Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28 záznamů.  předchozí9 - 18další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Možnosti výuky sexuální výchovy a reprodukčního zdraví na vybraných ZŠ
Drbohlavová, Tereza ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
TITLE Possibilities of teaching sex education and reproductive health at selected elementary school AUTHOR Bc. Tereza Drbohlavová SUPERVISOR PhDr. Hanušová Jaroslava, Ph.D. ABSTRAKT This thesis deals with the topic of sexual education in terms of teaching this topic at primary schools. First part of this thesis contains overview of basic concepts related to sexual education, brief history, available and recommended teaching aids (material and non- material) and recommendations for teaching pupils with special educational needs. Main goal of the work is to create a comprehensive overview of how sex education teaching takes place in selected elementary schools in terms of teaching evaluation, discussed topics or organization form of teaching. Survey results are .... in second part of this thesis. These results shows, that the sexual education teaching is very diverse from school to school. Most of the surveyed school prefer discussion that gives pupils an opportunity to express themselves and develop thoughts. Discussion between teacher and pupils was marked by 116 teachers, which is 97 %. Another important result is the importance of sex education for pupils from the teachers' point of view. For the interviewed teachers, the topics of sex education are "very important" compared to other chapters in the given...
Regionální distribuce rozvojové pomoci v Kambodži
Ficek, František ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Těšinová, Michaela (oponent)
Regionální distribuce rozvojové pomoci v Kambodži Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá rozborem distribuce rozvojové pomoci v Kambodži, konkrétně distribucí a alokací rozvojových projektů zaměřených na reprodukční zdraví a vzdělávání. V úvodní části je nastíněn historický vývoj a současná situace v Kambodži, dále je na základě odborné literatury diskutován současný přístup k rozvojové pomoci, problematika reprodukčního zdraví a vzdělávání a přetrvávající diskurz v alokaci rozvojové pomoci. Ve vlastní analýze byly hledány souvislosti mezi rozvojovými intervencemi a ukazateli reprodukčního zdraví a vzdělávání na provinční úrovni. Hlavním výsledkem práce je, že rozvojová pomoc v Kambodži je alokována s ohledem na úroveň rozvoje dané provincie pouze v několika případech, a tedy že převládá alokace ovlivněná jinými faktory, než je potřeba příjemce. Klíčová slova: Kambodža, rozvojová pomoc, alokace, distribuce, reprodukční zdraví, vzdělávání, oficiální rozvojová pomoc, nestátní neziskové organizace
'Leave No One Behind': The Rhetoric of Equality in the Sustainable Development Goals for Sexual and Reproductive Health Rights for Undocumented Migrants
Eti, Büşra ; Sokolová, Věra (vedoucí práce) ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (oponent)
'Leaving no one behind' is the slogan for strategies and action plans. Goal 3 of the Agenda aims to "Ensure healthy lives and promote being for all at all ages" which includes sexual and reproductive health. However, it leads ther the policy frameworks are leading to the goal of 'leaving no one behind'. In order to answer the question, migrants' rights is one of them. The construction of the inequalities in the discourse will be
Těhotenství u ženy s asistovanou reprodukcí.
NĚMCOVÁ, Sabina
Bakalářská práce se zabývá problematikou těhotenství u ženy s asistovanou reprodukcí. Pojem asistovaná reprodukce je v dnešní době hodně diskutované téma, protože každým rokem se zvyšuje počet neplodných párů. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se budeme zabývat neplodností u žen a neplodností u mužů. V dalších kapitolách jsme se zaměřili na asistovanou reprodukci a druhy asistované reprodukce. V neposlední řadě jsme se zabývali riziky spojenými s asistovanou reprodukcí a etikou. Cílem bakalářské práce je zjistit postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. K tomuto cíli byly vytvořeny výzkumné otázky: 1. Jak porodní asistentky vnímají asistovanou reprodukci? 2. Jak přistupují porodní asistentky k péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci? Výzkumné šetření bylo prováděno v měsících březen a duben v roce 2017. Kvalitativní výzkum byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem s porodními asistentkami. Rozhovory byly prováděny s devíti porodními asistentkami, které pracují na ošetřovatelské jednotce rizikového těhotenství. Porodní asistentky byly ve věku 27 54 let. Dotazované respondentky pracují ve městech České Budějovice, Praha, Ostrava a Brno. Výzkum probíhal s respondentkami na základě jejich souhlasu s podepsáním "Žádost o souhlas ke spolupráci". Tato žádost porodním asistentkám zaručuje anonymitu a zacházení se získanými informacemi dle etických norem. Na začátku rozhovoru byly zjištěny od respondentek identifikační údaje. Během rozhovoru byly respondentky dotazovány na problematiku asistované reprodukce. Konkrétně na komplikace asistované reprodukce, metody asistované reprodukce, postoje porodních asistentek k asistované reprodukci a názory porodních asistentek k redukci embryí. Rozhovory porodních asistentek vedly k péči o ženu po asistované reprodukci a k péči o ženy s OHSS. Dále byly zkoumány názory porodních asistentek na informovanost žen a na změněné potřeby žen po asistované reprodukci. Rozhovory byly v celém průběhu nahrávány. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány metodou barvení v textu. Na základě analýzy dat byly stanoveny dvě hlavní kategorie a jejich podkategorie. První hlavní kategorie Asistovaná reprodukce byla rozdělena do tří podkategorií, které se nazývaly Metody asistované reprodukce, Komplikace asistované reprodukce a Postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. Druhá hlavní kategorie Péče porodní asistentky o ženu po asistované reprodukci byla rozdělena do tří podkategorií s názvy Specifika v péči u žen po AR, Poskytování informací ženám po AR a Změněné potřeby žen po AR. Porodní asistentky se s problematikou asistované reprodukce setkávají relativně často a vnímají ji pozitivně. Porodní asistentky, které mají osobní zkušenosti s asistovanou reprodukcí (u sebe, přátel či v rodině), vnímají asistovanou reprodukci lépe než porodní asistentky, které se sešly s touto problematikou při klinické praxi. Dotazované porodní asistentky zpozorovaly, že ženy po asistované reprodukci mají změněné potřeby, zejména pocit jistoty a bezpečí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky znají rizika spojená s asistovanou reprodukcí a částečně znají péči o ženy po asistované reprodukci. Respondentky se také domnívají, že ženy po asistované reprodukci jsou dostatečně informovány o problematice AR. Výzkumné šetření poukázalo, že každá porodní asistentka je osobnost a může problematiku asistované reprodukce vnímat jinak. Nadále z výzkumného šetření vyplynulo, že ženy po asistované reprodukci mají vyšší sklon ke komplikacím v těhotenství a z tohoto důvodu jsou častěji kontrolovány u gynekologů a v centrech asistované reprodukce. Výsledek této bakalářské práce může být prezentován na odborných konferencích či může být publikován v odborných časopisech.
Role porodní asistentky v péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci
NĚMCOVÁ, Sabina
Bakalářská práce se zabývá problematikou těhotenství u ženy po asistované reprodukci. Pojem asistovaná reprodukce je v dnešní době hodně diskutované téma, protože každým rokem se zvyšuje počet neplodných párů. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se budeme zabývat neplodností u žen a neplodností u mužů. V dalších kapitolách jsme se zaměřili na asistovanou reprodukci a její druhy. V neposlední řadě jsme se zabývali riziky spojenými s asistovanou reprodukcí a etikou. Cílem bakalářské práce byl zjistit postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. K tomuto cíli byly vytvořeny výzkumné otázky: 1. Jak porodní asistentky vnímají asistovanou reprodukci? 2. Jak přistupují porodní asistentky k péči o těhotnou ženu po asistované reprodukci? Výzkumné šetření bylo prováděno v měsících březen a duben v roce 2017. Kvalitativní výzkum byl prováděn polostrukturovaným rozhovorem s porodními asistentkami. Rozhovory byly prováděny s devíti porodními asistentkami, které pracují na ošetřovací jednotce rizikového těhotenství. Porodní asistentky byly ve věku 2754 let. Dotazované respondentky pracují ve městech České Budějovice, Praha, Ostrava a Brno. Výzkum probíhal s respondentkami na základě jejich souhlasu s podepsáním "Žádosti o souhlas ke spolupráci". Tato žádost porodním asistentkám zaručuje anonymitu a zacházení se získanými informacemi dle etických norem. Na začátku rozhovoru byly zjištěny od respondentek identifikační údaje. Během rozhovoru byly respondentky dotazovány na problematiku asistované reprodukce. Konkrétně na komplikace asistované reprodukce, metody asistované reprodukce, postoje porodních asistentek k asistované reprodukci a názory porodních asistentek na redukci embryí. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, jakou ošetřovací péči poskytují porodní asistentky ženám po asistované reprodukci a ženám s OHSS. Dále byly zkoumány názory porodních asistentek na informovanost žen a na změněné potřeby žen po asistované reprodukci během hospitalizace na ošetřovací jednotce rizikového těhotenství. Rozhovory byly v celém průběhu nahrávány na diktafon. Rozhovory byly následně přepsány a analyzovány metodou barvení v textu. Na základě analýzy dat byly stanoveny dvě hlavní kategorie a jejich podkategorie. První hlavní kategorie Asistovaná reprodukce byla rozdělena do tří podkategorií, které se nazývají Metody asistované reprodukce, Komplikace asistované reprodukce a Postoje porodních asistentek k asistované reprodukci. Druhá hlavní kategorie Péče porodní asistentky o ženu po asistované reprodukci byla rozdělena do tří podkategorií s názvy Specifika v péči u žen po AR, Poskytování informací ženám po AR a Změněné potřeby žen po AR. Z výzkumného šetření vyplývá, že porodní asistentky se s problematikou asistované reprodukce setkávají relativně často a vnímají ji pozitivně. Porodní asistentky, které mají osobní zkušenosti s asistovanou reprodukcí (u sebe, přátel či v rodině), přijímají asistovanou reprodukci lépe než porodní asistentky, které se s touto problematikou setkaly při klinické praxi. Dotazované porodní asistentky zpozorovaly, že ženy po asistované reprodukci mají změněné potřeby, zejména pocit jistoty a bezpečí. Z výzkumného šetření vyplynulo, že porodní asistentky znají rizika spojená s asistovanou reprodukcí a znají péči o ženy po asistované reprodukci. Respondentky se také domnívají, že ženy po asistované reprodukci jsou dostatečně informovány o problematice AR. Výzkumné šetření poukázalo, že každá porodní asistentka je osobnost a může problematiku asistované reprodukce vnímat jinak. Nadále z výzkumného šetření vyplynulo, že ženy po asistované reprodukci mají vyšší sklon ke komplikacím v těhotenství, a z tohoto důvodu jsou častěji kontrolovány u gynekologů, v centrech asistované reprodukce a jsou častěji hospitalizovány na ošetřovací jednotce rizikového těhotenství. Výsledek této bakalářské práce může být prezentován na odborných konferencích.
Znalosti žáků o reprodukčním zdraví na 2. stupni vybrané ZŠ
Řeháková, Veronika ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kovaříková, Miroslava (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na znalosti o reprodukčním zdraví žáků 2. stupně vybrané ZŠ. V teoretické části se věnuji pojmu reprodukční zdraví, popisu mužského a ženského pohlavního ústrojí, poruchám reprodukčního zdraví, přirozeným a nepřirozeným metodám antikoncepce. Další část práce se týká reprodukčního zdraví, prostituce a sexuálního zneužívaní a dopadu těhotenství na nepřipravený organismus v době dospívání. Zabývám se tím, jak se Výchova ke zdraví, pod kterou patří reprodukční zdraví, prezentuje v RVP a co je jejím cílem v jednotlivých oblastech a klíčových kompetencích. Cílem práce bylo zmapovat získané znalosti v dané oblasti ve třídách, kde se tento předmět vyučuje. Zvolila jsem dotazníkové šetření, kterého se zúčastnilo celkem 84 dětí ze 6. - 8.ročníku vybrané ZŠ. Potvrdilo se, že žáci v osmém ročníku mají nejvyšší znalosti v oblasti reprodukčního zdraví, přesto byly tyto vědomosti nižší než bychom očekávali. Proto je nutné tyto vědomosti nadále prohlubovat a zvyšovat prostřednictvím projektů k danému tématu a předávat vědomosti jinou formou než pouhým výkladem, zejména praktickými a názornými ukázkami.
Připravenost adolescentů s mentálním postižením na sexuální život
Semecká, Nella ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Sotáková, Hana (oponent)
Připravenost jedinců s mentálním postižením na rodičovství a s tím související sexuální život je v současné době inkluze velmi často diskutovaným tématem. Ve své práci jsem se zaměřila na připravenost adolescentů s mentálním postižením na sexuální život. Na toto téma jsem pohlédla z pohledu připravenosti nezletilých jedinců s postižením v souladu se sexuální výchovou. Ve své bakalářské práci jsem zkoumala míru informovanosti adolescentů s mentálním postižením o reprodukčním zdraví. Sledovala jsem, jaké poznatky mají jedinci s mentálním postižením o sexuální edukaci a povědomí o sexualitě u adolescentů. V praktické části pak na základě provedeného dotazníkového šetření BP zkoumá připravenost jedinců s mentálním postižením na sexuální život a rodičovství. KLÍČOVÁ SLOVA: Rodičovství, gravidita, adolescence, mentální postižení, sexualita, sexuální výchova, reprodukční zdraví, prevence.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 28 záznamů.   předchozí9 - 18další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.