|
|
Odstranění prokladu v nekomprimovaných digitálních videosekvencích
Meňhart, Pavel ; Kratochvíl, Tomáš (oponent) ; Slanina, Martin (vedoucí práce)
Prokládání je způsob snímání a zobrazení snímku, kde se střídají sudé a liché řádky. Tento systém vznikl při tvorbě TV norem PAL a NTSC ve třicátých letech minulého století. Tímto principem se zamezilo blikání obrazu na starých televizních přijímačích. Nevýhodou takto zpracovaného obrazu je, že ho umí korektně zobrazovat pouze klasické televizní přijímače. Plasmové a LCD televize, projektory a počítačové monitory zobrazují vždy celý obraz (snímek) najednou, proto složí celý snímek z obou půlsnímků, které ale nejsou pořízeny v jednom čase, liší se v nich poloha pohybujících se objektů a jejich obrysy při zobrazení jsou dvojité, roztřepené a neostré. Tato diplomová práce se zabývá principem vzniku prokládaného videa, problémy při zobrazování takto prokládaného videa, metodami odstranění prokládání a na závěr jsou uvedeny programy, které jsem vytvořil v prostředí MATLAB a jazyce C a implementují některé z metod pro odstranění prokládání v digitálních sekvencích.
|
|
|
Skládání snímků panoramatického pohledu
Kuzdas, Oldřich ; Kohoutek, Michal (oponent) ; Říha, Kamil (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá krok za krokem procesem sestavování panoramatického obrazu z několika dílčích snímků scény pořízených perspektivní kamerou otáčenou kolem jejího optického středu. Jsou zde popsány algoritmy detekce významných bodů v obraze, možnosti výpočtu matice homografie a metody odstranění nežádoucích ostrých přechodů mezi zdrojovými snímky ve výsledném panoramatickém obraze. Součástí práce je i samostatná aplikace, v níž jsou implementovány některé algoritmy popsané v této práci.
|
|
|
Škola, základ života - Soubor školských staveb v Ostravě na Černé louce
Britanová, Eva ; Magnusek, Pavel (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Nový komplex škol v Ostravě na Černé louce je školou současnosti s perspektivou do budoucnosti. Tento institut vzdělávání zajišťuje komplexní vzdělávání a soustředí se svým uspořádáním především na maximální efetktivitu výuky. Spojuje teoretické vzdělávání s možností praktických ukázek, intenzivní výuku prokládá relaxací v přírodním prostředí. Podporuje samostatnou činnost a seberealizaci dětí každého věku. Škola umožňuje i variabilní uspořádání výukových prostor do budoucna a bere v potaz rozvoj technologií a schopností mladých lidí tyto přijímat a osvojit si.
|
|
|
Design tyčového mixéru
Kalenský, Ondřej ; Buganská, Tamara (oponent) ; Sládek, Josef (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá designem tyčového mixéru. Hlavní problémy, které řeší, jsou zohlednění specifických požadavků zrakově postižených aseniorů, přirozené ajasné ovládání přístroje avíce možností úchopu. Práce proniká do podstaty procesu mixování ašlehání. Na těchto zjištěních je postaven návrh produktu sambicemi o nové tvarové pojetí, které je vsouladu sfunkcí. Okrajově se práce věnuje také teoretické stránce navrhování avzniku produktu. Ukazuje praktické uplatnění zásad uživatelsky příjemného designu.
|
|
|
Blending v rámci neologické excerpční databáze
Neprašová, Renáta
Příspěvek se zaměřuje na blending jakožto jeden z typů mechanického skládání slov. Zkoumaný materiál vychází z interní neologické excerpční databáze oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ AV ČR v. v. i., jejíž lexikální obsah vzniká excerpcí převážně publicistických textů. V příspěvku jsou uvedeny typy lexémů vzniklých blendingem, jež se v databázi vyskytují. Na základě těchto příkladů je představen vznik a zpracování neologického materiálu v databázi. Materiál je klasifikován podle vzniku na blendy z českých a cizo jazyčných komponentů, blendy hybridní, blendy z vlastních jmen a geografických názvů a na nezařaditelné slovní hříčky. Materiál je analyzován z hlediska sémantického a dle výskytu lexémů v konkrétních druzích textu.
|
|
|
Z nepravidelného tvoření slov: mechanické krácení a přiklánění slov (blending)
Šimandl, Josef
Po přehledu nepravidelností v pravidelném odvozování je podán přehled nepravidelných způsobů tvoření slov v české gramatografické tradici. Následuje několik poznámek k mechanickému krácení. Ze specificky anglických způsobů tvoření slov je připomenuto zpětné odvozování (back derivation); největší pozornost se však věnuje blendingu. Hodnotí se české výrazy pro blending a protentokrát je vítězem přiklánění, protože v blendu je nadále přítomen význam každé jednotlivé části a v různé míře i jejich forma. Podávají se příklady, jak problematické je tradiční lišení blendů na „věšáky“ (portmanteaux) a teleskopy: existuje totiž více způsobů, jak slova navzájem přiklánět. Zavádíme nový termín narážení pro sémantickou stránku blendingu: každý blend naráží na svoje základová slova. Frekvenci mechanických zkrácenin a blendů nelze stanovit pro unikátnost těchto kreativních výtvorů. Otázka, jak velká je periferie (slov neutvořených, slov vytvořených ze zapomenutého základu a/nebo podle zapomenutého modelu, slov mechanicky zkrácených, slov přikloněných čili blendů ...) v poměru k pravidelně a správně utvářeným slovům, zůstává nezodpovězena, ne však zapomenuta.
|
|
|
Modelování přírodních katastrof
Zuzák, Jaroslav ; Zimmermann, Pavel (vedoucí práce) ; Masec, Frant (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá modelováním přírodních katastrof v prostředí pojišťoven a zajišťoven. Největší důraz je kladen na pravděpodobnostní modely přírodních katastrof a jejich srovnání se standardním vzorcem navrhovaným direktivou Solvency II. Výstupy těchto modelů jsou nedílnou součástí matematických modelů rizika užívaných v pojišťovnictví, proto jsou zasazeny do tohoto kontextu, především pak do teorie rizika. Navrhujeme způsob, jak výsledky pravděpodobnostních modelů přírodních katastrof přeložit do jazyka Solvency II. Navrhovaná metodika dekompozice výsledků umožňuje převést výstupy pravděpodobnostního modelu do konceptu standardního vzorce Solvency II tak, aby bylo možné výsledky obou přístupů porovnat. Následně lze srovnat strukturu závislostí implikovaných pravděpodobnostním modelem s korelacemi používanými standardním vzorcem a rovněž škodní poměry v jednotlivých geografických zónách definovaných v Solvency II. Tato dekompozice je ilustrována na expozičních datech pojišťoven z České republiky, na kterých jsme modelovali povodně a vichřice postupně ve vybraných pravděpodobnostních modelech, a rovněž spočítali solventnostní kapitálové požadavky dle přístupu Solvency II. Dále navrhujeme další možnosti využití předložené metodiky pro účely validace výsledků modelů přírodních katastrof, měření diverzifikačního efektu nebo slučování výsledků několika různých modelů či přístupů k měření rizika přírodních katastrof.
|
|
|
Aplikace směšovací úlohy při tvorbě marketingové kampaně
Záhorovský, Radek ; Skočdopolová, Veronika (vedoucí práce) ; Šindelářová, Irena (oponent)
Aplikace směšovací úlohy je jedním ze základních nástrojů používaných při tvorbě marketingové kampaně. Dochází zde k využití teoretických poznatků lineárního programování u reálného problému. Tato metoda je využívána k optimalizaci požadovaných cílů zadavatele při zadaném rozpočtu a podmínkách. Lineární programování je jedním z prostředků vhodných k maximalizaci efektivity vynaložených prostředků při rozvrhování rozpočtu do jednotlivých druhů médií. Mediální agentury běžně pracují se specializovaným softwarem, který funguje na bázi lineárního programování. Dosažené výsledky lze následně implementovat do konkrétních situací i pro jiné společnosti podobné produkce. Následně se tyto výsledky mohou podrobit detailnějšímu zkoumání a rozboru. Problémem aplikace směšovací úlohy je ovšem zahrnutí všech faktorů ovlivňujících dopad kampaně do matematického modelu, aby tento model co nejreálněji reprezentoval skutečnost.
|
|
| |
|
|
Řešení směšovacích a nutričních úloh
Křenková, Michaela ; Fábry, Jan (vedoucí práce) ; Čížek, Ondřej (oponent)
Cílem práce je zjistit v jakých situacích se používají modely směšovacích a nutričních úloh. Sednocuje různé typy úloh a popisuje postup jejich řešení. Práce je rozdělena do dvou hlavních kapitol - Směšovací úlohy a Nutriční úlohy. Oba typy úloh lineárního programování jsou nejprve stučně charakterizovány a následuje tvorba matematického modelu, vysvětlení tvorby omezení a účelové funkce. Příklady jsou řešeny pomocí optimalizačního softwaru LINGO.
|
host ::
RSS.