|
|
Diverzita endoparazitů lišek polárních
PAVLOVIČOVÁ, Markéta
Lišky představují rezervoár zoonotických infekcí, proto je důležité mít přehled o výskytu případných onemocnění. Od roku 2003 do roku 2019 byly sbírány vzorky trusu lišky polární (Vulpes lagopus) z různých stanovišť na Bylotově ostrově v Kanadě, které byly následně vyšetřeny mikroskopickými a molekulárními metodami na přítomnost mikrosporidií, kryptosporidií a giardií. Byla prokázána přítomnost specifické DNA kryptosporidií ve dvou, specifická DNA mikrosporidíí rodu Encephalitozoon ve 34 a specifická DNA mikrosporidií rodu Enterocytozoon v pěti vzorcích trusu. Následné analýzy prokázaly přítomnost Cryptosporidium canis fox genotyp, Encephalitozoon cuniculi genotyp II a III a Encephalitozoon hellem genotyp 1A. Žádný z vyšetřovaných vzorků trusu nebyl pozitivní na přítomnost specifické DNA Giardia intestinalis. Žádné zvíře nejevilo známky průjmového onemocnění. Výsledky práce ukazují, že lišky polární jsou často parazitovány mikrosporidiemi rodu Encephalitozoon, zatímco výskyt ostatních sledovaných parazitů byl ojedinělý.
|
|
|
Průzkum výskytu oportunního prvoka, \kur{Giardia intestinalis}, u zdravých lidí a jejich zvířat v ČR s použitím qPCR
BROŽOVÁ, Kristýna
Hlavním cílem této studie bylo optimalizovat diagnostický qPCR protokol pro detekci prevalence střevního prvoka Giardia intestinalis ve skupině dobrovolníků napříč Českou republikou. Celkem bylo odebráno 428 vzorků od zdravých lidí (296) a od zvířat (132), se kterými byli tito lidé v úzkém kontaktu. Celková prevalence G. intestinalis byla 7 % u lidí a 19 % u zvířat. Kromě toho jsme porovnávali citlivost dvou molekulárních metod pro detekci přítomnosti giardie, konkrétně qPCR a konvenční PCR. Na základě našich výsledků jsme zjistili, že qPCR je citlivější metodou než PCR.
|
|
|
Nové molekulární nástroje pro manipulaci s genovou expresí Giardia intestinalis.
Horáčková, Vendula ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Horváthová, Lenka (oponent)
Giardia intestinalis je celosvětově rozšířeným parazitickým organismem a původcem průjmového onemocnění člověka a dalších obratlovců. Ačkoliv je známa kompletní sekvence genomu tohoto organismu, o mechanismech regulace exprese jeho genů se ví velmi málo. Spolu s tetraploidním genomem komplikuje tato skutečnost použití řady běžných metod reverzní genetiky. Cílem této práce bylo vyvinout nové nástroje pro manipulaci genové exprese u G. intestinalis. Byly vytvořeny konstrukty pro inducibilní expresi genů regulovanou tetracyklinovým represorem za využití T7 promotoru a endogenního oct promotoru. Dále byl vytvořen knock-out genu cwp1 pomocí technologie CRISPR-Cas9. Za účelem modifikace mechanismů oprav dvouřetězcových zlomů vyvolaných Cas9 endonukleázou u G. intestinalis, byla v buňkách tohoto organismu vyvolána exprese dvou komponent bakteriální NHEJ dráhy, LigD a Ku.
|
|
|
Proteomická analýza organel parazitických protist
Jedelský, Petr ; Tachezy, Jan (vedoucí práce) ; Kolářová, Libuše (oponent) ; Půta, František (oponent)
Rozvoj technologií pro sekvencování DNA přinesl technologický zlom, díky němuž bylo možné provést analýzu kompletních genomů, včetně parazitických protist Trichomonas vaginalis a Giardia intestinalis , které jsou tradičně studovány nejen z důvodu jejich klinického významu, ale rovněž z evolučního úhlu pohledu pro jejich adaptaci na anaerobní způsob metabolismu. Samotné dokončení sekvencování genomu a anotace predikovaných proteinových sekvencí nepřineslo detailní vhled do fungování organel odvozených od mitochondrie, jimiž jsou v případě G. intestinalis mitosomy, které se nepodílejí na energetickém metabolismu, a v případě T. vaginalis hydrogenosomy, které produkují molekulární vodík a produkují ATP substrátovou fosforylací. Tradiční metody výzkumu těchto organel založené na frakcionaci pomocí ultracentrifugace v hustotním gradientu a následné biochemické a enzymologické analýzy byly doplněny o metody jedno a dvoudimenzionální elektroforézy s následnou identifikací proteinů pomocí hmotnostní spektrometrie. V této práci byly použity metody...
|
|
|
Translokáza proteinů do mitosomů Giardia intestinalis.
Fixová, Ivana ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Zubáčová, Zuzana (oponent)
Během transformace bakteriálního endosymbiota do podoby dnešní mitochondrie se musel de novo vytvořit membránový aparát pro import proteinů do nové organely. Redukované mitochondrie parazitického prvoka Giardia intestinalis zvané mitosomy představují výjimečný buněčný model pro studium těchto základních transportních procesů. V rámci této práce se proto pokusím charakterizovat motorový komplex, který pohání proteinový transport, a také vlastní translokační kanál ve vnitřní mitosomální mebráně. K tomuto cíli využiji přítomnost námi objevených membránových komponent Pam16 a Pam18, které tvoří jádro motorového komplexu, a které by podle analogie z kvasinkové a savčí mitochondrie měly fyzicky spolupracovat s dosud neznámým translokačním kanálem. Ten je u všech známých eukaryotických organismů tvořen Tim23 proteinem a okolo vytvořeným komplexem (TIM23 komplex). Absence tohoto proteinu v genomu G. intestinalis i v našich proteomických analýzách ukazuje na přítomnost zcela nového, nebo naopak naprosto původního-bakteriálního proteinu. Z molekulárního hlediska tak máme v rukách zjednodušený mitochondriální model.
|
|
|
Úloha SNARE proteinu v biogenezi mitosomů Giardia intestinalis.
Voleman, Luboš ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Nohýnková, Eva (oponent)
Většina membránových fúzi probíhajících v eukaryotické buňce je zajišťována SNARE proteiny. Pomocí nich probíhá fúze napříč veškerými endocytickými a sekretorickými drahami, což souvisí s jejich specifickou lokalizací v příslušných buněčných kompartmentech. Stranou tohoto mechanismu stojí pouze mitochondrie a plastidy, jejichž fúze je zajišťována specifickými proteinovými mašineriemi. V této práci jsou shrnuty dosavadní poznatky týkající se membránové fúze zajišťované SNARE proteiny a fúze vnější i vnitřní mitochondriální membrány. Důraz je zde kladen na situaci u bičíkatého parazitického prvoka Giardia intestinalis, kde byla navrhnuta unikátní lokalizace typického SNARE proteinu GiSec20 do redukovaných mitochondrií - mitosomů. Tento protein je navíc esenciální pro přežívání trofozoitů G. intestinalis. V této práci jsme ukázali, že mitosomální lokalizace GiSec20 je dosaženo pouze při episomální expresi protenu, zatímco za fyziologických podmínek je protein lokalizován do endoplazmatického retikula, jako je tomu u ostatních eukaryot. Pomocí GFP tagu se nám podařilo lépe charakterizovat targetovací signál, který se ukázal být přítomen v transmembránové doméně proteinu a který byl dostatečný pro targetování proteinu do mitosomů G. intestinalis, respektive mitochondrie S. cerevisiae. Mitosomální...
|
|
|
Buněčný transport proteinů a jeho úloha v patogenních procesech.
Najdrová, Vladimíra ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Uzlíková, Magdalena (oponent)
Předmětem této práce jsou procesy sekrece vybraných proteinů u několika významných parazitů člověka - Toxoplasma gongii, Plasmodium falciparum, Trypanosoma cruzi, Leishmania spp. a Giardia intestinalis. Uvedeny jsou zde proteiny, jak parazitární, tak i hostitelské a to především v souvislosti s hlavními infekčními procesy a ve spojitosti se sekreční dráhou. Sekrece proteinů do prostředí hostitele patří zejména pro intracelulární parazity mezi klíčové nástroje pro přežití a manipulaci s hostitelským organismem. Z uvedených informací vyplývá, že různí parazité k tomu využívají funkčně i evolučně odlišné strategie. Klíčová slova sekreční dráha, translokon, signální sekvence, Toxoplasma gongii, Plasmodium falciparum, Trypanosoma cruzi, Leishmania spp., Giardia intestinalis
|
|
|
Biogenesis of Giardia intestinalis mitosomes
Voleman, Luboš ; Doležal, Pavel (vedoucí práce) ; Faso, Carmen (oponent) ; Dawson, Scott C. (oponent)
8 ABSTRAKT Mitochondrie opisthokont neustále fúzují a dělí se v průběhu celého buněčného cyklu. Udržení těchto dvou procesů v rovnováze je pro buňku zásadní. Mitochondriální fúze i dělení jsou řízeny dynaminovými GTPázami, které jsou konzervovány napříč všemi organismy. Jak mitochondriální fúze a dělení probíhá mimo zmíněnou skupinu organismů téměř není známo. V naší práci jsme se zabývali zavedením fluorescenčního značení pro live imaging do organismů G. intestinalis a T. vaginalis, jednobuněčných parazitů ze skupiny Excavata. Pomocí této metody jsme poté zkoumali dynamiku mitosomů, nejjednodušších forem mitochondrií, u G. intestinalis. Zjistili jsme, že dělení mitosomů probíhá během mitozy, se kterou je absolutně synchronizováno, a že ke stejné synchronizaci dochází také během encystace parazita. Dále jsme objevili, že během buněčného cyklu jsou mitosomy spojené s endoplasmatickým retikulem, nicméně charakter tohoto spojení není znám, jelikož genom Giardie nekóduje žádný ze známých proteinů zodpovědných za zprostředkování tohoto kontaktu. Prozatím jediným proteinem nalezeným v místech kontaktu mitosomů a endoplasmatického retikula je acyl-CoA syntetáza 4, enzym biosyntézy lipidů. Také jsme se zabývali hledáním dalších potenciálních mitosomálních ...
|
|
|
Molecular characterization and zoonotic potential of Giardia intestinalis populations from pets.
Hammerbauerová, Iva ; Tůmová, Pavla (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Giardia intestinalis je jednobuněčný střevní parazit infikující lidi i zvířata. Druh je dělen na osm genetických skupin, asambláží, s různou hostitelskou specifitou. Vzorky stolice 99 psů, 61 koček a 22 činčil z českých domácností, útulků a chovatelských stanic byly vyšetřeny na přítomnost G. intestinalis pomocí mikroskopie a metody PCR. Nalezené populace byly pomocí vícelokusového genotypizačního schématu přiřazeny do asambláží s cílem zmapovat výskyt zoonotických asambláží A a B a odhadnout tak riziko přenosu giardií z domácích mazlíčků na člověka. Prevalence parazita u vyšetřených psů byla 36,4 %. Většina infekcí psů byla způsobena asamblážemi D a C, které jsou specifické pro psy. Také byly nalezeny ojedinělé infekce asambláží F a směsné infekce asamblážemi A+D, A+F, B+D, C+D a D+F. Prevalence u vyšetřených koček byla 14,8 %. U koček také převažovaly psí asambláže C a D. Ojediněle byly nalezeny infekce asambláží A nebo F, která je specifická pro kočky. Nejvyšší prevalence, 85,7 %, byla zaznamenána u činčil. Většina infekcí u činčil byla způsobena zoonotickou asambláží B (88,9 %). Nalezené sekvence byly porovnány se sekvencemi získanými ze vzorků zvířat s klinicky manifestní giardiózou, ale identické sekvence mezi těmito dvěma soubory nebyly nalezeny. Podstata směsných infekcí byla studována pomocí...
|
|
|
Maintenance of chromosomes integrity in Giardia intestinails as a model organism.
Uzlíková, Magdalena ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Lalle, Marco (oponent) ; Stejskal, František (oponent)
Giardia intestinalis je kosmopolitní jednobuněčný organismus způsobující průjmy. Kromě klinického významu, jsou tito dvoujaderní prvoci zajímaví také z hlediska postavení v rámci eukaryot. Jsou evolučně vzdálení obvyklým modelovým organismům a dokonale přizpůsobeni parazitickému způsobu života. Jejich genom je poměrně malý, obsahuje velice málo nekódujících oblastí a mnohé z genů známých u jiných organismů u giardií chybí, tyto vlastnosti z nich dělají atraktivní model pro studium schopnosti buňky fungovat s minimální výbavou. Předkládaná práce přináší nová dílčí zjištění o různých úrovních udržování chromozomové stability u tohoto parazita. Jednou z nich je způsob ochrany konců chromozomů, tzv. telomer. Podařilo se nám lokalizovat telomery na koncích chromozomů v různých fázích buněčného cyklu a zpřesnit jejich přibližnou délku na 0,5 až 2,5 kb. Prokázali jsme existenci aktivního enzymu telomerázy odpovědného za přidávání telomerických repetic na konce chromozomů, ačkoliv se jedná o enzym strukturně odlišný od jiných eukaryot. Tyto poznatky ukazují, že giardie, stejně jako většina eukaryot, vyvinula konzervativní způsob, jak zamezit zkracování telomer. Popisujeme také účinek léku pro léčbu giardiózy, metronidazolu, na DNA a buněčný cyklus citlivých a rezistentních buněčných linií giardií....
|
host ::
RSS.