|
|
Moderní technologie ve výuce na druhém stupni základní školy z pohledu učitele
Doležel, Radim ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Duschinská, Karolina (oponent)
Ve své práci pojednávám o využití moderních technologií, jakožto o významné formě moderního vzdělávání, a v jaké míře zapojují učitelé moderní technologie do výuky. Zabývám se různými druhy, využitím a jakým způsobem lze zapojit moderní technologie do výuky. Mimo jiné se například zmiňuji o projektech Vzdělávání21 nebo Škola dotykem, které se právě o zapojení moderních technologii do výuky snaží. Píši i o online technologiích ve výuce, které jsou nedílnou součástí moderních technologií. Porovnávám výhody a nevýhody zapojení těchto technologií do výuky a snažím se představit ucelený pohled na tuto problematiku. Praktická část se soustředí na výsledky dotazníkového šetření, ve kterém jsem převážně zjišťoval vztah učitele a moderní technologie. Dotazoval jsem se učitelů, jestli jim tyto technologie pomáhají nebo naopak ztěžují práci. Jaké tyto technologie učitelé znají a aktivně používají ve svých hodinách. V neposlední řadě také v jaké míře moderní technologie ovlivňují některé vlastnosti žáka z pohledu učitele.
|
|
| |
|
|
Technologická nezaměstnanost
Miňovský, Michael ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
(česky) Povede robotizace k nezaměstnanosti? Jaké budou celospolečenské dopady automatizace? Ovlivní to ekonomiku? A jaký je celkový makroekonomický a mikroekonomický kontext takových událostí? Tyto a mnohé další otázky si klade za cíl následující práce. Na cca 70 stranách je poskytnut podrobný přehled změn spojených s robotickou revolucí, primárním tématem je přitom otázka technologické nezaměstnanosti. Na základě studia historické zkušenosti, je vyslovena teze o kvalitativním rozdílu mezi současnou technikou a dřívějšími technologickými milníky spočívající ve schopnosti strojů nahrazovat nejen rutinní manuální práci ale i činnosti nerutinní kognitivní povahy. Tato hypotéza je následně rozvíjena a analyzována prostřednictvím podrobnějšího studia fundamentálních odlišností robotiky a současné technologické základny průmyslu a služeb. Metodou vypracování je kritická analýza prací dalších autorů, díky čemuž bylo možné představit působivé výsledky jako např. výčet pravděpodobností automatizovatelnosti širokého spektra povolání během následujících několika dekád založený na extrapolaci současného pokroku ve strojovém učení a data miningu. Na konci je poskytnuta syntéza jednotlivých textů a uveden závěr o malé pravděpodobnosti technologické nezaměstnanosti v horizontu dvou či tří desítek let.
|
|
|
Technologická nezaměstnanost
Miňovský, Michael ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Lupač, Petr (oponent)
Povede robotizace k nezaměstnanosti? Jaké budou celospolečenské dopady automatizace? Ovlivní to ekonomiku? A jaký je celkový makroekonomický a mikroekonomický kontext takových událostí? Tyto a mnohé další otázky si klade za cíl následující práce. Na cca 60 stranách je poskytnut podrobný přehled změn spojených s robotickou revolucí, primárním tématem je přitom otázka technologické nezaměstnanosti. Na základě studia historické zkušenosti, je vyslovena teze o kvalitativním rozdílu mezi současnou technikou a dřívějšími technologickými milníky spočívající ve schopnosti strojů nahrazovat nejen rutinní manuální práci ale i činnosti nerutinní kognitivní povahy. Tato hypotéza je následně rozvíjena a analyzována prostřednictvím podrobnějšího studia fundamentálních odlišností robotiky a současné technologické základny průmyslu a služeb. Součástí práce je i pohled druhých autorů, ježto cílem autora není znovu objevovat zavedená fakta, ale obohacovat penzum poznání. Díky tomu bylo možné představit působivé výsledky jako např. výčet pravděpodobností automatizovatelnosti širokého spektra povolání během následujících několika dekád založený na extrapolaci současného pokroku ve strojovém učení a data miningu. Závěr primární části práce tvoří vlastní analýza základních socio- ekonomických ukazatelů, která odhaluje některé...
|
|
|
Využití informačních a komunikačních technologií ve výuce anglického jazyka
Klán, Martin ; Voňková, Hana (vedoucí práce) ; Duschinská, Karolina (oponent)
NÁZEV: Využití informačních a komunikačních technologií ve výuce anglického jazyka AUTOR: Bc. Martin Klán KATEDRA: Katedra školní a sociální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. RNDr. Hana Voňková, PhD., PhD. ABSTRAKT: Zahraniční a domácí literatura poukazují, že ICT se stále více stávají integrální součástí výuky. Předkládaná diplomová práce podává základní přehled ICT a možnosti jejich využití ve výuce anglického jazyka. Práce se snaží nastínit efektivní využití ICT ve výuce anglického jazyka a zaměřuje se zejména na elektronickou komunikaci, internetové telefonování a vlastnosti blogosféry. Cílem této práce je pomocí dotazníku a datové analýzy zjistit postoje žáků k výuce anglického jazyka na SOŠ a SOU Hořovice, jejich dosavadní zkušenosti s elektronickou komunikací, oblíbené a neoblíbené aktivity při výuce anglického jazyka a jejich názor na využití internetového telefonu a elektronické komunikace ve výuce anglického jazyka. Možnost využití elektronické komunikace a internetového telefonování ve výuce anglického jazyka je zrealizována jako projekt.
|
|
|
Digitální generace. Zapojení informačních a komunikačních technologií do vzdělávacího procesu
Vaňurová, Tereza ; Šafr, Jiří (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Diplomová práce s názvem "Digitální generace. Zapojení informačních a komunikačních technologií do vzdělávacího procesu" pojednává o roli počítačů v životě adolescentů. Informační a komunikační technologie (ICT) se rozvíjí rychlým tempem a transformují náš každodenní život. Cíle práce jsou (1) prozkoumat proměnu "digitální generace" v české společnosti na počátku 21. století, (2) zjistit zda existuje vztah mezi hraním počítačových her a školními výsledky a (3) určit, jaké faktory ovlivňují počítačovou gramotnost. K jejich naplnění byla využita komparativní sekundární analýza dat z mezinárodních výzkumů žáků PISA 2003, 2012 a ICILS 2013 zaměřeného na počítačovou a informační gramotnost. Výsledky ukazují, že mezi lety 2003 a 2013 došlo k nárůstu digitální vybavenosti a využívání ICT patnáctiletými, a v českém prostředí tak lze identifikovat odlišné digitální generace Y a Z. Hraní počítačových her zůstává doménou chlapců. Počítačová a informační gramotnost roste se zkušeností s PC, sebehodnocením základních schopností na PC a s vyšším společenským postavením rodičů. Lepších výsledků v testu také dosahují dívky a žáci víceletých gymnázií. Klíčová slova Generace, informační a komunikační technologie, vzdělávání, adolescent, počítače, PISA, ICILS
|
|
|
Historie a role informačních technologií ve firemním prostředí
Kubíček, Martin ; Očenášek, Vladimír (vedoucí práce)
CÍLE:
Cílem práce je zmapovat vývoj informačních technologií a jejich implementace do firemního prostředí.
Od úplného počátku zavádění počítačů do firem po dnešní stav.
Ukázat dnešní roli IT na konkrétní firmě (rozvržení pracovních pozic v rámci IT, jednotlivé úkoly, katalog služeb,...)
OSNOVA:
-předchůdci informačních technologií
-historie vývoje informačních technologii
-moderní informační technologie a jejich výhled do budoucna
-firemní IT procesy
-popis jednoho konkrétního IT oddělení
KNIHY:
Jan Dohnal; Jan Pour - IT v řízení podniku - Professional Publishing - 2016 - 978-80-7431-160-4
Jitka Kominácká - Moderní ICT pro podporu rozhodování - C. H. Beck - 2014 - 978-80-7400-531-2
Libor Gála; Zuzana Šedivá; Jan Pour - Podniková informatika -- Počítačové aplikace v podnikové a mezipodnikové praxi - 3., aktualizované vydání - Grada - 2015 - 978-80-247-5457-4
Erik Brynjolfsson; Andrew McAfee - Druhý věk strojů Práce, pokrok a prosperita v éře špičkových technologií - Jan Melvil publishing - 2015 - 978-80-87270-71-4
|
|
|
Nový LPIS a jeho návaznost na dotační programy
Koniaríková, Kateřina ; Pulkrábek, Josef (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Česká republika, stejně jako ostatní členské státy EU, se zavázala k vytvoření systému, ve kterém by bylo možné evidovat zemědělsky užívanou půdu. V roce 2004 tak vznikl modul LPIS (Land parcel identification systém), sloužící jako informativní služba zemědělcům, kteří zde mohou najít potřebné údaje o obhospodařované zemědělské půdě, ale také ke kontrole údajů, uvedených v žádosti o dotace z evropských fondů.
V této diplomové práci jsem stručně shrnula vývoj Společné zemědělské politiky včetně novinek pro nové dotační období. Dvě kapitoly jsou věnovány Programu rozvoje venkova a jeho novému nastavení na období 2014-2020. Hlavně jsem se však zaměřila na evidenci půdy LPIS, důvod jeho vzniku a přínos pro zemědělce i státní správu. Samostatnou kapitolu jsem věnovala změnám v LPIS po roce 2015. Chci tak uživatele seznámit s novinkami, se kterými se mohou setkat při své práci s evidencí půdy a žádostmi o dotace.
Cílem diplomové práce je zhodnotit schopnost vybraného zemědělského subjektu orientovat se a pracovat s novou verzí evidence půdy LPIS. K získání praktických informací o aplikaci LPIS jsem navázala spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem. Dále jsem oslovila zemědělský subjekt Havlíčkova Borová, zemědělská a.s., hospodařící v okrese Havlíčkův Brod s žádostí o spolupráci a také s žádostí o přístup k jejich datům v LPIS. Také jsem se snažila zhodnotit v jaké míře je subjekt schopen připravit si podklady a vytvořit si Jednotnou žádost o zemědělské dotace.
V závěru diplomové práce jsem shrnula statistiku podaných Jednotných žádostí za rok 2015 v okrese Havlíčkův Brod. Data byla získaná od pracovníků OPŽL. V této statistice bylo posouzeno, kolik zemědělských subjektů si žádost o zemědělské dotace dokázalo připravit a podat samo, kolik subjektů využilo služeb zemědělských poradců nebo služeb pracovníků SZIF, Oddělení příjmu žádostí a LPIS (OPŽL) a na jaká opatření v rámci dotací zemědělci žádali.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.