|
|
Gigantismus u hmyzu a dalších členovců během paleozoika
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Knor, Stanislav (oponent)
Gigantismus u hmyzu a jiných členovců byl v geologické historii nejvíce patrný v pozdním paleozoiku.Vysvětlením tohoto jevu se mimo jiné zabývá také hypotéza limitace kyslíkem. Gigantismus karbonského hmyzu měl pravděpodobně přímou souvislost s vyšší koncentrací kyslíku v atmosféře, protože efektivita hmyzího tracheálního systému a v návaznosti i možnost dorůst velkých rozměrů, jsou závislé na obsahu dostupného kyslíku. Dalším faktem, který hypotézu podporuje, je vymření a nebo změna gigantických forem koncem permu, kdy koncentrace atmosférického kyslíku prudce poklesla. V této práci jsou dále popsány ekologické vztahy členovců pozdního paleozoika, které nepochybně souvisí s evolucí gigantických forem. Gigantismus v tomto období tak vznikl souhrou několika faktorů souvisejících až s globálními cykly prvků. V další části jsou představeni gigantičtí zástupci paleozoických skupin hmyzu i jiných členovců. Poslední část je věnována popisu fyziologických experimentů souvisejících s daným tématem.
|
|
|
Cílové geny a regulace hypoxií indukovaných faktorů HIF1a a HIF2a
Blahová, Tereza ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
Pro dnešní podobu života na zemi je kyslík nezbytný, je konečným akceptorem elektronů v dýchacím řetězci a umožňuje efektivní tvorbu ATP oxidativní fosforylací. Nedostatečná dostupnost kyslíku snižuje produkci energie a může ohrozit procesy udržující stálé vnitřní prostředí organismu. Proto jsou vyvinuty kompenzační mechanismy, jimiž buňka reaguje na hypoxii. Hlavním regulátorem buněčné odpovědi je hypoxií indukovaný transkripční faktor HIF. Obecně HIF-1 izoforma podporuje glykolýzu a dostupnost glukózy, blokuje energeticky náročné děje v buňce a zmírňuje tak ztráty energie. HIF-2 izoforma stimuluje antioxidační mechanismy snižující množství reaktivních forem kyslíku, které by mohly poškodit buňku. Současně se obě izoformy podílejí na zvýšení přísunu kyslíku aktivací erytropoézy a angiogeneze v postižené oblasti. Tyto změny zajišťují buď přímo, pomocí svých cílových genů, nebo interakcí s jinými transkripčními faktory a ovlivněním buněčných signálních drah.
|
|
|
Mitochondriální produkce kyslíkových radikálů a její úloha ve fyziologických regulacích
Holzerová, Eliška ; Mráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent)
Produkce kyslíkových radikálů v mitochondriích a z ní plynoucí oxidativní stres je významným fenoménem dlouhodobého výzkumu a též předmětem diskusí. Poznání, jak přesně jsou kyslíkové radikály produkovány a jaký mechanismus k této tvorbě vede, by mohlo napomoci přímému ovlivnění jejich produkce s potenciálem pro využití v terapii. U některých enzymů je již molekulární podstata produkce kyslíkových radikálů dobře popsána, u jiných však přetrvávají kontroverze a současné teorie jsou zřejmě daleko od pravdy. Mnohem zajímavější se pak jeví otázka fyziologické důležitosti této produkce. Dlouhou dobu byly totiž kyslíkové radikály považovány za jednoznačně škodlivé faktory narušující celistvost organismu. Novější výzkumy ale naopak naznačují, že jejich existence může být též přínosná a účelná. Prokazatelně totiž mohou sloužit jako signalizační molekuly v některých metabolických a regulačních drahách probíhajících v organismu. Tato bakalářská práce nabízí nahlédnutí do současného stavu znalostí. Zaměřuje se na co nejpodrobnější popis produkce reaktivních forem kyslíku enzymy mitochondriálního dýchacího řetězce. Dále pak se zabývá některými signálními kaskádami, u kterých byl prokázán podíl mitochondriální tvorby kyslíkových radikálů. Klíčová slova: mitochondrie, enzymy dýchacího řetězce, reaktivní formy...
|
|
|
Úloha TNF-alfa a IL-10 v kardioprotektivním účinku chronické hypoxie
Chytilová, Anna ; Bezouška, Karel (vedoucí práce) ; Hloušková, Patricie (oponent)
Naším cílem bylo zjistit, zda adaptace na chronickou hypoxii ovlivní expresi TNF-α a IL-10 v srdečním svalu potkana. TNF-α patří mezi prozánětlivé cytokiny, které zesilují zánětlivou reakci. IL-10 působí opačně a potlačuje produkci zánětlivých cytokinů, včetně TNF-α. Součástí našeho experimentu bylo měření koncentrace nitrotyrosinu jako markeru poškození buněk oxidem dusnatým. K experimentům jsme použili potkany kmene Wistar, které jsme rozdělili do čtyř skupin: 1) normoxické kontroly; 2) adaptované na kontinuální normobarickou hypoxii (10% O2) po dobu tří dnů nebo 3) tří týdnů a 4) adaptované na intermitentní normobarickou hypoxii (10% O2) po dobu tří týdnů s jednohodinovou denní reoxygenací. Z myokardu levé komory, pravé komory a mezikomorového septa jsme získali proteiny obsažené v cytosolu (cytosolická frakce) a v membránách (partikulární frakce). Metodou ELISA jsme změřili koncentrace TNF-α a IL-10 v obou frakcích. Kontinuální hypoxie zvýšila hladinu TNF-α v partikulární frakci všech komorových oddílů a snížila poměr koncentrací IL-10/TNF-α v partikulární i cytosolické frakci. Intermitentní hypoxie vedla k výrazné redistribuci TNF-α z cytosolu do partikulární frakce a zábránila hypoxií vyvolanému poklesu poměru koncentrací IL-10/TNF-α pouze v cytosolické frakci. Nejvyšší koncentraci...
|
|
|
Analýza transkriptů vybraných genů v myokardu potkana adaptovaného na chronickou hypoxii
Kašparová, Dita ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Nováková, Olga (oponent)
Dita Kašparová Chronická hypoxie a exprese genů 3 Abstrakt Adaptace na chronickou hypoxii je charakterizována různými změnami za účelem udržení metabolické a energetické homeostázy. Po mnoho let je již známo, že lidé a zvířata, přirozeně žijící ve vysokých nadmořských výškách, mají zvýšenou odolnost vůči poškození akutnímu ischemickému poškození srdce. Kardioprotektivní mechanismy aktivované adaptační odpovědí na expozici chronické hypoxii, mohou být výsledkem změny v transkripční regulaci v levé komoře. Zde předládáme výsledky exprese genů ve třech modelech chronicky adaptovaného srdce. Dospělí samci potkana kmene Wistar byli vystaveni 21 dnů budˇ kontinuální normobarické hypoxii (CCH; 10% O2) nebo CCH přerušené denní 1-hodinovou reoxygenací (RCH) nebo CCH přerušené denně na 16-hodin (CIH). Kardiprotektivní efekt CCH adaptace ruší rychlá denní reoxygenace, RCH adaptace. Cílem této práce je stanovit myokardiální mRNA expresi 19 kandidátních genů, které jsme rozdělili na tři skupiny: i) Hypoxií indukovaný faktor (HIF1α) a jeho prolyl a asparaginyl hyroxylázy (PHD a FIH v uvedeném pořadí), ii) izoenzymy kreatin kinázy (CK), které hrají významnou roli v energetické homeostáze srdce iii) a skupina hlavních enzymatických antioxidantů, které udržují přiměřenou hladinu volných kyslíkových radikálů (ROS) v buňce....
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Současné možnosti domácí respirační terapie
HAMAN, Vladimír
V současné době je možné díky moderním medicínským postupům a pokroku techniky léčit pacienty trpící chronickými nemocemi dýchacího ústrojí v domácím prostředí. Tento druh terapie pomáhá pacientům zvládat tyto nemoci v pro ně známém prostředí. To ovlivňuje pozitivně nejen jejich psychiku, ale také může pozitivně ovlivnit jejich celkový zdravotní stav. Proto je vhodné této problematice věnovat více pozornosti, dá se totiž očekávat, že se počet těchto pacientů bude zvyšovat. Cílem této práce nazvané Současné možnosti domácí respirační terapie je zjistit, zda dlouhodobá domácí oxygenoterapie má lepší vliv na reakci pacientů na fyzickou zátěž než dlouhodobá léčba kyslíkem u dlouhodobě hospitalizovaných pacienů. Teoretická část práce má za úkol přiblížit historii léčby kyslíkem, anatomii dýchacích cest a fyziologii dýchání a zároveň stavy způsobující potřebu léčby kyslíkem, současné možnosti léčby kyslíkem a rizika plynoucí z dlouhodobého užívání kyslíku. Pro praktickou část byl využit kvalitativní výzkum. Sběr dat probíhal pomocí rozhovorů a pozorování pacientů dlouhodobě léčených kyslíkem jak v domácím prostředí, tak u dlouhodobě hospitalizovaných, obě skupiny pocházely z Jihočeského kraje. Z výsledku výzkumu této práce vyplývá, že k jednoznačné odpovědi na tuto otázku by bylo nutné zvětšit výzkumný vzorek, což je velmi časově náročné a obtížné, protože vyhledání respondentů není snadné a v případě nalezení respondentů stále není možné s jistotou říci, že dojde ke spolupráci, protože zdravotní stavy respondentů jsou těžké a jen málo z nich je ochotno o svém stavu mluvit. Pro tento druh výzkumu by bylo nejvhodnější svěřit jej lékařům pneumologům, kteří tuto terapii indikují a jsou pravidelně, minimálně třikrát měsíčně, v kontaktu s těmito pacienty. Kvůli malému počtu respondentů není možné přesně zodpovědět výzkumnou otázku, zda dlouhodobá domácí respirační terapie zlepšuje na rozdíl od dlouhodobé hospitalizace reakci pacienta na fyzickou zátěž.
|
host ::
RSS.