|
|
Rizika spojená s využitím biouhlu v terestrickém ekosystému
Valeeva, Adeliia ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Náplní této bakalářské práce bylo posouzení ekotoxicity biouhlu vyrobeného z čistírenského kalů města Ingolstadt. Biouhel je jednou z možnosti ukládání uhlíku a aplikuje se na půdu. Biouhel má vliv nejen na terestický ekosystém při přímém kontaktu organismů se vzorkem, ale i na akvatický při vyluhování látek z biouhlu do vod. Proto pro posouzení ekotoxikologického účinku byly zvoleny testy v kontaktním a akvatickém uspořádání. Zástupcem destruentů byla žížala hnojní Eisenia fetida, producentů – rostlina salátu setého Lactuca Sativa a z vodních organismů byla zvolena perloočka Daphnia magna. Výsledky testů se mírně lišily, ale nejnižší negativní vliv na testovací organismy vykazovaly vzorky půdy s přídavkem 5 g/kg a 10 g/kg granulovaného biouhlu.
|
|
|
Příprava čístírenských kalů pro proces pyrolýzy
Ševčík, Jan ; Rusník,, Igor (oponent) ; Bodík,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Koncepce kalového hospodářství na úrovni kalových koncovek čistíren odpadních vod (dále ČOV) na národní, kontinentální, či světové úrovni vyžaduje v zájmu trvale udržitelného rozvoje zásadní zdokonalení. Produkce čistírenských kalů (dále ČK) průběžně narůstá, přičemž ČK obsahují řadu polutantů, ale zároveň představují významný obnovitelný zdroj pro materiálovou transformaci a/nebo energetické využití. ČK je složen z anorganické minerální části a z organických složek. Jeho organická část je nejen zdrojem energie a nutrientů, ale zároveň obsahuje také škodlivé polutanty např. těžké kovy. Existují ale technologie, které nabízejí možnost redukci a/nebo zneškodnění polutantů a zároveň využití ostatních složek ČK ve smyslu recyklace energie, nutrientů a jiných atraktivních složek ČK. Mezi zmiňované technologie patří především termické způsoby zpracování ČK a jednou z nich je pyrolýza. Cílem této dizertační práce je příprava ČK pro pyrolýzní proces, která spočívá ve směšování ČK s aditivy a následné peletizaci připravené směsi za účelem následného zemědělského a materiálového využití. Technologie pro materiálovou transformaci i energetické využití ČK především zmiňovaná pyrolýza, či torefakce (slabá pyrolýza) vyžadují nezanedbatelnou míru detailního výzkumu, aby mohlo dojít k jejímu rozšíření v oboru a umožnění správného využití těchto technologií v reálném prostředí. Výsledky takového výzkumu jsou totiž podkladem pro tvorbu příslušné legislativy, která následně umožní rozšíření pyrolýzních technologií v praxi.
|
|
|
Porovnání metod stanovení biologické spotřeby kyslíku
Šváb, Ondřej
Téma diplomové práce je Porovnání metod stanovení biologické spotřeby kyslíku. Tato práce se zabývá vzájemným porovnáním čtyř analytických metod stanovení biologické spotřeby kyslíku na čtyřech různě zatížených vzorcích vod, matricích. Je popsán princip metod a postup práce při stanovení, který definují normy či speciální postupy výrobců. Výsledkem práce je zhodnocení jednotlivých metod, výhody a nevýhody, dále porovnání metod z hlediska opakovatelnosti výsledků, ceny, náročnosti na práci a čas.
|
|
|
Studie zhodnocení kalového hospodářství městské čistírny odpadních vod (ČOV)
Koukalová, Dana
Diplomová práce se zaměřuje na zhodnocení kalového hospodářství městské čistírny odpadních vod. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá vznikem čistírenských kalů na ČOV, složením, vlastnostmi a možnostmi jejich zpracování, jejich využití nebo následnou likvidací a rovněž legislativou ČR a Evropské unie. Praktická část se zabývá technologickým popisem ČOV Tišnov Březina a procesem čistění odpadních vod uvedené ČOV. Další část práce vyhodnocuje účinnost procesu čištění a hydraulické zatížení ČOV, popisuje provozní problémy technologických procesů při čištění odpadních vod, a to zejména kalového hospodářství a následně se zaměřuje na návrh opatření, která jsou vhodná zejména pro anaerobní stabilizaci kalu, zvýšení produkce bioplynu a v neposlední řadě odvodnění a vysušení čistírenského kalu.
|
|
|
Porovnání metod stanovení chemické spotřeby kyslíku
Halm, Jiří
Téma diplomové práce je Porovnání metod stanovení chemické spotřeby kyslíku. Chemická spotřeba kyslíku je jeden ze základních ukazatelů znečištění vod. Udává míru znečištění organickými a oxidovatelnými anorganickými látkami. Práce se zaměřuje na porovnávání metod, které se v praxi běžně používají pro stanovování CHSK v odpadních vodách. Posuzovanými metodami jsou metoda titrační a metoda spektrofotometrická. Metody jsou porovnávány na různě zatížených vzorcích. Cílem porovnání je posoudit opakovatelnost výsledků, finanční náklady na metody a také náročnost na práci a čas.
|
|
|
Využití elektromigračních metod ke stanovení těžkých kovů v odpadních vodách
Ondračka, Tomáš
Diplomová práce se zabývá stanovením vybraných těžkých kovů v odpadních vodách, přičemž v první části práce jsou popsány elektromigrační metody a jednotlivé těžké kovy. V další části práce je nastíněna problematika čistírenských kalů a metody běžně využívané pro stanovení těžkých kovů v odpadních vodách. V praktické části práce je popsán postup vývoje elektrolytového systému spolu s využitím grafických možností počítačové techniky. Následuje diskuse možnosti odstranění těžkých kovů z odpadních vod. V závěru práce jsou uvedeny a okomentovány výsledky z měření těžkých kovů, srovnání se zahraniční literaturou a posouzení vhodnosti metody pro analýzu rizikových látek o nízkých koncentracích v životním prostředí.
|
|
|
Hodnocení fytotoxicity kalů z vybraných čistíren odpadních vod
Šindelář, Ondřej
Diplomová práce na téma „Hodnocení fytotoxicity kalů z vybraných čistíren odpadních vod“ se zabývá situací kalového hospodářství v dnešní době a hodnocením fytotoxicity čistírenských kalů. Čistírenské kaly vznikají při procesu čištění odpadních vod. V dnešní době je skládkování kalů z hlediska ochrany přírody, dle stávající legislativy na posledním místě ve způsobu nakládání. Dále se práce věnuje legislativnímu prostředí vztahující se na čistírenské kaly a poté statistickým údajům týkajících se produkci a způsobům nakládání s čistírenskými kaly. Praktická část diplomové práce je zaměřena na popis dvou čistíren odpadních vod Třebíč a Náměšť nad Oslavou. Následně byla provedena řada laboratorních pokusů se vzorky čistírenských kalů odebraných z těchto čistíren odpadních vod. U vzorků čistírenských kalů byla hodnocena fytotoxicita pomocí testovací sady Phytotoxkit, konkrétně stanoven inhibiční/stimulační účinek na růst kořene, testovací rostlinou byla hořčice bílá (Sinapis alba L.).
|
|
|
Integrovaná technologie pro zpracování nevyužitelného plastového odpadu a kalů z ČOV
Kadlecová, Petra ; Jecha, David (oponent) ; Brummer, Vladimír (vedoucí práce)
Dosavadní způsoby nakládání s čistírenskými kaly i materiálově nevyužitelným plastovým odpadem se ukazují z dlouhodobého hlediska jako nevyhovující. Ukládání výhřevných odpa-dů na skládky bude brzy omezeno a hrozící riziko kontaminace půd látkami obsaženými v čistírenských kalech způsobilo zpřísnění legislativních požadavků kladených na kaly při je-jich využívání v zemědělství. Předkládaná diplomová práce se zabývá hledáním společného řešení v oblasti nakládání s kaly a zbytkovými plasty se zaměřením na možnost získávání fos-foru ze vznikajícího popela. Na základě seznámení se s dostupnými řešeními a souvisejícími legislativními předpisy byly navrženy tři varianty možné integrace. Následně byla provedena základní energetická a materiálová bilance těchto variant v programu W2E.
|
|
|
Kompostovaní materiálů obsahujici mikropolutanty
Kočí, Petra ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Mikropolutanty jsou látky antropogenního původu, nacházející se v životním prostředí v řádových koncentracích ng·g-1 - mg·g-1. Mohou být čistě syntetické, nebo přírodního původu. Do životního prostředí se dostávají díky různým lidským činnostem. I přes svou nízkou koncentraci v životním prostředí představují reálné riziko pro organismy kvůli svým specifickým biologickým účinkům. Kal z čistíren odpadních vod se díky svému vysokému obsahu živin používá v zemědělství. Prostřednictvím jeho použití se mikropolutanty v něm obsažené mohou dostat do životního prostředí. Kompostování je levná bioremediační metoda, používaná už od 80. let minulého století. Tato diplomová práce se zabývá kompostováním kalů z čistíren odpadních vod, kontaminovaných mikropolutanty. Vysoká míra degradace byla pozorována u uměle kontaminovaného kalu, především u ED (až 100 %). U kalu z průmyslové výroby léčiv byla pozorována degradace jen u některých látek, některé látky se nedegradovaly vůbec.
|
|
|
Separace mikroplastů z čistírenského kalu pomocí těžkých kapalin
Pospíchalová, Eliška ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku mikroplastů v čistírenských kalech. Mikroplasty patří v poslední době mezi hodně diskutovaná témata, přičemž problematika jejich výskytu v čistírenských kalech není stále dostatečně prozkoumaná. Hlavním zdrojem mikroplastů v čistírenských kalech jsou odpadní vody. Mikroplasty se při procesu čištění vod v kalech akumulují a následně vstupují v mnohonásobně vyšších koncentracích do terestrických ekosystémů jako důsledek využívání čistírenských kalů v zemědělství a v rámci rekultivací. V České republice bylo v z roce 2017 zpracováno 42 % kalů přímou aplikací na zemědělskou půdu a rekultivaci, 34 % kompostováním, 14 % jiným využitím, 7 % skládkováním a 3 % spalováním. Využití kalů v zemědělství demonstruje naléhavost studia problematiky výskytu mikroplastů v této matrici. Testované vzorky byly odebrány z pěti anonymních čistíren odpadních vod v České republice. Na vzorcích byla testována aplikovatelnost metodiky separace mikroplastů, která spočívá v oxidaci organických nečistot přirozeného původu pomocí Fe2+ a 30% H2O2 a flotaci plastových částic v roztoku 5 M NaCl. Následná identifikace mikroplastů byla provedena pod optickým mikroskopem se zvětšením 40x. Pro přesnější optickou detekci byly vzorky barveny roztokem bengálské červeně. Použitelnost zvolené...
|
host ::
RSS.