|
|
Měnová politika v Československu v letech 1918 - 1938
Eder, David ; Korda, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na popis a výklad situace v měnové politice samostatného Československa, a to od vzniku samostatného státu v roce 1918 až do roku 1938. Jelikož při každém řešení věcí veřejných dochází k střetávání více názorů, jsou historická fakta a události doplňovány o další pohledy a cesty k řešení v tehdejší době nabízené, případně teoreticky možné, navíc kde to lze, je na příkladech druhých zemí ukázáno, jakým vývojem si prošly, pokud bylo zvoleno jiné cesty než té, kterou se vydalo Československo.
|
|
| |
|
| |
|
|
Historie bankovnictví na českém území
Marková, Lenka ; Kollár, Miroslav (vedoucí práce) ; Havel, Jan (oponent)
Předmětem mé bakalářské práce je diskuse nad škodlivostí monetárního jevu deflace. Na začátku práce objasňuji, jak se bankovnictví vyvíjelo od počátku vzniku peněz, přičemž důraz kladu na bankovní systém a monetární politiku Rakousko-Uherska a hlavně Československa, které se s deflací ve 20. a 30. letech 20. století potýkalo a jak zasáhly takové autority tehdejší republiky jakými byli Alois Rašín a Karel Engliš. V další části práce uvádím, jak se na deflaci dívá ekonomie hlavního proudu a proti ní rakouská škola i po-friedmanovská větev ekonomů. Nemohla bych opomenout ani názor prof. Vencovského, který se touto problematikou detailně zabýval. V závěru práce si skromně dovoluji shrnout problematiku deflace a její vliv na ekonomiku, zda je deflace ?zdravím?, či ?nemocí? ekonomiky.
|
|
|
Transmisní mechanismus měnové politiky Federálního rezervního systému
Petříková, Eva ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu vztahů uvnitř transmisního mechanismu měnové politiky Federálního rezervního systému (FEDu), tedy především zda nominální úroková sazba a potažmo peněžní zásoba ovlivňují reálný hrubý domácí produkt,a zda tyto veličiny dokáží spolehlivě predikovat domácí produkt. Testován je rovněž monetaristický předpoklad o neutralitě peněz v dlouhém období. Předmětem práce je také test Grangerovy kauzality mezi sledovanými řadami, stejně tak jako analýza "Impuls-reakce", která vypovídá o tom, jakou reakci v jedné časové řadě vyvolá impuls v jiné časové řadě v systému, ve kterém je více časových řad. Analýza bude provedena na čtvrtletních časových řadách reálného hrubého domácího produktu, peněžního agregátu M2, sazby federálních prostředků a míry inflace ve Spojených státech amerických v období od roku 1955 do roku 2007. Ekonometrická analýza bude provedena prostřednictvím programu GiveWin a vztahy mezi zkoumanými časovými řadami budou sledovány v rámci vícerozměrného modelu vektorových autoregresí (VAR).
|
|
|
Teorie endogenních peněz a současná měnová politika
Korda, Jan ; Jílek, Josef (vedoucí práce) ; Šindel, Jaromír (oponent)
Diplomová práce hledá odpověď na otázku: jakou povahu má v současné době ? charakterizované určitým typem měnové politiky ? peněžní nabídka. Nejprve je provedeno odlišení pojmů endogenní a exogenní nabídka peněz. Dále jsou diskutovány různé přístupy k nabídce peněz. Zvláštní pozornost je věnována postkeynesovské teorii. Současná měnová politika je v práci reprezentována cílováním inflace. Endogenní přístup k nabídce peněz je poté porovnán s touto měnovou politikou. Odpověď na otázku se pokouší nalézt také ekonometrická analýza založená na Grangerových testech kauzality.
|
|
|
"Bankovní prázdniny" v rámci Velké Deprese, monetární politika FEDu a hospodářská politika prezidentů Hoovera a Roosevelta
Pavlík, Zdeněk ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Nováček, Jan (oponent)
Diplomová práce vystihuje vývoj hospodářství v USA v souvislosti s vývojem světovým a jeho vliv na jednu z nejtěžších krizí v kapitalistických dějinách, a to z pohledu ekonomické teorie rakouské školy. Především popsuje vznik Federálního reservního systému a zhodnocuje jeho politiku, včetně jejího vlivu na hospodářský cyklus. Jakým způsobem se poté cyklický vývoj americké ekonomiky promítl do finančního sektoru v USA ve 20. a 30. letech 20. století. Dále popisuje vývoj finančních trhů, investorské prostředí a vliv monetární politiky na chod celého hospodářství. Vystihuje vývoj Velké deprese, její příčiny, průběh a důsledky, které se projevily ve finančním sektoru a bankovnictví a jakou měrou se na intenzitě Velké deprese podílel Federální reservní systém. Objasňuje vývoj hospodářské politiky prezidentů Hoovera a Franklina Delano Roosevelta, s jejím vlivem na ekonomický, resp. finanční systém, a pokouší se analyzovat tehdejší bankovní soustavu. Stěžejním bodem této práce jsou "Bankovní prázdniny" jako monetární opatření, v rámci souboru hospodářsko-politických opatření známé pod názvem "New Deal", realizované z rozhodnutí prezidenta Roosevelta. Stalo se toto monetární opatření úspěšným a může být považováno za východisko z krize? Práce dále vystihuje příčiny tohoto monetárního opatření, čím bylo vyvoláno, jakou mělo strukturu, jak se projevovalo v oblasti finančních trhů a zda bylo ekonomicky efektivní či zda způsobilo hospodářské problémy. Nakonec poukazuje na důsledky ?Bankovních prázdnin?, které se staly přínosným ponaučením pro budoucnost v oblasti finančních trhů, ale také poukázaly na hrozby, které s sebou mohou intervenční opatření nést, a zda je možné obávat se podobné události v budoucnu? Závěrem nastiňuje diplomová práce obavu týkající se ekonomické svobody lidí, jejich rozhodování a možnou paralelu se současností.
|
|
|
Měnová politika a ECB
Strejc, Daniel ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Coniglio, Nicola (oponent)
Práce hodnotí měnovou politiku ECB použitím úrokových pravidel a srovnává vhodnost měnové politiky vzhledem k jednotlivým členům Eurozóny v průběhu poslední dekády. Zabývá se reakční funkcí centrální banky, která je vyjádřena produktem a inflací a je rozdělena na dvě hlavní části. Část teoretická uvádí měnovou politiku a hodnocení Eurozóny z hlediska teorie optimální měnové oblasti. Druhá empirická část obsahuje ekonometrický model reakční funkce ECB. Použitím OLS metod a srovnáním dvou modelů není možné jednoznačně určit, zda ECB reagovala více na změny v produktu či inflaci. Modely s vysokou statistickou významností lišící se použitými daty (HDP či průmyslová výroba) vykazují odlišné výsledky. Dále výsledky ukázaly, že úroková politika ECB vyhovuje největším ekonomikám Eurozóny.
|
|
|
Rychlost vstupu do EMU z pohledu národohospodářských nákladů
Zámečník, Michal ; Mandel, Martin (vedoucí práce) ; Brůna, Karel (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na určení vhodného časového okamžiku pro zapojení do Evropské měnové unie. K tomuto určení využíváme především analýzy měnové politiky České národní banky (ČNB) a Evropské centrální banky (ECB) ve vztahu k makroekonomickým ukazatelům České republiky i mezi sebou navzájem. Důraz je kladen na sledování úrokové politiky centrálních bank zastoupené krátkodobými úrokovými sazbami, měnové politiky zastoupené indexy nominálních efektivních kursů a na sledování konvergenčního procesu. K použitým analytickým nástrojům patří korelační analýza, lineární trendy, Grangerův test časové kauzality a analýza Impuls-Reakce. Mimo to práce zkoumá plnění konvergenčních kritérií ČR a dalších zemí střední Evropy. Práce rovněž analyzuje vývoj některých členských ekonomik eurozóny ve vztahu k měnové politice ECB.
|
|
|
Kurzová politika České republiky na cestě do eurozóny
Rusá, Kateřina ; Štěňhová, Božena (vedoucí práce) ; Korandová, Jiřina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vstupem České republiky do eurozóny, jeho možnými přínosy a riziky. Je věnována také konvergenci úrovně české ekonomiky k úrovni ekonomik evropských. Klíčovou otázkou je stupeň připravenosti České republiky na přijetí eura za svou měnu a na vzdání se své autonomní monetární politiky. Práce obsahuje analýzu závislosti českého exportu a importu na kurzu české koruny. Okrajově je práce věnována také samotnému vývoji kurzu české koruny.
|
host ::
RSS.