|
|
Retence vody v huminových kyselinách
Cihlář, Zdeněk ; Šmejkalová, Daniela (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Huminové kyseliny byly vyextrahovány z jihomoravského lignitu. Takto získaný neupravený vzorek huminových kyselin byl oxidován buď H2O2 nebo HNO3. Oxidované huminové kyseliny byly dále modifikovány pomocí formaldehydu za účelem vytvořit zesíťovanou strukturu, která by zvýšila retenci vody v těchto materiálech. Afinita a retence vody v připravených vzorcích byla studována pomocí termické analýzy (DSC – diferenční kompenzační kalorimetrie a TGA – termogravimetrické analýzy). Ke studiu zmíněných parametrů bylo využito dvou odlišných způsobů hydratace vzorků huminových kyselin. První přístup představoval sorpci vody na huminových kyselinách při třech kontrolovaných vzdušných vlhkostech, k jehož popisu bylo využito TGA. Druhý pohled byl založen na sorpci jednorázově přidaného nadbytečného množství vody, který byl charakterizován pomocí DSC. Výsledky získané z TGA vzorků huminových kyselin umístěných v prostředí s definovanou relativní vzdušnou vlhkostí naznačují zvyšující se sorpční schopnost s rostoucí relativní vzdušnou vlhkostí okolní atmosféry. Na základě hodnot získaných z DSC měření v hermeticky uzavřených vzorkovnicích lze poukázat na zvyšující se množství vody vázané strukturou huminových kyselin po dobu jednoho měsíce. Všechny upravené vzorky huminových kyselin (oxidované i oxidované a modifikované pomocí formaldehydu) vykazovaly vyšší retenci vody v porovnání s nemodifikovaným vzorkem.
|
|
|
Vápenato-hlinité hydráty - laboratorní příprava a charakterizace
Koplík, Jan ; Opravil, Tomáš (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Vápenato-hlinité fáze jsou důležitou součástí portlandského i hlinitanového cementu. Při jejich hydrataci vznikají různé vápenato-hlinité hydráty. Jejich vznik závisí na podmínkách hydratace.V diplomové práci proto byla zkoumána hydratace čtyř čistých vápenato-hlinitých fází – CA, CA2, C12A7, C3A při čtyřech různých pH – 6, 9, 11, 12,65. Vápenato-hlinité fáze byly připraveny slinováním CaCO3 a Al2O3 v pevné fázi v laboratorní peci. Hydratace probíhala po dobu 48 hodin. Kinetika hydratace byla zkoumána pomocí kalorimetrie. Vzniklé hydratační produkty byly identifikovány pomocí metod XRD a DTA.
|
|
|
Studium vlivu složení na mechanické vlastnosti vysokohodnotného betonu
Veleba, Ondřej ; Šoukal, František (oponent) ; Krátký, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlivu složení na mechanické vlastnosti vysokohodnotných betonů na bázi portlandského cementu. Bylo připraveno 29 záměsí vysokohodnotných betonů s proměnlivým složením jednotlivých komponent. Mezi zvolené komponenty patřily tyto: cement Aalborg White (52,5 N), mikrosilika, jemně mletá granulovaná vysokopecní struska, velmi jemně mletý křemen, kalcinovaný bauxit a superplastifikátor na bázi polykarboxylátů. Na připravených vzorcích byl sledován vývoj mechanických parametrů (pevnost v tlaku a v tahu za ohybu) a to po 7 a 28 dnech vlhkého uložení. Dosažené pevnosti v tlaku po 28 dnech se pohybovaly v rozmezí hodnot od 92 do 194 MPa, zatímco pevnosti v tahu za ohybu v rozmezí hodnot od 7 do 23 MPa (bez aplikace vláknité výztuže). Na závěr byly sestrojeny a vyhodnoceny grafy závislostí mechanických parametrů na obsahu jednotlivých složek v záměsích.
|
|
| |
|
|
Vápenato-hlinité fáze - hydratace při různých počátečních podmínkách
Tomala, Libor ; Másilko, Jiří (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou vápenato-hlinitých fází, konkrétně monokalciumaluminátu (CA), monokalciumdialuminátu (CA2) a dodekalciumheptaaluminátu (C12A7) a jejich hydratací při teplotách 20, 30 a 60 °C. Příprava probíhala slinováním oxidu hlinitého a uhličitanu vápenatého ve správném molárním poměru při teplotě typické pro každou z připravovaných fází (1450, 1600 resp. 1360 °C) v superkantalové peci. Výpaly byly prováděny opakovaně, dokud nebylo dosaženo jejich dostatečné čistoty, která byla zjišťována pomocí rentgenové strukturní analýzy na difraktometru Empyrean od firmy PANalytical. Čisté vápenato-hlinité fáze byly následně podrobeny hydrataci při již zmíněních teplotách a její průběh byl sledován na izotermálním kalorimetru TAM Air od firmy TA Instruments. Vzniklé hydratační produkty byly identifikovány opět pomocí metody XRD.
|
|
|
Vliv přídavku mletého vápence na vlastnosti cemento-struskových pojivových systémů
Bílek, Vlastimil ; Másilko, Jiří (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem přídavku mletého vápence na vlastnosti cemento-struskových pojivových systémů. Byl zkoumán a vzájemně porovnáván vývoj pevností v tlaku a v tahu za ohybu u binárních a ternárních systémů (past), ve kterých bylo vždy 25 % hmotnosti cementu nahrazeno jednou či dvěmi příměsmi v různém poměru. Těmito příměsmi byla granulovaná vysokopecní struska a tři různé vápence, z nichž dva byly přírodní a jeden připravený srážením. Pro porovnání byly připraveny též směsi, do kterých byl místo strusky přidáván popílek. Mechanismus, kterým se jemně mletý vápenec zapojuje do hydratačního procesu, byl studován jednak pomocí měření vodivosti systémů simulujících prostředí v čerstvých pastách a jednak metodou TG-DTA, kterou bylo zjišťováno, jaké množství přidaného vápence zůstalo ve své původní formě a jaké množství se aktivně zapojilo do tvorby hydratačních produktů.
|
|
| |
|
|
Hydration of biomolecules
Flimel, Karol ; Janeček, Jiří (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
The aim of this thesis was to apply methods of thermal analysis (differential scanning calorimetry and termogravimetry) to study kinetics of water evaporation from hyaluronan. This approach allowed to determine the changes of desorption energies in the course of evaporation and consequently helped to improve the understanding of the hyaluronan hydration. Thermoanalytical methods in combination with model-free kinetics previously suggested by Ozawa were used to determine kinetic parameters of studied processes. Results confirmed previous knowledge about the content of water located in primary hydration shell of hyaluronan, i.e. concentration range from 0.4 – 0.8 g of water per 1 g of hyaluronan. Further, it was found out that during the evaporation in this concentration range, the hyaluronan gel, stabilized probably by hydrogen bonds, is formed.
|
|
|
Účinek kosmetických masáží na vybranou skupinu žen
DVOŘÁKOVÁ, Miroslava
Tato bakalářská práce zkoumá vliv kosmetických masáží na vybranou skupinu žen, výzkum se týká jak vlivu pravidelných masáží a péče na hydrataci a celkový stav pleti, tak vlivu kosmetických masáží na psychický stav dotázaných. Teoretická část definuje pojem a význam masáže, složení a funkci kůže, vysvětluje proces stárnutí pokožky. Úkolem v praktické části bylo potvrdit předpoklady, že pravidelná kosmetická masáž má pozitivní vliv na stav pleti, zvyšuje hladinu hydratace pokožky a tím zpomaluje stárnutí a oddaluje tvorbu vrásek. Předpoklady se ukázaly jako správné. Kosmetické masáže působí na stav pleti i psychickou pohodu žen pozitivně.
|
|
|
Příprava pacienta před aplikací kontrastní látky i.v. ve vztahu k prevenci renálního selhání
PUCHOLTOVÁ, Lenka
Téma bakalářské práce je příprava pacienta před aplikací kontrastní látky intravenózně ve vztahu k prevenci renálního selhání. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií ledvin, poskytuje informace o kontrastních látkách jejich vlastnostech, použití a nežádoucích účincích. Závěr teoretické části popisuje kontrastní látkou indukovanou nefropatii. V praktické části jsem se zaměřila na cíl práce, kterým bylo zjistit jaký je výskyt kontrastní nefropatie u jedinců s normální hladinou kreatininu v závislosti na množství podané kontrastní látky a na přípravě pacienta. Data jsem získala z nemocničního informačního systému Masarykovy nemocnice Rakovník. Databáze obsahovala soubor hospitalizovaných pacientů v letech 2009 - 2011, u nichž bylo provedeno CT vyšetření spojené s aplikací jodové kontrastní látky. Součástí databáze byly osobní údaje pacientů, provedené vyšetření, typ a množství podané kontrastní látky a hodnoty kreatininu. Jelikož hodnoty kreatininu nebyly dostupné u všech pacientů, konečná databáze byla vytvořena z 938 pacientů s výchozí normální hladinou kreatininu před vyšetřením za niž je považována hladina méně < 130 mmol/l. Výsledný soubor pacientů byl analyzován dle stanoveného cíle práce a statisticky zpracován. Hypotéza práce, že výskyt kontrastní nefropatie u jedinců s normální hladinou kreatininu v závislosti na množství podané kontrastní látky a s vhodnou přípravou pacienta před aplikací jodové kontrastní látky nepřekročí 10 % - byla potvrzena. Ve sledovaném souboru pacientů se prokázal preventivní vliv přípravy pacienta - hydratace. K vyššímu výskytu KN došlo ve skupině pacientů u nichž příprava neproběhla.
|
host ::
RSS.