|
|
Vitalita v architektonickém prostoru
Eyer, David
Disertační práce bude zaměřena na zkoumání faktorů, které ovlivňují vitalitu v architektonickém prostoru. Jedná se de facto o renesanci a aktualizaci postupů, které již v minulosti ať vědomě či nevědomě byly člověkem používány, avšak v průběhu moderního věku potlačeny či pozapomenuty. Doktorská práce zároveň přinese souhrn praktických instrumentálních prostředků „vitální“ architektonické tvorby pro jejich případné využití.
|
|
|
Kořeny moravské urbanistické struktury
Mohelník, Ladislav ; Löw, Jiří (oponent) ; Prokeš, Oldřich (oponent) ; Hrabec, Josef (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Studium architektonických a urbanistických konceptů i jejich aplikaci v praxi, s ohledem na jejich historický kontext, je předmětem dalšího zájmu. Jde přitom především o odvěkou snahu člověka dosáhnout harmonického stavu v uspořádání světa okolo sebe, promítající se bezděčně do jeho díla. Cestami směřujícími k dosažení harmonie se v širším rámci teorie architektury a urbanismu zabývá architektonická kompozice, hledající vyváženost ve vztahu mezi formou, strukturou a prostorem jedinečného díla. Dílo založené na takovýchto hodnotách má zcela specifickou a současně přirozenou schopnost vypovídat o společenských podmínkách, jež provázely jeho vznik. Není v lidských sílách uchopit problematiku urbanistické struktury Moravy v celé její složitosti. Práce se proto soustřeďuje na dva klíčové sídelní prvky moravské urbanistické struktury, s ústřední rolí. Obec Ostravice je dnes poměrně malým sídlem v Moravskoslezských Beskydech, ale relikty její starobylosti vypovídají o významné minulosti, kdy se například v její plužině uchovaly kompoziční vztahy středověkého Civitas Dei převrstvující dokonce ještě starší sídelní jádro velkomoravského Děvína a Vogastisburgu. Listinně doložené děje a události vzdálené minulosti jsou ověřitelné pro danou lokalitu jejich prostorovou interpretaci v souvislostech širšího okolí Beskyd. Zánik sídla známého v poslední fázi jako tzv. Bruneswerde, neboli Brněnský hrad je ve 13. stol. provázen přenosem tradice do nového Brna, i s některými aspekty kompozičního uspořádání hlavních městských dominant. V urbanistické struktuře Moravy představuje toto bývalé hlavní město země logické pokračování role jejího dávného ústředí. Civitas Dei - boží Jeruzalém v opisu Augustinovy knihy De Civitate Dei, není jen oslavou Boha a náboženskou fantazií. Je také jedním z důležitých klíčů k poznání historické architektury. Vyobrazení "neznámého" sídla z knihy "neznámého" původu je skutečným skvostem vypovídajícím i o zaniklých architektonických dílech, dodnes zobrazených také ve vlastnických vztazích katastrálních map. Brněnský hrad, pramenný zdroj vznešenosti a síly, chránil, jak vyplývá z vyobrazení, ve svých zdech i sv. Vojtěcha, sv. Prokopa, sv. Václava a sv. Ludmilu. Vzhledem k bezprostřednímu lennímu vztahu k městu jsou tito BOE_MIENSES, bojovníci_půlměsíce, zasvěcenci Panny Marie a řádu sv. Jana Jeruzalémského, vyobrazeni v panenském městě bez aury. Tři hlavní chrámy, tři kompoziční osy symbolizované trojvěžím, jsou v analogickém vztahu k Brněnskému trojúhelníku čtyř svatých, Svaté rodině brněnského kostela. Staleté mocenské ambice představitelů města Brna a jeho duchovních řádů jsou vepsány do urbanistické struktury v podobě kompozičních vztahů srozumitelných jen těm, kdo jsou do tajemství jeho harmonie zasvěceni. Geometrický řád Brna je určen řadou zásad a kompozičních vztahů mezi prvky proměňujícími se v čase. Renesance nejenže potvrdila kvalitu středověkého založení města, ale současně ji vysoce sofistikovaným způsobem rozvinula a umožnila i relativně bezkolizní rozvoj za jeho hradbami až do poloviny 20. století. Naše současnost bohužel tyto kvality zcela přehlíží. Studium okolností, jež vedly ke vzniku rozsáhlých a složitých kompozic a vztahů, dává logiku jejich existenci skrze identifikaci a poznání osudů jejich tvůrců, uživatelů i majitelů. V souvislosti s Ostravicí i Brnem se tímto postupem lze nově dobrat mimořádně zajímavých osobností, umožňujících vnímat i starší poznatky v jiném světle.
|
|
|
Vizuální ztvárnění vybraných elektronických hudebních stylů
Chlebus, Jiří ; Suchánek, Jiří (oponent) ; Houf, Václav (vedoucí práce)
Tato práce je výsledkem přenesení hudebních prožitků, vjemů a představ autora do statické vizuální podoby. Vybrané elektronické hudební styly jako dubstep, breakbeat, drumandbass, tekkno, techno a psytrance, nesou ve své skladbě určité typické znaky, které se autor snaží zachytit do vizuální podoby. Výsledkem práce je soubor počítačově graficky ztvárněných motivů, které reprezentují dané hudební styly a vyjadřují autorovy vizuální představy, které získává prostřednictvím poslechu daných hudebních stylů.
|
|
|
Klavírní alba pro děti a mládež se zaměřením na tvorbu R. Schumanna, P. I. Čajkovského, B. Bartóka a S. Prokofjeva
MEZEROVÁ, Eva
Cílem této bakalářské práce je analyzovat z metodického hlediska rozmanité skladby různých vývojových období klavírní tvorby, která je určena dětem a mládeži. Dále bych chtěla přiblížit ta alba pro mládež, která nejsou příliš známá, ačkoliv nabízejí velmi vděčný metodický materiál. Součástí práce je rozbor klavírních alb autorů spadajících historicky do dvou století (19. a 20.) a průzkum (formou dotazníku a jeho analýzy) využití těchto skladeb v rámci výuky klavírní hry na ZUŠ a konzervatořích (v rámci předmětu Základy klavírní hry).
|
|
|
Pohyb v činohře a opeře - práce Roberta Wilsona
Waidingerová, Andrea ; SOPROVÁ, Jana (vedoucí práce) ; HYVNAR, Jan (oponent)
Většina z nás se snaží tvořit představení v čistém stylu (pantomima, clownerie, groteska, fyzické divadlo, činohra, opera, muzikál, balet). Mě osobně více zajímá propojení stylů, a to Robert Wilson ve svých inscenacích dělá. Staví pohyb jako jeden ze základních sdělovacích prostředků. Pracuje ? stejně, jako pohybové divadlo - s obrazy, ale také s nadsázkou a s velkou stylizací, která je pohybovému divadlu blízká. Tato diplomová práce se věnuje pohybovému divadlu a jeho vztahu k ostatním složkám divadla. Dále se tato diplomová práce zabývá tím, jak se všemi divadelními elementy nakládá Robert Wilson, co tímto propojením na jevišti vytváří a jak jeho tvorba působí na diváky.
|
|
|
Informovanost rodičů a dětských sester o kojeneckém spánku
ŠIPANOVÁ, Renáta
Jednou z nejčastějších stížností matek v ordinacích dětského lékaře je stížnost na noční poruchu spánku, především u starších kojenců a batolat. Dlouhodobá nespavost dítěte negativně ovlivňuje pohodu rodičů a narušuje klidnou atmosféru domova.U malých dětí se často setkáváme s některými poruchami spánku, k nimž se nejčastěji řadí časté noční probouzení a prodloužené usínání. Proto by o problematice spánku měli být rodiče informováni již na novorozeneckých odděleních, podobně jako o kojení.Cílovou skupinou výzkumu tedy byly matky kojenců a dětské sestry pracující na novorozeneckých odděleních a v primární pediatrické péči. Cílem bylo zjistit informovanost dětských sester a rodičů o kojeneckém spánku a vytvořit edukační materiál pro dětské sestry. Výzkumné šetření probíhalo s využitím snow ball technique, hloubkových rozhovorů s matkami a s použitím dotazníku s otevřenými otázkami pro sestry. Sesbíraná data byla následně přepsána, kodována, a odhalená data byla zpracována metodou rámcové analýzy. Výzkumný vzorek tvořilo 7 matek nespavých kojenců a 7 matek spavých kojenců. Sestry byly vybírány záměrně podle pracovišť na novorozeneckých odděleních a u dětských lékařů v primární péči se zaměřením dětská sestra. Výsledky: Rodiče získávají informace o kojeneckém spánku nejčastěji na internetu, z odborných knih, matky od kamarádek. Na informace o kojeneckém spánku se sester spíše neptají. Výzkum ukázal, že zdrojem znalostí sester jsou nejčastěji vlastní zkušenosti s vlastními dětmi. Sestry také využívají bohatých zkušeností díky dlouholeté praxi. Dále se v této problematice vzdělávají v odborných knihách, seminářích a nechybí ani internet. To, co sestry radí matkám při problému s kojeneckou nespavostí, bylo ve výzkumu uvedeno ze dvou pohledů. První byl pohled sester a druhý pak pohled matek. Překvapivě zde došlo k nesrovnalostem, hlavně u sester z primární péče. Intervence, které sestry udávaly, se shodovaly s fungujícími technikami na uspání kojence. Oproti tomu některé intervence, které popisovaly matky jako radu od sestry, svědčí spíše o neznalosti nebo nezájmu některých sester. Z výzkumu vyplynulo, že kvalita kojeneckého spánku může být do jisté míry ovlivněna tím, jaké informace dostanou rodiče již na novorozeneckém oddělení od zdravotnického personálu, protože ten je nejpovolanější v tom, aby tyto informace poskytoval. Matky ale nejčastěji volí jiné zdroje. Výzkum ukázal, že matky i bez porady s dětskou sestrou většinou instinktivně volí správné techniky k uspání neklidného nespavého kojence. Tyto výsledky vybídli k vypracování edukačního letáku pro sestry, který informuje o správných postupech a vhodných technikách k uspání neklidného nespavého kojence.
|
|
|
Pohybový režim a cirkadiánní typologie městských dětí mladšího školního věku (výzkum ve Strakonicích)
DUNOVSKÁ, Klára
Tato bakalářská práce zkoumá pohybový režim, cirkadiánní rytmy a stravovací návyky městských dětí mladšího školního věku. V teoretické části se práce zabývá důležitostí spánkového režimu, jeho vlivem na psychickou i fyzickou rovnováhu, specifičností této věkové kategorie v kontextu tělesném a psychosociálním. Výzkumná část vyhodnocuje výsledky z dotazníkového šetření, k němuž bylo použito dotazníků ?CIP? (KREJČÍ, HARADA, 2010) a ?Časový snímek dne? (MUŽÍK, BÁRTOVÁ, 2010). Jedná se o kvantitativní výzkum. Bylo zpracováno 113 dotazníků, které byly vyplněny dětmi 4. tříd z vybraných ZŠ ve Strakonicích. Výsledky ukazují na porušování spánkové hygieny, 78% dětí je ranními typy a celkový objem pohybové aktivity je uspokojivý.
|
|
|
Rozvíjení rytmického cítění v mateřské škole
KOKŠTEINOVÁ, Milada
Bakalářská práce se zabývá otázkou rozvoje rytmického cítění u dětí v mateřské škole. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení pojmu rytmus a rytmické cítění. Rytmus je zde popsán jako součást každodenního lidského života i historie lidského rodu. Následuje vývoj rytmického cítění u dítěte předškolního věku a možnosti jeho podpory, pedagogické hodnocení výsledků vzdělávání a sebereflexe učitelky. V praktické části je vytvořen tříměsíční program rozvoje rytmického cítění pro děti 5 až 6 leté, vyhodnocena jeho realizace a podán návrh opatření pro optimalizaci programu. Na přiložené videonahrávce je zdokumentována ukázka z programu rytmického cítění.
|
|
|
Komparace cirkadiánních rytmů u pubescentní mládeže na gymnáziu a středním odborném učilišti
KRATOCHVÍLOVÁ, Lenka
Předkládaná práce monitoruje z odborného hlediska oblast zdraví a zdravého životního stylu, cirkadiánních rytmů, stravovacích návyků a volnočasových aktivit pubescentů současného století. Práce je zaměřena především na spánkový režim, který má nesmírný vliv na chování a jednání jedinců, na jejich zdraví a úzce souvisí s dalšími biologickými rytmy. CÍLE: Cílem práce bylo porovnání skupiny edukantů na dvou různých typech škol, působení v oblasti výchovně vzdělávací při vyplňování dotazníků a určité formování edukantů po stránce zdravotní, psychické, fyzické i sociální. Cílem práce je také monitorování zdravotních návyků této věkové skupiny a případně návyky celé rodiny. METODA: Pro výzkumnou část byla zvolena metoda použití souboru dotazníků. Celkový počet účastníků byl 40 studentů na gymnáziu a 40 studentů na škole učňovského charakteru ve věkovém rozmezí 15 - 17 let. Pro zaujetí edukantů byla předložena prezentace oboru Výchova ke zdraví a byl dán i prostor pro jejich dotazy. Oblast výchovy ke zdraví je na obou typech škol zavedena a prakticky realizována. VÝSLEDKY: Srovnání těchto dvou škol prokázalo, že mezi skupinami studentů existují významné rozdíly ve spánkovém režimu, stravovacích návycích i trávení volného času. Také bylo zjištěno, že většina respondentů trpí nedostatkem spánku a má tendenci spánek posunovat do pozdějších hodin, u studentů učiliště je tato tendence ještě o něco výraznější než u gymnazistů. ZÁVĚRY: Bylo zjištěno, že většina respondentů výrazným způsobem porušuje zásady zdravého životního stylu včetně spánkového režimu a stravování. Měl by být kladen větší důraz na poučení mladých lidí o důležitosti přizpůsobení se přirozeným rytmům a vysvětlení, jakým způsobem by z lepšího přizpůsobení mohli profitovat.
|
|
|
Rozíjení rytmického cítění u dětí předškolního a mladšího školního věku
BÝČKOVÁ, Daniela
Práce se zabývá rozvojem hudebního vnímání se zaměřením na hudební rytmus v mimoškolní edukaci. Podrobněji rozebírá složky rytmu, dělení rytmu a jeho vývoj. Dále je charakterizován hudební vývoj dítěte v předškolním a mladším školním věku. Značná část práce se věnuje pohybovým činnostem. Rozebírá jejích formu, způsoby provedení a možnosti hudební improvizace. Věnuje se metodám Carla Orffa, postupům při rozvíjení hudebnosti a popisuje jeho instrumentář dětských hudebních nástrojů. Dále se zabývá problematikou hudební pedagogiky a interakcí hudebního pedagoga a dítěte. Je doplněna ukázkami her, které jsou zaměřeny na rozvíjení rytmu.
|
host ::
RSS.