|
|
Monitoring centrálních bank - červen 2017
Česká národní banka
Většina sledovaných centrálních bank včetně ECB udržuje své úrokové sazby stále na nízké úrovni, pouze americký Fed v souladu s očekáváními svou klíčovou úrokovou sazbu zvýšil o dalších 0,25 p.b. na 0,75 –1,00 % a řeší problematiku snižování velikosti své bilance. Inflace se ve všech sledovaných ekonomikách kromě Švýcarska nachází v blízkosti inflačních cílů centrálních bank, nicméně většina z nich pokračuje v programech nekonvenční měnové politiky. Švédská Riks bank zvýšila cílový objem nákupu vládních dluhopisů. Téma pod lupou se věnuje možnostem a strategiím snížení velikosti rozvahy amerického Fedu. Ve vybraném projevu guvernér švýcarské SNB Thomas J. Jordan hovoří o vlivu nárůstu bilance SNB na její investiční politiku
Plný text:  PDF; PDF
|
|
|
Monitoring centrálních bank - březen 2017
Česká národní banka
Většina sledovaných centrálních bank včetně ECB udržuje své úrokové sazby stále na nízké úrovni. Pouze americký Fed v souladu s očekáváními svou klíčovou úrokovou sazbu zvýšil o 0,25 p.b. Inflace sice u všech sledovaných ekonomik kromě Švýcarska již překročila 1% úroveň a zdá se, že míří k inflačním cílům centrálních bank, nicméně většina z nich stále udržuje své programy nekonvenční měnové politiky. Téma pod lupou se věnuje moderním formám komunikace centrálních bank. Ve vybraném projevu představuje viceguvernér Bank of England Jon Cunliffe výsledky průzkumu investičního chování firem jako podstatné součásti transmisního mechanismu měnové politiky.
Plný text: PDF; PDF
|
|
|
Building Societies in Low Interest Rate Environment
Hanzlík, Petr ; Džmuráňová, Hana (vedoucí práce) ; Baniar, Matúš (oponent)
Cílem této práce je analýza dopadu prostředí nízkých úrokových sazeb v České republice v posledních letech na sektor stavebních spořitelen, který tvoří poměrně specifický segment místního finančního trhu. První část práce zahrnuje popis hlavních charakteristik stavebního spoření a stavebních spořitelen, např. jejich historický vývoj, se speciálním zaměřením na hlavní typy rizik, kterým stavební spořitelny čelí. Ve druhé části je analyzován dopad změn tržní úrokové míry na objemy vkladů ve stavebních spořitelnách. Tato analýza je prováděna pomocí jednoduchých modelů s časovými řadami odhadnutými metodou nejmenších čtverců. V závěrečné části je porovnávána poptávka po úvěrech ze stavebního spoření s poptávkou po hypotečních úvěrech, a dále je rozebírán vývoj ziskovosti sektoru stavebních spořitelen v posledních letech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
The Role of the Interest Rate in Causing the Great Depression
Ali, Bano ; Ryska, Pavel (vedoucí práce) ; Cahlík, Tomáš (oponent)
Tato práce analyzuje hlavní příčiny těžké ekonomické deprese, která se odehrála ve 30. letech 20. století. Zaměřuje se na roli úrokové míry v jejím zapříčinění a trvání. Cílem práce je pomocí srovnání tří ekonomických škol - keynesiánské, rakouské a monetaristické - ukázat odlišné názory na chápání úrokové míry jako takové a ty následně aplikovat na období před krizí a během ní a vysvětlit tak odlišné perspektivy její role v možném zapříčinění poklesu ekonomické aktivity v průběhu hospodářského cyklu. Toto srovnání nastiňuje, jak hluboce se jednotlivé školy navzájem odlišují. Zatímco keynesiánci považují drahé peníze a vysoké úrokové míry za hlavní příčinu krize a podobně jako monetaristé radí udržovat je na nízké úrovni, rakušané naopak politiku nízkých úrokových měr rezolutně odmítají. Dále práce nejdříve poukazuje na inverzní vztah mezi růstem peněžní nabídky a úrokovými mírami ve 20. letech a potvrzuje, že snížení úrokových měr bylo do velké míry způsobeno zvyšováním nabídky peněz. Poté je demonstrováno, že růst nabídky peněz a investičních výdajů byl vyšší, než růst hrubého domácího produktu.
|
|
|
Monetary Transmission Mechanism: A Closer Look Inside the Black Box
Dvořák, Martin ; Vácha, Lukáš (vedoucí práce) ; Lypko, Vyacheslav (oponent)
Nedávné hospodářské a finanční otřesy způsobily, že centrální banky po celém světě začaly intenzivně využívat nástroje tzv. nekonvenční měnové politiky. Pojem nekonvenční znamená odklon od tradičních opatření centrálních bank, která spočívají ve změnách úrokových sazeb. Ačkoli jsou tato opatření široce diskutována odbornou i neodbornou veřejností, dosud pro tento nový fenomén nevznikl pevný a ustálený teoretický rámec. Cílem této práce je vytvořit možný rámec pro vytvoření klasifikace těchto politik a popsat způsoby a transmisní kanály, kterými ovlivňuje reálnou ekonomiku. Empirická část práce nahlíží na nekonvenční politiky pomocí VAR a VER modelů vytvořených na makroekonomických měsíčních datech z let 1999 až 2013, která jsou ve své druhé polovině nekonvenčními politikami velmi silně ovlivněna. Poslední část práce se zamýšlí nad možnostmi budoucí využitelnosti těchto politik jako běžného nástroje centrálních bank a popisuje jejich nedostatky a budoucí výzvy. JEL klasifikace: C32, E40, E44, E50, E52, E58, E60 Klíčová slova: Nekonvenční monetární politika, úroková míra, princip oddělení, struktura bilanční politiky, kvantitativní uvolňování, transmisní kanály, model vektorové autoregrese, VEC model E-mail autora: martin.ptice@gmail.com E-mail vedoucího práce: vachal@utia.cas.cz
|
|
|
Was improper monetary policy the cause of real estate bubbles in Eurozone peripheral countries?: implications for future policy
Tobek, Ondřej ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Franče, Václav (oponent)
Nejprve je vhodnost úrokové míry nastavené ECB hodnocena v jednotlivých zemích Eurozóny pomocí sedmi verzí Taylorova pravidla. Zvolená metodologie je zaměřena především na robustnost použitím různých měr výstupové mezery a inflace. Úrokové míry zvolené ECB byly identifikovány jako příliš nízké ve všech periferních zemích Eurozóny po mnoho let. Následně se studie zabývá citlivostí cen nemovitostí na úrokovou míru v Řecku, Irsku, Itálii, Velké Británii, Portugalsku a Španělsku, která je odhadnuta pomocí VAR, VECM, BVAR a Panel VAR. Hlavním záměrem je určit, jestli nízké úrokové míry mohly stát za realitními bublinami. Ceny nemovitostí reagovaly na úrokovou míru nejprudčeji v Irsku, Španělsku a Velké Británii (jako reakci na zvýšení úrokové míry o 1% odpovídá zhruba 3.5% zvýšení ceny nemovitostí), což jsou také země, kde je největší podíl hypoték s variabilní úrokovou mírou. Monetární politika se ukázala jako důležitý faktor působící na ceny nemovitostí, ale nemůže být označena za jediný důvod tvorby bublin.
|
|
|
Investice v transmisním mechanismu cílování inflace
Kučera, Lukáš ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Slaný, Martin (oponent) ; Mach, Miloš (oponent)
Disertační práce je věnována tématu investic s důrazem na jejich pozici v rámci transmisního mechanismu cílování inflace. Diskutuje východiska režimu cílování inflace, dílčí transmisní kanály měnové politiky včetně jejich vzájemných souvislostí, a také cesty, skrze které může centrální banka ovlivnit investice. Jsou rozebrány vybrané investiční teorie a další teoretické přístupy, které jsou s investicemi spojeny. Průnikem těchto dvou analyzovaných oblastí jsou získány faktory, jejichž změny mohou vyvolávat změny investic. Jde o veličiny, které plynou z teoretického rozboru transmisních kanálů, stejně jako o veličiny, které v těchto kanálech přímo akcentovány nejsou, avšak centrální banka je může ovlivnit. Spadají mezi ně ale také faktory, jež nejsou v poli působnosti centrální banky. S využitím dostupných údajů jsou zdroje variability investic verifikovány na datech za Českou republiku. Je provedena základní empirická analýza časových řad, korelační analýza a je sestaven vektorový model korekce chyby.
|
|
|
Globální ekonomický výhled - březen 2017
Česká národní banka ; Sekce měnová ; Odbor vnějších ekonomických vztahů
Březnové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst HDP, předstihové ukazatele, úrokové sazby, měnové kurzy a ceny komodit. V tomto čísle je naše pozornost dále analyticky zaostřena na zkoumání velikosti reakčního prostoru měnové a fiskální politiky v zemích OECD. V článku je ukázáno, že ve střednědobém horizontu jsou očekávány nominální úrokové sazby stále na velmi nízkých úrovních, což neodpovídá procesu uzavírání mezer výstupu a mírám inflace v blízkosti 2% úrovně a tím stěžuje návrat k provádění měnové politiky konvenční, tedy úrokovou cestou. Dále je zde připomenuto, že návrat ke kladným reálným úrokovým sazbám bude ztížen i předlužeností řady zemí OECD, kdy viditelné zvýšení hladiny úrokových sazeb by mohlo zvýšit riziko insolvence několika zemí eurozóny, a tím vyvolat obávaný dominový efekt.
Plný text: PDF; PDF
|
|
|
Monitoring centrálních bank - prosinec 2016
Česká národní banka
Většina sledovaných centrálních bank udržuje své úrokové sazby na stávající nízké úrovni či zvažuje další uvolňování měnové politiky. Například norská centrální banka uvažuje o snížení klíčové sazby a Riksbank o zvýšení objemu nakupovaných dluhopisů. Novozélandská centrální banka už přistoupila k dalšímu snížení klíčové sazby. ECB ponechala v uplynulém období úrokové sazby beze změn, prodloužila však svůj program nákupu dluhopisů a upravila nastavení jeho parametrů. Na druhou stranu světová ekonomika napjatě sleduje, zda v závěru letošního roku dojde k očekávanému růstu úrokových sazeb Fedu. Téma pod lupou se věnuje problematice vlivu klimatických změn na finanční sektor včetně politik centrálních bank. Vybraný projev člena Výkonné rady Deutsche Bundesbank Andrease Dombreta pojednává o perspektivách obchodních modelů komerčních bank.
Plný text: PDF; PDF
|
|
|
Globální ekonomický výhled - únor 2017
Česká národní banka
Únorové vydání měsíčníku Globální ekonomický výhled přináší pravidelný přehled aktuálního i očekávaného vývoje ve vybraných teritoriích se zaměřením na hlavní ekonomické veličiny: inflaci, růst HDP, předstihové ukazatele, úrokové sazby, měnové kurzy a ceny komodit. V tomto čísle je naše pozornost dále analyticky zaostřena na zkoumání vlivu (ne)konvenčních opatření měnových politik na stínové úrokové sazby v eurozóně a Spojených státech. V článku je na základě námi provedených odhadů ukázáno, že vliv přijatých opatření měnových politik na stínové sazby se lišil dle toho, zda bylo jejich cílem stabilizovat propad finančních trhů nebo dále uvolnit měnové podmínky. Rovněž je zde naznačeno, jak se mohou efekty přijatých opatření centrálních bank měnit v závislosti na aktuální míře finančního stresu.
Plný text: PDF; PDF
|
host ::
RSS.