|
|
Dárci politických stran a hnutí na trhu veřejných zakázek
Palguta, Ján
Dárci politických uskupení z řad podnikatelských subjektů se v České republice nezanedbatelně podílí na realizaci veřejných zakázek. V letech 2007–2013 tito dárci získali 16,3 % zakázek veřejných zadavatelů, což odpovídá 16,6 % hodnoty zakázek. V průměru získali dárci každý rok zakázky v hodnotě 32,8 miliard Kč, což představuje 0,7 % HDP. V naší analýze nelze určit, zda zadavatele vybírají dárce v méně transparentních řízeních kvůli snaze vybírat efektivnější dodavatele zakázek, se kterými mohou mít například pozitivní zkušenosti, nebo kvůli politickým darům dodavatelů.
|
|
|
Národní srovnání vědeckého publikačního výkonu Akademie věd České republiky: kvantita vs. kvalita a spoluautorství
Jurajda, Štěpán ; Kozubek, Stanislav ; Münich, Daniel ; Škoda, Samuel
Tato studie podrobně mapuje podíl Akademie věd České republiky (AV ČR) na časopiseckém publikačním výkonu České republiky (ČR) zachyceném v databázi Web of Science (WoS). Srovnání zahrnuje nejen podíl na celkovém publikačním výkonu, ale také podíl na špičkovém publikačním výkonu, tedy publikacích ve špičkových časopisech oborů na základě jejich ohlasu v akademickém světě. Srovnání publikací za období let 2010–2014 ukazuje, že v naprosté většině vědních oborů, kde vědecké týmy AV ČR působí, se AV ČR soustřeďuje na publikování ve světově nejvýznamnějších časopisech databáze WoS výrazně více než zbytek ČR. Výzkumná spolupráce AV ČR ve formě spoluautorství se na národní úrovni odehrává v různých oborech s různou intenzitou a stejně tak se liší kvalitativní zaměření této spolupráce. Zdrojem pro tuto studii byly mimo jiné unikátní bibliometrické podklady zpracované pro realizaci Hodnocení výzkumné a odborné činnosti pracovišť AV ČR za léta 2010–2014, které proběhlo v roce 2015.
|
|
|
Rozvody a příjmy žen v České republice: první zjištění v České republice na základě individuálních dat
Janský, Petr ; Pertold, Filip ; Šatava, Jiří
Většina rozvodů představuje zásadní životní situaci s mnoha dopady na oba rozvedené. Rozvodem dnes v Česku končí téměř polovina sňatků, a rozvod tak byl a bude součástí života velké části české populace. Dopady jsou výrazně determinovány dělbou práce mezi manželi před rozvodem. Míra dělby práce v rámci českých rodin je vysoká. Ženy se mnohem více věnují péči o děti, příbuzné a chod domácnosti, zatímco muži se soustřeďují na výdělečné činnosti. Odhadujeme, že vdané, nestudující a starobní důchod nepobírající ženy ve věku 20 až 70 let by v případě ukončení sdílení příjmů v rámci domácnosti (např. v případě rozvodu a odloučení) čelily poklesu svých čistých příjmů o 20 %. Domácnosti vedené rozvedenými ženami vykazují jedny z nejnižších příjmů přepočtených na jednoho člena domácnosti. Průměrný příjem u rozvedené domácnosti, v jejímž čele je žena, je nižší o pětinu než u sezdané domácnosti a o čtvrtinu než u rozvedené domácnosti vedené mužem. Rozvedené ženy jsou ale více ekonomicky aktivní než vdané ženy, což je pravděpodobně způsobené nutností reagovat na výpadek příjmů po rozvodu. Stejně tak je ale možné vysvětlení, že ženy, které jsou ekonomicky aktivní, nejsou dostatečně atraktivní partnerky (Bertrand, 2016).
|
|
|
Oborová publikační výkonnost pracovišť výzkumných organizací v České republice v letech 2009-2013
Jurajda, Štěpán ; Kozubek, Stanislav ; Münich, Daniel ; Škoda, Samuel
Institucionální hodnocení výzkumných organizací a jejich pracovišť je v České republice (ČR) do velké míry zredukováno na automatizované bodování výsledků výzkumu a vývoje (VaV). Výjimkou je pouze praxe Akademie věd ČR. Výsledky vládního hodnocení pracovišť VaV, v podobě v jaké jsou oficiálně zpracovávány a veřejnosti předkládány, mají pro potřeby řízení systému VaV i jednotlivých výzkumných organizací a jejich pracovišť jen malou informační hodnotu. Zavedený systém (sběru údajů o výsledcích výzkumu, verifikací a základní klasifikace) přitom nabízí řadu nevyužívaných příležitostí, jak akademické i širší veřejnosti zprostředkovat cenné informace o kvantitě a kvalitě publikačního výkonu pracovišť výzkumných organizací. Náš souhrn poskytuje přehled vědeckých výstupů publikovaných v časopisech vedených v databázi Web of Science (WoS). Jde o aktualizaci studie IDEA (2015) pro období 2009-2013. Základní logika aktualizovaného srovnání, jeho výhody, nevýhody, omezení a nedostatky zůstávají víceméně stejné a uživatele proto odkazujeme na podrobná vysvětlení ve zmíněné studii. Hlavní novinkou je (kromě posunu pětiletého okna o jeden rok) využití alternativního citačního indexu: zatímco naše předchozí srovnání vycházela při rozlišení časopiseckých výstupů z indexu Impact Factor, aktualizovaná srovnání využívají index Article Influence Score, který váží citace podle jejich významu.
|
|
|
Dopad daní a dávek na příjmovou nerovnost a relativní chudobu v České republice
Janský, Petr ; Kalíšková, Klára ; Münich, Daniel
Mezinárodní srovnání dlouhodobě ukazují, že příjmová nerovnost a míra ohrožení relativní chudobou v České republice (ČR) jsou dlouhodobě jedny z nejnižších nejen v EU i mezi nejvyspělejšími zeměmi světa (OECD). Údaje z reprezentativních šetření o příjmech a výdajích domácností ukazují, že český daňově-dávkový systém příjmovou nerovnost a míru ohrožení relativní chudobou v ČR ovlivňuje poměrně málo. Určující jsou v dané souvislosti především relativně malé rozdíly v hrubých příjmech, v čemž hraje důležitou roli systém starobních důchodů. Pokud se kromě přímých daní a sociálních dávek zohlední také dopady nepřímých daní (daň z přidané hodnoty a spotřební daně), systém příjmovou nerovnost snižuje relativně málo a míru ohrožení relativní příjmovou chudobou dokonce mírně zvyšuje. Alespoň jednu sociální dávku pobírá 80 % relativně chudých a 33 % ostatních osob. Pouze 38 % celkových výdajů na státní sociální podporu směřuje k lidem ohroženým relativní příjmovou chudobou. Při snižování relativní příjmové nerovnosti a celkové mezery chudoby se jako potenciálně nejefektivnější jeví dávky v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení). Jako nejefektivnější nástroj snižování míry ohrožení relativní příjmovou chudobou se jeví přídavky na děti.
|
|
|
Sebedůvěra třídy a soutěž spolužáků o osmiletá gymnázia
Federičová, Miroslava ; Pertold, Filip ; Smith, Michael
Česká republika patří k menší skupině evropských zemí provozujících vzdělávací systém, který vede k velmi rané diferenciaci žáků do škol podle studijních výsledků a sociálně-ekonomického zázemí žáků. V Česku se tak na osmiletá gymnázia hlásí a náročnou přípravu na přijímací zkoušky podstupuje cca 18 % žáků pátých tříd. Z průměrné třídy s 18 žáky se na osmiletá gymnázia hlásí v průměru tři žáci a přijati jsou v průměru téměř dva. Naše analýzy na datech z unikátního šetření ve školách ukazují, že přítomnost spolužáků hlásících se na gymnázium má negativní dopad na sebedůvěru ostatních žáků. Největší negativní dopad evidujeme v případě sebedůvěry dívek v matematice. Pokles sebedůvěry (z úrovně ve čtvrté třídě, tj. před přípravou na přijímací zkoušky) je přibližně 7 % u žákyní s alespoň dvěma přihlášenými spolužáky. Jako kontrolní skupinu používáme třídy, kde se na gymnázia nehlásil nikdo.
|
|
|
Podpora rodin s dětmi prostřednictvím daňově dávkového systému
Šatava, Jiří
Stát může finančně podpořit domácnosti s nezaopatřenými dětmi, respektive s nejmladším dítětem od 1 do 3 let, snížením jejich daňové zátěže nebo zvýšením sociálních dávek, které tyto domácnosti pobírají. Oba způsoby podpory zvyšují jejich čistou mzdu. Tato studie poskytuje evidenci o výši finanční podpory domácností s dětmi a opatřeních, které ji limitují. Nižší daňové zatížení domácností s dětmi je dáno nižší daní z příjmu, nikoli odvody pojistného. Daňová podpora domácností s dětmi je srovnatelná s daňovou podporou nízkopříjmových bezdětných domácností. K podpoře domácností s dětmi přispívají zejména zvýhodnění přímo cílená na přítomnost dětí v domácnosti a sleva na nepracující manželku, která přítomností dětí v domácnosti podmíněna není. V případě, kdy by daňový systém tato zvýhodnění neobsahoval, domácnosti s dětmi by byly zatíženy vyšší efektivní daňovou sazbou než bezdětné domácnosti s porovnatelným příjmem.
|
|
|
K čemu vede (ne)transparentnost veřejných zakázek?
Palguta, Ján ; Pertold, Filip
V roce 2006 byl zaveden zjednodušený režim zadávání veřejných zakázek cestou podlimitních řízení. Cílem bylo umožnit flexibilnější a jednodušší způsob zadávání menších zakázek. Změna však začala omezovat ekonomickou soutěž, transparentnost a nabídla zneužitelnou volnost zadavatelům. Původně zavedený horní limit pro realizaci tzv. podlimitních stavebních zakázek na úrovni 20 milionů Kč byl proto v roce 2012 snížen na polovinu. Zavedení limitů vedlo, mimo jiné, k manipulacím s odhadovanými hodnotami zakázek a k umělému „nafukování“ cen zakázek směrem k cenovému limitu. Nejčastější výskyt těchto jevů bylo možno sledovat v sektoru stavebnictví. S rostoucím objemem zakázky a s přibližováním odhadovaných hodnot k zákonnému limitu roste neefektivita, tj. rozdíl mezi vysoutěženou a odhadovanou cenou. Rozdíl představuje až 15 procentních bodů oproti otevřenému řízení.
|
|
|
Veřejná podpora míst ve školkách se vyplatí: analýza výnosů a nákladů
Kalíšková, Klára ; Münich, Daniel ; Pertold, Filip
Na základě celostátních údajů se zdá, že dlouhodobý nedostatek míst ve veřejných předškolních zařízeních (školky) se v posledních letech díky demografickému poklesu snižuje, a školek bude do budoucna dostatek. Nicméně na úrovni mnoha obcí vysoký převis poptávky nad nabídkou přetrvává a v důsledku vnitřního pohybu obyvatel a demografických změn přetrvávat bude. Naše analýza finančních nákladů a výnosů ukazuje, že nedostatek míst ve školkách v poslední dekádě znamenal pro veřejné rozpočty nezanedbatelnou čistou ztrátu. Dále naše analýza výnosů a nákladů ukazuje, že čistý výnos z jednoho dodatečného místa ve školce pro veřejné rozpočty představuje v průměru 10 tisíc korun ročně. Veřejná podpora školek není pro rozpočty ztrátová ani za velmi konzervativních předpokladů. Čisté výnosy jsou dokonce ještě vyšší, pokud se zohlední i nepřímé a dlouhodobé dopady podpory vzniku míst ve školce.
|
|
|
Přechod na střední školu, pití alkoholu a vliv vrstevníků na kouření mládeže
Pertold, Filip
Tato studie poskytuje podklad pro debatu o zákazu kouření v restauracích a zkoumá vliv vrstevníků na kouření a konzumaci alkoholu u mládeže. Z mladých lidí se často stávají každodenní kuřáci po přechodu ze základní na střední školu. Podle výsledků celoevropského šetření ESPAD kouří v ČR přes 40 % mladých lidí, což je jedna z nejvyšších hodnot v EU. Studie využívá momentu přechodu studenta ze základní na střední školu k identifikaci síly vlivu vrstevníků na rozhodnutí mladých začít kouřit. Výsledky studie ukazují, že vliv nových spolužáků hraje významnou roli u mužů středoškoláků, zatímco kouření středoškolaček vrstevníky ovlivněno není. Pokud student přijde do třídy, kde polovina spolužáků jsou kuřáci, pak se mu zvýší pravděpodobnost závislosti na kouření o deset procent. Vliv spolužáků je nejsilnější u těch středoškoláků, kteří pravidelně navštěvují bary a restaurace a pijí alkohol. To znamená, že kouření mezi mládeží je do značné míry podpořeno pitím alkoholu v barech a restauracích. Tento závěr hovoří ve prospěch aktuálně diskutovaného zákazu kouření v barech a restauracích, nebo důslednější kontroly podávání alkoholických nápojů nezletilým. Výsledky také ukazují, že výběr střední školy má významný dopad nejen na získání znalostí a dovedností, ale také na kouření a spotřebu alkoholu, což má dopad i na dobu dožití a jiné indikátory kvality zdraví.
|
host ::
RSS.