|
|
Narovnání v trestním řízení
Sigmundová, Iva ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
S ohledem na dosud uvedene je patrne, že zavedeni institutu narovnani představuje novou strategii zpracovani konfliktu z pohledu trestniho prava. Standardni trestni řizeni se odehrava zejmena ve znameni rozsahleho dokazovani za účelem prokazani viny a nasledneho odsouzeni a potrestani pachatele trestneho činu a často v jeho ramci dochazi pouze ke zohledňovani naroků poškozenych namisto jejich realneho odškodněni. Naproti tomu v řizeni o schvaleni narovnani jde především o vzajemnou komunikaci obviněneho a poškozeneho za učelem znovunastoleni smirnych socialnich podminek, převzeti osobni odpovědnosti ze strany obviněného a v jehož ramci tež dochazi k uplnemu a realnemu odškodněni poškozeneho. I přes pravě zminěne vyhody je institut narovnani od sameho počatku jeho zavedeni v praxi využivan minimalně. Ve skutečnosti je tedy zaměr zakonodarce zjednodušit, zrychlit a zhospodarnit trestni řizeni daleko od sveho naplněni, alespoň pokud jde o institut narovnani. Odbornou veřejnosti vytykany nedostatek v upravě tohoto institutu, tedy nemožnost schvaleni narovnani v připravnem řizeni statnim zastupcem, byl odstraněn novelou trestniho řadu provedenou zakonem č. 265/2001 Sb. Ovšem ani v následujícím obdobi se četnost využiti tohoto institutu v praxi nikterak nezvyšila a stale zůstava zanedbatelna oproti druhemu typu...
|
|
|
Řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání
Sigmundová, Iva ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Kryska, David (oponent)
Cílem této práce je komplexní náhled na správní řízení o žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání, podané v režimu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, v platném znění. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část práce je věnována výkladu základních pojmů (cizinec, povolení k dlouhodobému pobytu a podnikání), které jsou určující pro zvolené pobytové oprávnění. Druhá část práce rozebírá podmínky pro podání žádosti o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání a náležitosti, které je cizinec povinen k této žádosti doložit. Třetí část se zabývá řízením po podání žádosti se zaměřením na specifika řízení o dané pobytové oprávnění. Čtvrtá část je věnována vydání konečného rozhodnutí.
|
|
|
Narovnání v trestním řízení
Sigmundová, Iva ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Šámal, Pavel (oponent)
S ohledem na dosud uvedene je patrne, že zavedeni institutu narovnani představuje novou strategii zpracovani konfliktu z pohledu trestniho prava. Standardni trestni řizeni se odehrava zejmena ve znameni rozsahleho dokazovani za účelem prokazani viny a nasledneho odsouzeni a potrestani pachatele trestneho činu a často v jeho ramci dochazi pouze ke zohledňovani naroků poškozenych namisto jejich realneho odškodněni. Naproti tomu v řizeni o schvaleni narovnani jde především o vzajemnou komunikaci obviněneho a poškozeneho za učelem znovunastoleni smirnych socialnich podminek, převzeti osobni odpovědnosti ze strany obviněného a v jehož ramci tež dochazi k uplnemu a realnemu odškodněni poškozeneho. I přes pravě zminěne vyhody je institut narovnani od sameho počatku jeho zavedeni v praxi využivan minimalně. Ve skutečnosti je tedy zaměr zakonodarce zjednodušit, zrychlit a zhospodarnit trestni řizeni daleko od sveho naplněni, alespoň pokud jde o institut narovnani. Odbornou veřejnosti vytykany nedostatek v upravě tohoto institutu, tedy nemožnost schvaleni narovnani v připravnem řizeni statnim zastupcem, byl odstraněn novelou trestniho řadu provedenou zakonem č. 265/2001 Sb. Ovšem ani v následujícím obdobi se četnost využiti tohoto institutu v praxi nikterak nezvyšila a stale zůstava zanedbatelna oproti druhemu typu...
|
host ::
RSS.