|
|
Hudba u hudební kultura na Starém Městě pražském 1526 - 1620
Baťa, Jan ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Horyna, Martin (oponent) ; Hulková, Marta (oponent)
Disertační práce je příspěvkem k poznání hudby a hudební kultury Starého Města pražského v letech 1526-1620. První, metodologicky laděná kapitola Hudební kultura renesančního města jako téma je zhodnocení různých způsobů uchopení problému městské hudební kultury v dosavadní české i zahraniční odborné literatuře. Na tuto kapitolu navazuje přehled stavu bádání Hudební kultura Starého Města pražského 1526-1620 ve světle dosavadní literatury, který mapuje pouze ty práce, jež významným způsobem přispěly k obrazu hudebního života Starého Města. Vlastní výsledky výzkumu hudební kultury Starého Města pražského otevírá třetí kapitola s názvem Pohled do hudebního soukromí staroměstských obyvatel v době předbělohorské. Na osmi konkrétních příkladech staroměstských inventářů je ukázáno zastoupení hudebnin a hudebních nástrojů v měšťanských domácnostech a zároveň je řešena otázka jejich funkce v tehdejším životě. Čtvrtá kapitola nazvaná Hudební kultura Starého Města pražského 1526-1620 pohledem dochovaných hudebních pramenů se snaží v co nejširším záběru přehlédnout hudební prameny, u nichž lze prokázat pražskou provenienci a je dokonce možné je atribovat ke konkrétní lokalitě. V těsném sepětí se čtvrtou kapitolou je i následující text Graduál Trubky z Rovin, věnovaný podrobné sondě do jednoho z mála pramenů...
|
|
|
Chorální notace v pramenech kláštera sv. Jiří v Praze
Mráčková, Veronika ; Černý, Jaromír (oponent) ; Eben, David (vedoucí práce)
Soubor notovaných rukopisů ženského benediktinského kláštera sv. Jiří v Praze, zaznamenávajících zpívanou liturgii, je pozoruhodný mimořádně vysokým počtem dochovaných pramenů. Tato široká kolekce rukopisů, pocházejících z jedné instituce, není obvyklá ani v evropském měřítku. Rukopisy nicméně kladou dodnes řadu nezodpovězených otázek, týkajících se především provenience a datace kodexů. 23 zpracovávaných rukopisů1 spadá do období od II. poloviny 13. stol. do I. čtvrtiny 15. stol. Počet pramenů však nemůžeme považovat za konečný. Rukopisy na první pohled vykazují rozmanitost notačních typů a písařských rukou, což klade otázky směřující k působení skriptoria sv. Jiří a původnosti kodexů vůbec. Zajímavostí rukopisů je převažující métsko-gotická notace, na rozdíl od pramenů pražské diecéze, kde se vyskytuje notace rhombická. Zdrojem výše uvedených pramenů mi byla Národní knihovna České republiky (v jednom případě Knihovna Národního muzea). Tématem chorální notace v pramenech kláštera sv. Jiří se dosud uceleně nikdo nezabýval. Názvy notačních typů jednotlivých svatojiřských rukopisů můžeme sledovat v publikaci Catalogus codicum notis musicis instructorum Václava Plocka2, který však v typologii notací vychází z dnes již nevyhovujícího systému Josefa Huttera3. Cílem této práce je na základě studií příbuzných...
|
|
| |
|
|
Studie a edice k dějinám české hudby 15. a 16. století
Horyna, Martin ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Havlík, Jaromír (oponent) ; Daněk, Petr (oponent)
Disertační práce je věnována vybraným otázkám dějin české hudby 15. a 16. století. Jednotlivé části disertace vyšly nebo jsou připraveny k vydání jako samostatné studie nebo jako úvody k edicím. Celkovým záměrem práce je vysvětlit některé důležité jevy spjaté s českou hudební kulturou pozdního středověku a renesance. Použité metody odpovídají konkrétním tématům jednotlivých částí. K obsahu edic se vztahují popisy pramenů za pomoci pramenné kritiky, analýzy hudebních skladeb, řešení otázek vztahu hudby a slova, hudby a liturgie, skladebné techniky, modality. V samostatných studiích se řeší obecnější otázky jako problém tradování středověkého vícehlasu v 15. a 16. století, vztahy celých skupin pramenů a jejich uživatelů, institucionální zabezpečení hudebního provozu nebo vztah konfesijního vývoje Českého království a specifik hudebního života a hudební tvorby.
|
|
|
Repertoár jednohlasých písní adventního a vánočního období v rukopisech Jana Táborského z Klokotské Hory
Žižková, Jitka ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Frei, Jan (oponent) ; Kouba, Jan (oponent)
Předkládaná práce , věnovaná repertoáru jednohlasých duchovních písní v rukopisných zpěvnících Jana Táborského z Klokotské Hory, se snaží zodpovědět otázku, zda skutečnost, že pocházejí z jedné písařské dílny, významněji ovlivnila skladbu repertoáru adventního a vánočního oddílu či nikoliv. Pojednání o vývoji české hymnologie, zaměřené na středověkou a renesanční duchovní píseň, poukazuje na ne zcela optimální stav bádání v této oblasti. Zejména absence publikovaných katalogů nápěvů a kritických edicí významných pramenů je dosud velkou překážkou výzkumu, který by měl směřovat dále než k pokrytí bílých míst v základní heuristice. Přesto zde poukazujeme na práce, které jistá srovnání nabízejí a umožňují, ať už se jedná o studie v odborných periodikách či práce diplomové a disertační . Osobu pražského měšťana, renesančního vzdělance a majitele písařské dílny Jana Táborského z Klokotské Hory sledujeme nejen v kontextu doby, v níž žil, s přihlédnutím k složité situaci vazeb i antagonismů mezi utrakvisty, novoutrakvisty a Jednotou bratrskou, ale i jako námět studií muzikologické či obecně historické literatury. Následuje výčet a charakteristika dochovaných rukopisů, prokazatelně vzniklých v jeho dílně, čímž se dostáváme k volbě pramenné základny: k chrudimskému graduálu z roku 1530, klatovskému graduálu z roku...
|
|
|
Repertoár jednohlasých písní adventního a vánočního období v rukopisech Jana Táborského z Klokotské Hory
Žižková, Jitka ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Frei, Jan (oponent) ; Kouba, Jan (oponent)
Předkládaná práce , věnovaná repertoáru jednohlasých duchovních písní v rukopisných zpěvnících Jana Táborského z Klokotské Hory, se snaží zodpovědět otázku, zda skutečnost, že pocházejí z jedné písařské dílny, významněji ovlivnila skladbu repertoáru adventního a vánočního oddílu či nikoliv. Pojednání o vývoji české hymnologie, zaměřené na středověkou a renesanční duchovní píseň, poukazuje na ne zcela optimální stav bádání v této oblasti. Zejména absence publikovaných katalogů nápěvů a kritických edicí významných pramenů je dosud velkou překážkou výzkumu, který by měl směřovat dále než k pokrytí bílých míst v základní heuristice. Přesto zde poukazujeme na práce, které jistá srovnání nabízejí a umožňují, ať už se jedná o studie v odborných periodikách či práce diplomové a disertační . Osobu pražského měšťana, renesančního vzdělance a majitele písařské dílny Jana Táborského z Klokotské Hory sledujeme nejen v kontextu doby, v níž žil, s přihlédnutím k složité situaci vazeb i antagonismů mezi utrakvisty, novoutrakvisty a Jednotou bratrskou, ale i jako námět studií muzikologické či obecně historické literatury. Následuje výčet a charakteristika dochovaných rukopisů, prokazatelně vzniklých v jeho dílně, čímž se dostáváme k volbě pramenné základny: k chrudimskému graduálu z roku 1530, klatovskému graduálu z roku...
|
|
|
Repertoár rukopisu "Wolfenbüttel, HAB Cod. Guelf. 30.9.2 Aug. 4°" a jeho vztah k českým zemím
Ciglbauer, Jan ; Černý, Jaromír (oponent) ; Eben, David (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o rukopise, který dosud nebyl plne reflektován z hlediska jeho vztahu k hudební kulture v ceských zemích. Výpoved tohoto pramene prispívá k presnejší predstave, jak byl komponován a tradován repertoár jednohlasých písní a lejchu ve strední Evrope konce 14. a 15. století, tedy v období koncícího stredoveku. Práce predstavuje také nekolik rukopisu, které tvorí nejbližší kontext zkoumaného pramene. Analýzy vybraných kompozic se zabývají otázkou kompozicního prístupu a inspirací v rámci tohoto tvurcího okruhu. Soucástí práce je také edice jednohlasých písní a lejchu ve zkoumaném rukopise.
|
|
|
Kolínský kancionál z roku 1517 a bratrský zpěv na počátku 16. století
Baťová, Eliška ; Černý, Jaromír (oponent) ; Daněk, Petr (vedoucí práce)
Tématem práce je český kancionál Regionálního muzea v Kolíně a jeho přínos pro hymnologii. Po důkladném vnějším popisu se autorka věnuje rozboru obsahu pramene se zřetelem na liturgické užití jednotlivých částí repertoáru a jeho historický a konfesijní kontext. Podrobně je věnována pozornost vztahu se zpěvem českých bratří, a to v otázkách melodických, textových i liturgických. Výsledkem je nové zhodnocení významu rukopisu pro dějiny hudební i církevní a přinesení důležitých poznatků o podobě české reformační hudby jagellonské doby.
|
|
|
Kapela hraběte Václava Morzina
Kapsa, Václav ; Černý, Jaromír (vedoucí práce) ; Perutková, Jana (oponent) ; Sehnal, Jiří (oponent)
Předkládaná práce pojednává téma šlechtických kapel v českých zemích v době vrcholícího baroka vymezené vládou Karla VI. Jejím záměrem nebylo postihnout danou problematiku v její úplnosti, nýbrž zdokumentovat a analyzovat dosud nezpracovanou pražskou kapelu hraběte Václava Morzina (1675-1737), přinést tak další materiál pro budoucí syntézu a zároveň nabídnout pandán k stávajícím pracím tohoto druhu zaměřeným převážně na kapely moravské. Hrabě Václav Morzin je v dějinách hudby znám především svými kontakty s italským skladatelem Antoniem Vivaldim. Vivaldi hraběti dedikoval svoji sbírku Il cimento dell'armonia e dell'inventione op. 8 obsahující známé houslové koncerty Le quattro stagioni a přitom se rovněž pochvalně vyjádřil o hraběcí kapele. V různých, zpravidla izolovaných kontextech se pak dochovaly zprávy o dalších hudebnících hraběte Morzina i hudba skladatelů, kteří prošli Morzinovou kapelou. Cílem práce bylo propojit tyto kontexty a na základě archivního výzkumu vedeného především v pramenech účetního a evidenčního charakteru zdokumentovat složení a vývoj kapely.Šlechtická kapela je v práci sledována ve třech rovinách. První pohled je veden jakoby shora, na hudební zájmy majitele kapely, na složení a organizaci kapely a její místo v kontextu šlechtického dvora. Druhý pohled je veden zdola,...
|
|
|
Vícehlasé zpracování žalmů v období české renesance na příkladu tisku Vavřince Benedikta z Nudožer z roku 1606
Šnejdarová, Dina ; Černý, Jaromír (oponent) ; Daněk, Petr (vedoucí práce)
Na zaklade veskerych dosavadnich vyzkumu lze nyni uvest uplny souhrn udaju k Benediktovym tiskum. Vavrinec Benedikt z Nudozer vypracoval behem sveho zivota ceske casomerne parafraze zrejme vsech 150 zalmovych textu, z nichz se dochovaly pouze dva tisky, obsahujici v jednom pripade 10 zalmu, ve druhem 2 zalmy. Oba tisky byly vydany v roce 1606, Aliquot psalmorum u Jiriho Nigrina, Zalmove devadesaty prvni a Sty tieti u Daniela Adama z Veleslavina. V predmluve k tisku deseti zalmu Aliquot psalmorum se Benedikt hlasi k predloze, podle niz parafraze vytvarel. Jde 0 latinske prebasneni celeho zaltare basnika Georga Buchanana, vystavene na zaklade 30 antickych metrickych vzorcu. Tyto parafraze znovu vydal humanista a basnik Nathan Chytraeus ve spolupraci se skladatelem a kantorem Statiem Olthofem v roce 1585. Tricet metrickym vzorcu bylo ctyrhlasymi hudebnimi zpracovanimi, opatreno celkem 40 jez pripravil Olthof. Autorem 16 z nich byl Johann Reusch. Prave k teto edici se odkazuje Benedikt, ovsem bez udani roku vydani, s nimz pracoval. Dulezitou soucasti Benediktova doprovodneho textu tisku Aliquot psalmorum j e vysvetleni pravidel, podle nichz byly parafraze vytvareny, a poznamky k j ednotli vym metrickym schematum. Benedikt vybral pro vlastni parafrazi zalmovych textu osm z Buchananovych metrickych vzorcu, na nez...
|
host ::
RSS.