Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 104 záznamů.  začátekpředchozí94 - 103další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Hydration and structure of humic acids studied by thermal analysis
Grebíková, Lucie ; Šmejkalová, Daniela (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
The aim of this work was to use thermal analysis and namely temperature-modulated differential scanning calorimetry (TMDSC) to reveal the changes in humic acids (HA) structure caused by regular wetting of HA by water and its repeated drying. The total number of rewetting cycles was five because further rewetting did not bring any other observable structural changes. Experiments carried out in this work have shown that water plays a role not only in swelling of the HA matrix and disruption of van der Waals forces but it also plays a role in disrupting of some hydrogen bonds, thus it had greater effect on reduction of the glass transition temperature, Tg. The changes in the glass transition temperatures were only of minor scale, so that water influenced predominantly the close proximity of amorphous domains (responsible for glass transition) than the domains themselves. The next task was to shed light on the role of free lipids in the stability of HA physical structure with respect to the repeated wetting and drying. Water periodically stabilized and destabilized HA structure, in the lipid free HA sample the effect of water was short-term, water required less time to cause changes in the sample, whereas in the HA sample the changes induced by water were continuous. The rewetting induced a decrease in the phase transition temperatures in every following cycle in comparison with the previous one and influenced especially kinetic processes, namely crystallization/crystalline reorganization. Furthermore, the rewetting caused redistribution and washing out of the hydrophilic molecules and thus making the HA structure more hydrophobic with every other cycle.
Retence vody v huminových kyselinách
Cihlář, Zdeněk ; Šmejkalová, Daniela (oponent) ; Kučerík, Jiří (vedoucí práce)
Huminové kyseliny byly vyextrahovány z jihomoravského lignitu. Takto získaný neupravený vzorek huminových kyselin byl oxidován buď H2O2 nebo HNO3. Oxidované huminové kyseliny byly dále modifikovány pomocí formaldehydu za účelem vytvořit zesíťovanou strukturu, která by zvýšila retenci vody v těchto materiálech. Afinita a retence vody v připravených vzorcích byla studována pomocí termické analýzy (DSC – diferenční kompenzační kalorimetrie a TGA – termogravimetrické analýzy). Ke studiu zmíněných parametrů bylo využito dvou odlišných způsobů hydratace vzorků huminových kyselin. První přístup představoval sorpci vody na huminových kyselinách při třech kontrolovaných vzdušných vlhkostech, k jehož popisu bylo využito TGA. Druhý pohled byl založen na sorpci jednorázově přidaného nadbytečného množství vody, který byl charakterizován pomocí DSC. Výsledky získané z TGA vzorků huminových kyselin umístěných v prostředí s definovanou relativní vzdušnou vlhkostí naznačují zvyšující se sorpční schopnost s rostoucí relativní vzdušnou vlhkostí okolní atmosféry. Na základě hodnot získaných z DSC měření v hermeticky uzavřených vzorkovnicích lze poukázat na zvyšující se množství vody vázané strukturou huminových kyselin po dobu jednoho měsíce. Všechny upravené vzorky huminových kyselin (oxidované i oxidované a modifikované pomocí formaldehydu) vykazovaly vyšší retenci vody v porovnání s nemodifikovaným vzorkem.
Vápenato-hlinité hydráty - laboratorní příprava a charakterizace
Koplík, Jan ; Opravil, Tomáš (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Vápenato-hlinité fáze jsou důležitou součástí portlandského i hlinitanového cementu. Při jejich hydrataci vznikají různé vápenato-hlinité hydráty. Jejich vznik závisí na podmínkách hydratace.V diplomové práci proto byla zkoumána hydratace čtyř čistých vápenato-hlinitých fází – CA, CA2, C12A7, C3A při čtyřech různých pH – 6, 9, 11, 12,65. Vápenato-hlinité fáze byly připraveny slinováním CaCO3 a Al2O3 v pevné fázi v laboratorní peci. Hydratace probíhala po dobu 48 hodin. Kinetika hydratace byla zkoumána pomocí kalorimetrie. Vzniklé hydratační produkty byly identifikovány pomocí metod XRD a DTA.
Studium vlivu složení na mechanické vlastnosti vysokohodnotného betonu
Veleba, Ondřej ; Šoukal, František (oponent) ; Krátký, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlivu složení na mechanické vlastnosti vysokohodnotných betonů na bázi portlandského cementu. Bylo připraveno 29 záměsí vysokohodnotných betonů s proměnlivým složením jednotlivých komponent. Mezi zvolené komponenty patřily tyto: cement Aalborg White (52,5 N), mikrosilika, jemně mletá granulovaná vysokopecní struska, velmi jemně mletý křemen, kalcinovaný bauxit a superplastifikátor na bázi polykarboxylátů. Na připravených vzorcích byl sledován vývoj mechanických parametrů (pevnost v tlaku a v tahu za ohybu) a to po 7 a 28 dnech vlhkého uložení. Dosažené pevnosti v tlaku po 28 dnech se pohybovaly v rozmezí hodnot od 92 do 194 MPa, zatímco pevnosti v tahu za ohybu v rozmezí hodnot od 7 do 23 MPa (bez aplikace vláknité výztuže). Na závěr byly sestrojeny a vyhodnoceny grafy závislostí mechanických parametrů na obsahu jednotlivých složek v záměsích.
Využití metod termické analýzy při studiu chování vody v blízkosti hydrofilních a hydrofobních povrchů
Vacek, Jakub ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na studium chování vody v blízkosti hydrofilních a hydrofobních povrchů pomocí metod termické analýzy. Na základě literární rešerše byly navrhnuty a realizovány série experimentů. Při řešení byly využity jak základní metody, jako je analyzátor vlhkosti, tak i mnohem sofistikovanější metody, jako je izotermická titrační kalorimetrie, termogravimetrická analýza a diferenční kompenzační kalorimetrie. Hlavní cílem práce bylo zjistit, zda jsou tyto metody použitelné pro studium hydratace daných povrchů.
Vápenato-hlinité fáze - hydratace při různých počátečních podmínkách
Tomala, Libor ; Másilko, Jiří (oponent) ; Koplík, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá přípravou vápenato-hlinitých fází, konkrétně monokalciumaluminátu (CA), monokalciumdialuminátu (CA2) a dodekalciumheptaaluminátu (C12A7) a jejich hydratací při teplotách 20, 30 a 60 °C. Příprava probíhala slinováním oxidu hlinitého a uhličitanu vápenatého ve správném molárním poměru při teplotě typické pro každou z připravovaných fází (1450, 1600 resp. 1360 °C) v superkantalové peci. Výpaly byly prováděny opakovaně, dokud nebylo dosaženo jejich dostatečné čistoty, která byla zjišťována pomocí rentgenové strukturní analýzy na difraktometru Empyrean od firmy PANalytical. Čisté vápenato-hlinité fáze byly následně podrobeny hydrataci při již zmíněních teplotách a její průběh byl sledován na izotermálním kalorimetru TAM Air od firmy TA Instruments. Vzniklé hydratační produkty byly identifikovány opět pomocí metody XRD.
Vliv přídavku mletého vápence na vlastnosti cemento-struskových pojivových systémů
Bílek, Vlastimil ; Másilko, Jiří (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vlivem přídavku mletého vápence na vlastnosti cemento-struskových pojivových systémů. Byl zkoumán a vzájemně porovnáván vývoj pevností v tlaku a v tahu za ohybu u binárních a ternárních systémů (past), ve kterých bylo vždy 25 % hmotnosti cementu nahrazeno jednou či dvěmi příměsmi v různém poměru. Těmito příměsmi byla granulovaná vysokopecní struska a tři různé vápence, z nichž dva byly přírodní a jeden připravený srážením. Pro porovnání byly připraveny též směsi, do kterých byl místo strusky přidáván popílek. Mechanismus, kterým se jemně mletý vápenec zapojuje do hydratačního procesu, byl studován jednak pomocí měření vodivosti systémů simulujících prostředí v čerstvých pastách a jednak metodou TG-DTA, kterou bylo zjišťováno, jaké množství přidaného vápence zůstalo ve své původní formě a jaké množství se aktivně zapojilo do tvorby hydratačních produktů.
Vlastnosti malt s dolomitickým vápnem
Dořičáková, Michaela ; Vyšvařil, Martin (oponent) ; Rovnaníková, Pavla (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá zkoumáním vlastností a tvorbou pevné struktury v maltách s dolomitickým vápnem. První část bakalářské práce je zaměřena na historii, výrobu a vlastnosti dolomitického vápna. Druhá část bakalářské práce je experiment, který je zaměřen na porovnání vlastností malt z bílého a dolomitického vápna.
Účinek kosmetických masáží na vybranou skupinu žen
DVOŘÁKOVÁ, Miroslava
Tato bakalářská práce zkoumá vliv kosmetických masáží na vybranou skupinu žen, výzkum se týká jak vlivu pravidelných masáží a péče na hydrataci a celkový stav pleti, tak vlivu kosmetických masáží na psychický stav dotázaných. Teoretická část definuje pojem a význam masáže, složení a funkci kůže, vysvětluje proces stárnutí pokožky. Úkolem v praktické části bylo potvrdit předpoklady, že pravidelná kosmetická masáž má pozitivní vliv na stav pleti, zvyšuje hladinu hydratace pokožky a tím zpomaluje stárnutí a oddaluje tvorbu vrásek. Předpoklady se ukázaly jako správné. Kosmetické masáže působí na stav pleti i psychickou pohodu žen pozitivně.
Příprava pacienta před aplikací kontrastní látky i.v. ve vztahu k prevenci renálního selhání
PUCHOLTOVÁ, Lenka
Téma bakalářské práce je příprava pacienta před aplikací kontrastní látky intravenózně ve vztahu k prevenci renálního selhání. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií ledvin, poskytuje informace o kontrastních látkách jejich vlastnostech, použití a nežádoucích účincích. Závěr teoretické části popisuje kontrastní látkou indukovanou nefropatii. V praktické části jsem se zaměřila na cíl práce, kterým bylo zjistit jaký je výskyt kontrastní nefropatie u jedinců s normální hladinou kreatininu v závislosti na množství podané kontrastní látky a na přípravě pacienta. Data jsem získala z nemocničního informačního systému Masarykovy nemocnice Rakovník. Databáze obsahovala soubor hospitalizovaných pacientů v letech 2009 - 2011, u nichž bylo provedeno CT vyšetření spojené s aplikací jodové kontrastní látky. Součástí databáze byly osobní údaje pacientů, provedené vyšetření, typ a množství podané kontrastní látky a hodnoty kreatininu. Jelikož hodnoty kreatininu nebyly dostupné u všech pacientů, konečná databáze byla vytvořena z 938 pacientů s výchozí normální hladinou kreatininu před vyšetřením za niž je považována hladina méně < 130 mmol/l. Výsledný soubor pacientů byl analyzován dle stanoveného cíle práce a statisticky zpracován. Hypotéza práce, že výskyt kontrastní nefropatie u jedinců s normální hladinou kreatininu v závislosti na množství podané kontrastní látky a s vhodnou přípravou pacienta před aplikací jodové kontrastní látky nepřekročí 10 % - byla potvrzena. Ve sledovaném souboru pacientů se prokázal preventivní vliv přípravy pacienta - hydratace. K vyššímu výskytu KN došlo ve skupině pacientů u nichž příprava neproběhla.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 104 záznamů.   začátekpředchozí94 - 103další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.