|
| |
|
|
Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí
KUČEROVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí se zabývá specifiky péče o těžce nemocného v jeho domácnosti. Poskytování péče nemocným v domácím prostředí začíná být trendem domácí péče, ale též čím dál častějším přáním těžce nemocných. Rodina však musí mít dostatečné teoretické znalosti i praktické dovednosti, aby mohla samostatně vykonávat náročnou ošetřovatelskou péči u svých blízkých. Záměrem diplomové práce proto bylo shrnout současnou situaci poskytování paliativní péče v domácím prostředí v České republice, navíc se zaměřením na specifika péče a potřeb nemocných, včetně potřeb jejich rodin. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zdali byly rodiny seznámeny se specifiky paliativní péče u těžce nemocných, dále zmapovat dovednosti rodin v oblasti poskytování paliativní péče v domácím prostředí a rovněž zjistit nejčastější problémy, s nimiž se rodiny v domácím prostředí setkávají. Posledním cílem bylo zmapovat služby ve Středočeském a Libereckém kraji, které mohou rodiny v péči o těžce nemocného využít. Pro výzkumnou část diplomové práce bylo využito metody kvalitativního šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinami nemocných a všeobecnými sestrami, pracujících v domácí hospicové péči. Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že informovanost rodin o možnostech poskytnutí paliativní péče v domácím prostředí, je velmi nízká a rodinám jsou v nemocnicích poskytovány pouze povrchní či dokonce žádné informace. Na základě výsledků výzkumného šetření byla jako výstup diplomové práce vytvořena informačně edukační brožura, určená zejména pro rodiny nemocných, která si klade za cíl zlepšit informovanost a sjednotit specifika ošetřovatelské péče, čímž by těžce nemocným umožnila důstojný závěr života.
|
|
|
Bezdomovectví -- věc veřejná (reflexe bytové politiky ve vybrané lokalitě)
Dobrovičová, Iveta ; Kučerová, Eva (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
Diplomová práce je věnována řešení problému bezdomovectví, z pohledu současně působících nástrojů sociální politik, hlavně politiky bytové. Záměrem autorky je zjistit, jaké postupy jsou aplikovány k prevenci i řešení bezdomovectví v Praze, jestli kroky činěné ze strany státu či jiných, v metropoli působících subjektů, přinášejí skupině sociálně vyloučených jedinců pomoc v reintegračním procesu do společnosti bydlících.
Teoretická část práce se zabývá krizí konceptu welfare state, postaveném na prokazované solidaritě majetnějších vrstev ke skupinám sociálně slabým. Po prostudování odborných zdrojů je zde kladen důraz na vymezení aktérů sociální politiky, jak ze strany státu, tak i jiných subjektů, kteří jsou nápomocní při integraci osob dočasně či trvale vyloučených ze spotřeby základního společenského statku, bydlení. V neposlední řadě tato práce vymezuje fenomén bezdomovectví v jeho podstatných aspektech, historii zrodu, příčin jevu, jak je vnímán veřejností, typologii bezdomovců, i problému s kvalifikovaným odhadem počtu postižených osob.
Praktická část je věnována bližšímu zkoumání sociálního vyloučení obyvatel v interakci s odpovědnými osobami, z řad sociálních pracovníků, kurátorů, úředníků bytových odborů, poskytujících odbornou pomoc sociálně slabým skupinám občanů v Praze. Tato šetření formou rozhovorů, završí dotazníkové šetření přímo s lidmi, kterých se situace dotýká, s bezdomovci. Přínosem práce je právě propojení obou pohledů, jehož základem je znalost bezdomoveckého prostředí, získaná dobrovolnickou práci autora pro nízkoprahové centrum Naděje v Praze.
|
|
|
NOVÉ NA STARÉ – Brno, nároží Bratislavská - Stará
Kůs, Martin ; Gale, Roman (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Hlavní otázkou dané lokality je nyní její budoucnost. Návrh uzavírá nároží ulic Bratislavská a Stará, kde historicky vždy byla zástavba. Uzavírá ho pouze do výše parteru, což je přirozené pro běžného chodce a dotváří tak uliční čáru z obou směrů. Objekt plynule ustupuje v ulici Bratislavské směrem dozadu. Vytváří tak malý, ale velmi důležitý veřejný pobytový prostor. Vytvoření pocitu opravdové ulice je velmi podstatné, pro další rozvoj území. Návrh reaguje na zdejší prostředí. Většina vnitrobloků je nefunkčních z hlediska lidského i estetického. Návrh vytváří samostatný svět - ráj - uvnitř bloku.
|
|
|
MĚSTSKÝ DŮM NA NÁBŘEŽÍ V PŘEROVĚ
Veselý, Josef ; Wahla, Ivan (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Problematika městského domu vznikajícího v blízkosti historického centra je převážně determinována kontextem, souvislostmi. (Městský) dům není možné navrhovat bez vztahu k okolním materiálovým, tvarovým, urbanistickým, typologickým souvislostem. Kontext se proto může zdát být něčím problematickým, avšak správné pochopení kontextu a vyložení důsledků vede jedině ke správnému cíli. Dům by měl mít všechny tyto souvislosti zakódovány ve své podstatě.
|
|
|
Penzion pro seniory
Chalupská, Eva ; Šafránek, Ivan (oponent) ; Utíkalová, Ivana (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je návrh projektové dokumentace penzionu pro seniory v Třebíči. Budova se skládá ze tří nadzemních podlaží a suterénu. Suterén je pro technické zázemí. První dvě nadzemní patra jsou téměř identická a jsou v nich jednotlivé byty seniorů. Ve třetím nadzemním patře je administrativa penzionu pro seniory a služby, které ubytovaným usnadní život. Jde o provozy lékaře, dentisty, maséra nebo třeba kadeřníka. Součástí projektu je i architektonická studie.
|
|
|
Soběstačný domov pro 9000 obyvatel
Valový, Přemysl ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Mléčka, Jan (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je navrhnout nové soběstačné město pro 9000 obyvatel. Město jako fenomén doprovázející lidstvo po staletí se stalo nedílnou součástí hmotného i kulturního dědictví naší civilizace. Kumulace jeho populace, myšlenek i hmotných statků vždy vedla k obdivuhodné tvorbě a úsilí, které vždy posouvali lidstvo o kus dál. V dnešní době se však města potýkají s nesčetnými krizemi jak ekonomickými, tak sociálními. Nesmíme však, s výhledem do budoucna, opomenout ani blížící se krizi ekologickou. Překotný růst dob minulých je následován postupným úpadkem v době současné. Navíc, v dnešní globalizované společnosti, se město stává materiálně zcela závislým na svém okolí. Vysává zdroje z méně rozvinuté krajiny aby uživilo své obyvatele. Následky, které by nastaly pokud by tyto zdroje byly odstřihnuty, dokážeme jen stěží předpovídat. S překotným tempem růstu měst a migrací světového obyvatelstva do hustě urbanizovaných oblastí* nám vyvstává otázka, zda-li zůstane v mimoměstských (zemědělských) oblastech vůbec ještě někdo, kdo bude tyto budoucí metropole živit? *(od roku 2010 již více než polovina světové populace žije ve městech) Snahou o vytvoření nového soběstačného města není úsilí o jakousi náhradu měst současných, ale pokusem o vytvoření fungujícího vzoru, který by byl obecně aplikovatelný na města soudobá a naznačil by tak cestu, kterou by se sídla mohla ubírat k dosažení soběstačnosti, menší závislosti na dovozu, fungujícího komunitního života posilujícího celek a kvalitního environmentálního odkazu budoucím generacím. Cílem těchto snah není "přesun obyvatel do města vzorového", ale přesun idejí do města soudobého.
|
|
|
Péče o duši u Jana Patočky a její nezbytnost při konstituci lidství
KOUBA, Vojtěch
Práce se zabývá ideou péče o duši, jak byla představena Janem Patočkou a její nezbytností ke konstituci lidství, které směřuje k dobru na osobní, společenské i globální, ekologické úrovni. První část práce se zabývá péčí o duši u Sókrata a v Platónské polis, zdůrazněny jsou některé pojmy týkající se výchovy jejích strážců. Poté jsou přiblíženy tři existenciální pohyby, které Jan Patočka z péče o duši vyvozuje a dále tři hlediska péče o duši. V další části je naznačen nejdříve vztah péče o duši a filosofie a původní motiv a zároveň cíl těchto dvou činností. Poslední část je pokusem ukázat jakým způsobem můžeme dojít k tomu, že mluvíme o ?útěše z filosofie?, jak pomocí péče o duši vnímáme svět jako náš domov a jaké mohou být důsledky toho, když o duši nepečujeme a věnujeme pozornost pouze poznatkům exaktní vědy.
|
|
|
Vertikály krajiny
HORYNOVÁ, Alžběta
Tato diplomová práce je zaměřena prakticky, tvoří jí malířský cyklus osmi krajin s motivy vertikál. Jedná se o olejomalby větších formátů. V teoretické části se práce zabývá současným vnímáním vztahu člověka a krajiny, z kterého vychází i dnešní pojetí krajinomalby. Na příkladech současných českých krajinářů jsou ukázána některá témata, která jsou v krajinomalbě posledních čtyřiceti let aktuální. Je to například krajina jako rozhraní konkrétní a abstraktní malby, krajiny uvnitř nás, krajina naší civilizace. Dále je rozebírán motiv vertikály, která vyznačuje prostor mezi dvěma hlavními prvky krajiny - nebem a zemí, což je základní prostor lidské existence.
|
|
|
Psychoterapeutický potenciál ergoterapie v domově pro mládež s postižením
HAUERLANDOVÁ, Milena
Domovy pro mládež s postižením slouží klientům s různým stupněm mentálního postižení, mnohdy se současným postižením tělesným. Z hlediska věku největší zastoupení ve využití pobytových služeb mají děti a mládež. Zařízení se snaží nabízet služby zajišťující naplnění základních životních potřeb, poskytují substituci domova, naplnění volného času a systematický rozvoj osobnosti směřující k integraci do běžného života ve společnosti nejen prostřednictvím výchovy k samostatnosti. Významnou složku v aktivitách představuje ergoterapie a psychosociální rehabilitace. V mnohých zařízeních je problémem odbornost pracovníků, kteří ergoterapeutické aktivity realizují. Vzhledem k tomu, že výzkum je koncipován jako explorační, jsou stanoveny pouze pracovní, rámcové okruhy výzkumné práce vycházející z výzkumných cílů, nikoliv jednotlivé hypotézy. Sběr dat je zvolen formou dotazníků. Výzkum byl prováděn na zaměstnancích vybraných Domovů pro osoby se zdravotním postižením jednotlivě situovaných v Uherském Brodě, na Velehradě, v Javorníku a v zařízení Arcidiecézní charity v Praze. Kritérium pro výběr respondentů byl v tomto případě pracovník sociálních služeb a pracovník v přímé péči o klienta. Cíle práce byly splněny. Ačkoliv konkrétní zařízení poskytují klientům dostatečné množství ergoterapeutických aktivit, z pohledu jednotlivce-klienta je tato snaha restringována nedostatkem odborného přístupu a nedostatečnými znalostmi ze stran personálu a do jisté míry lze říci i zařízením, které ergoterapeutické služby nabízí. Ergodiagnostika je v domovech aplikována na minimální úrovni, založena především u dlouhodobých klientů na původním vyšetření zbytkového funkčního potenciálu. Bez ohledu na případné pozitivní změny u klienta nenabízí další formy a metody rozvoje, pouze udržení současného stavu. Za účelem zlepšení stávající situace by bylo na místě provést podrobný personální průzkum všech pobytových zařízení pro osoby s postižením a v případě obdobných výsledků jaké jsou součástí této práce, doplnit personálně o ergoterapeuta a provést legislativní úpravu ve standartech zařízení, čímž lze předejít chybám v poskytování služby, mezi které patří omezený výběr ergoterapeutických aktivit, nízká úroveň odborných znalostí z oboru ergoterapie u zaměstnanců v přímé péči a minimální aplikace ergodiagnostiky.
|
host ::
RSS.