|
| |
|
|
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody
Mařánková, Barbora ; Šámal, Pavel (oponent) ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce)
80 Závěr Zkušenosti České republiky potvrzují, že alternativní tresty a různé formy odklonů v trestním řízení mohou být účinným nástrojem ke zjednodušení a zrychlení trestního procesu. Jejich hlavní význam však spočívá hlavně v náležité diferenciaci a individualizaci ukládaných sankcí vzhledem k osobě pachatele a k závažnosti trestného činu. Naproti tomu četné poznatky naznačují, že od nepodmíněného trestu odnětí svobody nelze vždy očekávat, že naplňují účel trestu, vězení jsou přeplněna, odstrašující účinek nepodmíněného trestu odnětí svobody je nedostatečný a k nápravě a resocializaci uvězněných pachatelů nedochází K dosažení očekávaných výsledků je třeba zvolit vhodnou legislativní úpravu, precizní práci soudů a dalších orgánů činných v trestním řízení, s individuálním posouzením každého případu a překonáním určitého konzervatismu a více informovat veřejnost, která očekává, že ukládané tresty budou mít především odstrašující účinek na pachatele a na alternativní tresty pohlíží se značnou nedůvěrou. Velkou pomocí a inspirací jsou zkušenosti a právní úprava členských států EU, různá doporučení a rezoluce příslušných orgánů Rady Evropy směřující k širokému zavádění alternativních trestů a opatření.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Narovnání v trestním řízení
Sigmundová, Iva ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
S ohledem na dosud uvedene je patrne, že zavedeni institutu narovnani představuje novou strategii zpracovani konfliktu z pohledu trestniho prava. Standardni trestni řizeni se odehrava zejmena ve znameni rozsahleho dokazovani za účelem prokazani viny a nasledneho odsouzeni a potrestani pachatele trestneho činu a často v jeho ramci dochazi pouze ke zohledňovani naroků poškozenych namisto jejich realneho odškodněni. Naproti tomu v řizeni o schvaleni narovnani jde především o vzajemnou komunikaci obviněneho a poškozeneho za učelem znovunastoleni smirnych socialnich podminek, převzeti osobni odpovědnosti ze strany obviněného a v jehož ramci tež dochazi k uplnemu a realnemu odškodněni poškozeneho. I přes pravě zminěne vyhody je institut narovnani od sameho počatku jeho zavedeni v praxi využivan minimalně. Ve skutečnosti je tedy zaměr zakonodarce zjednodušit, zrychlit a zhospodarnit trestni řizeni daleko od sveho naplněni, alespoň pokud jde o institut narovnani. Odbornou veřejnosti vytykany nedostatek v upravě tohoto institutu, tedy nemožnost schvaleni narovnani v připravnem řizeni statnim zastupcem, byl odstraněn novelou trestniho řadu provedenou zakonem č. 265/2001 Sb. Ovšem ani v následujícím obdobi se četnost využiti tohoto institutu v praxi nikterak nezvyšila a stale zůstava zanedbatelna oproti druhemu typu...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.