|
Studie o problematice radioaktivity a záření a jejich chápání laickou veřejností
DVOŘÁKOVÁ, Romana
Záření, radiace, radioaktivita, tato slova v mnohých z nás vzbuzují pocit nejistoty, neznáma a někdy i obav. Málokdo z nás je skutečně správně a dostatečně informován o této problematice, kterou sice považujeme za velice důležitou, ale také složitou a těžce pochopitelnou. Podle mého názoru většina veřejnosti, která profesionálně nepřichází do styku s informacemi z oblasti týkající se jakéhokoli využívání ionizujícího záření a radioaktivity, má nedostatečné znalosti, z čehož pramení jejich obava a strach ze záření. V bakalářské práci byla pro výzkum stanovena hypotéza, zda se laická veřejnost obává nejvíce lékařských zdrojů záření. K získání celkového obrazu problematiky a k eliminaci nejednoznačných výsledků jsem dále stanovila několik podhypotéz. K dosažení cílů a ověření hypotéz byla zvolena kvantitativní forma výzkumu. Použitá technika sběru dat byla. dotazníková anketa. Pro účely dotazníkového šetření byla zvolena jako statistický soubor laická veřejnost, a to pacienti Mulačovy nemocnice s.r.o v Plzni. Cílem práce bylo zjistit úroveň obav spojených s různými druhy využívání radioaktivity a ionizujícího záření, dále přinést objektivní a ucelený pohled na stav informovanosti laické veřejnosti v této oblasti, a na základě získaných statisticky zpracovaných údajů navrhnout nejúčinnější způsob předávání informací k rozšíření celkového povědomí. Bakalářskou práci bych ráda poskytla jako informační zdroj pro širokou veřejnost, dále bych výsledky této práce nabídla organizacím, které se touto problematikou zabývají a v neposlední řadě jako výukový materiál pro studenty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
Domácí péče a její význam
TITĚROVÁ, Pavlína
Domácí péče a její význam Domácí péče je formou zdravotní a sociální péče zaměřené na klienty, kteří by jinak byli hospitalizováni a je poskytována v jejich vlastních domovech. Na základě indikace ošetřujícího lékaře je plně hrazena zdravotními pojišťovnami. Vznik Domácí péče je spojován s prvopočátkem křesťanství, kdy se společně s ním rozvíjelo i charitativní ošetřovatelství. Svoji současnou podobu získávala Domácí péče v průběhu staletí, kdy ji ovlivňovaly významné historické události i ekonomická situace a reformy dané doby. Významnou měrou se na vývoji Domácí péče podílely řeholní řády a diakonky. V České republice došlo k výraznějším změnám v Domácí péči až s rokem 1990, kdy začaly vznikat první agentury domácí péče. Cílem komplexní Domácí péče je zajištění maximální dostupnosti, kvality a efektivnosti péče klientům. V současné době je Domácí péče zaměřena zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení u nevyléčitelně nemocných a zajištění klidného umírání. Ročně je poskytována statisícům klientům v přirozeném prostředí jejich domova. Cílem bakalářské práce {\clqq}Domácí péče a její význam`` bylo jednak zjistit skladbu klientů a rozsah péče agentur Domácí péče a zjistit, jaký význam vidí laická veřejnost v Domácí péči. Cíle práce byly splněny. Byly stanoveny čtyři hypotézy. Na základě provedeného dotazníkového šetření u odborné veřejnosti je možné potvrdit první hypotézu: největší počet klientů Domácí péče tvoří dlouhodobě nemocní a potvrdit také druhou hypotézu: agentury Domácí péče poskytují péči o duševně nemocné. Na základě provedeného dotazníkového šetření u laické veřejnosti je možné vyvrátit třetí i čtvrtou hypotézu: laická veřejnost neví, jaká jsou pozitiva Domácí péče a laická veřejnost neví, jaké jsou formy Domácí péče. K tématu {\clqq}Domácí péče a její význam`` byl proveden kvantitativní výzkum. Ke zjištění výsledků byla použita metoda dotazováním formou dotazníku. Respondenty tvořili jednak lidé z řad laické veřejnosti, kteří byli vybráni náhodným výběrem, kdy kritériem pro výběr byl věk nad 18 let a co nejširší spektrum věkových kategorií. Respondenty ve druhé části výzkumu byly sestry agentur domácí péče, které jsem vybírala náhodným způsobem v agenturách domácí péče ve Středočeském kraji, Praze, Brně a Českých Budějovicích. Tato bakalářská práce může sloužit jako podklad k vytvoření komplexního informačního zdroje o Domácí péči, pokud se týká historie, charakteristiky, organizace, ale i poskytované péče pro laickou veřejnost, ale také pro veřejnost odbornou. Může sloužit k vytvoření informačních letáků, brožur a internetových stránek. Domácí péče je aktuálním tématem a přináší možnost uplatnění zejména u kvalitně informovaných laiků i odborníků.
|
|
Uplatnění sestry poradkyně v péči o nevyléčitelně nemocné
JANSOVÁ, Markéta
Péče o nevyléčitelně nemocné se jeví jako aktuální téma z důvodu modernizace medicíny, která dnes léčí stavy a choroby, na které v dřívějších dobách umírali lidé mnohem dříve než dnes. Z tohoto důvodu přibývá nevyléčitelně nemocných lidí a role sestry poradkyně pro nevyléčitelně nemocné nabývá na významu. Úkolem sestry poradkyně by především mělo být nevyléčitelně nemocným a jejich rodinám na blízku, pomoci jim zorientovat se v této náročné situaci, poskytovat důležité informace a případně jim pomoci v zajištění vhodnější péče. Pro tuto práci byly stanoveny cíle: C1: {\clqq}Zjistit jaké představy má laická veřejnost na péči v situacích po zjištění, že by byli nevyléčitelně nemocní``; C2: {\clq}qZjistit názor ošetřovatelského personálu na možnosti uplatnění sestry poradkyně v péči o nevyléčitelně nemocné``; C3: {\clq}qZjistit možnosti uplatnění sestry poradkyně v péči o nevyléčitelně nemocné`` a C4: {\clq}qZjistit, kdo by měl být poskytovatelem poradenské péče po zjištění klienta, že je nevyléčitelně nemocný``. Dále byly stanoveny hypotézy: H1: {\clq}qSestra poradkyně je schopná intervenovat na potřeby laické veřejnosti, které vyjadřuje k problematice péče v případě zjištění nevyléčitelné nemoci``. H2: {\clq}qOšetřovatelský personál nepovažuje roli sestry poradkyně za reálnou z důvodu nekonkrétně vyjádřených kompetencí v příslušné legislativě``. H3: {\clq}qOšetřovatelský personál zaměňuje roli sestry edukátorky s rolí sestry poradkyně``. Bylo provedeno kvalitativně-kvantitativní výzkumné šetření. V kvalitativní části tvořili výzkumný soubor pro rozhovory 4 sestry z onkologického, chirurgického, interního a neurologického oddělení a 4 laici. Výzkumný soubor kvantitativní dotazníkové části výzkumného šetření tvořilo 116 respondentů sester z oddělení následné péče, interního, chirurgického, neurologického a onkologického oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. a Hospice sv. J.N.Neumanna v Prachaticích; a dále 112 respondentů laiků. Z vyhodnocených výsledků vyplynul zájem sester i laiků o sestru poradkyni, jejíž uplatnění by bylo pravděpodobně problematické z důvodu nekonkrétně vyjádřených kompetencí v legislativě. Dále je zde nutné vyzvednout hlavní dominantní hodnotu, která z výzkumného šetření vyplynula, kterou je {\clq}qrodina``.
|
|
Kriminalita a její prezentace v médiích. Mediální reprezentace čtyř pachatelů trestných činů v ČR po roce 1993
Kasalová, Renata ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá prezentací kriminality a pachatelů trestných činů v médiích. Média mají významnou informativní úlohu, jsou hlavním aktérem, který vytváří veřejné mínění, ovlivňuje postoje a názory veřejnosti a to především v zásadních otázkách, které se soudobé společnosti dotýkají. Ve spojitosti s nastolenou mediální svobodou po roce 1989 a rozvojem komerčního mediálního sektoru jsme byli svědky markantního nárůstu zpráv o kriminalitě a trestných činech. Zvýšila se také jejich bulvarizace včetně referování o brutalitě a výjimečnosti těchto činů. Laická veřejnost získává své poznatky o stavu a vývoji kriminality ve svém regionu a v celé republice téměř výlučně z médií. Média tak mohou recipientovi podávat zkreslené informace a napomáhat k vytváření falešného vědomí o kriminalitě jako takové, jejím vývoji, specifikaci, nárůstu počtu zločinů a podobně. V této diplomové práci se zabývám především mediální produkcí ve spojitosti s kriminalitou a žurnalistikou, normativními požadavky na zpravodajství a mediální sdělení včetně jejich porušování, sociální konstrukcí reality a mediální reprezentací. V kvalitativních analýzách sleduji mediální reprezentace vybraných čtyř pachatelů trestných činů (Jiří Kajínek, Petr Zelenka, Václav Novotný-Urban a Pavel Peca) v denících Mladá fronta DNES a Právo....
|
|
Systém hudebního vzdělávání v Austrálii se zaměřením na primární a sekundární stupeň
Čápová, Alena ; Tichá, Alena (vedoucí práce) ; Sládek, Libor (oponent)
Autorský abstrakt Záměrem této diplomové práce je zpřístupnit poznatky o australském vzdělávacím systému a postavení předmětu hudební výchova v soustavě vyučovacích předmětů. Australský vzdělávací systém má svá specifika. Z hlediska mezinárodních srovnávání testů je velmi dobře hodnocen. Z toho důvodu může být podnětným také pro české prostředí. V této práci jsou popsány kroky, které vedly k nynější podobě výuky hudební výchovy v Austrálii. Rozbor kurikulárních dokumentů pak přibližuje současný stav. Postavení hudební výchovy se v australském vzdělávacím systému neustále posiluje. Do tohoto procesu je zapojena odborná i laická veřejnost. Hudba se stává nedílnou součástí vzdělávání. Vyústěním této práce je srovnání australského vzdělávacího systému s českým. Na základě výsledků jsou navrhována doporučení pro českou praxi.
|
|
Osvojení v právu soukromém a veřejném
Polanská, Šárka ; Radvanová, Senta (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
65 ZÁVĚREM Cílem mé práce bylo analyzovat právní aspekty osvojení. Jak už jsem zmínila v úvodu své práce, nevyhnula jsem se však zcela ani určitým drobným odbočkám k psychologickému a sociologickému hledisku tohoto institutu. Ústřední myšlenkou mé práce je hledisko prospěchu dítěte. Zájem dítěte mnohokrát ve své práci zdůrazňuji. Ačkoliv je toto téma obsaženo v samostatném oddílu, který blíže rozebírá podmínky osvojení, svůj prostor si tento institut našel v celé práci. Nerozpakuji se tedy ani nyní, v závěru této práce, jej znovu zdůraznit. Zájem dítěte, je primárním hlediskem osvojení jako nejdokonalejší z forem náhradní péče. Toto hledisko svým významem převáží zájmy ostatní, a to včetně zájmů rodičů a osvojitelů. Je třeba zdůraznit, že stěžejním účelem osvojení není saturování potřeb bezdětných párů. Na prvním místě v pomyslném žebříčku zájmů jednotlivých subjektů osvojení je dítě a jeho uspokojení potřeby vyrůstat v rodinném prostředí, byť by se nejednalo o rodinu biologickou. S touto základní myšlenkou by měl být obeznámen každý, kdo zvažuje možnost osvojení dítěte, nebo kdo již o osvojení požádal, protože tato věta v sobě skrývá mnohé. Je vysvětlením celého procesu osvojení, jeho zprostředkování. Laická veřejnost i média často upozorňují na to, že proces osvojení je příliš zdlouhavý a mají pravdu....
|
|
Aplikace zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů v praxi
MAŘÍKOVÁ, Magdalena
Problematika ochrany osobních a citlivých údajů patří v současnosti k velice medializovaným tématům. V diplomové práci jsem se zabývala ochranou osobních údajů ve zdravotnictví v souvislosti se zákonem č.101/2000 Sb.,o ochraně osobních údajů a dále právními a etickými otázkami, které se týkají ochrany osobních údajů v souvislosti se zdravotnickou dokumentací a povinnou mlčenlivostí zdravotnických pracovníků. Cílem výzkumné části bylo zjistit informovanost, postoje a názory vzorku české populace k ochraně osobních údajů ve zdravotnictví v souvislosti se zákonem č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Dílčím cílem bylo zjistit, zda existují rozdíly v pohledu na tuto problematiku jednak mezi laickou a odbornou veřejností a jednak mezi mladší a starší generací naší populace.Ke zpracování výzkumné části jsem využila kvantitativní metodu výzkumu. Pro sběr potřebných dat byla využita metoda dotazování technikou dotazníků. Výzkum byl realizován v období od ledna do května 2008 a zúčastnilo se ho celkem 225 respondentů z laické a odborné veřejnosti.Domnívám se, že tato práce by mohla podnítit větší diskusi o některých aspektech ochrany osobních údajů ve zdravotnictví a zlepšit informovanost laické i odborné veřejnosti nejen o zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ale i o jiných otázkách souvisejících se zdravotnickou dokumentací jakožto základního zdroje osobních a citlivých údajů pacienta.
|
|
Bioetika ve veřejném diskurzu
ŠIMKOVÁ, Petra
V České republice dochází čas od času k rozvíření celospolečenské diskuze o bioetických tématech- interrupci, prenatální diagnostice, asistované reprodukci a o eutanázii. Tato společenská diskuze je z velké míry ovlivněna médii, která nám zajímavou zprávu či příběh prezentují, je však zapotřebí si uvědomit, že uvedená témata mají mnohem širší rozsah a případné dopady, než jak jsou nám servírována médii. K bioetickým tématům týkajících se počátku a konce života se pravidelně vyjadřuje široké spektrum diskutujících, jak odborná, tak i laická veřejnost. Pro plodnou diskuzi je nezbytné jasně formulovat a upřesnit si pojmy, protože mnohdy dochází k pomýlení a očekávaný výsledek diskuze nepřinese. V minulosti nebylo zapotřebí se těmito tématy příliš zabývat, protože veškerý řád měla v rukách příroda. Ne zcela zdravým jedincům se nepodařilo počít potomka, nechtěný plod byl donošen a jeho pohlaví bylo pro rodiče překvapením a konečně, lidé umírali přirozeně stářím či po prohraném zápasu s nemocí. Pro mnohé příroda, pro jiné některý vyšší řád. Ovšem neuvěřitelný vědecký vývoj umožnil takové zázraky, o kterých by se nám ještě před stovkou let ani nesnilo. Získali jsme mnohá práva, svobodu a demokracii a také dalekosáhlou možnost volby. Dnes se můžeme rozhodnout, zda vůbec otěhotníme a stejně tak se můžeme rozhodnout, že se plného lůna z různých pohnutek zbavíme. Pomocí diagnostických metod můžeme zjistit, jakého potomka nosíme pod srdcem, ale za pomoci stejné techniky se nám může stát nepohodlným. Můžeme se nechat léčit a dožít se i staletí a leckde se můžeme zase legálně rozhodnout, že náš život již nemá smysl a ukončit ho. Cílem diplomové práce je za pomoci sekundární analýzy tištěných dokumentů tří vybraných českých deníků zmapovat povědomí čtenářů o bioetických tématech v letech 2000-2010. Vysledovat, co rozpoutalo u čtenářů diskuzi, kdo diskutoval a jaký čtenáři k problematice zaujali postoj. Druhotným cílem bylo také zmapování všech argumentů zastánců i odpůrců vybraných témat a výsledky porovnat s odbornou literaturou. Z výsledků výzkumu je patrné, že diskuzi veřejnosti vždy vyvolala médii prezentovaná událost, na kterou následně čtenáři ze všech oblastí reagovali. Dle výsledků výzkumu veřejné povědomí o bioetických tématech utváří ve většině odborníci, kteří se bioetickými dilematy přímo zabývají či vykonávají takovou profesi, do které bioetika značně zasahuje. Do diskuze se zapojili čtenáři rozmanitého složení a nejvíce zastoupená byla skupina odborníků a skupina laických diskutujících.
|
|
Terénní péče porodních asistentek z pohledu laické veřejnosti
DUŠKOVÁ, Marcela
Vzhledem k zdravotnickému systému v České republice se do povědomí veřejnosti vryla potřeba lékařské péče v těhotenství, a to i v případě, že probíhá fyziologicky. Teoretická část práce se zabývá porodní asistencí ve vztahu ke komunitní péči. Obecná teoretická část shrnuje úlohy a kompetence porodních asistentek, formy vzdělávání kvalifikačního a celoživotního. Další část se zabývá konkrétními postupy při poskytování péče terénní porodní asistentkou dle platných standardů vydaných ČKPA. Pro výzkumnou část bakalářské práce byla vybrána forma kvantitativního výzkumu, metoda dotazníku. Dotazník se skládal z 28 otázek a byl zpracován v měsíci dubnu 2009. Souborem šetření byla široká laická veřejnost bez omezení věku, pohlaví a místa bydliště. Osloveno bylo celkem 150 respondentů, ve výzkumu použito celkem 126 úplných navrácených dotazníků. Hlavními cíly práce bylo zjistit názory veřejnosti na práci terénních porodních asistentek a její potřebnost, dále zjistit u laické veřejnosti znalost kompetencí porodních asistentek a povědomí o rozsahu služeb porodní asistentky, které hradí zdravotní pojišťovny. Všechny cíle byly splněny. Pomocí výzkumu byly ověřovány následující hypotézy: Hypotéza 1: Těhotné ženy dávají přednost péči lékaře {--} gynekologa před péčí porodní asistentky . Tato hypotéza byla potvrzena. Hypotéza 2: Ženy o péči porodní asistentky v terénu v období po porodu zájem nejeví. Tato hypotéza byla vyvrácena. Hypotéza 3: Ženy očekávají od porodní asistentky především kvalitní prenatální kurzy. Tato hypotéza byla rovněž vyvrácena. Hypotéza 4: Muži nepovažují péči terénní porodní asistentky pro ženy za přínosnou. Tato hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza 5: U žen, které nemají lékařskou péči v místě bydliště je potřeba terénní péče porodní asistentky vyšší než u žen jež lékařskou péči v místě bydliště mají. Tato hypotéza nemohla být potvrzena ani vyvrácena z důvodu neadekvátního poměru respondentů v souborech šetření. Hypotéza 6: Veřejnost nezná skutečné kompetence porodních asistentek. Tato hypotéza se potvrdila. Hypotéza 7: Veřejnost neví o rozsahu hrazení návštěvní péče porodní asistentkou zdravotními pojišťovnami. Tato hypotéza se rovněž potvrdila. Tato práce, ač má informativní charakter, se pokusila zmapovat názory a vědomosti veřejnosti na terénní porodní asistenci a pomáhá nastínit její nejasnosti v této oblasti. Může být podkladem pro osvětu laické veřejnosti, případně posloužit jako odrazový můstek dalšího výzkumu.
|
|
Informovanost veřejnosti o systému veřejného zdravotního pojištění
ŘEHÁKOVÁ, Jana
Veřejné zdravotní pojištění je důležitou součástí systému českého zdravotnictví. V České republice je uplatňován model národního zdravotního pojištění s více zdravotními pojišťovnami. Hlavním úkolem zdravotních pojišťoven je výběr pojistného od plátců a úhrada zdravotní péče poskytnuté pojištěnci. Cílem této práce je zmapovat a vyhodnotit informovanost laické a odborné veřejnosti o systému veřejného zdravotního pojištění. V práci byly stanoveny tři dílčí cíle. Prvním dílčím cílem bylo zjistit úroveň informovanosti odborné veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Druhým bylo zjištění úrovně informovanosti laické veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Třetím dílčím cílem bylo porovnat informovanost laické a odborné veřejnosti o veřejném zdravotním pojištění. Pro dosažení vytyčených cílů byly stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1: Většina odborné veřejnosti je informována o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění. Hypotéza č. 2: Většina laické veřejnosti je informována o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění. Hypotéza č. 3: Mezi informovaností odborné a laické veřejnosti o platné právní úpravě veřejného zdravotního pojištění není rozdíl. K ověření hypotéz byla zvolena forma kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat byla použita technika dotazníku. Pro praktickou část byl využit identický dotazník pro odbornou i laickou veřejnost. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořili respondenti, kteří žijí či pracují v Českých Budějovicích. Za odbornou veřejnost byly v rámci výzkumu považováni občané, kteří pracují či pracovali ve zdravotní či sociální oblasti. Konečný výzkumný soubor tvořilo 200 respondentů odborné a 200 respondentů laické veřejnosti. Cíl diplomové práce i dílčí cíle byly splněny. První dvě hypotézy byly potvrzeny. Hypotéza č. 3 nebyla výzkumem potvrzena. Bylo zjištěno, v jakých oblastech je odborná i laická veřejnost nejvíce informována a v jakých méně. Výsledky výzkumu by mohly být využity k publikaci v odborných časopisech.
|
host ::
