Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 118 záznamů.  začátekpředchozí99 - 108další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The perception of private labels by Czech and Slovak consumers
Nemčíková, Alica ; Hesková, Marie (vedoucí práce) ; Šalamoun, Jan (oponent)
Cílem diplomové práce s názvem: "Vnímaní privátních značek českými a slovenskými spotřebiteli," bylo provést vlastní marketingový průzkum zaměřený na vnímání sortimentu pod označením "BIO" spotřebiteli, rovněž na potravinářský biosortiment pod privátními značkami obchodních řetězců působících v České a Slovenské republice. Na základě výsledků průzkumu a analýzy trhu zhodnotit momentální stav a trendy na trhu s biovýrobky a také přinést závěry a doporučení týkající se strategie dalšího působení subjektů v biooblasti.
Analýza spotřebních značek se zvláštním zaměřením na jejich environmentální aspekty
Kohoutová, Zuzana ; Hadrabová, Alena (vedoucí práce) ; Dvořák, Antonín (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá označováním výrobků a služeb, které mají podpořit konkurenceschopnost výrobců na trhu a pomoci spotřebitelům v rozhodování při jejich nákupu. V současné době se vyskytuje na českém trhu mnoho značek označujících určitou vlastnost výrobku. Zvláštní pozornost je věnována environmentálnímu značení I. typu, které označuje výrobky a služby šetrnější k životnímu prostředí v průběhu jeho životního cyklu než alternativní produkty. V této práci je uveden vznik tohoto značení, které patří mezi dobrovolné přístupy environmentální politiky. Dále jsou analyzovány vybrané značky na českém trhu. V závěru této práci jsou uvedeny postoje spotřebitelů na označování výrobků a služeb a také se zjišťují názory poskytovatelů značek pomocí řízeného pohovoru.
Vliv produkčních procesů při chovu hospodářských zvířat na emise CO2
MAKRLÍKOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce částečně hodnotí životní cyklus chovu hospodářských zvířat a environmentální dopady jednotlivých částí tohoto cyklu. Hodnotí se energetické náklady a emisní zátěž vzniklé výkrmem hospodářských zvířat a zpracováním a transportem finálního produktu - masa. V rámci hodnocení byl porovnáván konvenční a ekologický systém chovu a různé typy ustájení. K výpočtu emisní zátěže byl použit softwarový nástroj SIMA Pro. Cílem práce bylo nalézt jaké formy chovu hospodářských zvířat mají nejmenší environmentální dopad. Práce byla vytvořena v rámci mezinárodního projektu M00080-EUS-AT-SUKI Sustainable Kitchen, který se zabývá emisní zátěží jednotlivých kroků produkční vertikály potravin.
Přechod podniku z konvenčního na ekologické zemědělství v podhorských oblastech
MRÁČKOVÁ, Jana
Cílem práce bylo posouzení podmínek a vhodnosti vlastní zemědělské farmy pro konverzi. Řešené hospodářství se nachází ve vrcholných partiích Novohradských hor, okrese Český Krumlov. Nadmořská výška antropogenního bezlesí se pohybuje kolem 850 m n. m., jedná se o území, které bylo až do nedávné doby zahrnuto do hraničního pásma s Rakouskem. Hlavním výrobním programem podniku je živočišná výroba, a to chov krav bez tržní produkce mléka. K rozboru subjektivních i objektivních předpokladů vhodnosti farmy pro konverzi bylo použito metody SWOT analýzy. Ta sloužila k rozboru silných stránek, slabostí, příležitostí a hrozeb. Na základě výsledků bylo provedeno posouzení se zpracovanými informacemi z literárních zdrojů. Ze zjištěných skutečností vyplynulo, že současný stav konvenčního hospodaření již plně odpovídá principům a požadavkům uplatňovaných v systému ekologického hospodaření. V závěru bylo konstatováno, že farma má nejlepší předpoklady pro úspěšnou konverzi.
Prostorová analýza výroby a zpracovatelských kapacit bioprodukce - Jihočeský kraj
ZEDEK, Milan
Práce je zaměřena na zmapování ekologického zemědělství v Jihočeském kraji zejména z hlediska prostorového rozmístění ekofarem, jejich produkce a na rozmístění zpracovatelských kapacit bioporodukce. Jihočeský kraj je díky svým geografickým podmínkám vhodný pro ekologické hospodaření. V rámci ČR se řadí k největším v počtu ekofarem. Pestrost produkce však není příliš rozmanitá. Dominuje zde především extenzivní chov skotu na plochách trvalých travních porostů. Diplomová práce je zpracována v rámci výzkumného záměru Ekonomické fakulty Jihočeské univerzity MSM 6007665806.
Efektivnost produkce vybraných konvenčních a ekologických farem v západních Čechách
KECSEIOVÁ, Klára
Práce je zaměřena na efektivnost produkce vybraných konvenčních a ekologických farem v Západních Čechách. Data byla získána na základě dotazníkového šetření z roku 2009, byly z výběrového souboru 60 farem z regionu západní Čechy vybrány 4 farmy. Výběr byl proveden na základě kritérií zahrnujících výměru v ha (rozdělení na velké a malé farmy), systém hospodaření (ekologické a konvenční), a strukturu hospodaření na orné půdě (pěstování sledovaných plodin ? pšenice, oves, brambory). Data byla získána přímo v terénu a telefonickými pohovory s hospodařícími subjekty, z ročenek EZ, situačních a výhledových zpráv a z údajů Českého statistického úřadu a Ministerstva zemědělství. Doplňkové údaje byly získány z databází ÚZEI. U všech vybraných farem byly zjišťovány výnosy plodin, náklady na vybrané plodiny a prodejní ceny za posledních deset let. Ze zjištěných údajů byla vypočtena ekonomická efektivnost pěstování jednotlivých plodin v konvečním a ekologickém systému hospodaření. Z výsledků vyplývá, že výnosy v ekologickém zemědělství jsou u všech vybraných plodin nižší než v zemědělství konvenčním. Výnosy pšenice v ekologickém zemědělství jsou nižší, než v konvenčním způsobu hospodaření průměrně o 40 %, brambory mají také nižší výnos průměrně o 40 % a u ovsa je snížení výnosu o 30 %. Ekonomická efektivnost pěstování vybraných plodin v ekologickém zemědělství je srovnatelná se zemědělstvím konvenčním, vzhledem k vyšším výkupním cenám a nižším nákladům. Dokonce i v některých ekologických farmách je pěstování vybraných plodin více ziskové než v konvenčních. Struktura nákladů v ekologickém zemědělství se nejvíce liší od struktury nákladů v konvenčním zemědělství, zejména z hlediska výdajů na hnojení a ošetření během vegetace.
Analýza nabídky biopotravin ve stravování mimo domov
KLABÍKOVÁ, Iveta
Hlavním cílem mé bakalářské práce byla analýza nabídky biopotravin v restauracích na Českobudějovicku. V literární rešerši jsem se věnovala studiu odborné literatury a zdrojů dostupných na internetu. V této části jsem se zaměřila na definování marketingového výzkumu, bioposurovin, biopotravin, ekologického zemědělství, principům ekologického zemědělství, legislativě a značením výrobků ekologického zemědělství. V poslední části své literární rešerše jsem se věnovala provnání sekundárních údajů za roky 2006, 2007 a 2008 týkajících se produkce, distribuce a spotřeby biopotravin.V praktické části mé bakalářské práce jsem se věnovala marketingovému výzkumu, zpracování získaných údajů a návrhu řešení.
Struktura genetických zdrojů a aktuální stav využití pšenice špaldy (\kur{Triticum spelta} L.) v České republice
HŮDA, Petr
V bakalářské práci je řešena analýza struktury genetických zdrojů pšenice špaldy(\kur{Triticum spelta} L.), dále potom aktuální stav pěstování a využití této obilniny. Literární přehled je zaměřen na původ, rozšíření, agrotechniku a šlechtitelské programy pšenice špaldy. V České republice je pšenice špalda většinou pěstována v systému ekologického zemědělství, právě data ze statistik ekologického hospodaření a údaje z databáze EVIGEZ jsou použity pro prezentaci výsledků této práce. Z výsledků této práce je zřejmý nárůst pěstitelských ploch, produkce špaldy a zvýšený zájem o produkty z této plodiny.
Uplatnění biopotravin ve veřejných stravovacích zařízeních v České republice a Rakousku
KOSTKOVÁ, Miroslava
V práci byla sledována struktura stravy ve vybraných stravovacích zařízeních v České republice a porovnávána s vybranými rakouskými stravovacími zařízeními. Z analýzy vyplývá, že Rakousko je oproti České republice napřed nejen v množství používaných biopotravin, ale i ve znalostech, které se biopotravin týkají. A to nejen ve veřejných stravovacích zařízeních, ale i v domácnostech. V dotazníkovém šetření byly zjišťovány znalosti ohledně biopotravin, zásad, podle jakých se připravují, kde se dají koupit, v jaké cenové relaci se pohybují, názor na kvalitu biopotravin, zájem lidí o jídla z biopotravin a jak často se biopotraviny používají v domácnostech nejen českých, ale i rakouských. Dále byly zjišťovány možnosti využití ve školních stravovacích zařízeních, důvody, proč se biopotraviny často nepoužívají a další. Toto vše bylo zjišťováno u dětí z mateřské školy, žáků základní školy, studentů vysoké školy a u vedoucích pracovníků dotazovaných kuchyní. Výsledkem je, že se v České republice používají biopotraviny téměř výhradně jen v domácnostech a velmi zřídka. Zatímco v kuchyních školních zařízení o ně není veliký zájem ani ze strany strávníků ani zaměstnanců kuchyní. Naproti tomu v Rakousku jsou biopotraviny běžně používány jak v domácnostech, tak i ve veřejných stravovacích zařízeních a jejich používání je zde považováno za přínosné. SWOT analýza vytvořená z několika zdrojů poskytnutých MZe, ukazuje na vhodnost zařazení biopotravin do nabídky jídelníčků. Znalost pojmu ?biopotravina? se postupně zvyšuje, z našeho dotazníkového šetření vyplývá, že tento pojem zná 72% studentů a 75% zaměstnanců kuchyní. V Rakousku na tuto otázku vědělo odpověď 100% dotazovaných. 13% dotazovaných respondentů by uvítalo nabídku jídel z biopotravin ve svých jídelnách, v rakouských jídelnách by ocenili vyšší zastoupení jídel z biopotravin. 60% studentů v dotazníku uvedlo, že se biopotraviny dají koupit v supermarketu, zatímco v Rakousku převažuje nákup biopotravin přímo na ekofarmě. Nejčastěji se v České republice kupují s označením bio ovoce a zelenina, na druhém místě je mléko a mléčné výrobky. 5 Na rozdíl od Rakouska, kde se nejvíce nakupuje bio mléko a mléčné výrobky, na druhém místě ovoce a na třetím místě je zelenina.
Biopotraviny: výrobní a odbytový potenciál horských a podhorských oblastí (Jihočeský kraj)
HORSKÁ, Alena
Práce se soustředí na ekologické zemědělství v horských a podhorských oblastech Jihočeského kraje. Nejen v jihočeském regionu je pro tento typ oblastí typická dominující živočišná produkce (zejména chov skotu), s tím související struktura zemědělské půdy (převažuje podíl trvalých travních porostů) a malá rozmanitost produkce ekofarem. Byl analyzován produkční a odbytový potenciál ekologické zemědělské produkce a v souvislosti se zjištěnými nedostatky navržena opatření vedoucí ke zlepšení situace v oblasti. Kromě výše zmíněného, se práce také zaměřuje na analýzu stavu ekoagroturistiky v Jihočeském kraji, neboť v tomto segmentu cestovního ruchu lze spatřovat prostředek k získání ekonomické stability ekofarem.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 118 záznamů.   začátekpředchozí99 - 108další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.