|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Povinnosti pacientů a zdravotnických zařízení v ochraně veřejného zdraví
PRAŽMOVÁ, Zuzana
Právo na ochranu osobnosti patří mezi základní lidská práva. Velká pozornost je mu věnována i při poskytování zdravotní péče. Pacient má právo mimo jiné na ochranu údajů shromážděných v jeho zdravotnické dokumentaci, zdravotnická zařízení mají povinnost mlčenlivosti o veškerých skutečnostech souvisejících s jeho zdravotním stavem. Rovněž veškeré vyšetřovací a léčebné výkony mohou být provedeny pouze se souhlasem pacienta. V zájmu ochrany veřejného zdraví však mohou být tato osobnostní práva omezena. Právní úprava umožňuje uložit pacientům i zdravotnickým zařízením řadu povinností s cílem zajistit ochranu veřejného zdraví. Diplomová práce shrnuje základní právní úpravu dané problematiky. Popisuje možnost prolomení povinné mlčenlivosti v zájmu ochrany veřejného zdraví, právní úpravu uložení povinného léčení a protiepidemických opatření. Stručně se zmiňuje i o závodní preventivní péči a s ní souvisejícím omezením volby lékaře a zdravotnického zařízení. Cílem praktické části diplomové práce bylo zjistit názory veřejnosti na omezení osobnostních práv v zájmu ochrany veřejného zdraví. Byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu - technika dotazníku. Výzkum probíhal od ledna 2011 do března 2011 v okrese České Budějovice. Soubor zahrnoval celkem 460 respondentů, z nich 405 dotazníky správně vyplnilo a tyto byly zařazeny do výzkumu. K dosažení výzkumného cíle byly stanoveny 3 hypotézy. Na základě získaných a statisticky vyhodnocených dat byly hypotézy H1 a H3 potvrzeny, H2 potvrzena nebyla. Výsledky výzkumu prokázaly zejména rozdílnost názorů respondentů na možnost uložení pokuty v souvislosti s odmítnutím povinného očkování.
|
|
|
Odnímání orgánů (de lege lata)
ESCOBAR CASTILLO, Javier Jesus
Diplomová práce je zaměřena na systematický rozbor českých právních předpisů de lege lata v odběru orgánů pro transplantace, tedy z hlediska přijaté právní úpravy. Následně srovnává právní stav této problematiky s ostatními zeměmi světa a podává ucelený pohled na různá právní řešení. Východiskem teoretické části je začlenění problematiky mezi základní lidská práva, právo na život a právo na ochranu osobnosti, jak podle mezinárodních úmluv, tak podle českých zákonů. Teoretická část vyúsťuje do charakteristiky mezinárodně uznávaných právních principů transplantací, což je především právní ochrana dárců orgánů zaručená vyjádřením souhlasu nebo nesouhlasu s odběrem orgánů a případné poskytnutí stejné možnosti rodinám, dále pak jistota definice smrti mozku a anonymita u zemřelých dárců, ale také ochrana příjemců orgánů zachováním důvěrnosti dat a možností dohledat zpětně dárce a v neposlední řadě zákaz finančního prospěchu a obchodování s orgány. Práce komentuje, jak jsou tyto principy u vybraných zemí světa promítnuté v jejich legislativě. Výzkum si kladl za cíl zjistit vztah mezi vědomým souhlasem respektive vědomým nesouhlasem s provedením odběru orgánů a měřitelnými výsledky transplantací v jednotlivých zemích. Využil k tomu dat poprvé ve světovém měřítku zveřejněných Světovou zdravotnickou organizací. Jako měřitelný výsledek transplantací byl zvolen počet zemřelých dárců orgánů na milion obyvatel. Byla potvrzena hypotéza, že země s legislativou vědomého souhlasu, tedy země, kde právo vyžaduje vědomý souhlas jednotlivce s odnětím orgánů, mají horší měřitelné výsledky než země, kde je ze zákona souhlas s odběrem orgánů předpokládaný, pokud není za života využito právo souhlas odepřít. V dalším bylo zkoumáno také právo rodin vyjádřit se k odběru orgánů od zemřelého příbuzného s hypotetickým předpokladem, že rodinné rozhodování může způsobovat nerespektování všeobecného osobnostního práva, pokud popře vůli zemřelého vyjádřenou za života. Konečně byla zkoumána situace neexistence práva na rodinné rozhodování. Takové případy jiného přístupu k všeobecnému osobnostnímu právu ale neznamenaly lepší výsledky v transplantacích než tam, kde je toto právo důsledně aplikováno v zákonech. Výzkum přinesl řadu zajímavých informací o přístupu k odběru orgánů k transplantacím v různých částech světa. Tato fakta přispěla k poznání, jak důležitý je vliv morálky a zvyklostí na legislativu příslušné země a jak legislativa ovlivňuje úspěšnost výsledků transplantací v záslužném procesu záchrany životů.
|
|
|
Předávání osobních údajů do zahraničí
Jeřábková, Helena ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Wimrová, Hana (oponent)
Cílem práce je zhodnotit stadium vývoje pravidel předávání osobních údajů z Evropské unie do třetích zemí. V první části práce jsou obsaženy základní informace týkající obecně ochrany osobních údajů včetně klíčových pojmů, základních principů a také právního rámce této úpravy. Druhá část s využitím pojmu "odpovídající úroveň ochrany" popisuje právní mechanismy předávání osobních údajů z EU do třetích zemí. Dále jsou popsány metody takového předávání, které jsou v souladu s požadavkem poskytnutí úrovně ochrany osobních údajů odpovídající úrovni v EU. Třetí část je zaměřena na vývoj jednání mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií o předávání osobních údajů cestujících leteckou dopravou a dosaženou právní úpravu. Práce zároveň identifikuje současné trendy a poskytuje možné cesty vývoje této problematiky.
|
|
|
Zákon o ochraně osobních údajů a právní vztahy
Dvořáková, Eva Bc. ; Hejda, Jan (vedoucí práce) ; Přibyl, Karel (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o ochraně osobních údajů. Osobní údaje jsou velice citlivým tématem, které se dotýká každého z nás. Teoretická část objasňuje některé základní pojmy nově přijatého zákona o ochraně osobních údajů, který upravuje tuto problematiku. Pozornost je taktéž věnována výkladu samotného zákona a nově vzniklé instituce Úřadu pro ochranu osobních údajů.Praktická část je zaměřena na aplikaci získaných poznatků z teorie na konkrétní příspěvkovou organizaci Nemocnice Jihlava. Osobní údaje zpracovává zdravotnické zařízení v době od přijetí pacienta, po celou dobu léčby a v malé míře i po ní. Tato praktická část diplomové práce se především zabývá povinnostmi zaměstnanců příspěvkové organizace Nemocnice Jihlava při vedení zdravotnické dokumentace a právy občanů a pacientů v oblasti ochrany osobních údajů v tomto zdravotnickém zařízení.
|
|
|
Ochrana osobních údajů ve zdravotnictví
Jeřábek, Jaroslav ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Bébr, Richard (oponent)
Tato práce si klade za cíl seznámit s ochranou osobních údajů ve zdravotnictví. Nejprve ze zabývá historií ochrany osobních údajů, od jejího prvního zakotvení v právním řádu, poté přechází k obecné platné právní úpravě. V následující, hlavní části práce je rozebírána zdravotnická dokumentace, jako nositel citlivých osobních údajů, co všechno obsahuje a její možné formy a podoby. S příchodem informačních technologií se nebezpečí zneužití nepovolanou osobou zvyšuje, práce se proto zabývá v jakých případech mohou především orgány vykonávající státní zájem přistupovat do zdravotní dokumentace, a to i bez souhlasu pacienta. Také je rozebírána možnost pacienta a jeho příbuzných na nahlížet a pořizovat kopie dokumentace. V závěru je popsán národní zdravotnický informační systém a v něm používané osobní údaje.
|
|
| |
host ::
RSS.