|
Jaderná energetika v ČR a ve světě
Peroutka, Tomáš ; Bartošík, Tomáš (oponent) ; Mastný, Petr (vedoucí práce)
Ve své práci se budu zabývat základním principem jaderné reakce, jejího vzniku, jijí vývoj a současný stav, na jaké je úrovni. Dále se budu zabývat jadernými elektrárnami a jejím popisem. Jak se vybírá umístění a jiné kritéria pro stavbu je v další části. Budu se i zabívat odpadem z těchto eletráren a jijich využívání a skladování. Budoucností v odvětví jaderné energetiky je obsahem další z části této práce.V poslední řadě budu navrhovat energetickou koncepci našeho státu.
|
| |
|
Jaderná energie a energetická bezpečnost EU
Ryzhenko, Maksym ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice budoucího vývoje jaderné energetiky v unijním prostoru a jejímu zakomponování do současné energetické politiky EU. Práce se dále zaměřuje na podrobné zkoumání Energetické politiky EU z hlediska energetické bezpečnosti členských států a v průběhu celého textu se zabývá rolí jaderné energetiky jako určujícího faktoru zajištění této bezpečnosti. Práce je rozdělena do dvou částí -- teoretickou (kapitola první) a výzkumnou (kapitola druhá a třetí). První kapitola této práce je věnována aktuálním teoretickým přístupům k otázce zajišťování energetické bezpečnosti. Veškera problematika energetické bezpečnosti je pak v závěrečné části první kapitoly zkoumána ve smyslu jejího začlenění do všezahrnující energetické politiky EU. Druhá kapitola poskytuje analýzu současné energetické situace Evropské unie jako celku a v jednotlivých členských státech. Veškeré získané poznatky jsou aplikovány s důrazem na postavení jaderné energie v energetickém mixu. Závěrečná třetí kapitola shrnuje aktuální trendy vývoje jaderné energetiky v rámci EU. Jsou zde rovněž rozebrány průzkumy veřejného mínění a oblasti vládních zásahů v jaderné energetice.
|
|
Jaderná elektrárna Dukovany. NJZ EDU. Souhrnná geomorfologická analýza užší lokality
Prachař, I. ; Roštínský, Pavel ; Valenta, J.
Syntéza geologických (strukturních, tektonických, sedimentologických), lokálních geofyzikálních (geoelektrických) a geomorfologických (topografické uspořádání, sklonitost povrchu, topolineamenty v reliéfu, pozice fluviálních sedimentů) dat v blízkém okolí stávajícího i nově plánovaného jaderného zařízení Elektrárny Dukovany. Zpráva doplněna podrobnější rešerší existujících geomorfologických podkladů území. Studie byla zpracována na požadavek české energetické společnosti ČEZ, a.s. v souvislosti s hodnocením sesimického rizika. Větší pozornost byla při výzkumu věnována rysům předmětým úseků hlubokých údolí Jihlavy a Rokytné a v blízkosti elektrárny situované lokality s nejmocnějším výskytem zachovaných vltavínonosných sedimentů (pravděpodobné stratigrafické stáří svrchní miocén – spodní pliocén) na Moravě u Dalešic.
|
|
Vliv JE Temelín na klima blízkého okolí
BARÁTOVÁ, Michaela
BARÁTOVÁ, M. (2012): Vliv JE Temelín na klima blízkého okolí. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, katedra geografie. 128 str. Jaderná elektrárna Temelín, dominanta tvořící siluetu Českobudějovické pánve. Stavba čelící a odolávají kritice ze strany ekologických organizací. Přínos či hrozba pro Jihočeský kraj? Bezesporu oblast sporů mezi Českou republikou a Rakouskem. Tato bakalářská práce hodnotí především klimatické dopady Jaderné elektrárny Temelín. Teoreticko ? metodologická základna je zaměřena především na diskusi literatury a to jak v obecné, tak v konkrétní rovině zkoumaného tématu a s tím spojené hypotézy. Obecná část následně popisuje základní fyzicko ? geografické charakteristiky vybrané oblasti, zvláštní důraz je kladen na klimatografii. Nedílnou součástí obecné části je stručný popis fungování nejmladší evropské elektrárny. Analytická část je věnována sledování klimatu blízkého okolí ETE za pomocí dat, která byla zaznamenána Observatoří Českého hydrometeorologického úřadu v Temelíně a výsledky porovnány s daty, jeţ byly zaznamenány ve stejném období v Českých Budějovicích. Sledování klimatu blízkého okolí Jaderné elektrárny Temelín je posuzováno ze dvou perspektiv. První pohled nahlíží na klima před spuštěním jaderné elektrárny do provozu, tedy od roku 1989 do roku 2001; druhý pohled po spuštění jaderné elektrárny v roce 2002. Analytická část zachycuje možné změny vybraných klimatických charakteristik, které mohly být vyvolány vlečkou chladících věží.
|
|
Studie chování 137Cs, 90Sr a 3H v okolí Jaderné elektrárny Temelín
Ivanovová, Diana ; Hanslík, Eduard (vedoucí práce) ; Pitter, Pavel (oponent) ; Prouza, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá zpracováním výsledků dlouhodobého studia 137Cs, 90Sr a 3H ve vodním prostředí v okolí jaderné elektrárny Temelín. Jsou využity výsledky projektů z let 1990-2008: Státní úkol N 03-331-867 Výzkum vlivu jaderné elektrárny Temelín na hydrosféru a další složky životního prostředí, VaV/510/1/96 Výzkum vlivu jaderně energetických zařízení na životní prostředí, VaV/640/8/03 Koncepce a metodologie komplexního studia dlouhodobých trendů vývoje krajiny v užším a širším zázemí Jaderné elektrárny Temelín, Program sledování a hodnocení vlivu jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí, Sledování pro ČEZ a.s., Jaderná elektrárna Temelín. Práce byla vypracována ve VÚV TGM, v.v.i. Sledování radionuklidů bylo prováděno v povrchové vodě, říčních sedimentech, vodních rostlinách a rybách. Hlavním cílem práce bylo komplexně zpracovat poznatky o výskytu a chování těchto radionuklidů pocházejících především z residuální kontaminace, aby bylo možné reálně posoudit vlivy JE Temelín na hydrosféru v těchto ukazatelích za standardního provozu i v případě havarijních situací. Byly hodnoceny jejich časo-prostorové změny ve sledovaných složkách a bilanční toky zejména s ohledem na vodní nádrž Orlík. Byly vyhodnoceny základní radioekologické charakteristiky, které jsou využitelné jako prvotní podklad pro...
|
|
Jaderná energie v České republice
Bosáková, Lenka ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Antoš, Ondřej (oponent)
Tato práce je věnována problematice jaderné energie. Česká republika je v současné době čistým exportérem elektrické energie, vzhledem k rostoucí spotřebě elektřiny a vyřazování starých hnědouhelných elektráren z provozu si tuto pozici ale nejspíš dlouho neudrží. Současná vládní koalice navíc ve svém programovém prohlášení odmítla výstavbu nových jaderných bloků, důraz klade hlavně na obnovitelné zdroje energie, které však mají v podmínkách České republiky pouze omezený potenciál. Cílem mé práce je odpovědět si na otázku, zda jaderné elektrárny obstojí v konkurenci ostatních zdrojů a zda máme vůbec v podmínkách České republiky šanci uspokojit rostoucí spotřebu elektřiny pomocí jiného zdroje s ohledem na životní prostředí.
|
|
Nuclear dynamics and interactions of myosin 1c
Dzijak, Rastislav ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Hašek, Jiří (oponent) ; Kaňka, Jiří (oponent)
1. ABSTRAKT Myosiny jsou proteiny, které přeměňují chemickou energii uloženou v ATP na mechanickou sílu, která se aplikuje na vlákna aktinu. Jaderný myosin 1 (NM1) byl první myosin detekován v jádře buňky. Spolu s jaderným aktinem hraje důležitou roli při transkripci DNA a remodelaci chromatinu. Nicméně, molekulární mechanismy funkce NM1 jsou zatím neznámé. K získání dalších poznatků o tomto molekulárním motoru jsme studovali expresi a distribuci NM1 v tkáních, mechanismus jeho jaderné lokalizace a také jeho další molekulární interakce. V první části byla studována exprese NM1 v různých tkáních myší. Bylo prokázáno, že NM1 se vyskytuje v buněčných jádrech všech myších tkání, přičemž do studia nebyly zahrnuty buňky v terminálním stádiu spermatogeneze. Kvantitativní PCR a western blot prokázaly, že exprese NM1 je různá v jednotlivých myších tkáních a nejvyšší je v plicích. NM1 je izoforma dříve objeveného myosinu 1c (Myo1c), který byl popsán nejprve jako protein cytosolový. Jediný známý rozdíl mezi těmito dvěma proteiny je přítomnost 16 aminokyselin na N-konci NM1. V další části byl proto studován vliv NM1 domén, včetně N-koncového peptidu, na subcelulární lokalizaci tohoto proteinu. Zjistili jsme, že N-koncový peptid NM1 není nezbytný pro jeho vstup do jádra. Jaderný lokalizační signál jsme objevili v...
|
|
Viry a jaderný cytoskelet
Cibulka, Jakub ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Šťovíček, Vratislav (oponent)
Jaderný cytoskelet (nukleoskelet) zajišťuje strukturní integritu jádra a účastní se řady klíčových procesů včetně transkripce, remodelace chromatinu nebo transportu mRNA. Je tvořen jadernými laminy, jaderným aktinem a dalšími proteiny. Některé viry replikující se v jádře využívají jaderný cytoskelet v některých fázích životním cyklu, v jiných případech naopak může představovat pro virovou infekci překážku. Herpesviry potřebují jaderný aktin ke skládání a transportu virových kapsid. V úniku z jádra jim však brání jaderná lamina, kterou musí rozrušit. U bakulovirů se jaderný aktin také podílí na správné morfogenezi kapsid a pravděpodobně i na jejich exportu z jádra. U některých retrovirů byl ukázán transport nesestřižených RNA z jádra pomocí jaderného aktinu a existují i důkazy o jimi indukované destrukci jaderné laminy. V této práci se podrobně zabývám interakcemi virů (výše zmíněných čeledí) s jaderným cytoskeletem (konkrétně s jaderným aktinem a laminy).
|
|
Cesta do hlubin atomového jádra a zpět
Macková, Anna
V článku je uvedeno několik příkladů aplikace jaderné fyziky v mnoha oborech lidské činnosti. Jaderná a subjaderná fyzika je schopna popsat fundamentální úroveň existence hmoty a současně přispívat k výzkumu a vývoji nejnovějších materiálů a technologií. Radioizotopy jsou dnes nezastupitelným pomocníkem v diagnostice a léčbě nemocí, což je na několika příkladech také ukázáno v tomto článku. Účelem je představit tento obor fyziky jako vědní obor s širokým záběrem základního výzkumu a současně jako obor s velmi specifickými aplikacemi.
|
host ::
