|
|
Komentář ke změnám francouzské ústavy ze dne 21. července 2008: Studie č. 1.193
Pulda, Jan
Ústava francouzské Páté republiky byla přijata 4.října 1958 a od data svého přijetí byla osmnáctkrát novelizována. Poslední zásadní novelu se podařilo přijmout na Kongresu obou komor francouzského parlamentu dne 21.července 2008. Práce popisuje nejzásadnější ústavní změny ke kterým došlo po 21. červenci 2008: jde o novelu, která byla silně prosazována novým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym s tím, že hlavním cílem návrhů jeho administrativy byla institucionálni modernizace Páté republiky. Prezident Sarkozy za tímto účelem zřídil komisi již v červenci 2007, tedy krátce poté co se ujal svého úřadu. Komise pro ústavní změny byla řízena Edouardem Balladurem, bývalým předsedou vlády, komise sestávala především z ústavních právníků a politiků. Výsledkem práce bylo popsaní nejdůležitějších posunů v pravomocích a změnách vztahů mezi prezidentem, parlamentem a vládou v paragrafovém znění spolu se stručným přehledem k samotnému projednávání a posléze přijetí ústavních změn. Dále pak práce hovoří o změnách v postavení opozice v parlamentu a změnách týkajících se legislativního procesu spolu s vlastním projednáváním zákonů.
Plný text:  PDF
|
|
|
Komparativní analýza české a italské ústavy a rozbor příslušné italské právní terminologie
BRŇOVJÁKOVÁ, Adéla
Cílem práce je porovnání ústav a z nich vyplývajících ústavních systémů dvou zemí Evropské unie, a to České republiky a Italské republiky. Pro toto porovnání jsem se zaměřila na moc zákonodárnou, přičemž neopomenu zmínit moc výkonnou a soudní, jelikož jsou navzájem propojené. Práce je rozdělena do několika kapitol a podkapitol. První kapitola je věnována ústavě v obecném slova smyslu, popisuje, jaké jsou její funkce a typy. Dále první kapitola popisuje ústavní systém obou zemí. Druhá kapitola je věnovaná zákonodárnému sboru a jeho náležitostem. Další kapitola obsahuje komparativní analýzu, tudíž samotné srovnání úpravy ústavních zákonů obou států. Rozbor příslušné právní terminologie a dvojjazyčný glosář uzavírají bakalářskou práci. Součástí bakalářské práce je resumé psané v italštině, dvojjazyčný glosář a rozbor příslušné právní terminologie.
|
|
|
Omezení možnosti znovuzvolení v Latinské Americe: příklad Mexika
Lorenc, Adam ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Němec, Jan (oponent)
Práce se zabývá omezením možnosti znovuzvolení veřejných představitelů v mexickém politickém systému. Otázku znovuzvolení zasazuje jak do kontextu latinskoamerického regionu, tak do historického vývoje samotného Mexika a zejména jeho ústavy. Dále poskytuje náhled na konkrétní ústavní pravidla, která tuto problematiku definují, historické souvislosti a motivace jejich vzniku, jejich praktické naplňování a důsledky. Na téma je nahlíženo především prizmatem toho, jaký vliv mělo omezení možnosti znovuzvolení na dosavadní i budoucí demokratický vývoj země.
|
|
| |
|
|
Rozsudek Hartz IV: Studie č. 5.330
Černá, Martina
Rozsudek Hartz IV, jehož název odkazuje na balíček zákonů pojmenovaný podle předsedy komise pro reformu sociální politiky a trhu práce Petera Hartze, je jedním ze stěžejních rozhodnutí Spolkového ústavního soudu v oblasti sociálních práv. Spolkový ústavní soud v této věci přezkoumával ústavnost předpisů, které reformovaly poskytování sociální podpory, přičemž shledal, že určité elementy přezkoumávané úpravy jsou v rozporu s čl. 1.1. a čl. 20.1. německé Ústavy, tedy s právem na lidksou důstojnost a sociálním charakterem Spolkové republiky Německo. Díky brilantní argumentaci a celkově přesvědčivému stylu se rozsudek stal inspirací i pro český Ústavní soud, jenž na něj výslovně odkazuje např. v rozhodnutí Pl. ÚS 8/07. Český překlad rozsudku pro Parlamentní institut vyhotovila Bc. Martina Černá.
Plný text: PDF
|
|
|
Zvláštní způsob ústavněprávního výkladu poslanecké imunity v Německu (překlady dokumentů): Studie č. 1.226
Černá, Martina ; Syllová, Jindřiška
Tato práce je zpracována na základě podkladů, které obdržel Parlamentní institut ze Spolkového sněmu. Obsahuje výtah a překlad dvou dokumentů. Tyto dokumenty jsou důležité vzhledem k tomu, že Spolková republika aplikuje výjimečný a překvapivý výklad poslanecké imunity, který podle běžných standardů zásadním způsobem vybočuje z imunitní praxe ostatních států. Výjimečné je zejména to, že se každý poslanec Spolkového sněmu na začátku výkonu svého mandátu vzdává dobrovolně části trestněprocesní imunity, kterou mu dává Ústava, zejména pak imunity ve vyšetřovacím stadiu trestního řízení. Parlamentní institut zpracoval tyto dokumenty pro bližší porozumění možnému výkladu poslanecké imunity v tradiční demokratické společnosti.
Plný text: PDF
|
|
|
K ústavní úpravě jmenování vlády: Studie č. 1.174
Kolář, Petr ; Syllová, Jindřiška
Práce se zabývá jmenováním vlády poté, kdy byla ustavena Poslanecká sněmovna, ustavující schůzí Poslanecké sněmovny a ústavním postavením vlády, která podala demisi. V závěrech práce je konstatováno, že ustavující schůze má pevně stanovený pořad, který není možno ani rozšiřovat, ani zužovat. Pokud nejsou splněny všechny body pořadu, uvedené v části 4. jedn. řádu PS, není možno ustavující schůzi ukončit. Z toho, že Poslanecká sněmovna musí ukončit všechny body ustavující schůze, zároveň plyne, že vláda není povinna podat svou demisi dříve, než je ustavena Poslanecká sněmovna a než skončí její ustavující schůze. Na tuto situaci také nelze bez dalšího aplikovat čl. 35 odst. 1 písm. d) Ústavy, podle něhož „Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší 3 měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v této době opakovaně svolána ke schůzi.“ Oprávnění rozpustit Poslaneckou sněmovnu vzniká až tehdy, pokud se po dobu delší než 3 měsíce nesejde více než třetina poslanců a Poslanecká sněmovna po celou tuto není „usnášeníschopná“. Pokud je vláda pověřena prozatímním výkonem funkce poté, kdy podala demisi, jde o institut, který zajišťuje to, že stát nezůstává bez vlády. Vláda in statu demissionis vykonává funkce jen po dobu, která je nezbytně nutná ke jmenování vlády nové. Za nezbytně nutnou dobu je považovat takovou dobu, ve které probíhají jednání, vedoucí ke jmenování vlády a dobu, po kterou se připravují nezbytné dokumenty (například koaliční smlouva nebo jmenovací dekrety). Vláda in statu demissionis pověřená výkonem funkcí prozatímně není vládou, která odpovídá za své činy Poslanecké sněmovně tak, jako běžná vláda. Z tohoto důvodu je třeba považovat její aktivity za méně legitimní než aktivity vlády, která požívá důvěry (i když rezignovavší vláda není výslovně žádným předpisem ve svých funkcích omezena).
Plný text: PDF
|
|
|
Přímá volba prezidenta v ústavách států EU: Studie č. 1.190
Syllová, Jindřiška ; Němec, Jan
Jedním z rizik přímé volby hlavy státu je nebezpečí zvolení excentrických kandidátů nebo outsiderů. K tomu může dojít zejména v zemích, kde existuje potenciál pro příznivou voličskou odezvu na populistický volební program. Riziko populismu zvyšuje i jednokolová volba. Naopak dvoukolová volba je výhodnější pro větší politické strany. Práce se dále zabývá ústavní úpravou systému přímé volby ve státech EU a některých státech Latinské Ameriky. Práce je příspěvkem k diskusi o přímých volbách prezidenta republiky v ČR.
Plný text: PDF
|
|
|
Ekonomicko-právní aspekty přijetí eura v ČR
ZEDNÍK, Jan
Cílem práce je identifikovat dopady přijetí eura v ČR v kontextu vybraných legislativních změn a zanalyzovat makroekonomické konsekvence na úrovni národního hospodářství včetně regionální interpretace pro Jihočeský kraj při komparativním využití makroekonomických dat ze Slovenska respektive z Banskobystrického kraje jakožto ekonomiky blízké demograficky, kulturně a hospodářsky.
|
|
| |
host ::
RSS.