|
|
Nehmotné aktíva v podnikaní
Spišáková, Adriána
Spišáková, Adriána. Nehmotná aktiva v podnikání. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Tato bakalářská práce se zabývá nehmotnými aktivy v podnikání. Hlavním cílem je zanalyzovat nehmotná aktiva ve vybraném podniku. Teoretická část se věnuje literární rešerši, kde definuje základní pojmy nehmotných aktiv a jejich druhů v rámci české legislativy a mezinárodních účetních standardů. Tyto poznatky budou využity v rámci praktické části, která se věnuje nehmotnému majetku v rámci vybraného podniku. Také v rámci práce budu porovnávat rozdíly národní legislativy v rámci Visegrádské čtyřky a rozdíly v rámci české legislativy a IFRS. V praktické části pomocí metody analýzy se budu snažit zjistit, zda nehmotná aktiva jsou v souladu s platnou českou účetní legislativou, posouzení výkazů po aplikaci vybraných principů z mezinárodních standardů účetního vykazování, jaké bude vykazování v IFRS a nakonec se budu věnovat výzkumu a vývoji. Na závěr budou stanovena doporučení, pokud to bude nutné.
|
|
|
The Impact of Financial Development on Innovation: A Comparative Study of Central and Eastern European Countries and Western European Countries
Liu, Yuhan ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Ramesh, Sangaralingam (oponent) ; Jeřábek, Petr (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD Institut mezinárodních studií Mezinárodní magisterské studium ekonomie, státu a společnosti Yuhan Liu Dopad finančního rozvoje na inovace: Srovnávací studie zemí střední a východní Evropy a západoevropských zemí. Magisterská práce Praha 2023 Bibliografická poznámka LIU, Yuhan. Dopad finančního rozvoje na inovace: Srovnávací studie zemí střední a východní Evropy a zemí západní Evropy. Mateřská práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut mezinárodních studií. Vedoucí práce Mgr. ing. Magdalena Fiřtová, Ph.D. Abstrakt Tato práce využívá panelový soubor dat 40 evropských zemí z let 1995 až 2021 ke zkoumání dopadu finančního rozvoje na inovace. Vzhledem k heterogenitě těchto evropských zemí jsou rozděleny do dvou podskupin (země střední a východní Evropy a země západní Evropy), aby bylo možné provést srovnávací studii a zjistit, zda finanční rozvoj ovlivňuje inovace v obou skupinách zemí odlišně. Tento článek měří rozvoj finančního systému ze čtyř dimenzí, které se skládají z hloubky, dostupnosti, efektivity a stability, a vybírá dva ukazatele pro zachycení inovací, včetně inovačních vstupů a inovačních výstupů. Empirické výsledky ukazují, že v zemích střední a východní Evropy může zlepšení finanční hloubky, přístupu a efektivity významně přispět k...
|
|
|
Essays on the impact of technological change on economic structure
Pleticha, Petr ; Srholec, Martin (vedoucí práce) ; Bajgar, Matěj (oponent) ; Goedhuys, Micheline (oponent) ; Lábaj, Martin (oponent)
Interní Eseje o dopadech technologické změny na ekonomickou strukturu Abstrakt Tato disertační práce zkoumá vzájemný vztah mezi technologickými změnami a ekonomickou strukturou. Vítané technologické změny někdy přinášejí změny ve struktuře ekonomiky, které přinášejí ne příliš vítané ekonomické frikce. Na druhé straně může právě ekonomická struktura technologickou změnu stimulovat nebo jí bránit. Tato práce se zaměřuje především na strukturální změny, jako je financování R&D a integrace do globálních hodnotových řetězců (GVC), které se potenciálně promítají do ekonomické produktivity. V kapitole 2 ukazuji, že podnikové výdaje na výzkum a vývoj mají přímý i nepřímý pozitivní vliv na přidanou hodnotu. Nicméně heterogenita výnosů z výzkumu, vývoje a inovací byla zkoumána jen zřídka. Na základě podrobných odvětvových dat z Česka za období 1995-2015 zjiš'tuji, že soukromě financovaný podnikový výzkum a vývoj má přímé i vedlejší činky, ale že veřejně financovaná část podnikového výzkumu a vývoje vede pouze k vedlejším efektům. Výsledky dále naznačují, že jak vedlejší efekty směrem k dodavateli, tak směrem ke spotřebiteli jsou důležité bez ohledu na zdroj financování a že ve sledovaném období byly výnosy z výzkumu a vývoje silně ovlivněny hospodářskou krizí. A konečně, soukromě financovaný podnikový výzkum a vývoj...
|
|
|
Trvanlivostní testování vyměnitelných břitových destiček při válcovém soustružení uhlíkové oceli
Smolík, Martin ; Vítek, Jiří (oponent) ; Sedlák, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou z oblasti trvanlivostního testování vyměnitelných břitových destiček pro podélné soustružení oceli. Hlavním cílem práce je analýza řezného procesu založena na výsledcích provedených řezných zkoušek. Řezné zkoušky budou realizovány komparativně testováním dvojic vzájemně porovnávaných destiček. Pozorování opotřebení probíhá optickou metodou s využitím dílenského mikroskopu a speciálního softwaru, určeného ke zpracování získaných snímků. Výstupem práce bude ilustrace rozdílného chování standartní a inovované sady řezných destiček za různých konfigurací řezných podmínek. Práce poskytuje ucelený pohled na proces testování řezných nástrojů a kvantifikuje míru vlivu jednotlivých faktorů vstupujících do procesu opotřebení břitu.
|
|
|
Examining Innovation-Growth View and Innovation-Fragility View: A Case of European Countries
Xu, Yunqiao ; Janda, Karel (vedoucí práce) ; Radošević, Slavo (oponent) ; Hanzlík, Petr (oponent)
This thesis examines the innovation-growth view and innovation-fragility view on the impacts of financial innovation on banking performances in 22 European countries. It focuses on three aspects of analysis: the relationship between financial innovation and bank growth, the relationship between financial innovation and bank stability, and the relationship between financial innovation and banking performance reduction during the COVID-19 pandemic. The panel data sample consists of 4479 active banks in 22 European Union countries from 2008 to 2020. This paper uses the fixed effects model. The paper finds that financial innovation contributes to both bank asset growth rate and bank loan growth rate. Banks with lower market shares, higher loan to asset ratios, and higher tier 1 capital ratios have faster asset growth rates compared to others. Financial R&D intensity value added leads to both lower bank z-score and lower log bank z-score, while the ratio of off-balance sheet items to total assets leads to a higher log bank z-score. There is also evidence for cross-country variation. During the COVID-19 pandemic, off-balance sheet items divided by total assets negatively impacts the change in ROA for banks between 2018 and 2020, which supports the innovation-fragility view.
|
|
|
Metodický postup uplatnění odčitatelné položky na podporu VaV v České republice
Fialová, Dana
Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku uplatnění odčitatelné položky na podporu výzkumu a vývoje v České republice. Práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická stať vymezuje aspekty důchodové daně, podporu výzkumu a vývoje v České republice a podporu výzkumu a vývoje v zahraničí. Praktická stať je tvořena dvěma celky. První celek tvoří reálný příklad, na němž je prezentována praktická aplikace odčitatelné položky na podporu výzkumu a vývoje za podmínek stanových českou legislativou. V rámci druhého celku je vytvářen samotný metodický postup uplatnění odčitatelné položky na podporu výzkumu a vývoje v České republice.
|
|
|
Contribution of space R&D expenditures to the economic growth of the EU
Perić, Silvija
Tato práce zkoumá kvantitativní vztah mezi výdaji na výzkum a vývoj v oblasti vesmíru a hospodářským růstem členských států Evropské unie. Zatím nebyl proveden žádný kvantitativní výzkum kauzálního vztahu těchto dvou proměnných v Evropě. Tento příspěvek se pokouší podat vhodný přehled předchozího výzkumu a najít nejlepší metodu pro zhodnocení výše uvedeného vztahu. Práce prezentuje omezení nacházející se v dostupné akademické literatuře, a také metodologické omezení a dostupná data. Pro analýzu panelových dat je použita metoda Grangerovy kauzality. Výsledky výzkumu ukazují na neexistenci významného kvantitativního vztahu - výdaje do vesmírného výzkumu a vývoje na obyvatele nepůsobí Granger kauzálně na reálný HDP na obyvatele a naopak. Na závěr práce předkládáme doporučení pro evropské a taktéž národní politiky. Výzkumní pracovníci by měli používat jednotná časová období, stejně jako odpovídající typy dat, opatření a metodiku.
|
|
| |
|
|
Znalostní ekonomika a ukazatele trhu práce v zemích EU
Šibor, Vojtěch
ŠIBOR, V. Znalostní ekonomika a ukazatele trhu práce v zemích EU. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2019. Cílem této bakalářské práce je analyzovat vztah mezi rozvinutostí znalostních ekonomik v zemích EU a ukazateli trhu práce. Jako indikátory rozvinutosti zna-lostní ekonomiky je zde zvolen souhrnný inovační index (SII), reportovaný Evrop-skou komisí. Jako ukazatele pracovního trhu je zvolena nezaměstnanost dle nej-vyššího vzdělání a zaměstnanost ve znalostně náročných odvětvích. Literární re-šerše se zabývá definicí konceptu znalostní ekonomika, jeho vývojem, kritikou a způsoby měření. V závěru práce je vedena diskuze o dopadech vyzkoumaných výsledků.
|
|
| |
host ::
RSS.