|
|
Britská reakce na události arabského jara v kontextu vztahů Spojeného království se státy v Perském zálivu
Fričová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce pod názvem Britská reakce na události arabského jara v kontextu vztahů Spojeného království se státy v Perském zálivu se zabývá dopadem, který měly události revolučního roku 2011, známé jako arabské jaro, na bilaterální spolupráci Spojeného království s Bahrajnem, Katarem, Spojenými arabskými emiráty a Ománem. Text za pomoci kvalitativní obsahové analýzy rozebírá, jak dění v Perském zálivu ve svých oficiálních prohlášeních reflektovali přední britští představitelé a členové koaliční vlády Davida Camerona. Ti totiž ve svém koaličním programu slibovali liberálně-konzervativní přístup k zahraniční politice, ale zároveň proklamovali snahy prohloubit vlastní vztahy se státy v Perském zálivu. Práce se tedy snaží zodpovědět, zda zřejmé dilema v podobě arabského jara vedlo Spojené království k přehodnocení tradičně vřelého přístupu ke státům v Perském zálivu a které oblasti spolupráce byly touto možnou změnou zasaženy nejvíce. Text se nejdříve soustředí na podobu britských bilaterálních vztahů se státy v Perském zálivu od počátku 70. let 20. století do roku 2010 a následně je věnován prostor také zahraničně-politickému směřování Spojeného království pod vládou Davida Camerona. Ve své finální části se pak práce zabývá reakcemi britských vládních představitelů na dění z roku 2011 a také...
|
|
|
Občanská válka v Sýrii z perspektivy české a německé diplomacie
NOVOTNÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zabývá tématem jedné z největších humanitárních katastrof od druhé světové války - syrskou občanskou válku. Důraz je kladen na postoje české a německé diplomacie vůči tomuto konfliktu. Nejprve je čtenář obeznámen s aspekty autoritářského vládnutí na Blízkém východě. Tyto aspekty jsou analyzovány v širším kontextu, ve vztahu k Arabskému jaru, které začalo v roce 2011 a později se vyvinulo do Arabellion (Arabélie). Zadruhé jsou vylíčeny hlavní události Syrské občanské války (až do konce roku 2018), aby čtenář mohl získat přehled o průběhu této války. V neposlední řadě jsou autorkou analyzovány a komentovány přístupy české a německé diplomacie vůči záležitostem v Sýrii. Jelikož oba státy, ČR i SRN, jsou členy Evropské unie, která má vlastní Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku, je tento aspekt také zmíněn v závěru práce.
|
|
|
Zahraniční politika Saúdské Arábie: Případová studie vojenské operace v Jemenu
Khairi, Amar
Tato bakalářská práce se zabývá zahraniční politikou Saúdské Arábie a analýzou vojenské operace, kterou vede v Jemenu. Práce se nejdříve zaměřuje na hlavní determinanty a základy Saúdskoarabské politiky a postoj Saúdské Arábie k regionálním událostem v souvislosti s arabským jarem. Druhá část práce popisuje důležitost tohoto tématu a zaměřuje se na vojenskou operaci Saúdské Arábie v Jemenu. Zároveň jsou zde vysvětleny i hlavní důvody a příčiny této vojenské operace. Cílem této práce je zároveň zhodnocení vývoje zahraniční politiky Saúdské Arábie a jejího regionálního vlivu.
|
|
|
Postavení Maroka v soudobých mezinárodních vztazích
Pudelová, Tereza ; Volenec, Otakar (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Marocké království je výjimečné svou strategickou geografickou polohou, která ho staví do středu zájmů afrického, evropského a amerického kontinentu a dlouhou tradicí monarchie, která navzdory svému konzervativnímu charakteru dokáže reagovat na důležité změny ve společnosti. Historii a politice Maroka se donedávna i přes jeho geopolitický význam nevěnovala přílišná pozornost. Mezinárodně-politický vývoj posledních dvou desetiletí nicméně ukázal, že význam Maroka v regionálním i mezinárodním kontextu roste. V souvislosti s globální válkou proti terorismu, událostmi arabského jara a současnou migrační krizí se Maroko ukázalo být důležitým zahraničním partnerem Západu i států Perského zálivu. Vztahy s USA, Francií a Španělskem mají dlouhou historii a jsou založené především na ekonomické a bezpečnostní spolupráci. Maroko je centrem zájmů EU v rámci její Evropské politiky sousedství. Vztahy s monarchiemi Zálivu byly zintenzivněny v reakci na hrozbu z destabilizace regionu Blízkého východu a severní Afriky vyvolané revolucemi arabského jara. Marocké zahraniční politice především z regionálního pohledu dominuje nedořešený spor o Západní Saharu, který je překážkou normalizace vztahů s Alžírskem i hlubší integrace regionu Maghrebu.
|
|
|
Arabské jaro pohledem médií
Houšková, Lenka ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Žáková, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje událostem spojeným s Arabským jarem, a to v letech 2011 a 2012 v Egyptě, Libyi a Sýrii. Zabývá se rolí médií a tím, jak vybraná média o nejdůležitějších událostech informovala. Předkládá poznatky z mediální teorie a dále přehled průběhu Arabského jara v daných třech zemích. Třetí část je věnována roli tradičních médií během Arabského jara, a to panarabských televizních stanic i domácích médií, a také nových médií, zejména sociálních sítí. Čtvrtá část diplomové práce analyzuje, jak články z pěti zpravodajských internetových serverů z USA, Velké Británie, Ruska, Číny a Indie informovaly o vybraných událostech Arabského jara v Egyptě, Libyi a Sýrii.
|
|
|
Vývoj postavení žen na Blízkém východě. Případová studie: Egypt.
Hulcká, Elena ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vlivem tzv. arabského jara na práva a postavení žen v Egyptě. V práci dochází ke komparaci a analýze zaměstnanosti žen, rodinného práva, násilí na ženách a dalších faktorů ve třech obdobích: před tzv. arabským jarem, v jeho průběhu a po něm. Hlavním cílem této práce je odpovědět na otázku, zda tzv. arabské jaro přineslo ženám lepší postavení ve společnosti. Analyzovány jsou jednotlivé články o právech žen v egyptských ústavách, které jsou poté porovnávány s mezinárodními úmluvami o právech žen. Tato práva jsou pak komparována se skutečným postavením žen, jak jsou popsána v reportech nevládních organizací a dalších zdrojích.
|
|
|
Vliv Arabského jara na vztahy USA a Saúdské Arábie
Pánek, Robin ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem, jaký měly události Arabského jara na vzájemné vztahy Spojených států amerických a Saúdskoarabského království. Zkoumá události Arabského jara ve čtyřech zemích, které jsou důležité jak z hlediska průběhu Arabského jara, tak i díky jejich specifickým vztahům k oběma sledovaným státům. Těmito zeměmi jsou Tunisko (kde události Arabského jara poprvé začaly a odkud se šířily do dalších zemí Arabského světa), Egypt (dlouholetý a důležitý partner Spojených států i Saúdské Arábie v regionu), Libye (první stát, kde byla v rámci Arabského jara podniknuta zahraniční vojenská intervence za účasti Spojených států) a samotná Saúdská Arábie (kde byly protesty uklidněny, avšak byla z ní podniknuta vojenská intervence do sousedního Bahrajnu). Součástí práce je kromě chronologického sledu událostí i analýza postojů obou sledovaných států vůči těmto událostem. Jejich komparací se práce snaží ukázat, jaký měly případné rozdíly vliv na vzájemné vztahy Spojených států a Saúdské Arábie. V případě postojů Spojených států bylo především využíváno volně dostupných tiskových prohlášení a projevů prezidenta Baracka Obamy, zatímco v případě Saúdské Arábie bylo použito především zpravodajských prostředků a odborných prací zabývajících se Saúdskou Arábií a její politikou vůči událostem...
|
|
|
Komparace formování a činnosti Muslimského bratrstva v Egyptě a Jordánsku
Jelínek, Antonín ; Lepič, Martin (vedoucí práce) ; Jelen, Libor (oponent)
Muslimské bratrstvo je transnacionální islamistické hnutí působící napříč zeměmi severní Afriky a Blízkého východu. Původně se profilovalo jako charitativní organizace věnující se sociálním aktivitám, ale později vstoupilo i na politickou scénu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnat jeho činnost a úspěšnost v rámci politických systémů v Egyptě a v Jordánsku. Práce zároveň míří k ověření platnosti teorie institucionalizace v podmínkách omezeného demokratického fungování a diskutuje vliv míry institucionalizace Muslimského bratrstva na jeho mobilizační dynamiku. Hnutí pochází z Egypta, kde se však jeho politická pozice v průběhu let měnila. To v Jordánsku se jeho postavení na základě kooperace s královským režimem ustálilo. Od devadesátých let dvacátého století organizace úspěšně participovala na politické scéně v obou státech. Za vrchol činnosti Muslimského bratrstva lze považovat zisk prezidentského křesla i parlamentní většiny v Egyptě navazující na události Arabského jara, zatímco v Jordánsku přinesly tyto události jen minimální změny. V současné době hnutí v obou státech de iure zaniklo, ovšem vzhledem k silné institucionalizaci v Egyptě se dá predikovat jeho přežití v ilegalitě. Klíčová slova: Arabské jaro, Egypt, Jordánsko, Muslimské bratrstvo, teorie institucionalizace
|
|
|
Role nových médií v politice
Kulhánková, Anna ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Lánský, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na analýzu možného vlivu nových médií na politiku s důrazem na tři nejpopulárnější sociální sítě, a to Facebook, Twitter a YouTube. Hlavní metodou použitou v této práci je analýza a následná komparace získaných poznatků. Tato práce má dvě dílčí témata. Zaprvé se jedná o působení a přístup českých a světových politiků na sociálních sítích. Zadruhé jsou zkoumány události tzv. Arabského jara v letech 2010 a 2011. Tato práce vychází jak z odborné literatury českých i zahraničních autorů, zabývající se masovými médii, masovou komunikaci a novými médii, masovou komunikaci a novými médii, tak ze studií zkoumajících sociální sítě Facebook, Twitter a YouTube, z českých a cizojazyčných novinových článků, televizních pořadů a povolebních studií.
|
|
|
Francouzská zahraniční politika vůči vybraným zemím Maghrebu (2007-2012). Kontinuita nebo diskontinuita?
Homolková, Petra ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Práce se zabývá francouzskou zahraniční politikou vůči regionu Magrebu v období V. republiky, především pak obdobím prezidentského mandátu Nicolase Sarkozyho (2007-2012) a změnami, které na tomto poli nastaly v souvislosti s událostmi arabského jara. Analyzuje tradiční cíle a nástroje této politiky, a to především v souvislosti se dvěma zeměmi této severoafrické oblasti, a to Tuniskem a Libyí. Hlavním cílem je pak poukázat na změny, které v tomto ohledu přinesl mandát Nicolas Sarkozyho, a zjistit, zda skutečně došlo k odklonu od dosavadní koncepce, již si Sarkozy předsevzal, a to především v otázce lidských práv. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.