|
|
Zodpovědnost jako hodnota u žáka gymnázia a střední školy
Slunečková, Zdena ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Má bakalářská práce je založena na dosavadních studiích, které by měly objasnit širší souvislosti spojené s hodnotou odpovědnosti u žáků gymnázií a středních škol a kategorizovat hodnoty odpovědnosti a jejich proměny v určitých životních etapách. V první části práce se zaměřuji na hodnotu odpovědnosti především ve spojení s některými představiteli existencionalismu jako je Sören Kirkegaard, Gabriel Marcel a Jean-Paul-Sartre. V druhé části práce se okrajově dotýkám psychologických aspektů vědomí a vymezuji základní pojmy spojené s hodnotou odpovědnosti. V třetí části práce se věnuji poznatkům hodnoty odpovědnosti na základě teorie morálního vývoje jedince. Dále se zabývám teorií morálního vývoje, na jehož základě rozebírám hodnotovou orientaci mládeže dle výzkumu Saka a Sakové a nakonec nahlížím na hodnotu odpovědnosti z hlediska sociologického pojetí. Klíčová slova hodnota, odpovědnost, morální vývoj, existencionalismus
|
|
|
Hodnotový systém žáků mladšího školního věku na základě čtenářských preferencí
Veselá, Tereza ; Uhlířová, Jana (vedoucí práce) ; Hejlová, Helena (oponent)
Diplomová práce se zabývá hodnotovým systém žáků 1. stupně základní školy vyplývajícího také z preferovaných čtenářských výběrů. V práci je charakterizován pojem hodnota prostřednictvím různých vědních disciplín a pojem hodnotový systém. Popisuje stupně mravního vývoje žáků. Je zde poukázáno na proces osvojování čtení a na místo čtenářství ve volnočasových aktivitách. Praktická část je orientována na dotazníkové šetření vztahující se k mapování hodnotového systému dětí ve spojitosti se čtenářstvím.
|
|
| |
|
|
Etická výchova
Krampotová, Milada ; Eliáš, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kotas, Jan (oponent)
Tématem diplomové práce je nově zavedený předmět Etická výchova v školství České republiky. Etická výchova je definována jako projekt výchovy k prosociálnímu jednání. Diplomová práce uvádí základní výchovné cíle tohoto projektu, analyzuje jeho jednotlivé výchovné složky: obsah, metody, styl, tematické okruhy. Zabývá se průběhem zavádění Etické výchovy do našeho školství, v jakém společenském kontextu se Etická výchova vyvíjela, jak je začleněna do dokumentů Rámcového vzdělávacího programu a jak probíhá morální vývoj člověka z hlediska psychologie. Etická výchova je hodnocena z pohledu křesťanské etiky, přirozeného mravního zákona, jeho univerzálních principů a východisek.
|
|
|
Podpora morálního vývoje dítěte předškolního věku v mateřské škole
Batistová, Eva ; Hejlová, Helena (vedoucí práce) ; Opravilová, Eva (oponent)
Cílem diplomové práce je popsat kompetence učitelky v podmínkách institucionální předškolní výchovy vedoucí k podpoře morálního rozvoje dítěte předškolního věku vzhledem k jeho psychickému vývoji a jeho utvořeném povědomí morálních hodnot získaných z rodiny. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část popisuje morální vývoj předškolního dítěte, výchovné a vzdělávací strategie rozvíjející morální vědomí a jednání předškoláka a schopnosti a dovednosti učitele v oblasti etické výchovy. Praktická část obsahuje výsledky výzkumu, který hlavně mapuje aktivity rozvíjející morální vývoj dítěte, jež využívají učitelky mateřských škol ve své praxi. Další kapitola předkládá návrh a následné hodnocení realizace výchovného projektu zaměřený na etickou výchovu pro děti předškolní věku. Tato práce přispívá k obsáhnutí ucelených poznatků morálního vývoje dítěte předškolního věku s propojením do praxe a kompetencí učitelky mateřské školy. Klíčové pojmy kompetence morální hodnoty mateřská škola morální vývoj předškolní věk svědomí třídní klima učitel
|
|
|
Dítě předškolního věku a morální hodnoty
JURČOVÁ, Alena
Tato bakalářská práce se zabývá možností rozvíjení morálního chování u dětí předškolního věku. Práce je rozdělena na dvě části teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na morální vývoj dítěte předškolního věku a porovnání stádia vývoje s požadavky na vzdělávání, určenými v rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání. Praktická část se věnuje realizaci a reflexi dlouhodobého integrovaného celku, který je zaměřen na rozvíjení morálního vědomí a chování u dětí předškolního věku.
|
|
|
Dítě předškolního věku a morální hodnoty
VONEŠOVÁ, Jitka
Cílem práce je poukázat na možnosti rozvíjení morálního vědomí a chování dětí předškolního věku. Teoretická část se zabývá pojmem morálka a morálním vývojem dítěte z různých teoretických pohledů. Podrobněji je zde popsán morální vývoj z pohledu Jeana Piageta a Lawrence Kohlberga. Dále jsou zde uvedeny možnosti výchovy, kterými lze morální vývoj dítěte podpořit. V praktické části je popsán a reflektován dlouhodobý integrovaný celek zaměřený na rozvoj morálního vědomí a chování dětí předškolního věku. Součástí tohoto celku jsou příběhy Evy Svobodové s morální tématikou a příběhy J. Piageta týkající se řešení morálních dilemat.
|
|
|
Prosociální chování dětí staršího školního věku a jeho příčiny
HLAVÁČKOVÁ, Nina
Výzkumné studie realizované v oblasti prosociálního chování podávají svědectví o existenci situačních a dispozičních motivů tohoto druhu jednání. Cíl této práce představuje jednak zmapování samotného výskytu tří z těchto motivů, jedná se o možnost získat uznání, očekávání reciprocity a společenskou odpovědnost, a jednak odhalování možných závislostí těchto motivů na věku či míře prosociality žáků druhého stupně ZŠ. Výzkumný projekt má těžiště v kvantitativním přístupu. V jeho rámci je tedy zjišťována pravdivost hypotéz, zda mají jednotlivé motivy s postupujícím věkem klesající či rostoucí tendence a jaká je vlastně četnost jejich výskytu. V kombinaci s nominační technikou prosociálního chování ve třídě je rovněž odhalována možná závislost míry prosociality na jednotlivých faktorech. Teoretický rámec, který předchází výzkumné části, pojednává o vývoji prosociálního chování a soudobém společenském pohledu na něj. Tento historický exkurz je doplněn o definice užitých pojmů, reflexi role sociálního a biologického faktoru či formulace vlivu školního a rodinného prostředí při utváření prosociální orientace dítěte.
|
|
|
Saint-Exupéryho Malý princ jako morální výzva a naděje.
ZÁVOROVÁ, Marta
Ve své diplomové práci s názvem Saint-Exupéryho Malý princ jako morální výzva a naděje se zabývám otázkami etiky a morálních zásad, které v dnešní uspěchané době ztrácejí pro naše mnohé spoluobčany na významu a snad i na důležitosti. Mravnost osoby závisí na mravech celé společnosti, ke které jedinec náleží. Proniknutí do filozofické tématiky o smyslu života v Malém princi napomáhá čtenáři orientovat se a zamýšlet se nad životem samotným. V teoretické části své práce se zabývám životopisem A. de Saint-Exuperyho a rozborem díla Malý princ. Další kapitoly jsou věnovány teoretickému uvedení pojmů etika a morálka. V následné kapitole je pojednáno o morálním vývoji jedince podle Piageta a Kohlberga. V praktické části diplomové práce jsem stanovila cíl práce a hypotézy. Cílem práce je z hlediska dnešních potřeb etické výchovy dětí a mládeže, které by se mělo opět dostat na našich základních i středních školách náležité pozornosti, charakterisovat možnost využití Saint-Exupéryho díla jako prostředku k výchově mladé generace přímo, vlastní četbou nebo prostřednictvím čtoucích rodičů. Výzkumný soubor tvořili studenti víceletého gymnázia ve Vimperku a ve Strakonicích ve věkovém rozmezí 11 až 19 let. K získání dat pro šetření jsem zvolila metodu vlastního dotazníku, který byl sestaven tak, aby odpovídal potřebám výzkumu. Šetření bylo anonymní. Po vyhodnocení jsem získaná data utřídila do tabulek a grafů.V diskusi jsem rozebrala a zhodnotila výsledky k jednotlivým otázkám. V závěru práce byly stanovené hypotézy potvrzeny.
|
|
|
Je slušnost (morální jednání) slabostí? (geneze pozitivního jednání ve společnosti)
KUŘÁTKOVÁ, Lucie
ABSTRAKT V předložené bakalářské práci jsem se zaměřila na pojetí morálního (obecně chápaného jako slušné) jednání ve společnosti a jeho vývoj z hlediska historického (směřování k morálnímu ideálu). Ale také na současný stav dané problematiky {--} tj. na pojetí etiky v dnešní {\clqq}postmoderní`` společnosti, pro kterou je charakteristickým projevem konzumní styl života. Dále na individuální (pragmatickou) morálku a její negativní vliv na formování etického jednání. Co je v dnešní společnosti pokládáno za morální jednání a co za nemorální. Jak se změnilo, popř. mění pojetí morálky ve společnosti. Práce je rozdělena do dvou oddílů. Teoretická část práce se zabývá vysvětlením pojmů etika a morálka, stručnou charakteristikou jednotlivých teorií vysvětlujících (popisujících) morální vývoj jedince (osobnosti), základní psychologií období dospívání a morálním vývojem v tomto období lidského života (tj. adolescenci). Hlavním cílem praktické části práce bylo zjistit, jaký postoj zaujímají studenti gymnázia (mladí lidé) k morálce a morálnímu jednání ve společnosti. Dále také zjistit, jaké jednání pokládají ještě za morální a jaké už považují za nemorální. Ke sběru dat pro zpracování praktické části bakalářské práce byla použita kvantitativní metoda dotazování a technika dotazníkového šetření (dotazníku). K dotazníkovému šetření byl použit anonymní dotazník vlastní konstrukce. Použity byly především uzavřené otázky, kde měli respondenti možnost označit pouze jednu odpověď, která nejvíce korespondovala s jejich osobním názorem. Sestavený dotazník byl předán studentům prvních a čtvrtých ročníků Gymnázia v Písku. Vyhodnocena byla názorová úroveň jednotlivě u obou věkových skupin a dále bylo provedeno srovnání názorových rovin u obou skupin. Před zahájením vlastního výzkumu byly zvoleny 4 pracovní hypotézy (1 hlavní a další 3 dílčí). Informace z dotazníku byly zpracovány manuálně, čárkovou metodou. Grafické znázornění výsledků z dotazníku bylo provedeno pomocí sloupcových grafů v programu Microsoft Office Excel. V diskuzi jsou výsledky srovnávány s odbornou literaturou a hodnotí se pracovní hypotézy. V závěru jsou uvedeny vlastní názory na danou problematiku a možnosti využití práce pro praxi. Po vyhodnocení výsledků získaných z dotazníkového šetření jsem zjistila, že předem stanovená hlavní hypotéza se nepotvrdila. Studenti Gymnázia v Písku nepovažují slušné (morální) jednání za projev slabosti. Obě věkové skupiny se na tomto závěru shodují. Výsledky bakalářské práce by měly posloužit k informování široké i odborné veřejnosti o názorech určitého vzorku mladé generace na slušnost (morální jednání) v interpersonálním vztahu.
|
host ::
RSS.