|
| |
|
|
Slovotvorné procesy používané hráči online her v psaném projevu
KUKAČKA, Tomáš
Obsahem bakalářské práce je analýza slovotvorných procesů užívaných v internetové komunikaci. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část se zaměřuje na slovotvorné procesy užívané v angličtině s důrazem na krácení a abreviace, jelikož právě tyto dva procesy se v internetové komunikaci používají nejčastěji. Dále pak práce zběžně popisuje prostředí hry World of Warcraft a hráčskou komunikaci. Praktická část vychází z korpusu dat získaných z herního kanálu tzv. "world chatu", kde probíhá majoritní hráčská komunikace. Samotný korpus je vytvořen pomocí programu LancsBox, s jehož pomocí je sestaven seznam hráči nejčastěji používaných slov, u kterých je určen jejich slovotvorný proces. Cílem výzkumu je sestavit žebříček nejčastěji používaných slovotvorných procesu používaných hráči.
|
|
|
Výuka základů matematické analýzy na střední škole, případová studie
Hamšík, Karel ; Vondrová, Naďa (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent)
V této práci se zabývám výukou základů matematické analýzy na střední škole. Jedná se kon- krétně o ty oblasti matematiky (funkce, derivace, integrály), které se následně hlouběji probírají na vysokých školách přírodovědného, technického, ekonomického a dalších zaměření. Jelikož se většina studentů vysokých škol s touto problematikou alespoň v malé míře setká, zajímá mě, do jaké míry jsou žáci po opuštění středoškolských lavic připraveni na setkání s touto látkou, resp. jak moc pojmy z analýzy při studiu střední školy setkali, jak jim rozumí a zda je dokáží používat. Cílem práce je popsat způsob výuky základů matematické analýzy v konkrétním semináři, kde se tato látka probírala, a následně ověřit schopnost žáků samostatně řešit úlohy z této oblasti matematiky formou souboru didaktických testů a jejich následného rozboru. Rozbor ukázal, že látka matematické analýzy, jejíž výuka byla pozorována a její výsledky testovány, je žáky z větší části dobře pochopena. Seminář tedy splňuje předpoklady úspěšného úvodu do tohoto učiva, které lze v dalším vysokoškolském vzdělávání úspěšně využít a rozšířit. Klíčová slova: Výuka analýzy, střední škola, matematická analýza, derivace, integrály, limity, funkce.
|
|
| |
|
|
Jména činitelská a konatelská v ruském jazyce v konfrontaci s češtinou
Hendrych, Jaromír ; Nazarenko, Liliya (vedoucí práce) ; Liptáková, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce zpracovává jména konatelská a činitelská v ruském jazyce v porovnání s češtinou. Teoretická část bakalářské práce se věnuje způsobu tvoření slov a motivaci činitelských jmen v českém a ruském jazyce a analýze slovotvorných postupů v obou jazycích. Praktická část bakalářské práce se zabývá již konkrétním srovnáním typologie pojmenování v rámci slovotvorné kategorie činitelských jmen v češtině a ruštině tj. produktivními způsoby tvoření, produktivními formanty v obou jazycích a zjišťuje jejich odlišnosti. Dále se zabývá otázkou přechylování jmen konatelských a činitelských v českém a ruském jazyce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Deminutivní sufixace ve španělštině
Zemanová, Simona ; Kratochvílová, Dana (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
v českém jazyce Deminutivní sufixace ve španělštině V této práci se zabýváme deminutivní sufixaci ve španělštině a způsoby jejího překladu do českého jazyka. Práce je rozdělena na dvě části. V první části se věnujeme typologii španělských a českých deminutivních sufixů, jejich významu a užívání v aktuální podobě obou jazyků. V druhé části se soustředíme na španělský deminutivní sufix -ito/a, jehož výskyt je v současném hispánském světě nejrozšířenější. Za pomoci paralelního jazykového korpusu InterCorp získáváme nejfrekventovanější deminutiva u třech slovních druhů: substantiv, adjektiv a adverbií. U těchto vybraných slov se věnujeme podrobné analýze českých protějšků a pozorujeme tendenci vyjadřovat v českém jazyce expresivní hodnotu deminutiv jinými prostředky. Klíčová slova: deminutiva, sufix, korpus, derivace, morfologie, španělský jazyk
|
|
|
Feminizace činitelských jmen v současné francouzštině
Rytinová, Aneta ; Štichauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Loucká, Hana (oponent)
(česky) Cílem práce je testovat možnosti pro tvorbu ženských tvarů názvů povolání, titulů, hodností a funkcí, zkoumat na základě archivu francouzského a quebeckého deníku, jaký je vývoj určitých ženských tvarů a formou dotazníku zjistit, jaký je aktuální názor veřejnosti na toto téma. Výsledná čísla získaná z tisku jsou srovnána s hypotézami. Jsou vytyčeny konkrétní tvary, které zaznamenaly nejpřekvapivější četnost a vývoj. Také jsou zkoumány možné faktory ovlivňující výsledky. Záměrem výzkumu z dotazníku je porovnat výsledky v závislosti na pohlaví, věku a místě bydliště respondentů, celkově jejich výběr zhodnotit a zjistit, které tvary se dnes pro dané názvy povolání používají nejvíce. Pozornost je věnována také zasazení této problematiky do historického kontextu, pohledu frankofonních zemí a Francouzské Akademie.
|
|
|
Přejímky z francouzštiny v současné bulharštině
Georgievová, Jana ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Nisheva Nikolova, Bozhana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na lexikální jednotky francouzského původu v současné bulharštině a podrobuje je lexikální, fonetické, morfologické a sémantické analýze, která ukazuje proces jejich adaptace a asimilace do bulharského systému. Součástí výzkumu je probádání historických, sociálních a kulturních příčin přejímání z francouzštiny do bulharštiny a záležitosti členství Bulharska v Mezinárodní organizaci frankofonie. Jazykový materiál výzkumu vychází z Bulharského slovníku cizích slov (Пернишка, Е. и кол. Речник на чуждите думи в българския език.Наука и изкуство, София 2007).
|
|
|
Automatické zařazování neznámých slov na základě derivačních vazeb
Faltusová, Marie ; Dytrych, Jaroslav (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá vytvořením systému pro automatické zařazování neznámých slov na základě derivačních vazeb. Pro tento účel byl systém navržen tak, aby z~elektronických slovníkových dat získával derivační vazby a jejich rozborem z nich vytvářel slovotvorné modely. Na základě těchto znalostí je poté možné začleňovat nezařazená slova do stávajících hnízd, utvořených ze získaných vazeb, a jejich modelů, případně vytvářet nové. Čtenář bude postupně seznámen s důvody, které vedou k neustálé proměně či rozšiřování slovní zásoby, budou vysvětleny způsoby, jakými se odvozují slova v českém jazyce, a jak lze získat informace o změnách slov, vzniklých během derivačního procesu. Tento systém navazuje a rozšiřuje výzkum oblasti derivační morfologie v projektu morfologický analyzátor Výzkumné skupiny znalostních technologií, působící na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně.
|
|
|
Harmonisation of Language Resources for Word-Formation of Multiple Languages
Kyjánek, Lukáš ; Ševčíková, Magda (vedoucí práce) ; Zeman, Daniel (oponent)
V oblasti počítačového zpracování přirozené jazyka není slovotvorba v porovnání s (flektivní) morfologií dostatečně pokryta jazykovými zdroji. Již existující zdroje zachycující slovotvorbu se navíc liší v mnoha aspektech. V rámci této diplomové práce jsou popsány jak existující jazykové zdroje zachycující slovotvorbu napříč jazyky, tak sjednocení (harmonizace) jejich datových struktur a souborových formátů. První dvě kapitoly uvádí základní pojmy z oblasti slovotvorby a zároveň detailní přehled a kvantitativní i kvalitativní srovnání existujících jazykových zdrojů slovotvorby. Jádro diplomové práce tvoří popis harmonizačního procesu a jeho aplikace na vybrané zdroje. Jsou představena nejen kritéria výběru, ale také základní rozhodnutí týkající se harmonizačního procesu. Výsledné harmonizované zdroje reprezentují příbuzná slova jako zakořeněné stromy uložené ve sloupcovém souborovém formátu. Tato datová struktura a souborový formát aktuálně používá DeriNet 2.0. Navržená harmonizační procedura využívá řízené strojové učení a algoritmus hledající kostru v orientovaném grafu. Natrénovaný strojový model přiřazuje skóre každému slovotvornému vztahu a zmíněný algoritmus následně na jejich základě nalezne v každé slovotvorné rodině kostru orientovaného grafu, tj. strukturu zakořeněného stromu. Výsledná kolekce...
|
host ::
RSS.