|
|
Možnosti funkčního hodnocení stavu pacientů po prodělané akutní CMP v ČR
Cvrčková, Iveta ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Svatava (oponent)
Název: Možnosti funkčního hodnocení stavu pacientů po prodělané akutní cévní mozkové příhodě v ČR Cíle: Hlavním cílem této práce bylo popsat problematiku funkčního hodnocení pacientů po CMP. Dalším cílem bylo zjistit a porovnat vlastnosti nejčastěji používaných funkčních testů určených pro hodnocení pacientů po CMP u nás. Metody: Tato práce je teoreticko - výzkumnou prací, kdy se v teoretické části v době od září 2012 do června 2013 při vyhledávání dat z literárních zdrojů postupovalo cíleně za pomoci klíčových slov a jejich kombincí v databázích založených na EBM. Praktickou část tvořila dotazníková studie, kdy byla za pomoci dotazníkové studie získávána data potřebná pro hodnocení klinické vhodnosti, a to v době od května 2013 do července 2013. Po získání potřebných dat z teoretické i praktické části byla tato data ohodnocena a analyzována dle standartní metodiky pro hodnocení funkčních testů pro spinální pacienty (Chapman, et al, 2007) a výsledky jednotlivých testů byly vzájemně konfrontovány. Výsledky: V teoretické části jsme z dostupných zdrojů zjistili vysokou objektivitu všech tří hodnocených testů, kdy test Barthel index a Funkční test soběstačnosti získaly nejvyšší možný výsledek a modifikovaný Rankinův test měl drobné nedostatky. V praktické části jsme mohli po zhodnocení získaných dat...
|
|
|
Využití elektrostimulace ke snížení spasticity u pacienta po CMP
Ustinova, Darya ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Kövári, Martina (oponent)
Elektrická stimulace spřaženými impulzy dle Hufschmidta byla vytvořena s primárním cílem snížení spasticity. Avšak v současné době existuje jen málo studií, které by potvrdili nebo vyvrátili účinek tohoto druhu elektrostimulace na snížení spasticity. Cílem této diplomové práce bylo zjistit vliv elektrostimulace dle Hufschmidta na snížení spasticity m. biceps brachii pacientů po CMP. Navíc byl zkoumán vliv elektrostimulace na zvýšení aktivního rozsahu pohybu antagonisty vyšetřovaného svalu. Také byl zkoumán na aktivní funkci spastické končetiny. Pro tyto cíle byla vytvořena nerandomizovaná kontrolovaná pilotní studie, které se zúčastnilo celkem 16 probandů, - terapeutické, 8 - kontrolní skupině. Pro vyšetření byl využity Pět kroků klinického hodnocení spastické parézy dle Graciese. V terapeutické skupině elektrostimulace probíhala 3krát týdně, celkem 8krát. Vnitroskupinový rozdíl byl hodnocen pomocí Friedmanova a Wilcoxonova párového testů, meziskupinový rozdíl byl následně hodnocen pomocí Mann Whitneova U testu. Pro všechny testy platí hladina významnosti p=0 naměřených hodnot vyplývá, že elektrostimulace dle Hufschmidta má pozitivní vliv na snížení spasticity, zvýšení aktivního rozsahu a aktivní funkci končetiny, měřenou MFT testem. Avšak v této studii není zaznamenat statisticky významný rozdíl v...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou
Medová, Marie ; Opatrná Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Slezáková, Petra (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou Cíle: Cílem bakalářské práce je zpracování teoretické části zabývající se cévní mozkovou příhodou a praktické části zahrnující kazuistiku pacienta po ischemické CMP s pravostrannou hemiparézou. Souhrn: Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou část, pojednávající o ischemické cévní mozkové příhodě, a speciální část, která obsahuje metodiku práce a kazuistiku pacienta s touto diagnózou. V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou iCMP, jejími příčinami, rizikovými faktory, projevy, následky a léčbou. Kazuistika pacienta zahrnuje vstupní vyšetření pacienta, 8 terapeutických jednotek a závěrečné výstupní vyšetření včetně celkového závěrečného zhodnocení. Klíčová slova: CMP, cévní mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda s pravostrannou hemiparézou, rehabilitace po ischemické cévní mozkové příhodě
|
|
|
Využití virtuální reality s ohledem na riziko cybersickness ve fyzioterapii pacientů s neglect syndromem
Macháčková, Tereza ; Pánek, David (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Využití virtuální reality s ohledem na riziko cybersickness ve fyzioterapii pacientů s neglekt syndromem. Cíl: Zjistit, zda lidé po cévní mozkové příhodě (CMP) trpící neglekt syndromem mají při pobytu ve virtuální realitě větší tendenci k získání cybersickness v porovnání s pacienty po CMP bez neglekt syndromu a lidmi bez neurologického postižení. Dále zjistit, zda míra neglekt syndromu má vliv na závažnost vzniklé cybersickness. Následně pak zhodnotit nastupující trend tvorby her využívajících virtuální realitu pro terapii neglektu s ohledem na cybersickness. Metody: V rámci experimentu účastníci studie hráli desetiminutovou hru ve virtuálním prostředí speciálně vyvinutou pro terapii neglekt syndromu. Během hry byli probandi usazeni a hráli pomocí pohybů hlavy. Ke zprostředkování virtuální reality byla využita konzole HTC VIVE. Účastnící studie byli rozděleni do 3 skupin: skupina Zdraví (n = 12) bez neurologického postižení, skupina CMP (n = 6) pro pacienty po CMP bez neglekt syndromu a skupina Neglekt (n = 10) pro pacienty po CMP s neglekt syndromem (KF-NAP ≥ 1). Každý proband před a po hraní ve virtuálním prostředí vyplnil SSQ dotazník, který byl použit ke sledování cybersickness. Sběr a třídění dat proběhlo s využitím MySQL databáze a programu HeidiSQL. Jednoduché tabulky byly vytvořeny...
|
|
|
Analýza polymorfismu genu pro CYP 2C19 u pacientů léčených klopidogrelem
MAŠKOVÁ, Soňa
Klopidogrel je antitrombotické (protidestičkové) léčivo ze skupiny thienopyridů, používané pro prevenci výskytu krevních trombů u pacientů s akutním koronárním syndromem, u pacientů po ischemické cévní mozkové příhodě, infarktu myokardu nebo u pacientů s prokázanou ischemickou chorobou dolních končetin. Klopidogrel je "prodrug, což znamená, že před svým působením musí být v organismu metabolizován na aktivní metabolit. Hlavní roli při bioaktivaci klopidogrelu hraje cytochrom P450 2C19. Jednotlivé enzymy cytochromového komplexu jsou kódovány geny, které jsou polymorfní. Z důvodu genového polymorfismu může být u jednotlivých osob funkce cytochromu P450 2C19 různá, a tudíž i bioaktivace klopidogrelu se může u jednotlivců lišit. Existuje několik alel cytochromu P450 CYP2C19, které souvisí s odlišnou terapeutickou odpovědí na podání klopidogrelu. Jedinci s alelou CYP2C19*17 mají zvýšenou koncentraci aktivního metabolitu a jsou vystaveni vyššímu riziku krvácivých komplikací. Nosiči alel CYP2C19*2 a CYP2C19*3 mají sníženou metabolizaci klopidogrelu na aktivní metabolit, čím dochází k nedostatečnému antiagregačnímu efektu a ke zvýšenému výskytu kardiovaskulárních komplikací. Alela CYP2C19*1 je spojena s plně funkčním metabolismem. Ve skupině 512 pacientů jsme detekovali 191 nosičů genotypu *1/*1, 79 nosičů genotypu *2/*1, 12 nosičů genotypu *2/*2, 1 nosiče genotypu *3/*1, 43 nosičů genotypu *17/*17, 146 nosičů genotypu *17/*1 a 40 nosičů genotypu *17/*2. Stratifikace pacientů dle genotypu CYP2C19 má zásadní význam pro nastavení správné léčebné strategie a je prevencí výskytu cévní mozkové příhody a proti riziku krvácení.
|
|
|
Komplikace systémové trombolýzy u pacientů s CMP
Drbohlavová, Šárka ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
Mozkové mrtvice jsou jednou z nejzávažnějších onemocnění, které často vedou k trvalé invaliditě, v některých případech i ke smrti. V současné době je doporučována široce dostupná léčba intravenózní trombolýzou. Cílem diplomové práce bylo analyzovat komplikace u pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou, léčených intravenózním systémovým trombolytikem a vymezit role sestry na jednotce intenzivní péče (JIP) v péči o tuto skupinu pacientů a zmapovat faktory ovlivňující výsledek léčby. Pro získání dat jsme zvolili smíšenou formu výzkumu. Kvantitativní část byla retrospektivně vyhodnocena na základě dat z registru SITS. Výzkumný vzorek tvořili pacienti, kterým byla aplikována intravenózní trombolýza (IVT) v období leden 2014 až prosinec 2015. Analyzujeme komplikace léčby, pohlaví pacientů léčených IVT, přítomné rizikové faktory, časové údaje, tíži deficitu před léčbou a po ní. Dále sledujeme, kam je pacient po IVT propuštěn a kolik pacientů je tři měsíce po léčbě, schopno setrvat v domácím prostředí. Kvalitativní část šetření byla vyhodnocena na základě polostrukturovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na JIP centra vysoce specializované péče o pacienta s iktem. Sledovali jsme jejich zkušenosti s tímto druhem léčby, monitoraci komplikací a jejich řešení. Na základě kvantitativního šetření jsme...
|
|
|
Soubor doporučení pro osoby po cévní mozkové příhodě a jejich rodiny po propuštění z včasných iktových lůžek
Kovářová, Iveta ; Oktábcová, Alice (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení: Bc. Iveta Kovářová Vedoucí práce: Mgr. Alice Oktábcová Název práce: Soubor doporučení pro osoby po cévní mozkové příhodě a jejich rodiny po propuštění z včasných iktových lůžek Pozadí výzkumu: Cévní mozková příhoda (CMP) je velmi závažné a časté onemocnění s vysokou mortalitou, u kterého je důležité zahájení včasné rehabilitace. Brzké propuštění umožňuje rehabilitaci v domácím prostředí podle volby pacienta a jeho rodiny. Největším cílem rehabilitace je pro pacienty návrat k všedním denním aktivitám. Cíl: Cílem práce je vytvoření edukačního materiálu "Soubor doporučení pro pacienty a jejich rodiny", jehož obsahem je problematika CMP, epidemiologie, důsledky a rizika, praktické rady do života, přehled kompenzačních pomůcek, možnosti rehabilitace, informace o sociálním poradenství, logopedii a ambulantní rehabilitaci a kontakty na právní poradenství v této problematice. Dalším cílem je získání zpětné vazby k vytvořenému edukačnímu materiálu. Metodologie: Práce shrnuje dostupnou literaturu v České republice i v zahraničí za účelem vypracování souboru doporučení pro pacienty. Metody sběru dat zahrnují kvalitativní předvýzkum formou případové studie u 10 pacientů, kterým byl před ukončením hospitalizace předán "Soubor doporučení pro pacienty a jejich rodiny". Po 3...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě
Srníková, Lucie ; Neuwirthová, Svatava (vedoucí práce) ; Hořejší, Jan (oponent)
Název: KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA PO CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODĚ Cíle: Cílem bakalářské práce bylo získání a shrnutí poznatků na téma cévní mozková příhoda a vypracování kazuistiky pacienta s touto diagnózou. Metody: Práce se skládá ze dvou hlavních částí - teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje vědomosti o cévní mozkové příhodě získané během studia, a také informace vycházející z odborných literárních textů. Tato část zahrnuje informace o CMP od diagnostiky, přes léčbu až po rehabilitaci. Praktická část se zabývá konkrétním případem pacienta po atace cévní mozkové příhody ischemického typu s následným mozečkovým syndromem. Kazuistika byla vypracována během souvislé odborné praxe probíhající ve dnech od 22. 1. do 16. 2. 2018 na pracovišti Vršovická zdravotní a.s. Součástí je podrobný vstupní i výstupní kineziologický rozbor a také jednotlivé terapeutické jednotky včetně průběhu. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, CMP, iktus, mozečkový syndrom, ischemie, rehabilitace, terapie
|
|
| |
|
|
Manuál ADL u osob po cévní mozkové příhodě
Žďárská, Jana ; Čábelková, Alžběta (vedoucí práce) ; Svobodová, Tereza (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno: Jana Žďárská Vedoucí práce: Bc. Alžběta Čábelková Oponent práce: Název bakalářské práce: Manuál ADL u osob po cévní mozkové příhodě Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce si klade za cíl vytvořit Manuál ADL (z anglického originálu Activity of Daily Living - dále jen ADL) u osob po cévní mozkové příhodě (dále jen CMP). Teoretická část bakalářské práce se zabývá CMP a především následky, které osobám po CMP přináší. Představuje obor ergoterapie a jeho nezastupitelnou roli v procesu návratu pacienta do aktivního života. Objasňuje proces rehabilitace a jeho široké možnosti. Popisuje zkušenosti osob po CMP s dostupností souhrnných materiálů, zabývajících se touto problematikou. Popisuje situaci na trhu, kde je celá řada materiálů, zabývajících se příčinami, etiologií a důsledky CMP, ale schází zde literatura, zabývající se možnostmi vyrovnání se s vzniklými trvalými následky. V praktické části bakalářské práce je představen vypracovaný Manuál soběstačnosti pro osoby po cévní mozkové příhodě. Manuál je koncipován tak, aby ergoterapeut mohl nabídnout osobě po CMP postupy provádění a návrhy kompenzačních pomůcek určených právě pro tu oblast ADL, ve které osoba pociťuje obtíže. Pro jednotlivé oblasti ADL jsou vytvořeny desky, ve kterých je vložen souhrnný list pro danou...
|
host ::
RSS.