|
|
Interakce mezi učitelem a žáky při hodině přírodopisu na 2. stupni základní školy a na nižším stupni víceletého gymnázia
SPILKOVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá komunikací v hodinách přírodopisu, zejména interakcí mezi učitelem a žáky na druhém stupni základní školy a na nižším stupni víceletého gymnázia. Cílem práce bylo analyzovat délku promluv jednotlivých aktérů, způsob výměny informací a celkovou strukturu komunikace při vybraných hodinách přírodopisu. Teoretická část se detailně věnuje komunikaci v obecné rovině, ale také vhodným a nevhodným komunikačním prostředkům, které se mohou odrážet v následující efektivitě dané komunikace. Důraz je kladen na pedagogickou komunikaci, její strukturu a participaci jednotlivých aktérů. Výzkumná část práce byla založena na sběru kvalitativních i kvantitativních dat, která sloužila jednak podrobnějšímu popisu komunikačních struktur, tak i k určení četností položených otázek a odpovědí i délce promluv jednotlivých aktérů komunikace. Podle stanovené metodiky bylo analyzováno celkem sedm vyučovacích hodin přírodopisu u různých učitelů na různých základních školách v Jihočeském kraji. Bylo zjištěno, že nejčastějším způsobem interakcí mezi učitelem a žáky bylo pokládání učitelových otázek, na které žák následně odpovídal. V mnohem menší míře byl v hodinách zastoupen strohý monologický výklad. Část komunikace se odehrávala i mezi žáky navzájem, jelikož ve sledovaných hodinách byly zastoupeny skupinové práce žáků. Ve sledovaných hodinách byla IRF struktura stěžejním pilířem interakce. Z výsledků vychází, že IRF struktura a její modifikace tvořily převážnou většinu všech komunikačních výměn, což lze potvrdit výsledky analýz jednotlivých hodin, včetně ilustrativních ukázek.
|
|
|
Výuka tématu genetika člověka a anglického jazyka (metoda CLIL) na 2. stupni ZŠ
ZIKOVÁ, Sylvie
Diplomová práce se zabývá vyučováním genetiky a anglického jazyka (metoda CLIL). Hlavním cílem bylo navrhnout čtyři výukové aktivity k tématu genetika člověka. Dané aktivity byly poté ověřeny v praxi. V literární části je práce zaměřena na metodu CLIL a její definici a na téma genetika člověka. V druhé části se práce zaměřuje na ověření výukových aktivit u žáků 8. tříd během tří vyučovacích hodin. Výsledky ukázaly, že většina žáků by si výuku metodou CLIL zopakovala i v jiném předmětu a že se jejich znalosti o tématu genetika člověka výrazně zlepšily po absolvování výuky.
|
|
|
Práce s modely ve výuce biologie
Zemanová, Tereza ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Hlavní myšlenkou a cílem diplomové práce je poukázat na význam aplikování modelů ve výuce přírodopisu, a prokázat, zda pozitivně přispívají nejen k aktivizaci žáků, ale také ke zvýšení jejich kognitivních znalostí. Teoretická část práce je zaměřená na postoj žáků i učitelů k práci s modely, na pedagogická i psychologická východiska pro začlenění modelů do výuky a na modely samotné. Jejich klasifikaci, vlastnosti a didaktickou funkci. Druhá, praktická část diplomové práce představuje návrhy konkrétních modelů, které byly realizovány a aplikovány při výuce na základní škole v Týništi nad Orlicí. Součástí práce je také porovnání výsledků žáků, kteří neměli možnost s modely pracovat, a těch, kteří se podíleli na jeho vytváření. Diplomová práce navíc zkoumá i postoje těchto žáků k práci s modely.
|
|
|
Variabilita výuky přírodopisu na základních školách v kraji Vysočina
Francálková, Petra ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá očekávanými výstupy ve školním vzdělávacím plánu a variabilitou výuky přírodopisu v kraji Vysočina. Cílem této práce je zjistit, zda je pracováno s očekávanými výstupy a zda je výuka přírodopisu v kraji Vysočina pestrá, zajímavá. Práce je rozdělena na dvě části a to na to část teoretickou a část praktickou. V teoretické části je popsán kurikulární dokument, RVP, školská legislativa a jaký je trend v přírodovědném vzdělávání. Praktická část je rozdělena na kvantitativní výzkum a kvalitativní výzkum. V praktické části jsou očekávané výstupy z 82 školních vzdělávacích plánu rozřazeny podle kódování, dále jsou popsány vzorové hodiny přírodopisu na pěti vybraných školách. V diplomové práci jsou sepsány informace týkajících se tematických plánu a osnov, a jestli jsou učiteli využívány. Nastíněny jsou také exkurze, na které nejčastěji učitelé s žáky jezdí. V nejdůležitější řadě metody výuky. Na každé vybrané škole jsem absolvovala několik hodin náslechů a díky těmto náslechům jsem mohla vidět několik různých metod výuky. Tyto metody jsou v práci popsané. V práci jsem narazila hned na několik problémů. Například: "Je důležité, aby měla škola očekávané výstupy významně rozšířeny? Je možné všechny tyto výstupy plnit?" Výsledky této práce mě mile překvapily. V kraji Vysočina je...
|
|
|
Argumentační dovednosti žáků v tématu klíšťových onemocnění
Balík, Tadeáš ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Argumentační dovednosti pokládáme za nezbytný atribut efektivní komunikace současné doby pro plnohodnotné uplatnění jak v osobním, tak i ve společenském životě. Z tohoto důvodu jsou tyto schopnosti cíleně zakomponovány do vzdělávání na základních školách v podobě klíčové kompetence komunikativní. Dovednosti žákovské argumentace můžeme rozvíjet prostřednictvím cílených výukových aktivit ve vhodně zvolených tématech, jež podněcují k diskutování. Záměrem této práce bylo zmapovat dovednosti formulovat vlastní argumenty k tématu klíšťových onemocnění a možností jejich prevence u žáků na druhém stupni základní školy. K tomuto účelu byla zkonstruována komplexní úloha, která byla předložena 369 žákům. Žáky formulované argumenty byly hodnoceny podle jejich četnosti, efektivity a faktické správnosti. Argumentační dovednosti žáků se ukázaly na nízké úrovni. Bylo zjištěno, že žákovské argumenty byly ovlivněny ročníkem žáků a jejich zastávaným osobním postojem k řešenému tématu. Pro efektivní kultivaci této dovednosti pokládáme za žádoucí jí věnovat ve výuce na základní škole systematickou pozornost prostřednictvím cílených aktivit. KLÍČOVÁ SLOVA kompetence komunikativní, komunikační dovednosti, argumentační dovednosti, výuka přírodopisu, klíšťová onemocnění, očkování
|
|
|
Sonda žákovských znalostí fotosyntézy suchozemských rostlin na 2. stupni ZŠ
ZÁSTĚRA, Štěpán
Cílem této bakalářské práce je pomocí dotazníkového šetření zjistit znalosti o fotosyntéze u žáků na 2. stupni ZŠ. V literárním přehledu je popsána fotosyntéza a její fáze, její zařazení do RVP, výskyt fotosyntézy v učebnicích a miskoncepce žáků o fotosyntéze. Metodika popisuje dotazníky pro žáky i učitele, dále organizaci dotazování ve školách a vyhodnocení výsledků. Výsledková část obsahuje vyhodnocení vybraných otázek z dotazníku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 186 žáků z pěti základních škol. Vyhodnocení dotazníků potvrzuje výskyt miskoncepcí u žáků na téma fotosyntéza, které jsou zmíněny v literárním přehledu, v dotazovaných školách. Dále z dotazníku vyplývá, že žáci by ocenili jinou formu výuky botaniky v předmětu přírodopis (výuka s reálnými přírodninami, kvízy, laboratorními či terénními úlohami).
|
|
|
Vliv užití metody CLIL ve výuce přírodopisu na 2. stupni základní školy na úroveň osvojených znalostí a dovedností
HARTLOVÁ, Natálie
Prezentovaná diplomová práce se soustředí na vytvoření pracovních listů v souladu s metodou CLIL (integrovaná výuka odborného předmětu a cizího jazyka). Literární přehled se věnuje integrované výuce a konkrétním přístupům používaným v praxi (např. STEM, CLIL). Dále jsou popsány základní principy CLIL výuky, potřebné kompetence pro učitele, postupy pro plánování hodin a jejich základní struktura. V této části diplomové práce je také popsána distanční výuka a možnosti využití moderních technologií, které lze ve výuce využít. Zmíněny jsou i vybrané metody výuky, které mají přímou návaznost na navržené didaktické materiály. Hlavním cílem této diplomové práce bylo navržení výukových jednotek, které propojí výuku anglického jazyka a vybraného tématu z přírodopisu. V této práci se jedná o navržení výukových jednotek pro 9. třídu základní školy, které se věnují tématu energetika. Všechny navržené výukové jednotky respektují 4C systém, který je charakteristický pro přípravu výuky dle zásad metody CLIL. Vybrané výukové aktivity byly ověřeny v praxi a průběh tohoto ověření je popsán v metodické části této práce. Dílčím cílem diplomové práce bylo posouzení vlivu výukových jednotek na úroveň osvojených znalostí a dovedností žáků a sepsání případných metodických doporučení.
|
|
|
Kritická místa kurikula ve výuce biologie člověka na základní škole z pohledu učitelů z praxe
POSPÍCHAL, Bedřich
Diplomová práce mapuje kritická místa kurikula učiva biologie člověka na základní škole. Teoretická část nejprve popisuje obecné principy tvorby kurikulárních obsahů, vysvětluje pojem "kritická místa kurikula" a možné příčiny jejich vzniku, shrnuje vybrané výzkumy týkající se konkrétních kritických míst učiva přírodopisu s důrazem na učivo biologie člověka, včetně běžně se vyskytujících miskoncepcí žáků spojených s tímto učivem. Praktická část je rozčleněna na dva celky. Nejprve byla mapována kritická místa přírodopisu prostřednictvím dotazníkového šetření. Na základě výsledků tohoto šetření byly provedeny rozhovory s vybranými vyučujícími za účelem detailnější analýzy kritických míst biologie člověka. Učitelé ve vztahu k učivu biologie člověka uvedli za kritickou problematiku endokrinní a nervové soustavy. Z pohledu učitelů se tato místa jeví kritická především kvůli velkému množství učiva a nedostatečné časové dotaci. Uváděna byla také obtížná didaktická transformace či chybějící metodika ve vztahu k těmto oblastem. Učitelé považují tato místa za kritická i z pohledu žáků, zejména z důvodu množství učiva a velkých nároků na představivost žáků. Práce obsahuje také návrhy několika aktivit, které by mohly pomoci usnadnit výuku učiva spojeného s endokrinní soustavou.
|
|
|
Využití autorských didaktických pomůcek při výuce vybraných orgánových soustav lidského těla na základní škole
NOVÁKOVÁ, Gabriela
Cílem diplomové práce bylo navrhnout, vytvořit a ověřit využití autorských didaktických pomůcek při výuce vybraných orgánových soustav lidského těla na základní škole. Teoretická část popisuje metody a formy výuky, které lze zvolit v souvislosti s užitím didaktických pomůcek ve výuce. Více se zabývá příklady aktivizačních metod, které je vhodné používat v kombinaci s tradičními metodami a formami výuky, zejména z důvodu zatraktivnění a potření stereotypů ve výuce, ale i jako prostředku pro rozvoj tvořivosti žáka. Zmíněna je i technologie 3D tisku, která byla využita při tvorbě jedné z autorských didaktických pomůcek - obkreslovacích šablon. Část věnovaná metodice popisuje postup při tvorbě didaktických materiálů. Nejprve byly prostudovány vybrané učebnice přírodopisu pro 2. stupeň základní školy, následně proběhlo seznámení s didaktickými pomůckami/ hrami, které nabízí dnešní trh v internetových i kamenných obchodech v České republice. Další podkapitola vysvětluje volbu témat pro tvorbu pomůcek ve vztahu k výsledkům rozhovorů s učiteli z praxe, ale také závěrů z dalších kvalifikačních prací a odborných studií. Ve výsledkové části jsou popsány konkrétní vytvořené autorské didaktické pomůcky - šablony, pracovní listy s animacemi vytvořenými v softwaru Doodly, karetní hra Kvarteto a Dobble a puzzle. Ověření těchto pomůcek z větší části proběhlo přes dotazníkové šetření, z důvodu neumožněného osobního kontaktu s žáky ve školách.
|
|
| |
host ::
RSS.