|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Rovnost mužů a žen jako jeden z cílů udržitelného rozvoje
Povýšilová, Emília ; Dvořák, Antonín (vedoucí práce) ; Fleissner, Kamil (oponent)
Cílem této bakalářské práce je představit problematiku rovnosti pohlaví v multikulturním světě 21. století a zjistit, zda už bylo rovnosti dosaženo. Rovnost pohlaví je jedním z cílů udržitelného rozvoje a je tedy součástí Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. Ta má zajistit dobrý život pro budoucí generace. V teoretické části této bakalářské práce jsou popsány hlavní faktory, které mají vliv na postavení pohlaví ve společnosti. Mezi hlavní faktory patří historický vývoj (přirozená dělba práce a stereotypy), geopolitické podmínky a náboženství (kulturní tradice). Dále je na tento problém pohlíženo z pohledu rozvinutých zemí, konkrétně České republiky a Velké Británie, kdy jsou pomocí indexu skleněného stropu popsány jejich trhy práce. V praktické části jsou statistická data ověřena pomocí dotazníkového šetření, které bylo provedeno v České republice a Velké Británii.
|
|
|
Faktory determinující výši mzdy
Kroupa, Jan ; Šolc, Jan (vedoucí práce) ; Vančura, Matěj (oponent)
Práce ukazuje, jak důležitou složkou mzdy je lidský kapitál a jak ostatní charakteristiky, ať už jedince nebo podniku, působí na výši mzdy. Nejdříve je popsána teorie lidského kapitálu, investice do všeobecného nebo specifického výcviku a kterak tyto investice ovlivňují rozložení příjmů v průběhu života. Hlavní složkou lidského kapitálu je vzdělání, proto se práce snaží ukázat různé metody, jak měřit návratnost investice do vzdělání, ať už plnou metodou nebo pomocí Mincerovy rovnice příjmů. Stále aktuální otázkou je mzdová mezera mezi muži a ženami. Část rozdílu je způsobena odlišným vybavením lidským kapitálem, ale část má původ v diskriminaci nebo odvětvové segregaci. Práce uvádí postup dekompozice mzdové mezery na jednotlivé složky s rozdílnou příčinou vzniku (Oaxaca- Blinderův rozklad s Heckmanovým rozšířením), tedy na "efekt vybavení", "efekt diskriminace" a "efekt výběru". Po teoretické části následuje analýza dostupných dat poskytovaných Českým statistickým úřadem. Rozbor analyzuje hodnoty průměrné mzdy, mediánu mezd a mzdové mezery podle různých faktorů zmíněných v teoretické části, a zda tyto faktory ovlivňují mzdy podle předpokladů. Analýza prakticky potvrzuje teorii, že mzda roste s věkem, s vyšší úrovní vzdělání a že stále existuje mzdová mezera mezi muži a ženami. Na závěr je ukázán...
|
|
|
Porovnání práv žen v USA a v ĆR
Švecová, Lucie ; Hubinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kašparová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá ženskými právy v České republice a ve Spojených státech amerických. Cílem práce je srovnání ženských práv a příležitostí v oblasti vzdělání, na trhu práce a v rodinném životě. Teoretická část se věnuje postavení žen ve společnosti z hlediska vzdělání, volebního práva a uplatnění na trhu práce. Zvláštní pozornost je věnována rodinnému právu, především příspěvkům pro matky v různých životních situacích. Praktická část se skládá ze dvou částí, primárního empirického výzkumu v podobě individuálních osobních rozhovorů a interpretace sekundárních statistických dat. Závěrem jsou porovnány oba státy na základě teoretických informací a výsledků empirického výzkumu.
|
|
|
Postavení žen na trhu práce v ČR
Skopalíková, Anna ; Chytil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postavením žen na trhu práce v České republice. Jejím cílem je ověřit hypotézy o existenci nižších průměrných mezd žen a o existenci diskriminace žen na trhu práce v ČR. Oaxacovým modelem dekompozice mezd, který je představen v teoretické části práce, byla prokázána existence mzdové mezery mezi mzdami mužů a žen na trhu práce v ČR, ve vybraných krajích a ve vybraných pracovních oborech. Tím je potvrzena hypotéza nižších mezd žen. Zároveň bylo na základě Oaxacovy dekompozice mezd zjištěno, že mzdovou mezeru lze vysvětlit u většiny případů do výše přibližně 18 %. Druhá hypotéza je potvrzena pouze částečně. K diskriminaci žen nejspíše dochází, není však možné potvrdit v jaké výši. Nevysvětlená složka mzdové mezery (vycházející z Oaxacovy dekompozice) zahrnuje mj. diskriminační koeficient, jehož přesnou velikost však není možné určit. Druhotným cílem bakalářské práce je určení vlivu jednotlivých parametrů na pozorované mzdové mezery. Nejčastějšími faktory, jež ovlivňují mzdovou složku, jsou zejména vzdělání a věk.
|
|
|
Mzdové nerovnosti mužů a žen v České republice
Strnad, Radek
Cílem práce je identifikovat faktory působící na vznik nerovností mezi muži a ženami na trhu práce v České republice a navrhnout možné řešení těchto nerovností. Teoretická část práce se věnuje vysvětlení základních pojmů a modelů diskriminace na trhu práce. V praktické části je analyzováno působení nediskriminačních faktorů na ukazatel mzdové nerovnosti Gender Pay Gap v celém národním hospodářství, tak i na úrovni jednotlivých profesních kategorií CZ-ISCO. V závěrečné části práce jsou navrženy a diskutovány možné řešení genderových nerovností v České republice.
|
host ::
RSS.