|
| |
|
|
An Interplay of Narratives: How Do the Czech Journalists Perceive Securitized Disinformation?
Hroch, Jaroslav ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Cílem této práce je přispět k teoretickému ukotvení konceptu mírové novinařiny, který kombinuje teoretická východiska z dvou oblastí: studií míru a konfliktů a mediálních studií. Vliv novinářů jako intervenující síly a vysvětlujícího faktoru s ohledem na (násilné) konflikty je opomíjen. Mírová novinařina není teoreticky dostatečně robustní a stále staví na dualistickém vymezení se vůči tzv. válečné novinařině. Toto dělení je potřeba překonat tak, aby koncept mírové novinařiny reflektoval zejména teorii transformace konfliktu a analýzu konfliktu. Žádoucí je také diferenciace médií dle toho, nakolik jsou společnosti zapojené do konfliktu. Dvojí upřesnění nabízí nové možnosti, jak specificky zkoumat zpravodajství z konfliktních oblastí. Případové studie analyzující české zpravodajství z konfliktů na Kypru a o Náhorní Karabach ukazují, že takové zpravodajství je zploštěné, pokřivuje realitu konfliktu, dává důraz na viditelné a fyzické aspekty a neadekvátně uzavírá konflikt v arbitrárních časových hranicích.
|
|
|
Geneze ruské propagandy jako vážné bezpečnostní hrozby 21. století z pohledu NATO a EU
Stejskalová, Jana ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Diplomová práce "Geneze ruské propagandy jako vážné bezpečnostní hrozby 21. století z " zkoumá fenomén současné ruské propagandy. Rusko propagandu běžně používá jako nástroj prosazování svých zájmů. Jeho současná propaganda je vel důmyslná, agresivní a masivní. Především díky internetu a sociálním sítím se ruským line aktérům daří v krátkém časovém horizontu vyvolat informační chaos, ve kterém je obtížné se správně orientovat. Mezi aspekty dnešní ruské propagandy patří protiam protievropské zaměření, napadání západních demokratických hodnot a kombinování pravdy se lží. Propaganda tak funguje jako účinná zbraň v informační válce, kterou Kreml iniciuje. Západ si alarmující charakter tohoto jevu uvědomuje a snaží se něj re práce mapuje vývoj percepce současné ruské propagandy západními bezpečnostními Zároveň hledá moment, kdy ji tyto instituce začaly vnímat jako vážnou bezpečnostní hrozbu. Vzhledem k tomu, že klíčové je v práci záměrného používání nástroje propagandy Ruskem, jako teoretický rámec této práce Teorie procesu sekuritizace je v této práci podepřena výstupy představitelů kritických bezpečnostních studií jako např. Barryho Buzana, Oleho Wævera, Ralfa Emmerse či Thierryho Balzacqa. po současnost, a to na pozadí proměn vztahů Západ Rusko. Umět propagandu a falešné v dnešním věku globální propagandy...
|
|
|
Informační válka v mezinárodních vztazích
Nyč, Tomáš ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem informační války v kontextu debaty o konceptech moderního válčení. Práce nejprve představí debatu o moderních způsobech válčení, která obsahuje koncepty jako hybridní válka, nelineární válka apod. Následně představí tři hlavní pojetí informační války v kontextu této debaty a v rámci třech center současné moci ve světě (Západ, Rusko a Čína). Západní pojetí jasně oddělující válku a mír, ruské komplexní pojetí hybridně-informační války a čínské pojetí three warafres. Následně práce rozvíjí tezi o sekuritizaci informační války v západním prostředí (státy EU a NATO). Sekuritizace je chápána jako rétorický akt, který určitý fenomén představí jako výraznou bezpečnostní hrozbu. V kontextu Západu došlo k tomu, že informační válka byla do jisté míry takto sekuritizována. Celé tato sekuritizace je problematická, pokud se na informační válku podíváme jako na běžný stav mezinárodních vztahů, které jsou ze své podstaty konfliktní a anarchické.
|
|
|
Ruské zpravodajské servery na českém internetu a jejich referování o Evropské unii
Podzimková, Pavlína ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Moravec, Václav (oponent)
V posledních letech mluví mnohé zdroje o Ruskem vedené hybridní či informační válce proti Západu. Za významnou součást ruské strategie jsou přitom označována dezinformační média. Velké množství údajně proruských dezinformačních webů se po roce 2014, kdy došlo k eskalaci napětí na území Ukrajiny, objevilo i v českém internetovém prostředí. V rámci této práce nejdříve vymezíme teoretický rámec a posléze podrobíme tři z těchto webů (Sputnik Česká republika, Aeronet a AC24) obsahové analýze, při níž se budeme zabývat výhradně jejich referováním o Evropské unii. Cílem tak bude přispět k potvrzení či vyvrácení hypotézy o snaze proruské propagandy oslabit pozice západních institucí. Zkoumat budeme také zpravodajský styl, který je těmto serverům vlastní, popřípadě přítomné manipulativní techniky.
|
|
|
Historická argumentace v ruské informační válce na Ukrajině 2014-2016
Vaidišová, Natálie ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje využití historických argumentů ve válce na Ukrajině v letech 2014-2016. Zjišťuje, jakým způsobem a jak intenzivně byly ruskou stranou konfliktu využity informace kotvené v historii. Práce vychází z klíčové studie argumentace ruského serveru Ruskaja Vesna (zkráceně Rusvesna), z jehož oficiální registrace v registru Ruské federální služby pro dohled v oblasti komunikací a informačních technologií vyplývá zaměření na ukrajinské obyvatelstvo. V rámci této studie se soustřeďuje na analýzu argumentace dvou období, které odkazují k minulé existenci společné státnosti: druhé světové války a éry Sovětského svazu. Z reflexe druhé světové války se výzkum zaměřuje zejména na tematizaci fašismu a s ním úzce spojených narativů popisujících Ukrajinskou povstaleckou armádu, Organizaci ukrajinských nacionalistů a osobnost Stepana Bandery. Z reflexe druhého zmíněného období práce zkoumá zejména pokusy o využívání fenoménu postsovětské nostalgie a soustředí se na způsob, jakým byl sentiment na Ukrajině ruskou historickou argumentací podporován. Na tomto základě práce dokládá, že v letech 2014- 2016 tvořila informační sféra součást rusko-ukrajinské války a z ruské strany směřovaly k ukrajinské veřejnosti dezinformační historické argumenty usilující o využití historie k podpoře pro-ruské...
|
|
|
Za vším hledej Rusy: Kritické zkoumání diskurzu "ruských dezinformačních kampaní" v České republice
Čech, Adam ; Rychnovská, Dagmar (vedoucí práce) ; Záhora, Jakub (oponent)
k diplomové práci ‚ZA VŠÍM HLEDEJ RUSY: Kritické zkoumání diskursu "ruských dezinformačních kampaní" v České republice'. Autor: Bc. Adam Čech Vedoucí práce: Dagmar Rychnovská, M.A., LL.M., Ph.D. Studijní program: Mezinárodní vztahy Rok obhajoby: 2019 Studie se zabývá nastolením diskursu ohrožení ruskými dezinformačními kampaněmi, který v letech 2014-2018 vznikal a působil v České republice. Práce za použití metody "malé diskursivní analýzy" zkoumá původ a vlivy na podobu představ o povahu údajné ruské hrozby v mediálním prostoru. Následně diskurs podrobuje kritice, a zabývá se tím, zda chápání ruské hybridní hrozby, zejména na poli dezinformací, je legitimní a založené na faktech a správné interpretaci, či zda nedochází ke klamům, vytváření mýtů, logických zkratek, misinformací (a případně dezinformací) ze strany tvůrců a aktivních účastníků diskursu. Zároveň předkládá doporučení k "narovnání" diskursu o tomto důležitém tématu. Následně se práce zaměřuje na analýzu průběhu samotného nastolování tématu z pohledu sekuritizační teorie. Identifikuje hlavní sekuritizační aktéry, formulaci hrozby, referenční objekty, sekuritizační tahy, a vyhodnocuje, zda se jedná o sekuritizaci dle kritérií podle kodaňské školy. Pro nezbytný kontext vzniku diskursu je zároveň jedna z kapitol věnována historickému vývoji...
|
|
| |
|
|
Informační válka a její dopady na vztahy mezi Evropou a Ruskou federací
Holý, Prokop ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
V první kapitole práce popisuje teoretické vymezení informační války, nástroje pro manipulaci s informacemi a nejčastější komunikační kanály. Ve druhé kapitole pojednává o projevech informační války v evropsko-ruském konfliktu s důrazem na prostředí České republiky. Třetí kapitola je věnována dopadům informační války na vztahy mezi Evropou a Ruskou federací, zakládání ad hoc institucí proti dezinformacím a ovlivnění politického vývoje v mezinárodním prostředí.
|
|
|
Systém informační bezpečnosti USA: Informační válka proti Islámskému státu
Bocharov, Vladislav ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Burešová, Jana (oponent)
Dnes se skoro každý den setkáváme s pojmem globalizace, který se často vyskytuje nejen v novinách, radiu a televizi, ale i v řeči řádných obyvatel, které pravidelně sleduji masmédia. Přelomovým bodem tohoto procesu se stalo celosvětové šíření internetu, který umožnil rychlou a levnou komunikaci mezi jednotlivými zeměmi a kontinenty. Od té doby informace je považována za důležitý faktor vývoje mezinárodních vztahů, jejíž vlastníky mohou mít vážnou strategickou převahu v reáliích současného digitalizovaného světa, proto na konci XX. století vznikají koncepty informační války a informační bezpečnosti. Globalizace také způsobuje vznik globálních problémů, čímž je i naléhavá hrozba globálního terorismu v čele s takzvaným Islámským státem. Předmětem zkoumání této bakalářské práce je systém informační bezpečnosti USA. Cílem této práce je pochopit a vysvětlit základní principy a koncepty fungování systému informační bezpečnosti USA a vyhodnotit jeho současnou strategii vůči Islámskému státu.
|
host ::
RSS.