|
|
Obnova a nové využití Svatotomášského dvora v Brně
Čejka, Tomáš ; Mléčka, Jan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Vlček, Milan (vedoucí práce)
Obsahem práce je rekonstrukce hospodářského dvora z 80. let 19. století. Zemědělské a hospodářské využití areálu již v dnešní době není v centru města žádoucí, proto je třeba najít nové funkční využití. Vzhledem k poloze stavby (v blízkém okolí jsou Kaunicovi a Listovy vysokoškolské koleje, fakulta práv MU, fakulta stavbní VUT a gymnázium) považuji jako vhodné využití studentské centrum. Součástí areálu jsou přednáškové sály, studovna, dvě multifunkční venkovní hřiště, kavárna, restaurace, bowling, herna stolního fotbálku a kulečníku. Při ulici Veveří jsou komerční pronajímatelné prostory. Cílem práce je vytvořit zelenou klidovou zónu v centru města Brna, určenou k relaxování, studiu, pobavení i sportu.
|
|
|
Obchodní dům "Centrum" v Brně
Čejka, Tomáš ; Novák, Petr (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce)
Studie se zabývá návrhem dostavby obchodního domu "Centrum" v centru města Brna. Součástí studie je návrh nového funkčního využití stavby a nové, současné řešení opláštění budovy. Řešené území se nachází v historickém centru města Brna, v městské části Brno-střed. Území je tvořeno původním konceptem centrální městské ulicové zástavby s převažující funkcí bydlení a podílem ploch pro administrativu, veřejnou vybavenost a obchodní činnosti. Obchodní dům leží mezi ulicemi Jánská a Kobližná, v těsné blízkosti Malinovského náměstí a má půdorysný tvar rovnoramenného lichoběžníku o rozměru rovnoběžných stran 23,8 a 12,2 m a délce 42,2 m. Počet pater vzroste z původních osmi nadzemních podlaží na třináct. Nyní je stávající budova využívána jako obchodní dům, nově navržené funkční využití zahrnuje nákupní galerii (ve stávající části), pronajímatelné prostory pro administrativu a bytové jednotky (v navrhované dostavbě). V parteru ulic Jánská a Kobližná jsou situovány obchodní jednotky přístupné ze čtyřpatrové nákupní galerie, čímž dům plní narůstající poptávku po obchodních prostorech v centru města Brna. Nad nákupní galerií jsou čtyři samostatně funkční administrativní celky se samostatným vstupem z ulice Kobližná, které jsou oddělelny částečně ustupujícím podlažím, ve kterém je vyhlídková restaurace. Poslední čtyři patra obsahují nadstandardní bytové jednotky.
|
|
|
Hodnocení výkonnosti podniku pomocí nástrojů finanční analýzy
Čejka, Tomáš ; MBA, Štěpán Kalita, (oponent) ; Ptáček, Roman (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení výkonnosti společnosti Doors, a. s. v letech 2017-2021. První část obsahuje teoretická východiska dané problematiky, je zde charakterizována finanční analýza, uživatelé, ukazatelé a nástroje finanční analýzy. V další části jsou výsledky finanční analýzy, které vychází z teoretické části. V poslední a třetí části jsou interpretovány výsledky a návrhy ke zlepšení situace společnosti.
|
|
| |
|
|
Vliv morfometrických a mikrostrukturálních charakteristik na rozklad ulit plžů v lesních ekosystémech
Říhová, Dagmar ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Rozklad schránek suchozemských plžů je komplexní proces, na kterém se podílí množství činitelů a vlivů, včetně vlastností schránek samotných. Důležitá je především velikost ulity, se kterou je svázán průběh i rychlost rozkladu. Posmrtné změny začínají ztrátou původního zbarvení a u průhledných druhů zakalováním stěny schránky. Následně dochází k narušení periostraka a rozpouštění vápenatých vrstev. Tato posloupnost však v případě některých malých druhů (např. Columella aspera, Nesovitrea hammonis) může být obrácena. Živočichové mechanicky ničí prázdné schránky, huminové kyseliny ze substrátu způsobují jejich obarvování. Na povrchu schránek vyrůstají houbová mycelia či kolonie bakterií r. Streptomyces. Na rozkladu se rovněž podílí kořeny rostlin. Zatímco velké schránky se rozkládají způsobem periostrakum nejprve, periostrakum malých ulit vytrvává i po rozpouštění ostraka. Jev je způsoben vysokou odolností periostraka malých druhů. V případě velkých schránek má periostrakum především stavební funkci při tvorbě schránky a již za života plže někdy oprýskává. Pro malé druhy představuje důležitou součást schránky, která zvyšuje její odolnost, což se rovněž projevuje odlišným průběhem rozkladu. Velikost schránky ovlivňuje především rychlost rozkladu: malé schránky mizí velmi rychle, v závislosti na typu...
|
|
|
Význam říčních náplavů Ohře pro studium měkkýších společenstev alluvia
Ratajová, Michaela ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Při zvýšených vodních stavech, například při jarním tání sněhu nebo při letních povodních, voda strhává ze břehu různý materiál včetně suchozemských plžů. Takto nashromážděný materiál se nazývá náplav a při správné interpretaci může jeho složení poskytnout mnohé informace, nejen z faunistického hlediska. V minulosti byly náplavy často použity jako doplnění faunistických průzkumů různých oblastí, neboť odhalí druhy, které jsou běžnými metodami z různých důvodů těžko postihnutelné. Nejinak je tomu i v případě řeky Ohře. Pro dynamiku měkkýších společenstev je řeka důležitým koridorem, propojujícím velmi podobná stanoviště. Pokusila jsem se ověřit, zda transport probíhá přímo korytem řeky, tzv. proudovým koridorem prostřednictvím náplavů. Výsledky této práce potvrzují, že plži jsou schopni ve vodním toku přežít a uchytit se několik set metrů níže po proudu. Šíření tedy probíhá po kratších vzdálenostech. Takový transport využívají různé druhy suchozemských plžů, ale mnohem lépe jsou na přežití ve vodním prostředí přizpůsobeni větší plži.
|
|
|
Vliv morfometrických a mikrostrukturálních charakteristik na rozklad ulit plžů v lesních ekosystémech
Říhová, Dagmar ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Bogusch, Petr (oponent) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Rozklad schránek suchozemských plžů je komplexní proces, na kterém se podílí množství činitelů a vlivů, včetně vlastností schránek samotných. Důležitá je především velikost ulity, se kterou je svázán průběh i rychlost rozkladu. Posmrtné změny začínají ztrátou původního zbarvení a u průhledných druhů zakalováním stěny schránky. Následně dochází k narušení periostraka a rozpouštění vápenatých vrstev. Tato posloupnost však v případě některých malých druhů (např. Columella aspera, Nesovitrea hammonis) může být obrácena. Živočichové mechanicky ničí prázdné schránky, huminové kyseliny ze substrátu způsobují jejich obarvování. Na povrchu schránek vyrůstají houbová mycelia či kolonie bakterií r. Streptomyces. Na rozkladu se rovněž podílí kořeny rostlin. Zatímco velké schránky se rozkládají způsobem periostrakum nejprve, periostrakum malých ulit vytrvává i po rozpouštění ostraka. Jev je způsoben vysokou odolností periostraka malých druhů. V případě velkých schránek má periostrakum především stavební funkci při tvorbě schránky a již za života plže někdy oprýskává. Pro malé druhy představuje důležitou součást schránky, která zvyšuje její odolnost, což se rovněž projevuje odlišným průběhem rozkladu. Velikost schránky ovlivňuje především rychlost rozkladu: malé schránky mizí velmi rychle, v závislosti na typu...
|
|
|
Nivní malakofauna přítoků dolního Labe-její historie, ekologie a změny způsobené rostlinnými invazemi
Horáčková, Jitka ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Pokorný, Petr (oponent) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Měkkýši jsou pro své charakteristické vlastnosti velmi vhodnou modelovou skupinou bezobratlých pro ekologické a paleoekologické studie. V první části této práce jsme na základě zpracování sukcesí fosilních měkkýšů, ukázali, že vývoj nivní malakofauny probíhal v různých říčních nivách dosti rozdílně, v závislosti na jejich charakteru i geografické poloze, neboť nivy situované do černozemní oblasti Čech měly zcela odlišnou historii. Detailní zpracování pěti profilů s fosilními měkkýši v nivě dolní Ohře prokázalo, že výrazné ochuzení lesní složky její recentní malakofauny nesouvisí tak úplně s přírodními procesy (kapitoly 3 a 10), ale odvíjí se od historického vývoje této oblasti, která byla od příchodu neolitiků pod trvalým tlakem lidského osídlení a zemědělského využití (kapitola 1). K podobným závěrům jsme došli i v případě studie 11 sukcesí fosilních měkkýšů v sousední oblasti Českého středohoří (kapitola 2). V druhé části práce (kapitola 3) jsme zkoumali ekologické patrnosti odpovědné za druhovou bohatost a složení nivní malakofauny. Jsou to především nadmořská výška a gradient vlhkosti, dále typ vegetace a její biomasy, světelné poměry na lokalitě a půdní reakce. Vzhledem k tomu, že invazní rostliny představují pro současné nivní ekosystémy obrovský problém, studovali jsme ve třetí části práce...
|
|
|
Význam říčních náplavů Ohře pro studium měkkýších společenstev alluvia
Ratajová, Michaela ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Při zvýšených vodních stavech, například při jarním tání sněhu nebo při letních povodních, voda strhává ze břehu různý materiál včetně suchozemských plžů. Takto nashromážděný materiál se nazývá náplav a při správné interpretaci může jeho složení poskytnout mnohé informace, nejen z faunistického hlediska. V minulosti byly náplavy často použity jako doplnění faunistických průzkumů různých oblastí, neboť odhalí druhy, které jsou běžnými metodami z různých důvodů těžko postihnutelné. Nejinak je tomu i v případě řeky Ohře. Pro dynamiku měkkýších společenstev je řeka důležitým koridorem, propojujícím velmi podobná stanoviště. Pokusila jsem se ověřit, zda transport probíhá přímo korytem řeky, tzv. proudovým koridorem prostřednictvím náplavů. Výsledky této práce potvrzují, že plži jsou schopni ve vodním toku přežít a uchytit se několik set metrů níže po proudu. Šíření tedy probíhá po kratších vzdálenostech. Takový transport využívají různé druhy suchozemských plžů, ale mnohem lépe jsou na přežití ve vodním prostředí přizpůsobeni větší plži.
|
|
|
Úloha proudových koridorů při šíření bezobratlých živočichů v krajině
Ratajová, Michaela ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Čejka, Tomáš (oponent)
Charakteristická prostředí kolem vodních toků vytváří koridory, které mohou být různými organismy využívány k šíření. Zdá se, že voda je dobrým médiem pasivního transportu především pro méně pohyblivé druhy, jako jsou kroužkovci, měkkýši nebo někteří členovci. Suchozemští živočichové vyskytující se v blízkosti vodních toků jsou různými způsoby adaptováni na vodní prostředí. Někteří jsou schopni přežít krátkodobé zaplavení, jiní se rychle rozmnožují a nahrazují tak utonulé jedince. Zdokumentovaných případů šíření jednotlivých skupin živočichů podél vodních toků je bohužel velmi málo. Nejlépe je doloženo šíření měkkýšů. Například břehy Vltavy, Berounky a Sázavy postupně osidluje vlhkomilný plž Arianta arbustorum. Zaznamenáno je také rozšíření kroužkovců kolem některých evropských řek. Tyto příklady spolu s různými adaptacemi k přežití zaplavení naznačují, že proudové koridory skutečně fungují jako médium pasivního transportu.
|
host ::
RSS.