce bylo osvětlit historii azylu v době předcházející Vídeňskému kongresu a revolucím roku 1848, poukázat na různorodé podoby, jichž azylové právo v této době nabývalo a pokusit se zodpovědět také otázky kontinuity vývoje azylového práva. Pozornost se zaměřuje zejména na azylové právo výše uvedeného období v českých zemích, jeho zakotvení v právním řádu či v jednotlivých mezinárodních smlouvách a jeho uplatňování v praxi, jak jej podávají historické prameny. Jelikož však české země ve sledovaném období zdaleka netvořili svébytný ostrov, ale právě naopak byly bytostně provázány s vývojem v širší evropské společnosti a ostatních zemích Habsburské monarchie, věnuje se tato práce zkoumanému jevu právě v širších souvislostech tehdejší Evropy. Azylové právo 16. až 18. století bylo mnohotvárné a otevřené, ale také ambivalentní, obtíženo problémy a konflikty. Avšak jeho hlavní význam především...
|
|
|
Zdomácnění emfyteutického práva ve 13. a 14. století na Čáslavsku
Pehal, Zdeněk ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Adamová, Karolina (oponent) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Šouša, Jiří (oponent)
1 SOUHRN: Práce se zabývá procesem pronikání a doklady emfyteutického práva v Čáslavské provincii ve středověku. Tuto oblast můžeme přibližně vymezit pásmem Železných hor ze severu, z jihu pak řekou Sázavou. Zde působilo několik významných pozemkových vrchností, jako kláštery vilémovský, sedlecký a želivský, zvláště významná byla kolonizační činnost Lichtenburků, která se v oblasti rozvíjela od konce první poloviny 13. století. Lichtenburkové přišli do oblasti ze severozápadních Čech, z kontaktního území Českého státu, kde jsou doloženy jejich poměrně rané emfyteutické smlouvy a vůbec se předpokládá pronikání časných forem německého práva. Toto středověké právo, označované občas v písemných pramenech jako "stabilní a pevné" s sebou přinášeli noví osadníci, kolonisté z oblasti dnešní západní Evropy (také z Nizozemí), kteří s sebou přinášeli kromě nových znalostí kultivace krajiny (odvodňování, přeměna lesa v pole) také právní zvyklosti, kterými si upravovali právní vztahy při zakládání vesnic. Nebyli to jenom zemědělci, ale i jiní specialisté, především horníci, kteří s sebou přinesli technologie dobývání barevných kovů. Protože k nám přicházeli z jihozápadu (Porýní, Bavorsko) a severozápadu (Slezsko) hovoří nejstarší listiny o německém právu, později právu emfyteutickém. Zkušenosti těchto osadníků a horníků...
|
host ::
RSS.